jasné světlo, které svítí stále více, dokud nebude pevně založen den.“ Někteří však jsou takovým tříbením znepokojeni. Ale „spravedliví“ věnují čas rozjímání a vstřebají tyto nové biblické pravdy, místo aby docházeli k ukvapeným závěrům, že se ‚věrný otrok‘ mýlil.

Pomoc k vytrvalosti

Ježíš varoval: „Ďábel bude uvrhovat některé z vás do vězení, abyste byli plně vyzkoušeni.“ (Zjev. 2:10) Být náhle uvržen do špinavého vězení, nemít Bibli ani možnost obrátit se na spolukřesťany — to může být opravdu otřes.

Před několika lety byla skupina mladých svědků v Jižní Africe mnoho měsíců v samovazbě, protože trvali na křesťanské neutralitě. Naštěstí směli mít Bibli, a jeden z nich připustil: „Bez Bible bych byl v zoufalé situaci, protože jsem předtím znal jen málo míst zpaměti.“ Ale jiný, který se věnoval čtení Bible — nicméně o něm nerozjímal — zakrátko zjistil, že duchovně slábne. Proto začal více uvažovat o tom, co čte. Za čas poznal, jak může být povznášející začít s modlitbou k Jehovovi, potom číst biblické verše a přemýšlet: ‚Jak to mohu uplatnit, nebo jak se mohu tomuto nebezpečí vyhnout? Jak mi to pomáhá poznat Jehovu? Které jiné biblické texty se k tomu vztahují?‘ A tak dále. K čemu to vedlo? Ačkoli jeho situace byla neutěšená, říká: „Byl to zážitek, který v mém životě nejvíce upevnil mou víru!“

„Celý den“

Ať již jsou Jehovovi věrní služebníci ve zkouškách víry, nebo jen prožívají každodenní strasti, měli by mít stejný postoj, jaký měl žalmista: „Jak miluji tvůj [Boží] zákon! Celý den se jím zabývám.“ (Žalm 119:97) Okolnosti nám možná nedovolují, abychom uvažovali „celý den“. Ale stále bychom se měli zabývat tím, jak se máme řídit Božím slovem.

Vezmi si poučení z jednání Ježíše Krista, který hledal příležitosti, aby se mohl modlit a aby mohl rozjímat. (Mat. 14:13) Jestliže on cítil, že to potřebuje, a vyhradil si pro to čas, neměli bychom to učinit i my dnes?

Otázky čtenářů

■ Proč svědkové Jehovovi říkají, že v budoucnosti bude ráj na zemi, jestliže 2. Korinťanům 12:1–4 spojuje „ráj“ se „třetím nebem“?

Souvislost textu ukazuje, že „ráj“, o němž se mluví ve 2. Korinťanům 12:1–4, není hmotný ráj na zemi. Ale mnohé pasáže v Bibli dokazují, že Bůh obnoví doslovný ráj na naší Zemi.

První ráj, v němž lidé žili, byl opravdu doslovný. Adam a Eva žili v nádherném parku nebo zahradě, což je základní význam hebrejského, řeckého i perského slova překládaného slovem ráj. Měli vyhlídku, že budou žít v tomto ráji nekonečně ve štěstí a v dobrém zdraví. Tento pozemský ráj však ztratili, když se vzbouřili a zhřešili, což vedlo k tomu, že je Bůh vyhnal ze zahrady Eden.

Co nás tedy čeká nyní i v budoucnosti? Rozhodně nic nenasvědčuje tomu, že by se nyní naše planeta měnila v ráj. Naopak, přibývá znečišťování životního prostředí a zkázy. (Zjev. 11:18) Není však myslitelné, že by mohlo selhat Boží předsevzetí, podle něhož má být po celé Zemi ráj; co Bůh začne, to také skončí. Proto poslal svého Syna, aby opatřil výkupné a tak položil základ k odpuštění našich hříchů a k tomu, aby mohla být překonána nedokonalost zděděná po Adamovi. (1. Tim. 2:5, 6; Řím. 5:18) Až to bude dokončeno, budou se lidé moci radovat z toho, co bylo předloženo Adamovi a Evě — z nekonečného života. Kde?

Božím původním předsevzetím bylo, aby lidé žili nekonečně v ráji na Zemi, a Boží předsevzetí nemůže selhat ani nemůže být zmařeno. (Iz. 55:11) Nemůžeme se tedy těšit, že lidé budou užívat tohoto nekonečného života přímo zde na planetě Zemi a že na zemi budou v té době obnoveny rajské poměry? V Bibli je mnoho důkazů, že to je správný názor a že se ještě Boží ‚vůle stane, jako v nebi, tak i na zemi‘. (Mat. 6:10; Zjev. 21:4, 5) Podrobnější rozpravu o tom, jak Bible podporuje tento názor, najdeš v článku „Slibuje Bible pozemský ráj?“ ve „Strážné věži“ (angl.) z 15. října 1983.

Co však lze říci o Pavlových slovech ve 2. Korinťanům 12:1–4? Výslovně řekl, že pojednává o „nadpřirozených viděních a zjeveních Pána“. A byl to zřejmě on, kdo dostal zvláštní vidění nebo možnost proniknout do něčeho úchvatného, co bylo z hlediska jeho doby budoucností. Mluvil o tom, „že byl vytržen do ráje“. Protože se však také zmínil o „třetím nebi“, pojednával zřejmě o něčem duchovním, tedy odlišném od doslovné rajské zahrady. Měl pro takové jednání příklad z minulosti.

Mnohá proroctví v Hebrejských písmech předpovídala, že Židé, kteří byli ve vyhnanství v Babylóně, se vrátí zpět do své vlasti. Tato proroctví naznačovala, že se zlepší podmínky v té zemi i doslovné životní prostředí, a kromě toho také naznačovala, že dojde ke změně u lidu, u Židů, kteří budou uvedeni zpět. Izaiáš například napsal, že Jehova ‚posílí dokonce i jejich kosti, a stanou se podobnými dobře zavlažené zahradě‘ a budou „nazýváni velké stromy spravedlnosti, pěstování Jehovovo, aby byl okrášlen“. (Iz. 58:11; 61:3; srovnej Žalm 1:3.) Izaiáš užíval podobných představ v souvislosti s dřívějším obdobím, neboť psal o tom, že Izraelité, když byli Jehovovi věrní, byli jako jeho vinice nebo jeho pěstování; když byli nevěrní, byli vinnou révou, která přináší plané hrozny a je určena ke spálení; na jejím místě roste trní a plevel. — Iz. 5:1–7.

Jsou tedy biblické důvody, proč můžeme chápat zprávu o Pavlově vidění ve 2. Korinťanům 12:4 tak, že se vztahuje na budoucí obnovení duchovního blahobytu mezi Božími ctiteli. On sám předpověděl, že předtím, než nastane Pánova „přítomnost“, dojde k odpadnutí od pravého křesťanství. (Sk. 20:29, 30; 2. Tes. 2:3–8) To však nebude trvalý stav. Pravý křesťanský sbor, „Boží obdělávané pole“, opět vzkvete a bude plodný. (1. Kor. 3:9) Rozumíme, že to je ráj, který viděl Pavel ve vidění. Ale jeho zmínka o takovém duchovním ráji nezmenšuje význam těch mnohých biblických proroctví o blížícím se ráji na zemi, o ráji obnoveném v souladu s Božím původním předsevzetím vzhledem k Zemi.