vašich bratrů‘. (1. Petra 5:9) Někdo jiný má možná problémy jiné než ty, ale jsou pro něj stejně intenzívní. Ať jsou tvé problémy jakékoli, podmínky by mohly být horší. Snaž se proto přemýšlet o kladných stránkách svého života co nejvíce.

22. a) Nač bychom měli upírat oči a proč? b) O čem bude pojednávat další článek?

²² Především musíme upírat oči k živé naději na budoucí systém, který přinese úplné uspokojení. Jak to říká apoštol Pavel: „Upíráme oči ne na to, co je vidět [soužení, které nás může zmást a srážet], ale na to, co není vidět [naděje na věčný život]. Vždyť to, co je vidět, je dočasné, ale to, co není vidět, je věčné.“ Ano, tlak dnešního skličujícího systému jednou skončí. Požehnání nového pořádku, který je tak blízko, budou nekonečná. Soustřeď se na ně a ‚nevzdáš se‘. (2. Kor. 4:8, 9, 16–18) Co však mohou dělat druzí, aby pomohli rodičům, kteří nemají manželského druha? O tom bude pojednávat další článek.

Můžeš pomáhat vdovám a dětem bez otce „v jejich soužení“?

1, 2. a) Jaký je rozdíl mezi tím, ‚díváme-li se na‘ někoho, kdo je v tísni, nebo ‚staráme-li se o‘ takového člověka? b) Jakou odpovědnost nese s sebou pravé uctívání podle slov u Jakuba 1:27?

JE velký rozdíl mezi tím, díváme-li se na někoho, kdo je v tísni, nebo jestli se o něj staráme. Pravé uctívání by mělo způsobit, že se lidé změní a z nezainteresovaných pozorovatelů se stanou pečující pomocníci spoluvěřících, protože „způsob uctívání, který je čistý a neposkvrněný ze stanoviska našeho Boha a Otce, je takový: starat se o sirotky a vdovy v jejich soužení a zachovávat se bez poskvrn od světa“. — Jak. 1:27.

² U Jakuba 1:27 je původní řecké slovo přeložené výrazem „starat se o“ definováno jako ‚pečovat o, opatřovat někomu něco‘. Znamená navštěvovat někoho a přinášet mu potřebnou pomoc. Tato pomoc je hluboce oceňována.

DĚTI MOHOU POSKYTOVAT CENNOU POMOC

3, 4. a) Kdo by měl mít zájem o pomoc vdovám podle 1. Timoteovi 5:4? b) Jak mohou pomáhat děti rodičů, kteří nemají manželského druha? Co je nejznamenitější podpora, jakou mohou poskytovat tyto děti?

³ Apoštol Pavel ukazuje, kdo by se měl starat o pomoc vdovám. Říká: „Má-li. . . nějaká vdova děti nebo vnoučata, ty ať se nejprve učí, jak projevovat zbožnou oddanost ve své domácnosti a splácet patřičnou náhradu svým rodičům a prarodičům, neboť to je v Božích očích přijatelné.“ (1. Tim. 5:4) Ačkoli se tento výrok týká dospělých dětí, i nezletilí se mohou učit projevovat svou oddanost Bohu tím, že splácejí „patřičnou náhradu“ svým rodičům, kteří pro ně tolik udělali. Ale jak? Někteří mladí vypomáhají finančně, jako jeden chlapec, který nabídl celé své úspory ze svého polodenního zaměstnání, aby bylo možno zaplatit neočekávaný účet. „Tato štědrost čtrnáctiletého syna,“ řekla s rozzářeným úsměvem jeho matka, „mne nevýslovně povzbuzuje.“

⁴ I když děti nemohou přispět penězi, mohou poskytovat daleko důležitější věci — ocenění a poslušnost. (Přísl. 23:22; Ef. 6:1–3)