15:10; 5. Mojž. 32:43) Ale jak se mohou lidé ze všech národů radovat s Jehovovým „lidem“, pokud o něm neslyšeli? Proto ti, kteří patří k „jeho lidu“, jim museli kázat jeho mesiášské království. — Řím. 10:13–15.

15. Jak a kdo se musí řídit slovy, jež Pavel citoval ze Žalmu 117:1, aby národy mohly reagovat?

¹⁵ Apoštol Pavel poskytuje další důkazy z Písma, když cituje, co řekl Jehova prostřednictvím svého inspirovaného mluvčího: „A zase: ‚Chvalte Jehovu, vy všechny národy, a ať jej chválí všichni lidé.‘ “ (Řím. 15:11; Žalm 117:1) Ano, to se snadno řekne, ale jak to mohou všechny národy, lidé a kmeny dělat, pokud jim nepovíme o Jehovovi a nevysvětlíme jim, proč má být chválen? Proto se musí v mezinárodním měřítku kázat o jeho království pod Kristem. To je „služba“, která je určena pro ostatek dědiců království a pro „velký zástup“ jejich spolupracovníků. — Zjev. 7:9–17.

16. Jak mají být splněna slova o „kořenu Jesseho“, jež Pavel citoval z Izaiáše 11:10?

¹⁶ Apoštol Pavel cituje na podporu svého výkladu čtvrté svědectví: „A opět říká Izaiáš: ‚Bude kořen Jesseho a bude ten, který povstane, aby panoval nad národy; v něj národy vloží svou naději.‘ “ (Řím. 15:12; Iz. 11:10) Jesse z Betléma byl otec Davida, jehož jmenoval Bůh králem nad dvanácti izraelskými kmeny. David sám nemohl být „kořenem“ života pro svého tělesného Otce. Proto skutečný „kořen Jesseho“ musel být Ježíš Kristus, který se narodil v Betlémě a v královském kmeni Juda, který byl kmenem Jesseho. Ježíš se stane životodárným „kořenem“ pro svého pozemského předka Jesseho, když jej i jeho syna Davida vzkřísí z mrtvých během svého tisíciletého panství. — Zjev. 22:16.

17. Kdo je tedy „kořen Jesseho“, v nějž mají národy vložit naději?

¹⁷ David „panoval nad národy“, když si podrobil nežidovské národy které zůstaly v Zaslíbené zemi. Ale David je nyní již od roku 1037 př. n. l. mrtev a lidé z národů v něj nemohou vkládat naději. Naštěstí však mohou vkládat svou naději v nyní panujícího většího Davida, Ježíše Krista, který je „kořen a potomek Davidův“. (Zjev. 22:16) Ukáže se, že v něj, v protiobrazného Davida, nevkládali naději nadarmo a že se nemýlili.

18. Kdo ze všech národů již vložil svou naději v tohoto zaslíbeného vladaře? Nad kým již vládne?

¹⁸ Statisíce lidí, kteří tvoří „velký zástup“ vycházející ze všech národů, kmenů, lidí a jazyků, vkládají od roku 1935 svou naději v panovníka, který je nezklame. Dokazují to tím, že poslouchají jeho příkaz, aby kázali „toto dobré poselství o království po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“. (Mat. 24:14) Naděje pro všechny lidi z národů, kteří zemřeli od chvíle, kdy do lidstva pronikl hřích přinášející smrt, závisí na nebeském králi, Ježíši Kristu, který nyní vládne. Od chvíle, kdy byl dosazen na trůn na konci časů pohanů v roce 1914, vládne již věřícím lidem ze všech národů, kteří v něj doufají. Bude však ještě vládnout nad daleko větším počtem lidí, až budou všichni vykoupení z lidstva vzkříšeni.

19. Mají tedy věřící ze všech národů důvod, aby s postupujícím časem oplývali nadějí a aby se radovali?

¹⁹ Mají proto lidé z národů důvod, aby se ‚radovali‘ s Jehovovým „lidem“, s duchovními izraelity? Ano, mají naprosto všechny důvody. Jak výstižně zde Pavel uzavírá své citáty z proroctví krásným dobrořečením. Říká totiž: „Ať vás Bůh, který dává naději, naplní vší radostí a pokojem tím, že věříte, abyste mocí svatého ducha měli hojnost naděje.“ (Řím. 15:13) Je nepopiratelné, že tato inspirovaná modlitba se plní na všech křesťanských svědcích Jehovových ve všech částech země. Splňování biblických proroctví ukazuje, že se blíží uskutečnění naší nádherné naděje. „Radujte se“!

Žalmy

Bezpečí Božích služebníků

ŽIVOT za dnešních okolností je velmi nejistý. Nehody, války, revoluce, nemoci a smrt mohou rychle způsobit drastické změny. Téměř přes noc může být někdo připraven o bezpečí, které předtím měl.

Jedna věc se však nemění. Nejvyšší Bůh je věčný, a proto může poskytnout svým služebníkům skutečné bezpečí. Inspirovaný žalmista prohlásil: „Ti, kteří důvěřují v Jehovu, jsou jako hora Sión, kterou není možno přimět k tomu, aby se potácela, ale zůstává až na neurčitý čas. Jeruzalém — jako jej hory obklopují, tak Jehova obklopuje svůj lid od nyní až na neurčitý čas.“ — Žalm 125:1, 2.

Jako jiné hory je doslovná hora Sión pevná, bezpečná. Ti, kteří plně důvěřují v Jehovu Boha, budou mít stejně pevný základ. Nejvyšší nikdy nedovolí, aby kolísali a padli tak, že by se již nemohli vzchopit. Jeho ochrana je s jeho lidem. Bůh jej obklopuje jako pahorky a hory obklopují Jeruzalém.

Jehova Bůh sice možná dovolí, aby jeho lid trpěl, ale nikdy nepřipustí, aby se situace stala beznadějnou. Žalmista vyjádřil přesvědčení: „Žezlo zlomyslnosti totiž nebude stále spočívat na osudu spravedlivých, aby spravedliví nevztáhli ruku k nějakému nesprávnému jednání.“ (Žalm 125:3) Zdánlivé vítězství zlých a jejich panství skončí. Utlačující vláda nebude trvat tak dlouho, až by se spravedliví lidé zlomili pod tlakem a v zoufalství by se snad uchýlili k nesprávným způsobům, jak dosáhnout úlevu, nebo by se dokonce obrátili ke stvořiteli zády a sami se stali zlými. — Srovnej Kazatel 7:7.

Proto můžeme vždy očekávat, že Jehova Bůh vyslyší modlitbu, kterou vyjádřil žalmista: „Prokaž dobro, ó Jehovo, dobrým, ano těm, kteří jsou přímí v srdci. Ty, kteří se odvracejí ke svým pokřiveným cestám, ty Jehova nechá odejít s těmi, kteří provádějí škodlivé věci. Nad Izraelem bude pokoj.“ — Žalm 125:4, 5.

Všichni, kteří setrvávají v bezúhonném způsobu jednání, budou mít užitek z hojných projevů Jehovovy dobroty. Ale ti, kteří odstupují od cesty, která má Boží schválení, zahynou se zlými. Pouze ti, kteří jsou opravdu Božími služebníky, budou se těšit z pokoje a bezpečí.

Když tedy musíme snášet velký tlak nebo těžkosti, nikdy bychom neměli ztrácet ze zřetele, že Jehova Bůh je jediným spolehlivým zdrojem našeho bezpečí. Nikdy nebudeme zklamáni, jestliže se na něj věrně spoléháme. I kdybychom měli zemřít, může obnovit náš život a poskytnout nám pokoj, který nikdy neskončí.