Zmocněni silou, která je nad to, co je normální
„Moc, která je nad to, co je normální, [je] Boží, a ne z nás.“ — 2. KORINŤANŮM 4:7.
1. Co Jehova předem věděl o dnešním historickém období a jak v tom směru varoval své služebníky?
JEHOVA předvídal dávno předem kritické časy, které postihnou všechny národy země. Předem věděl, že sobectví a zkaženost lidstva povede nakonec k příšerné žni v podobě zkaženosti a násilí. Apoštol Pavel byl podnícen Jehovovým duchem, aby vyjádřil tuto jasnou výstrahu: „Věz však, že v posledních dnech nastanou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, milovníci rozkoší spíše než milovníci Boha, kteří mají způsob zbožné oddanosti, ale vzhledem k její síle se prokazují jako falešní.“ (2. Tim. 3:1–5) To je jisté nebezpečné ovzduší pro ty, kteří chtějí sloužit Bohu pravdy!
2. Mělo být pro svědky Jehovovy snadné vykonávat předsevzetí, které s nimi Bůh má? Co budou potřebovat, aby měli úspěch?
2 Ale Jehova měl předsevzetí, aby bylo za takových okolností oznamováno jeho jméno a království po celé zemi. Kdo to měl konat? Lid, kterému zjevil své významné jméno a předsevzetí — svědkové Jehovovi. (Iz. 43:10–12) Předem věděl, že budou muset čelit odporu ze strany panovníků, kteří budou považovat Boží království za výzvu a soupeře. (Žalm 2:2, 3) Věděl také, že jeho svědkové budou mít problémy a utrpení, jež mají všichni lidé. Budou potřebovat sílu větší, než jakou by mohli získat sami ze sebe. Učinil jejich Bůh nějaké opatření v tomto potřebném směru?
3. Kterému opatření, jež učinil Jehova pro apoštola Pavla, se podobá Jehovovo opatření pro jeho služebníky v této kritické době?
3 Odpověď na tuto otázku nám poskytují zkušenosti apoštola Pavla. Některá z nebezpečí, jimž byl vystaven, jsou pro nás vyjmenována ve 2. Korinťanům 11:23–27. Jehova pověřil Pavla jako apoštola a učitele národů, a proto věnoval Pavel tomuto učitelskému dílu prvořadou pozornost. (Řím. 11:13) Ale jak mohl přežít všechna ta nebezpečí a dokončit dílo, které mu bylo uloženo? Jehova dohlížel na svého věrného a oddaného služebníka a vysvobozoval jej, často v posledním okamžiku, z každé kritické situace. Aby mohl Pavel vykonávat křesťanskou kazatelskou službu úspěšně, poskytl mu Bůh „moc, která je nad to, co je normální“. (2. Kor. 4:7) To apoštolovi umožňovalo snášet utrpení i strádání. Pavel otevřeně uznal takovou božskou pomoc, když napsal: „Ke všemu jsem silný skrze toho, který mi propůjčuje sílu.“ — Fil. 4:13.
4. Uznával Pavel tuto božskou pomoc? Jak na něj působila?
4 Je tedy zřejmé, že Bůh nejen zázračně zasahoval v Pavlův prospěch, ale také mu ‚propůjčoval sílu‘. Tak mohl apoštol úspěšně vytrvat a dokončit svou službu. Proto napsal: „Nestydím se. . . za dobré poselství; je skutečně Boží mocí k záchraně pro každého, kdo má víru.“ (Řím. 1:16) Spolu s významem a uplatněním mnoha proroctví ze starých dob bylo Pavlovi zjeveno i dobré poselství, a on byl přesvědčen, že je pravdivé. Poznání pravdy a ocenění pro ni se také bezpochyby stalo pro něj zdrojem síly.
Jehovova podivuhodná opatření
5. Je snad Jehova méně pozorný, pokud jde o potřeby jeho svědků, kteří jsou na zemi dnes?
5 Co však lze říci o Jehovových služebnících na zemi v těchto posledních dnech? Postaral se Bůh o ně? Rozhodně se postaral! Jako apoštol Pavel máme všechna ta mnohá podivuhodná proroctví ve Svatém písmu. Jehova předem věděl o tom, co budou jeho služebníci potřebovat, a proto štědře opatřil tyto spisy, aby měli ujištění a útěchu. Tato proroctví se měla objasňovat, jak přicházely dny jejich splňování.
6. Jak dnes čerpá Jehovův lid útěchu a posilu z proroctví, které dal Bůh Izaiášovi?
6 Jedno z těchto proroctví zaznamenal Izaiáš, syn Amosův, asi 700 let před narozením Ježíše Krista. (Iz. 1:1) Izaiáš napsal ostře vyhraněné otevřené odsouzení nejen proti svému vlastnímu izraelskému národu, ale také proti mnoha okolním zemím, velkým i malým. Mezi těmito soudními poselstvími sdělil také prorok věrným ctitelům Jehovovým dobré poselství — poselství, které jim přinese útěchu ve všech jejich souženích. Stejně jako věrní Židé tehdy v Izaiášově době čerpali z Jehovova dobrého poselství sílu a naději, pociťují i dnes jeho věrní a oddaní služebníci útěchu, posilu a požehnání z toho, že se vzhledem k nim splňují Jehovovy velkolepé sliby.
7, 8. a) Jak přinesla slova z Izaiáše 32:1, 2 posilu a povzbuzení zbožným Židům v době Izaiášově, a to zejména vzhledem k jakým okolnostem? b) Jak se tatáž slova uplatňují mezi svědky Jehovovými dnes?
7 Jedno takové povzbuzení nacházíme ve 32. kapitole Izaiášově. První dva verše vyjadřují slib, který se splňuje právě v dnešní době: „Pohleďte, král bude vládnout pro spravedlnost; a knížata, ti budou jako knížata panovat pro právo. A každý se prokáže jako skrýše před větrem a jako místo úkrytu před lijavcem, jako proudy vody v bezvodé zemi, jako stín těžkého skalního útesu ve vyčerpané zemi.“ Jak dobré poselství to muselo být pro čestně smýšlející Boží ctitele v době Izaiášově, kdy měli dlouholeté zkušenosti s nevěrnými králi a knížaty!
8 Ale jak dobré poselství to je pro dnešní Jehovovy svědky! Na trůn dosazený král Ježíš Kristus vytvořil mezi svými následovníky na zemi znamenité podmínky zejména od roku 1919. Ustanovil mezi nimi „knížata“ (hebrejsky sarim), muže, kteří opravdu vykonávají spravedlivý a milující dohled. Na rozdíl od utlačujících a sobeckých panovníků, kteří se všeobecně vyskytují po celém světě, povolal Král v Boží organizaci odpovědné muže, kteří nejsou uctíváni jako hierarchická „církevní knížata“ nebo něco podobného. Jsou to naopak pokorní služebníci, muži, kteří mají skutečný zájem o blaho všech lidí, podobajících se ovcím, které Jehova shromáždil do jednoho stáda. Dohled těchto mužů, kteří jsou také výhledově „knížaty“ nového pořádku, se prokazuje jako opravdu osvěžující.
9. Jaká přeměna nastala mezi Jehovovým lidem?
9 Jakou přeměnu to přivodilo v organizaci Jehovových pozemských služebníků! Je to tak, jak je to vyjádřeno u Izaiáše 32:3: „A oči vidoucích nebudou slepeny a právě uši slyšících budou věnovat pozornost.“ Upřímně touží ctít Jehovu a sloužit mu, a proto otevřel oči jejich srdce a uši jejich porozumění. Věnoval jim vzrušující rozlišovací schopnost, aby poznali, jaká je vzhledem k nim jeho vůle. Věrní a oddaní svědkové se nekloní k demokratickým názorům nebo postojům. Uvědomují si, že slouží v teokratické organizaci, v organizaci, v níž je zjišťována a pak vykonávána Boží vůle. Velkému Teokratovi patří zásluha za to, že svým pokorným a ochotným služebníkům na zemi zjevuje svá předsevzetí.
10. Uveď některá z podivuhodných požehnání, z nichž se dnes těší Jehovův osvícený lid.
10 Chceš-li, počítej požehnání, která obdrželi Jehovovi otroci. Mezi jiným se těší z přesného poznání o tom, že je Ježíš Kristus od roku 1914 přítomen jako král; o zřetelné hranici mezi Boží viditelnou organizací a organizací satanovou; o tom, jak rozsáhlé kazatelské dílo se má konat před koncem satanova světa; o svatosti krve; o tom, jak významné je dávat Boží věci Bohu. V organizaci Jehovových svědků byla obnovena správa, jaká byla mezi křesťany v prvním století. Bohatým požehnáním jsou také nynější rajské poměry mezi pravými ctiteli. To všechno, a mnoho jiných darů od Jehovy, poskytuje jeho lidu nejen sílu, ale také pokoj, jednotu a spokojenost, a to dokonce i v tomto kritickém období dějin.
11. Jak ukázňoval a poučoval Jehova své pozemské představitele? Které biblické texty ukazují, že to bylo nutné?
11 Jehovovým služebníkům bylo dáno biblicky usměrňované svědomí, takže slyší Boží připomínky, naslouchají jim a uplatňují je ve svém každodenním životě. (Žalm 25:10) Byli varováni před nečistými a špinavými zvyky, které Bůh nenávidí. Sobecké, nemravné, nepoctivé věci, jež někteří z nich dělali v minulosti, jsou nyní za nimi, protože se jich úplně zřekli. (1. Petra 4:3) Tak musí jednat všichni, kteří chtějí mít dále podíl na požehnáních království. Všichni musí být myšlenkově, morálně i tělesně čistí, aby se mohli těšit z výsady přinášet Jehovovi oběti chvály, „obětní dar ve spravedlnosti“. (Mal. 3:3; Iz. 52:11) Jak nádherný pocit bezpečí prožívají všichni věrní a oddaní svědkové ve společenství se zástupy těch, kteří jsou skutečně sjednoceni ve šťastné službě stvořiteli!
Božská výchova
12. Jak se splňuje Izaiáš 32:4 mezi Jehovovými novodobými služebníky?
12 Izaiáš 32:4 dále říká: „A srdce těch, kteří jsou ukvapení, bude uvažovat o poznání, a dokonce i jazyk koktavců bude rychle mluvit jasné věci.“ Během první světové války neměl Jehovův pomazaný ostatek správné porozumění, byli ještě zatíženi babylónskými názory a neuplatňovali mezi sebou teokratické metody. Ale v roce 1919 je Bůh vysvobodil z babylónského poddanství a dále jim poskytoval větší poznání svých pravd. Takovými pravdami se naučili rozumnosti, aby nebyli ukvapení. Nyní mluví s pevným přesvědčením, není to již koktání ze strachu nebo nejistoty. A jak můžeme být my osobně zralými, statečnými kazateli dobrého poselství? Tím, že plně využijeme božských pokynů, z nichž velké množství se udílí při shromážděních v sále království svědků Jehovových. Například Škola teokratické služby je bezpochyby jedním z prostředků, jimiž Jehova požehnal svým služebníkům a poskytl jim moc, aby mluvili pravdu odvážně a jasně.
13. Před jakými řečmi se musíme mít na pozoru?
13 Podobně se na základě božské výchovy Boží služebníci naučili, že nemají činit sliby, které nemají v úmyslu dodržet, že nemají o nikom mluvit pomlouvačně nebo škodlivě. Boží požehnání je zcela jistě s těmi, kteří dbají této rady, jak je to zaznamenáno u Kazatele 5:2: „Nespěchej, pokud jde o tvá ústa; a tvé srdce, to ať před pravým Bohem nevynáší slovo ukvapeně. Pravý Bůh je totiž v nebesích, ale ty jsi na zemi. Proto by mělo být tvých slov málo.“ Tak je důležité, abychom nikdy nepozvedli hlas k rozhořčenému kritizování Pánovy organizace nebo jejích jmenovaných představitelů. Jehova je vševědoucí soudce, před nímž se budeme muset odpovídat za tyto i jiné neužitečné výroky. — Mat. 12:36, 37; 3. Mojž. 19:16; Juda 8.
14. Jakou výstrahu dostal Jehovův lid? Jak to zdůrazňuje Přísloví 29:20?
14 Mezi těmi, kteří pohrdají Jehovovým učením, jsou jednotlivci, kteří kritizují Jehovovu čistou organizaci a její pravidla pro zachovávání pokoje a dobrého pořádku a stěžují si na ně. Je pouze jemná hranice mezi takovými lidmi a těmi, kteří se dopouštějí vyslovené vzpoury. To zjistil ke své naprosté zkáze Chóre se svými podporovateli, když se odvážili mluvit ukvapeně proti Božímu služebníku Mojžíšovi. (4. Mojž. 16:1–40) O tomtéž námětu říká Přísloví 29:20: „Spatřil jsi muže, který je ukvapený ve svých slovech? Je více naděje pro někoho hloupého než pro něho.“
15. Jak dnes platí na Jehovovy služebníky slova z Izaiáše 32:5, 6?
15 Jehova také požehnal svým služebníkům moudrostí, aby mohli rozlišovat mezi tím, co je dobré, a tím, co je špatné. Mají se na pozoru před každým, kdo k nim přichází s hladkými slovy a hezkými řečmi a snad přináší i dary s úmyslem podvést srdce neobezřetných osob. (Srovnej 1. Timoteovi 6:20, 21; Judu 16.) Zastánci různých náboženství se jim snad pokoušejí přinášet jiné dobré poselství, než jaké již dostali od Ježíše Krista a jeho apoštolů. Kromě toho, nerozumní a bezzásadoví jednotlivci nepřicházejí v úvahu ke jmenování jako služebníci v Jehovově organizaci. To odpovídá slovům: „Bláznivý muž již nebude nazýván štědrý; a o bezzásadovém člověku se neřekne, že je urozený; protože bláznivý bude mluvit pouhou bláznivost a samotné jeho srdce bude pracovat na tom, co je škodlivé, aby pracoval na odpadlictví a mluvil proti Jehovovi, co je scestné, aby nechal duši hladového odejít s prázdnou, a dokonce i žíznivého nechá odejít bez pití.“ — Iz. 32:5, 6.
16. a) Uveď některé názory, které zdůrazňují odpadlíci. b) Co je v tomto směru řečeno u Izaiáše 32:7?
16 Není pravda, že ti, kteří od nás během let odešli, protože „nebyli našeho druhu“, a kteří se pokoušejí přimět jiné, aby šli stejnou životu nebezpečnou cestou, se sami odřízli od zdroje pevného duchovního pokrmu a osvěžujících duchovních vod? (1. Jana 2:19) A tito nerozumní lidé rozhodně nejsou velkomyslní a štědří k těm z lidstva, kteří hladovějí a žízní po spravedlnosti, a nechápou, jak naléhavě nutné je v dnešní době organizované kazatelské dílo. Připustili by, aby se každý řídil svým vlastním názorem na Bibli a jejím výkladem, místo aby se dali uvést do jednoty s lidmi, kteří jsou školeni, aby žili a jednali podle vznešených zásad a připomínek Božího slova. (Žalm 133:1–3; 1. Kor. 1:10) Chtěli by svádět jiné k názoru, že Jehova bude na neurčitý čas stále odpouštět hříšníkům, pokud budou navenek dávat najevo pokání. V tomto směru je zajímavé, co říká Izaiáš 32:7 o odpadlících ve starověkém Izraeli: „Pokud jde o bezzásadového člověka, jeho nástroje [prostředky k uskutečnění jeho záměru] jsou špatné; sám dal radu ke skutkům volného chování, aby ztroskotával ztrápené falešnými řečmi, dokonce když někdo chudý mluví, co je správné.“
17. a) Jaké lidi si Ježíš vybral za své následovníky? b) Které otázky vznikají ohledně jejich budoucí činnosti, když se poměry v tomto zlém světě zhoršují?
17 Ježíšovi praví následovníci, které si vybral, protože si uvědomují své duchovní potřeby, budou jistě mluvit, „co je správné“. Ale nerozumní odpůrci nemají zájem o skutečné blaho těch, kteří hledají pravdu. Mají v úmyslu odvést za sebou následovníky, bez ohledu na nebezpečí, do něhož tak přivádějí sebe i jiné. Připustí však Jehova, aby se čestně smýšlející lidé dostali do léčky falešného uvažování? Učinil nějaká opatření, aby požehnal svým služebníkům a jejich celosvětové kazatelské službě?
Jak bys odpověděl?
◆ Jak dal Jehova dnes svědkům moc?
◆ Jak dnes platí na svědky Jehovova slova z Izaiáše 32:1, 2?
◆ Uveď některá z požehnání, z nichž se těší Boží osvícený lid.
◆ Jak se dnes uplatňuje Izaiáš 32:5, 6?