Je nemravnost falešným uctíváním?
ŠPANĚLSKÝ týdeník „Cambio 16“ psal o tom, jak se rozvíjejí programy francouzských pirátských rozhlasových stanic. Pod titulkem „Sex z atmosféry“ uvedl: „Jiné [stanice] dávají přednost pornografii — nebo bychom spíše řekli pornofonii — a věnují čas přímému přenosu orgasmu, extáze a mazlení ve všech podrobnostech . . . Mezi jednou hodinou a třemi hodinami ráno umožňuje [stanice] kontakt mezi posluchači, kteří se navzájem neznají, aby si mohli sdělovat přímo telefonicky své projevy milování nebo masturbace.“
Zpráva dále vysvětluje, jak jeden hlasatel zve dvojice do studia a „začíná procházet adjektivy svého erotického slovníku, aby doprovázel hluboké dýchání a vzdechy dvojic, které se rozhodly k sexuálnímu styku přímo před mikrofonem“.
Takový druh rozhlasového vysílání vzbudil zájem veřejnosti, jak je to patrné z nadpisů a redakčních komentářů v pařížských denících, jako je „Le Matin“ a „Le Quotidien“.
ODLIŠNÝ DRUH MODLÁŘSTVÍ
Jak by se měl křesťan dívat na tuto novinku rozhlasového vysílání? Apoštol Pavel radil křesťanům v Efezu: „To říkám a svědčím o tom v Pánu proto, abyste již dále nechodili tak, jako chodí i národy v neužitečnosti své mysli . . . Protože ztratili všechen mravní smysl, oddali se volnému chování, aby chamtivě páchali nečistotu všeho druhu.“ Nebo, jak to říká „Jeruzalémská bible“: „Vydali se sexualitě a dychtivě jdou za necudností všeho druhu. Něco takového jste se sotva dověděli od Krista, ledaže jste ho neslyšeli správně, když jste byli poučováni, jaká je pravda v Ježíšovi.“ — Ef. 4:17–21.
Někdo snad namítne, že naslouchat nemravnému chování v rozhlase není totéž jako účastnit se takových skutků, a že by to nemělo být cenzurováno. Ale pro křesťana je dělící čára mnohem ostřejší. V páté kapitole Efezanům například čteme: „Ať mezi vámi není ani zmínka o smilstvu a nečistotě žádného druhu . . . jak se sluší na svaté [duchovně čisté lidi]; ani hanebné chování či pošetilé řeči ani oplzlé žertování.“ Jestliže nemá být mezi křesťany ani zmínka o nečistotě, pak se jistě nerozhodnou být při ní svědky, ani při čtení ani při televizním nebo rozhlasovém vysílání. — Ef. 5:3, 4.
Ale proč by mělo být pro křesťana tak důležité, aby se vyvaroval každého druhu nemravnosti? Proč je nutné vyvarovat se pornografie, ať již určené pro pohled nebo pro poslech? Pavel odpovídá: „Můžete si být totiž naprosto jisti, že nikdo, kdo se opravdu věnuje smilství nebo nečistotě nebo promiskuitě — což je uctívání falešného boha — nemůže zdědit nic z Božího království. Ať vás nikdo neklame marným tvrzením; právě pro tento volný způsob života přichází Boží hněv na ty, kteří se proti němu dopouštějí vzpoury. Postarejte se, abyste mezi nimi nebyli.“ — Ef. 5:5–7, „Jeruzalémská bible“.
Povšiml sis důležité myšlenky — že nemravnost je určitá forma falešného uctívání? „Překlad nového světa“ užívá ještě silnějšího výrazu: „Žádný smilník ani nečistý nebo chamtivec — což znamená, že je modloslužebník, nemá žádné dědictví v království Krista a Boha.“ Ano, jak ukazuje „Překlad nového světa“, nemravnost je modlářství! Jak to? Protože nečisté žádosti těla, žádostivá touha po nezákonné rozkoši, se stává předmětem oddanosti, a nezbývá již místo pro čisté uctívání. Do způsobu života takového člověka vstoupil jiný bůh — bůh chamtivé, sobecké, nemravné žádosti. Nesprávné sexuální žádosti tedy vyvstávají proti vlastnostem, které se líbí Bohu. Má-li někdo sklon upírat svůj zrak nebo sluch k pornografii, ohrožuje tím jakýkoli vztah, který snad má ke svatému Bohu, Jehovovi. — Iz. 6:3.
JAK MŮŽEME ZŮSTAT ČISTÍ?
Jak můžeme odolávat pokušením ze strany novodobé Sodomy a Gomory? Podaří se nám to tehdy, budeme-li mít silné duchovní hodnoty a budeme-li na nich lpět a chtít, aby ovládaly naše srdce a naši mysl. Ve výše uvedeném dopise Efezanům vybízel Pavel spoluvěřící: „Máte odložit starou osobnost, která odpovídá vašemu dřívějšímu způsobu chování a která se kazí podle svých klamných žádostí; . . . máte [však] být obnoveni.“ V jakém ohledu? „V síle, která podněcuje vaši mysl.“ To pomůže „obléci novou osobnost, která byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti“. — Ef. 4:22–24.
Jak si můžeme zachovat tuto „sílu“, která podněcuje mysl? Tím, že prohlubujeme své poznání a ocenění pro Bibli a že přijímáme vedení Pánova „věrného a rozvážného otroka“ — sboru křesťanů, který poskytuje jasná vodítka pro zbožný způsob života v těchto zlých a těžkých dobách. Potřebujeme také budující společenství, jež můžeme získat pravidelnou účastí na shromážděních svědků Jehovových, při nichž lze získat biblické vzdělání. Je-li takové studium a společenství naším pravidelným zvykem — jako jídlo —, pak bude stálá a mocná i síla podněcující naši mysl. Bude nás podněcovat, abychom odolávali pokušením tohoto nemravného systému věcí, pro který se sexuální uspokojení za každou cenu stalo novodobým falešným bohem. — Mat. 24:45–47; Sk. 8:30, 31; Žid. 10:24, 25.