Neobracej se opět ‚k slabým a ubohým věcem‘

„Nyní, když jste poznali Boha, . . . jak to, že se opět obracíte k slabým a ubohým základním věcem?“ — Galaťanům 4:9.

1, 2. a) Jaký účinek měl na jednoho slepého muže úder blesku? b) Jaká mnohem důležitější změna nastala ve tvém životě? (Skutky 26:18)

V ČERVNU 1980 byla v novinách uveřejněna zpráva o překvapující události, jež se stala dvaašedesátiletému Edwinovi Robinsonovi, který devět let předtím oslepl při automobilové nehodě. V listu bylo řečeno, že se za bouře uchýlil pod strom. Do stromu uhodil blesk a on upadl do bezvědomí. Když nabyl vědomí, viděl. Představ si, jaký pocit asi měl po tolika letech, co byl slepý! Jistě se nechtěl vrátit zpět do temnoty.

² Jsi-li pravým svědkem Jehovovým, stala se s tebou podivuhodná změna. Apoštol Petr napsal, že „vyvolení“ křesťané byli ‚povoláni ze tmy do jeho [Jehovova] podivuhodného světla‘. (1. Petra 1:1; 2:9) Aby ses stal svědkem Jehovovým, musel jsi možná zanechat nečisté a neschválené zvyky, které jsou spojeny s temnotou. (Řím. 13:12, 13; Job 24:14–16) Proč? Protože jsi chtěl žít ve světle pravdy a mít Boží schválení.

3. K jaké změně ve smyslu života u tebe došlo, když ses stal svědkem Jehovovým? (Efezanům 2:12)

³ Měl tvůj život významný smysl, než jsi se stal pravým křesťanem? (1. Petra 4:15, 16) Kdyby se tě někdo zeptal, jaké byly tvé cíle, byl bys odpověděl něco o vydělávání na živobytí, o rodině, o nějaké zábavě nebo o přípravě na „zimu“ neboli na stáří? Tyto věci jistě nejsou nesprávné. Ale v čem by se takový život lišil od života veverky, vrabce nebo nějakého jiného zvířete, které se narodí, vyroste, jí, spí, rozmnožuje se a nakonec zemře? (Kaz. 3:18–20; Jak. 4:14; Juda 10) Když ses však stal pravým křesťanem, tvůj život získal smysl; tvé cíle se soustřeďují na službu stvořiteli. — Kaz. 12:13.

4. Jaký účinek má na tebe poznání Bible? (Žalm 36:9; 36:10, „KB“; Přísloví 6:23)

⁴ Rozdíl mezi tím, jaké to je, když jsi ve světle, a jaké to bylo, když jsi byl kdysi ve tmě, je zvláště patrný v tom, co znáš a čemu rozumíš. Dříve jsi nevěděl, proč existuje ničemnost, proč se věci kolem nás zhoršují, jaký je stav mrtvých nebo co přinese bezprostřední budoucnost. Nyní máš porozumění o těchto věcech, založené na Bibli. Jak pravdivá jsou slova apoštola Pavla: „[Jehova] zazářil na naše srdce, aby je osvítil slavným poznáním Boha“! — 2. Kor. 4:6.

NE VŠICHNI ZŮSTÁVAJÍ VE SVĚTLE

5. Co dokazuje, že všichni nezůstali ve světle?

⁵ Ne všichni, kteří byli pravými ctiteli Jehovovými, jimi zůstali. Odvrátil se jeden mocný duchovní tvor a stal se satanem. Adam a Eva opustili světlo. Jestliže se něčeho takového dopustili dokonalí tvorové, nepřekvapuje nás, že se odvrátili i někteří nedokonalí lidé, jako jsme my. Izraelité vyšli z egyptského otroctví, ale než došli do Zaslíbené země, začali toužebně reptat: „Jak jen vzpomínáme na ty ryby, které jsme zadarmo jídávali v Egyptě, na okurky a melouny a na pór a cibuli a česnek!“ (4. Mojž. 11:5) Ačkoli se těšili ze světla a svobody, toužili po egyptské tmě a česneku.

6. Proč bychom měli mít starost o ty, kteří se odvracejí od světla?

⁶ Také křesťané jsou v nebezpečí, že by se mohli odvrátit od světla. Pavel varoval, že ve sboru povstanou muži a odvedou pryč učedníky. (Sk. 20:29, 30) To se stalo, když ještě Pavel byl na zemi. (Fil. 3:18; 2. Tim. 2:16–18) A navíc, znáš v naší době někoho, kdo se nějakým způsobem odvrátil? Mohlo by se to stát nám?

7. Jakou radu v tomto směru dal Pavel v Galaťanům?

⁷ Jen málokteří křesťané by si dnes dobrovolně vybrali tmu místo světla. Co tedy může svést některého bratra nebo sestru (kohokoli z nás), aby se odvrátil? Určité poučení o tom poskytují slova, která napsal Pavel v Galaťanům 4:9: „Nyní, když jste poznali Boha, nebo spíše nyní, když jste byli poznáni Bohem, jak to, že se opět obracíte ke slabým a ubohým základním věcem a chcete jim zase znovu sloužit jako otroci?“

8. Proč je tato rada potřebná a jak se vztahovala na Zákon?

⁸ Někteří židovští křesťané zřejmě tvrdili, že by se měli vrátit k zachovávání mojžíšského Zákona nebo alespoň jeho částí. Ale Pavel napsal, že praví ctitelé byli osvobozeni od Zákona. (Gal. 5:1–6) Zákon nemohl přinést spravedlnost, a proto byl v určitém smyslu slabý a měl být nahrazen „lepší nadějí“ neboli uspořádáním. (Žid. 7:18, 19) Tak mohlo být řečeno, že ti, kteří se vraceli k zachovávání Zákona, se ‚opět obraceli k slabé‘ věci a opět jí ‚sloužili jako otroci‘.

9, 10. Jak je možné uplatnit výstrahu ohledně ‚ubohých základních věcí‘ na a) řecké nauky? b) mojžíšský Zákon?

⁹ Bylo také vhodné varovat, aby se opět neobraceli k „ubohým základním věcem“. Řecký výraz na tomto místě vyjadřoval myšlenku abecedního seřazení písmen, jako by to byla abeceda nějaké věci. Tehdejší rozšířené pohanské nauky byly jistě „ubohé základní věci“. Řekové se sice honosili svými filozofiemi, ale ty byly založeny na lidských názorech, chybných představách a mýtech. Ale i návrat k mojžíšskému Zákonu by znamenal ‚obracet se opět k ubohým základním věcem‘. Jak to?

¹⁰ Zákon byl sice božského původu, ale z velké části pojednával o věcech ve sféře lidské, jako byl svatostánek a s tím spojené „zákonné požadavky, které se vztahují k tělu“. Ale křesťanské uctívání se soustřeďuje na duchovní věci, jež byly symbolizovány těmito hmotnými „předobraznými znázorněními“. (Žid. 9:6–10, 23) Proč by se tedy měli křesťané opět obracet k těmto základním, počátečním věcem? Jestliže jsi studoval matematiku do té míry, že jsi zvládl algebru a vyšší matematiku, vracel by ses k počítání na prstech? — Srovnej 2. Petra 2:20–22.

DNEŠNÍ SLABÉ A UBOHÉ VĚCI

11. Na jaké nebezpečí je možné uplatnit Galaťanům 4:9 dnes?

¹¹ Pravděpodobně málokdo z nás se obává, že by se mohl obrátit zpět ke „slabým a ubohým základním věcem“ řecké filozofie nebo Zákona. Ale tato rada byla vložena do Bible i k našemu prospěchu. Někdo by se například mohl obrátit zpět k tomu, co je v 1. Jana 2:16 označeno jako „žádost těla a žádost očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu“.

12. Ukaž, jak mohou někteří křesťané podlehnout nebezpečí, o němž se mluví v 1. Jana 2:16.

¹² Někteří si myslí, že „okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu,“ znamená chlubit se oblečením od slavných návrhářů nebo nápadnými šperky, například nosit čtyři nebo pět prstenů najednou. (Jak. 2:2, 3) A tak to může být, protože Bible radí, abychom se nezaměřovali na zdobení, jako jsou „zlaté ozdoby“. (1. Petra 3:3) Ale „okázalé vystavování prostředků“ se může projevovat i jinak. Některý křesťan snad závidí lidem bez naděje, kteří žijí jen pro hmotné věci, jejich životní styl. V některých zemích se lidé snaží získat a potom ukazovat věci, které tam jsou považovány za přepych, jako je barevná televize nebo malý automobil. Jinde se lidé chlubí novým videomagnetofonem nebo luxusním automobilem, a chtějí tak zapůsobit na druhé. Bude křesťan, který ‚opustil všechno a následoval‘ Krista, pěstovat zájem o takové věci, které by chtěl vystavovat na odiv? Můžeme si položit otázku: Zabírají mi hmotné věci více času a myšlenek, než když jsem ‚slyšel slovo, s radostí je přijal‘ a nechal je působit ve svém životě? — Mat. 19:16–27; 13:20–22.

13. a) Jak je možné uplatnit Pavlovu radu i na způsob bydlení? b) Nač by měl být křesťan opatrný, pokud jde o stěhování do většího domu? (Čti Lukáše 12:16–21.)

¹³ Některý křesťan by se také mohl obrátit zpět k ubohým základním věcem v souvislosti s bydlením. V některých místech jsou soukromé domy velmi nákladné. Mnozí světští lidé si tedy koupí dům kvůli dojmu, který vyvolá, i když to pro ně znamená drtivé finanční břemeno. Nebo hmotařsky zaměření lidé, kteří nemají rostoucí rodinu, pro kterou by se měli starat o přístřeší, se přestěhují z průměrného domu do většího a později do ještě většího a vznešenějšího. (Viz Lukáše 17:28.) Kdyby tedy křesťan přemýšlel o koupi domu nebo o stěhování do většího, měl by zkoumat své pohnutky a možný účinek na své duchovní smýšlení, aby se nesprávnou pohnutkou neobracel zpátky „k základním věcem“. Rozhodně bychom měli odolávat každému pokušení, které by nás svádělo, abychom toužili po blahobytu a chtěli zapůsobit na druhé svými „prostředky k životu“. (1. Jana 2:16) Nesuďme druhé v takových věcech a každý jednotlivě neustále vyhrazujme Boží službě první místo ve svém životě. Jak můžeme být šťastní, když uvidíme mnoho zralých křesťanů, kteří, pokud jim to situace dovoluje, snižují počet svých pracovních hodin, aby se mohli věnovat plným časem průkopnické službě, což jistě není nějaká slabá nebo ubohá věc. — Mat. 6:31–34; 7:1–3; 9:36–38.

14. Jak by se někdo mohl ‚obrátit‘ zpět v souvislosti s význačným postavením?

¹⁴ Významné postavení v tomto systému je jiná věc, ke které by se některý křesťan mohl „obrátit“. Je jistě správné, chceme-li, aby druzí o nás smýšleli dobře; křesťanští starší musí „mít znamenité svědectví od lidí, kteří jsou vně“. (1. Tim. 3:7) Boží slovo však radí, abychom si ‚o sobě nemysleli více, než je třeba‘. (Řím. 12:3) Svět zdůrazňuje, že je třeba být někým, a tak se může pro někoho stát obtížným usilovat stále o křesťanskou skromnost a dobré postavení u Boha.

15. Kdy by to mohlo být problémem pro mládež nebo pro rodiče?

¹⁵ To je častý problém mladých, protože je učitelé a spolužáci pobízejí, aby vynikli ve sportu, ve studentské samosprávě nebo v klubech. Také se možná dostávají pod nátlak, aby vstoupili na vysokou školu a získali tak zaměstnání, které se těší vážnosti. Někteří rodiče ještě k tomuto nátlaku přispívají, protože sami touží po uznání, které by získali tím, čeho dosáhne jejich dítě. Asi už jsi slyšel rodiče, kteří říkají například: ‚Nechci, aby můj syn dělal celý život nějakou obyčejnou práci.‘ — Srovnej Marka 6:3.

16. Proč by mohlo být význačné postavení nebezpečné pro křesťanské muže? Znázorni to.

¹⁶ Mnoho lidí se dostalo do pokušení hledat významné postavení v zaměstnání. Člověk, který se zamyslí nad svými vnitřními pohnutkami, může vidět, že chce být předním pracovníkem v první řadě proto, že přitom jde o prestiž. Mohlo by se stát, že někteří křesťané, kteří jsou finančně zajištěni a mohli by zmenšit počet svých pracovních hodin (nebo jít do důchodu) a působit jako průkopníci, podléhají pokušení zůstat v zaměstnání, kde mají význačné postavení nebo vliv v nějaké korporaci. Jak nádherný příklad dal Pavel! Měl v židovském systému postavení i vliv, i finanční jistotu. Ale považoval to všechno za ztrátu, aby „získal Krista a byl nalezen ve spojení s ním“. Pavel si uvědomoval, že tímto způsobem může získat schválení trvalé hodnoty, a proto se nikdy neobrátil zpět ke slabým, základním věcem. — Fil. 3:4–11.

17. Jak mohou být zábavy nebezpečné a vést k tomu, že by se někdo „obrátil“ zpět?

¹⁷ Jen málokdo popře, že mnohé z dnešních zábav jsou „slabé a ubohé“. Je nutné si umět vybrat. Ale musíme být obezřetní i při zábavách, které na první pohled neporušují božské zásady, protože při nich jde o čas a o prostředky. Mnohé hry, elektronické i jiné, mohou spotřebovat ohromné množství času a peněz. Posaď se, buď sám nebo s rodinou, a realisticky si spočítej, kolik času a peněz spotřebujete v průměrném týdnu nebo měsíci na zábavy. Započítej do toho i čas strávený u televize. To je problém, který je stále palčivější, protože tvůrci programů nabízejí stále větší počet seriálů — i dokumentárních a historických programů a sportovních reportáží, takže je divák stále znovu zdržován. Křesťané musí mít zřejmě přehled o tom, jak užívají svého omezeného času a svých prostředků, aby nebyli přitahováni zpět ke slabým a ubohým věcem. — Efez. 2:2, 3.

18. Jakou obdivuhodnou cestou jde většina křesťanů?

¹⁸ To neznamená, že většina Božího lidu se obrací zpět k takovým věcem. Jsou tisíce, statisíce, ano milióny Bohu oddaných svědků Jehovových, kteří se drží pravého uctívání, a většina z nich to činí po celá léta. Pravděpodobně znáš mnohé z nich — jsou to křesťané, kteří mohou být popsáni podobnými slovy, jaká vyjádřil Pavel: „Vždy děkujeme Bohu, když se o vás všech zmiňujeme ve svých modlitbách . . . Stali jste se . . . Pánovými napodobiteli, poněvadž jste s radostí svatého ducha přijali slovo v mnohém soužení, takže jste se stali příkladem všem věřícím.“ (1. Tes. 1:2, 6, 7) Takový by měl být každý z nás a měli bychom být rozhodnuti, abychom se ‚opět neobraceli ke slabým a ubohým základním věcem‘. A není ani žádný důvod, proč bychom se měli obrátit zpět.

VYHLEDÁVEJ DUCHOVNÍ BOHATSTVÍ

19, 20. Které působivé a skvostné věci ti přineslo pravé křesťanství?

¹⁹ Pravé křesťanství nám poskytuje mnoho působivých a skvostných věcí. K tomu, abychom dostali mnoho požehnání, je rozhodující poznání Písma. I vzdělaní muži ve světě potvrzují, že Bible je literaturou nejvyššího řádu. My však víme, že Bible je daleko víc; je to ‚Boží slovo, které také působí ve věřících‘. (1. Tes. 2:13) Ano, víme, že má moc změnit život, vštípit pravou naději a ukázat nám, co přinese budoucnost. Čteme-li je, můžeme přijmout poselství, které opatřil stvořitel, a můžeme poznat, co říkal a činil jeho Syn. — Jan 21:24, 25.

²⁰ S pomocí Božího lidu ses z Bible dověděl o Jehovovi a můžeš souhlasit s výrokem: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a jak je nemožné vystopovat jeho cesty!“ (Řím. 11:33) Kromě poznání máš „vzor zdravých slov“. (2. Tim. 1:13) Mnozí lidé četli Bibli po celá léta, a přece nepochopili její smysl. Ty však jsi v podstatě porozuměl, jaký má smysl. Můžeš mluvit s porozuměním a s jistotou, která uniká i teologům. — Sk. 4:13.

21, 22. Jaké další skvostné věci jsi dostal, protože jsi jedním ze svědků Jehovových?

²¹ Máš také nejlepší druh společenství. Je pravda, že tví bratři a sestry jsou snad nedokonali a čas do času působí nějaké podráždění. Ale vcelku je skutečným požehnáním být mezi lidmi, kteří milují Boha, snaží se uplatňovat biblické zásady a ‚činit dobře všem, zejména však těm, kteří jsou jim příbuzní ve víře,‘ včetně tebe. (Gal. 6:10) Jeden dětský lékař v newyorské nemocnici Mt. Sinai se zmínil o své osobní zkušenosti. Řekl jednomu kazateli z řad svědků Jehovových, který jej navštívil: ‚Ať děláte cokoli, dělejte to dál. Vytváříte nádherný typ lidí. My všichni, kteří jsme s nimi ve styku, pozorujeme, jak jsou odlišní, jak jsou klidní a příjemní. Prosím vás, ať tedy děláte cokoli, dělejte to dál.‘ Takové máš společenství.

²² Další skvostná a působivá věc, kterou můžeš s potěšením mít, je tvá naděje založená na Bibli, ať již naděje na nesmrtelnost v nebesích nebo na věčný život v ráji na zemi. Který člověk se zdravým rozumem by se něčeho takového zřekl? Konečně nepřehlížej, jakou práci ti nyní přidělil Jehova a jak tě k ní mocně vyzbrojuje. (2. Kor. 10:4; Fil. 4:13) K tomu, abychom činili učedníky, je třeba úsilí, ano, ale přináší to hluboké uspokojení a radost, protože to pomáhá jiným na cestě k životu. Tato činnost může naplnit tvou mysl i srdce.

23. Vezmeme-li v úvahu Galaťanům 4:9, k čemu bys měl být rozhodnut?

²³ Je tedy naprosto jasné, že pravé křesťanství nám poskytuje mnoho působivých a skvostných věcí. Přemýšlejme o tom, co máme, važme si toho a buďme rozhodnuti neobrátit se nikdy zpět ‚k slabým a ubohým základním věcem ani jim znovu nesloužit‘.

Vzpomínáš si?

• Jak byli Galaťané v nebezpečí, že by se mohli ‚opět obrátit k slabým a ubohým základním věcem‘?

• Jak ti křesťanství poskytlo působivé a skvostné věci?