Pití — Sdílíš názor Bible?

BYL TO pokřtěný křesťan. Když se ho dotazovali starší v jeho sboru, kteří měli starost o jeho pití, připustil, že měl několik piv a pár skleniček whisky. „Ale nebyl jsem opilý,“ řekl.

Tento mladík se domníval, že nezáleží na tom, kolik vypiješ, dokud se neopiješ. Souhlasíš s tím? Je smutné říci, že někteří v Božím lidu tak smýšlejí. Je to však biblické? Co vlastně říká Bible o pití?

Alkoholické nápoje patří mezi mnoho darů, které jsme dostali od našeho stvořitele, Jehovy Boha. Bible nám tedy říká, že Bůh nám dává víno, které „rozradostňuje srdce smrtelného člověka“; že víno „obveseluje Boha a lidi“; že dává srdci „veselou náladu“. (Žalm 104:15; Soud. 9:13; Ester 1:10) Dostatek vína, symbolizovaný „révou“, se v Písmech používá k označení blahobytu a bezpečí. — Mich. 4:4; Zach. 3:10.

Dar je ovšem možno používat nebo zneužívat. Bible obsahuje mnohá varování před zneužíváním alkoholu.

NEMÍRNÉ PITÍ

Jak je to s názorem: ‚Dokud se neopiješ, nezáleží na tom, kolik vypiješ‘? Bible rozhodně odsuzuje opilství, říká nám, že opilci „nezdědí Boží království“. (1. Kor. 6:9, 10) Jsme však varováni pouze před opilstvím? Jak je to s těžkým pitím, když nedojde k výslovnému opojení?

V 1. Timoteovi 3:2, 3 čteme, že dozorce by se měl vyhýbat nejen ‚opilému výtržnictví‘, ale že by měl také být „umírněný v návycích“. To znamená ve všech návycích. Řecké slovo přeložené „umírněný v návycích“ (nefalion) však doslovně znamená „střízlivý, umírněný; zdržující se vína buď zcela nebo přinejmenším od jeho nemírného požívání“. (Kurzíva od nás.) — „Thayerův Řecko-anglický slovník Nového Zákona“.

Při vypočítávání toho, co dává způsobilost služebním pomocníkům neboli diákonům, Pavel dále říká, že by měli být „neoddávající se množství vína“ [„ne oddaní vínu“ — „EP“; „ne mnoha vínu oddaní“ — „Sýkora“]. — 1. Tim. 3:8.

Ano, aby byl křesťan doporučen nebo aby setrval ve službě jako dozorce či služební pomocník, musí být příkladem člověka, který je ze zvyku umírněný v užívání alkoholických nápojů. Před několika lety v jedné latinsko–americké zemi trvala svatební hostina až do časných ranních hodin a pilo se celou noc. Vedlo to k odvolání celé rady starších i všech služebních pomocníků jednoho sboru!

Je však umírněnost vyžadována jen od dozorců a služebních pomocníků? Vůbec ne, vždyť v Titovi 2:2 se radí letitým mužům, aby byli „umírnění v návycích“. Podobnou radu dostávají ženy ve sboru: aby byly „vážně, ne pomlouvačné, umírněné v návycích“. (1. Tim. 3:11) A letitým ženám je řečeno, ať se „chovají uctivě, nepomlouvají ani nejsou zotročené množstvím vína“. — Tit. 2:3.

Je tedy jasné, že křesťané by se měli bedlivě vyhýbat nejen opilství — konečnému následku přílišného pití —, ale každému nemírnému požívání alkoholu.

CO ZNAMENÁ UMÍRNĚNÉ POŽÍVÁNÍ?

Nelze určit jednu hranici pro všechny lidi, protože jednotlivé činitele — jako celkové zdraví a tělesná váha — mohou rozhodnout o účinku alkoholu na tvůj organismus. Měl bys však mít na mysli některé věci, jestliže uvažuješ o tom, co je umírněnost.

Za prvé si dej pozor, aby ses neomlouval! Je snadné dojít k závěru, že nevítaná rada platí jiným a ne nám. Kdyby tak ovšem smýšlel každý, rada by neplatila nikomu!

Dále uvažuj, kolik alkoholu může tvé tělo bezpečně snést. Průměrný dospělý (70 kg) může metabolizovat asi 13 ml alkoholu za hodinu (asi 30 ml čtyřicetiprocentního alkoholu nebo 100 ml stolního vína). Když je toto množství překročeno, stoupá hladina alkoholu v krvi. Obvykle stačí dvě normální dávkya v několika minutách a průměrný dospělý dosáhne hladiny 0,05 procenta alkoholu v krvi. To už u většiny lidí naruší schopnost řídit vozidlo.

Třetí činitel, o kterém je třeba uvažovat, jsou názory spolukřesťanů. V Římanům 14:21 čteme: „Je dobré nejíst maso nebo nepít víno nebo nedělat nic, oč tvůj bratr klopýtá.“ Přemýšlíš-li tedy o tom, zda je tvé pití umírněné nebo ne, zeptej se sám sebe: Piji většinou víc než ostatní? Mají druzí — členové rodiny nebo křesťanští bratři a sestry — starost, kolik toho vypiji? Mám pověst, že „hodně snesu“, což naznačuje, že hodně piji? I když snad můžeš říci: ‚Mám větší odolnost než jiní‘, neukazují Pavlova slova, že bychom měli dbát na smýšlení svých bratrů? Vzpomeň si na Ježíšova slova u Lukáše 17:1: „Nelze se vyhnout tomu, aby nenastaly důvody ke klopýtání. Přesto běda tomu, skrze něhož přijdou!“

Je samozřejmě třeba poznamenat, že nikdo z nás nemá právo vnucovat své svědomí druhým. Měli bychom si dát pozor, abychom se nestali nepatřičně kritickými vzhledem k množství, které druzí vypijí. Jak řekl apoštol Pavel: „Nemáš právo kritizovat svého bratra nebo na něho pohlížet svrchu. Pamatuj, každý z nás bude osobně stát před soudní stolicí Boží.“ — Řím. 14:10; „The Living Bible“.

Jiný činitel ke zvážení je tento: Proč piji? Je to prostě pro uvolnění, pro uhašení žízně nebo abych doplnil chuť jídla? Nebo je to proto, abych se zbavil starostí, úzkosti, zklamání, abych si dodal odvahy nebo unikl skutečnosti? O tom druhém řekl psychoterapeut dr. Stanley Cotlow: „Žijeme ve společnosti, kde platí: Když jdou věci špatně, dej si skleničku; když se cítíš nedobře, uchyl se k nějakému chemickému kouzlu. Nikdo neřekne: ‚Jen vydrž ten stres a nauč se s tím bojovat!‘ “ Co by mělo křesťanu pomoci, aby se vypořádal s životními úzkostmi? ‚Nějaké chemické kouzlo‘, nebo jeho vztah k Bohu? — Žalm 4:8; 4:9, „KB“.

NĚKDY TAKÉ ABSTINENCE?

Ano! Pro alkoholika je důležité, aby se zdržoval alkoholu zcela, aby ho nepřemohla touha po nemírném požívání. To připomíná Ježíšova slova u Marka 9:43: „Jestliže tě někdy tvá ruka přivádí ke klopýtání, usekni ji. Je pro tebe lepší, abys vešel do života zmrzačený, než abys se dvěma rukama odešel do gehenny [označující zničení].“ Jestliže ti tedy pití způsobilo problémy, proč bys je ‚neusekl‘? Vždyť přece „je pro tebe lepší, abys vešel do života“! Jak to vyjádřil jeden křesťanský starší, vedoucí projektu na rehabilitaci alkoholiků: „Úplná abstinence není příliš vysokou cenou za život v Božím novém pořádku.“

Abstinence však není pouze pro alkoholiky; jsou období, kdy všichni děláme dobře, jestliže se zdržíme pití. Ve starověkém Izraeli měli kněží a levité, kteří sloužili u svatostánku nebo v chrámě, pod trestem smrti zakázáno pít alkohol v jakékoli formě. (3. Mojž. 10:8, 9; Ezech. 44:21) Také králům bylo doporučeno, aby nepili víno nebo opojný nápoj, když vykonávají svůj úřad. Proč? „Aby člověk nepil a nezapomněl, co je nařízeno a nezvrátil případ někoho ze synů soužení.“ — Přísl. 31:4, 5.

A co dnes? Byl bys například klidný, kdybys věděl, že pilot letadla, ve kterém cestuješ, pil? Určité ne! Jde o životy. Křesťan by si měl tedy dát pozor a nepít, když má řídit automobil. Ale ještě nepatřičnější by bylo, kdyby si křesťan dopřával alkoholický nápoj buď těsně před nebo během doby, kdy se věnuje svatým činnostem — kazatelské službě a shromáždění nebo když uděluje biblickou radu či vede druhé. Proč je to nepatřičné? Zde jde o věčný život!

Sdílíš tedy biblický názor na pití? Buď ano, nebo ne. V sázce je tvůj život, stejně jako život druhých, kteří by mohli klopýtnout o bezmyšlenkovité pijácké návyky. A co víc — chceme, aby se naše životy líbily našemu Bohu, Jehovovi. Ano, alkoholické nápoje jsou dar od Boha — když se užívají umírněně! Jestliže však je pro tebe osobně lepší zdržovat se jich, pak to rozhodně dělej. Pamatuj: „Je pro tebe lepší, abys vešel do života.“

Co však mohou dělat sboroví starší, aby pomohli svým spoluobčanům, kteří přehánějí požívání alkoholu? A co alkoholik — co se dá udělat, abychom mu nebo jí pomohli? Tyto a další otázky budou rozebírány v následujícím vydání.

[Poznámka pod čarou]