Účinná bohoslužba, při které se další lidé stávají učedníky
„Toto jsou jeho dary: jedny povolal za. . . zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele, aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby.“ — EFEZANŮM 4:11, 12 „EP“.
1. Co cítil Kristus k lidem?
KRISTUS JEŽÍŠ nebyl poustevníkem. Jeho služba byla plně zaměřena na lidi. Ve zprávách čtyř evangelií je Ježíš téměř vždy ve spojení s lidmi. Při svých cestách viděl jejich pravý stav a měl s nimi hluboký soucit. Jsi-li křesťanským služebníkem, cítíš soucit s lidmi, s nimiž se setkáváš? — Mat. 9:35, 36.
2. Jak napodobují svědkové Jehovovi Ježíšův příklad?
2 Dnešní křesťanská služba se musí také týkat lidí. Svědkové Jehovovi si to uvědomují, a proto mají ve své službě Bohu družný přístup. Všude na světě je možné vidět, jak mluví s lidmi — na ulicích, u dveří, v rušných nákupních místech, kolem autobusových stanic, stanic metra a na nádražích, v továrnách, kancelářích i v obchodních čtvrtích. Kdekoli je možné najít lidi, tam jsou svědkové a slouží jako evangelisté. Proč? Protože slovo „evangelium“ pochází z řeckého slova euaggelion, jež znamená „dobré poselství“. Jako byl Kristus, tak musí být každý křesťanský svědek Jehovův služebníkem dobrého poselství, evangelistou. Proto se také musí každý svědek zabývat lidmi. — 2. Tim. 4:5; Ef. 4:11, 12.
3. Co je nejúčinnější metodou křesťanské služby?
3 Jak by se mělo vykonávat toto evangelizační dílo účinně? Je skutečným řešením rozhlas a televize, jehož užívají mnohá náboženství? Polož si sám otázku: Může ti rozhlas a televize zodpovědět spontánně tvé otázky? Ne — jsou to v určitém smyslu neosobní sdělovací prostředky. Nejúčinnější službou je stále ta služba, jakou vykonával Ježíš a jeho učedníci, tváří v tvář těm, kteří hledají pravdu. K tomu však je třeba času a úsilí, což ukázal Pavel jednoduchým příkladem: „Já jsem sázel, Apollo zaléval, ale Bůh dával vzrůst; takže ten, kdo sází, není nic, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, který dává vzrůst.“ — 1. Kor. 3:5–7
4. Ze kterých tří fází se skládá účinná služba?
4 Tato slova pojednávají o třech fázích křesťanské služby — sázení, pěstování a sklízení. Jak to? Nejprve je sázení, počáteční kontakt s dobrým poselstvím o království. Pak přichází pěstování, k němuž patří zalévání toho, co bylo zasazeno. Jak se to děje? Dalšími rozmluvami, při nichž jsou dávány odpovědi na otázky a odstraňovány pochybnosti. To vede často k pravidelnému biblickému studiu, při němž se do mysli a do srdce člověka hluboko vštěpuje biblická pravda; s Božím požehnáním dochází k růstu. Konečným výsledkem je další činný učedník Krista Ježíše, další služebník. Jak můžeme mít všichni jako služebníci to velké požehnání a sklidit učedníka?
5. Co nám pomůže, abychom byli účinnými služebníky?
5 Jak již bylo ukázáno v našem předcházejícím článku, učil Ježíš své učedníky, jak mají prakticky konat svou službu. A Pavel mluvil o ‚svých metodách ve spojitosti s Kristem Ježíšem‘. (1. Kor. 4:17) Řada sborů, které pomohl založit po celé Malé Asii a v Řecku, je výmluvným svědectvím jeho úspěchu. Již jsme pojednali o některých z jeho (a Ježíšových) metod, ale je možné užívat dnes účinným způsobem ještě další?
Co je základ a jaké je poselství?
6. Co musí být základem naší služby?
6 Na čem musí být založeno křesťanské poselství? Snad na lidské moudrosti a filozofii? Pavlův dopis Timoteovi na to odpovídá jasně: „Ty však pokračuj v tom, co ses naučil a o čem jsi byl přesvědčován, abys tomu věřil, protože víš,. . . že od útlého dětství znáš svaté spisy, které tě mohou učinit moudrým k záchraně prostřednictvím víry ve spojitosti s Kristem Ježíšem. Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné k učení.“ Je tedy zřejmé, že základním kamenem naši služby musí být Bible, Boží slovo. — 2. Tim. 3:14–17.
7, 8. Jak dali Ježíš a Pavel příklad užíváním biblických textů?
7 Kristus Ježíš poskytl v tomto směru vedení stále citoval z Písma; apoštol Pavel činil totéž. Přišel například do Tesaloniky učit řecké filozofii? Ne, zpráva nám totiž říká: „Pavel k nim tedy vešel podle svého zvyku a tři sabaty s nimi rozmlouval z Písma. Vysvětloval a dokazoval pomocí odkazů, že bylo nutné, aby Kristus trpěl a vstal z mrtvých.“ — Sk. 17:1–3.
8 K čemu to vedlo? „Někteří z nich. . . uvěřili.“ Chceme-li se tedy řídit Pavlovou metodou, musí být i dnes naše kázání založeno na Božím slovu. Proto jsme ve své službě dali podnět k rozhovoru na biblické téma. Tak může pravda Božího slova získat dobrou odezvu v těch, kteří si uvědomují své duchovní potřeby. — Sk. 17:4.
9, 10. a) Co musí být dnes námětem našeho kázání? b) Uveď příklady z Pavlovy služby.
9 Nyní vzniká otázka: Jaké poselství bychom měli kázat? Nuže, co bylo námětem Kristovy služby? Ježíš si byl dobře vědom svého poslání, neboť řekl: „Musím oznamovat dobré poselství o Božím království také jiným městům, protože k tomu jsem byl vyslán.“ O posledních dnech dnešního systému řekl: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; potom přijde konec.“ — Luk. 4:43; Mat. 24:14.
10 Uvidíme, že Pavel kladl při svém kázání důraz na totéž. Například Židům v jedné synagóze „tři měsíce směle mluvil, přednášel a přesvědčivě hovořil o Božím království“. Lidem v Římě „vysvětlil. . . záležitost důkladným svědectvím o Božím království“. Proto musí být „Boží království“ hybnou silou naší dnešní křesťanské služby. — Sk. 19:8; 28:23, 31.
Útočíš, nebo přitahuješ?
11. Jak lidé často reagují, když se setkají s některým svědkem? Co proti tomu můžeme dělat? (Skutky 17:17, 18)
11 Lidé v prvním století se rozdělovali podle náboženství, ras a národnosti, stejně jako dnes. (Sk. 2:7–11) To znamená, že většina lidí má ohledně náboženství své vlastní předpojaté představy. Když se setkají s některým svědkem, mají často pocit, že jsou ohroženi, a zaujímají obranné postavení. Jak to můžeme změnit? Tím, že budeme laskaví, taktní a přizpůsobiví.
12, 13. Jak mluvil Pavel k lidem v Athénách, kteří uctívali modly? Jak reagovali?
12 Povšimni si, jak jednal za takových okolností Pavel v Athénách, kde lidé uctívali modly. Když viděl tolik model, nejprve to v něm vyvolalo pobouření. Když povstal, aby mluvil na Areopágu, začal snad bezprostředně napadat jejich uctívání model? V úvodu řekl: „Athénští muži, pozoruji, že se zdá, jako byste ve všem měli větší bázeň před božstvy než jiní. Když jsem například procházel kolem a pečlivě pozoroval vaše předměty uctívání, našel jsem také oltář, na němž bylo napsáno: ‚Neznámému Bohu‘. Čemu jste tedy nevědomky zbožně oddáni, to vám zvěstuji.“ — Sk. 17:16–23.
13 Odcizil si Pavel posluchačstvo těmito úvodními slovy? Vůbec ne. Jeho přístup byl taktní, nedogmatický. Neodsuzoval je, i když bylo jejich uctívání z Božího hlediska bezcenné. Nebyl zde proto, aby je napadal, ale aby kázal poselství o království. Uznal, že mají silné náboženské cítění, a využil toho jako základu, aby se dostal k námětu o pravém Bohu a o jeho představiteli, vzkříšeném Ježíšovi. K čemu vedl tento taktní přístup? Nuže, ačkoli se někteří z nich posmívali, „jiní řekli: ‚Chceme o tom od tebe slyšet ještě jindy.‘ “ Ano, dostal pozvání k dodatečné návštěvě! — Sk. 17:22–32.
14. Jak můžeme ve své službě uplatnit Pavlův příklad?
14 Jak můžeme dnes ve své službě uplatnit tuto metodu? V první řadě bychom měli pozorně sledovat příznaky, které by svědčily o náboženském zaměření člověka — snad je to nějaký náboženský předmět, který nosí, nebo který je patrný na dveřích nebo na chodbě jeho domu. Tak můžeme často získat, podobně jako Pavel, dobrou představu o náboženském názoru druhého. To nás vede k přátelskému úvodu, který může vzbudit zájem, ale nevyvolá spor. Pamatuj na to, že navštěvujeme tohoto člověka v první řadě proto, abychom s ním mluvili o Božím království — ne abychom se přímo dostali do rozpravy o nějaké nauce. Chceme získat lidi, a ne získat převahu ve sporu. — Srovnej 2. Timoteovi 2:23–26.
15. Jaká další znamenitá poučení můžeme získat z Ježíš v služby? (Lukáš 10:38–42)
15 Co se můžeme ještě naučit z Kristova příkladu? Když zkoumáme jeho službu, musíme poznat, že byl přesvědčen a mluvil jednoduše. Nebyl zaskočen žádnou situací, ale mluvil o Božím království za všech okolností, ať byly příznivé či nepříznivé. Mohl kázat v soukromí nějaké domácnosti nebo mohl povstat před zástupem a přednést kázání bez poznámek, Bible a zvukového zařízení. Měl také blízký vztah k lidem. Ponížení lidé cítili, že se k nim umí přiblížit. Mluvil jejich jazykem o polích a úrodě, o sítích a rybaření. Jeho podobenství měla vztah k zemi, ačkoli měla hluboký význam. Projevujeme ve své službě tytéž znamenité vlastnosti? — Mat. 4:18–25; 13:1–33; Luk. 5:1– 3.
Jak zapůsobit na srdce
16. Proč musíme být způsobilými učiteli?
16 Normálně je třeba času a pečlivého studia, má-li někdo získat přesvědčení o biblickém poselství o království. Proto konáme s lidmi, kteří si přejí prozkoumat Boží sliby skrze Krista, pravidelná domácí biblická studia, zdarma a nezávazně. Takové studium trvá určitý čas a zabývá se mnoha náměty a otázkami. To jistě znamená, že musíme být způsobilými učiteli. Co však je opravdu podstatou vyučování? — 1. Tim. 4:16.
17. Co bylo jednou z metod, jimiž Ježíš působil na srdce?
17 Opět hledejme odpověď u Ježíše. Jak vyučoval? Jen prosím prozkoumej následující texty a podívej se, zda rozeznáš, jakým jednoduchým systémem učil Ježíš druhé: Lukáš 6:9, 32–34, 39–42. Co to bylo? Kladl zkoumavé otázky. Proč to dělal? Aby pomohl svým posluchačům uvažovat a zkoumat se ve světle jeho učení. Těmito otázkami působil taktně na jejich srdce. Museli ukázat, zda si opravdově přejí být jeho následovníky, nebo zda mají jen povrchní pohnutky k naslouchání. — Mat. 13:10–17; Mar. 8:34–38.
18. a) Proč užívají svědkové Jehovovi ve svých publikacích tak často otázek? b) Kterého způsobu bychom neměli příliš užívat při vyučování druhých?
18 Téměř všechny biblické studijní pomůcky, jež užívají svědkové Jehovovi při své službě, mají otázky ke každému odstavci textového vysvětlení. To pomáhá těm, kteří studují Bibli, aby se vyjadřovali vlastními slovy. Přitom se ukáže, zda onen člověk látce rozumí, nebo ne. Ježíš sice kladl otázky při mnoha příležitostech, ale nikdy nepřipustil, aby z toho vznikla jen nějaká hra na hádanky tím, že by napověděl první slovo nebo slabiku odpovědi. Přistihl ses někdy při takovém způsobu u některých, s nimiž studuješ Bibli? Proč to není dobrá metoda, kterou bychom měli pravidelně užívat? Protože poznání o Bohu a Kristu, jež vede k záchraně, by mělo být založeno na uvažování a logice, a ne na pouhém hádání. — Jan 17:3; 1. Jana 5:20.
Čí učedníci?
19, 20. V jakém směru je nyní nutná opatrnost? Proč?
19 Na tomto místě je nutná výstraha. Když kážeme a účinně učíme na plodném území, nakonec vytváříme učedníky. Čí jsou to však učedníci? Měli bychom si myslet, že to jsou „moje ovce“? A měli bychom připustit, aby k nám jako ke služebníkům někdo vzhlížel a pochleboval nám? Všimni si, jak reagoval Pavel a Barnabáš, když s nimi chtěli jednat lidé v Lystře jako s bohy. Vykřikli k zástupu: „Muži, proč to děláte? I my jsme lidé, máme stejné neduhy jako vy a oznamujeme vám dobré poselství, abyste se odvrátili od těchto marných věcí k živému Bohu.“ — Sk. 14:14, 15.
20 Pavel a Barnabáš se nepokoušeli obrátit k sobě pozornost. I když Pavel radil křesťanům, aby ho napodobovali, jako on napodoboval Krista, nechtěl, aby se stali jeho následovníky. Služba, kterou vykonáváme, musí být vždy ke slávě Bohu, a ne lidem. — 1. Kor. 3:6, 7; 11:1.
21. Proč se učedníci také stávají služebníky?
21 Z učedníků se časem stávají služebníci. Proč k tomu dochází? Nuže, co se stává, když máme nějaké opravdu dobré poselství, které můžeme oznamovat? Můžeme si je nechat sami pro sebe? Naopak, překypujeme, abychom je sdělili někomu jinému. Jak to řekl Ježíš: „Dobrý člověk vynáší dobré z dobrého pokladu svého srdce,. . . neboť z hojnosti srdce mluví jeho ústa.“ Právě tak je tomu s dobrým poselstvím o království. Učedník, na jehož srdce zapůsobilo, chce vyučovat jiné a na základě dobrovolnosti se připojuje k pravidelné službě. Následuje oddanost Bohu a křest. Tak pokračuje vytvářející se řetěz služebníků v souladu se zásadou Pavlovy rady Timoteovi: „Ty věci svěřuj věrným lidem, kteří zase budou dostatečně způsobilí vyučovat jiné.“ — Luk. 6:45; 2. Tim. 2:2.
22. a) Proč vytvořil Jehova organizaci učitelů a evangelistů? b) Kterou budoucí práci bude ještě nutné vykonat?
22 Dnes má Jehova Bůh po celé zemi tu nejlépe vyškolenou organizaci učitelů, evangelistů, služebníků, jaká je ve dvacátém století. Více než 2 600 000 se jich účastní závěrečného svědectví, které se vydává dříve, než přijde na tento zlý systém konec. Ale tato rostoucí skupina se připravuje na ještě větší úkol — na výchovu miliard lidí, kteří se vrátí vzkříšením. Jsi ochoten podílet se na této úžasné výsadě? Je tvá služba produktivní dnes? Modli se za to, aby naše světlo svítilo k Boží slávě, když sloužíme jako účinní služebníci. — Mat. 5:16; Jan 5:28, 29.
Můžeš si vzpomenout?
◆ Co je nejúčinnějším způsobem kázání dobrého poselství?
◆ Na čem musí být založeno naše vyučování? Co je poselstvím?
◆ Které vlastnosti jsou nutné, aby nám lidé naslouchali?
◆ Jak působil Ježíš na srdce svých posluchačů?
◆ V jakém směru musíme být opatrní, když vyučujeme druhé?