Jehovovy normy nám pomáhají

„Kéž ti dá podle tvého srdce a kéž splní všechny tvé rady.“ — Žalm 20:4; 20:5, „KB“.

1. Normy jakého druhu jsou běžné? (5. Mojžíšova 25:15)

ANGLICKÝ král Jindřich III. vydal v roce 1266 výnos, že jedna pence má vážit 32 zrn pšenice. Tak stanovil normu. Bezpočet věcí kolem nás podobně souvisí s normami. Rozhlasový přijímač nebo televizor si nastavíme na určitý bod (kanál), chceme-li sledovat vysílání na normalizované vlnové délce. Jiné normy ukazují výkonnost; kvalifikaci ve čtení lze zjistit tím, že studenta podrobíme testu na základě normy.

2. Normy kterého jiného druhu jsou vzácné a proč?

² Daleko důležitější však jsou normy ve smyslu morálních hodnot a chování. Bez těch nemají normy onoho prvního typu žádný smysl. Například jeden poradní výbor v oblasti vyššího vzdělání zjistil, že ze souboru 25 000 studentů téměř 50 procent prohlásilo, že jejich vrstevníci ve škole procházejí ne na základě studia, ale nepoctivosti. Co lze říci o normách osob ve veřejných úřadech? Může se dnes mládež naučit normám morálních hodnot od většiny vedoucích? Historička Barbara Tuchmanová o tom řekla: „Na morální vedení se všeobecně rezignuje v tom smyslu, že panuje všeobecná neochota určovat normy.“

3. Proč bychom měli očekávat, že Jehova má mravní normy?

³ Co však můžeme říci o Jehovovi Bohu? Má své normy, stejně jako lidský otec může stanovit hodnoty a požadavky, pokud jde o chování doma a ve styku s druhými. Jehova, univerzální soudce, zákonodárce a král, poskytuje v Bibli zákony, pravidla nebo jasně vyjádřené zásady, jež ukazují jeho morální normy a co očekává od lidí. Dává směrnice o tom, jak máme jednat. — Žalm 25:4, 5; 86:10, 11; Iz. 33:22.

4. Proč bychom se měli zajímat o důvody k uplatňování Božích norem?

⁴ Kdo z nás by popřel cenu Jehovových norem? Může se však stát, že proti nim máme námitky, když nějaké naše osobní přání je s nimi v rozporu. Snad potom jeho normy bereme na lehkou váhu nebo chceme nějakou výjimku v domnění, že naše situace je výjimečná nebo že vyžaduje nějaké pozměnění pravidel. Uvažujme tedy o některých důvodech, proč bychom měli přijímat Jehovovy morální normy a jak z nich můžeme mít užitek.

BOŽÍ NORMY VE SROVNÁNÍ S LIDSKÝMI

5, 6. Co můžeme poznat z výsledků Jehovovy činnosti během prvních šesti stvořitelských dnů?

⁵ Když skončilo šest stvořitelských dnů, prohlásil Bůh, že jeho dílo je „velmi dobré“. (1. Mojž. 1:31) Všechno bylo stvořeno v logickém pořadí, nic nemělo závady. Rostliny a zvířata vyplnily místa pro ně určená, rozmnožovaly se podle svého druhu a nemusely se vyvíjet v nové druhy. (1. Mojž. 1:25) Polož si otázku: Koho se Jehova musel ptát na pokyny pro své stvořitelské dílo? Zřejmě k tomu všemu měl vědění a moudrost sám v sobě. A nejen aby to vykonal, ale aby to vykonal dokonale, způsobem, jímž stanovil normy pro hmotný svět. (Iz. 40:12–14) Na základě Božích norem můžeme třídit a rozpoznávat ohromné množství druhů rostlin, ryb, ptáků a suchozemských zvířat.

⁶ Jehova kdysi položil několik otázek, které nám pomohou srovnat jeho vědění, schopnosti a normy s lidskými. Bůh se zeptal Joba: „Kde jsi byl, když jsem zakládal Zemi? Řekni mi, máš-li porozumění.“ Vědci mohou nabídnout jen odhady ohledně doby, po kterou existuje vesmír. Lidé tu zřejmě nebyli, aby věděli, kdy a jak Bůh stvořil Zemi. Bůh se ptal: „Bylo to od tvých dnů, že jsi přikazoval jitru? Způsobil jsi, že svítání zná své místo?“ Přírodovědci studují rotaci Země, snaží se napodobit proces, jímž naše Slunce produkuje energii udržující život, a pracně sestavují složité vzorce, aby vysvětlili podstatu něčeho tak běžného, jako je světlo. Jak se jejich výsledky dají srovnat s Božími? Jehova pokračoval: ‚Poznal jsi ustanovení nebes? Můžeš pozvednout svůj hlas až k oblakům, aby tě pokryla vzdouvající se spousta vody? Můžeš vyslat blesky?‘ Job nakonec připustil: „Pohled, stal jsem se málo významným. Co ti mám odpovědět?“ „Poznal jsem, že ty jsi schopen činit všechny věci a že není myšlenka, která ti je nedosažitelná.“ Myslíš si to také? — Job 38:4, 12, 33–35; 40:4; 42:2.

7, 8. Jak ty jako lidské stvoření jsi důkazem Boží činnosti?

⁷ Korunou Božího pozemského stvoření byl člověk. Nejlepší moderní kamera je jen chabou napodobeninou daleko vyšší normy, tvého oka. Tvůj zažívací systém a výměna látek převýší cokoli, co kdy vytvořili inženýři chemie a biologové. Je mezi námi mnohotvárnost, a přece naše podivuhodné tělo poskytuje důkazy o životně důležitých normách. Kdyby ti měl chirurg operovat slepé střevo, měl bys mít starost, že snad najde v tvém břiše mandle nebo mozek? Ne, v Božím stvoření existuje standardizace, na základě které může chirurg studovat anatomii a vykonat potřebný chirurgický zákrok.

⁸ Nikoli v břiše, ale v lebce máš počítač, který svou mnohostranností a výkonností ohromně předčí i ten nejmodernější elektronický počítač. Mozek ti dovoluje, abys obdivoval Boží stvoření, včetně miliard sluncí v miliónech galaxií na nebi. Bůh ustanovil zákony pro vesmírná tělesa, aby se pohybovala přesně a podle řádu, a my abychom jich mohli užívat jako norem při počítání času, rozlišování dne a noci, ročních období a let. — 1. Mojž. 1:14; Žalm 8:3, 4; 8:4, 5, „KB“.

9. K jakému závěru můžeme dospět, srovnáváme-li výsledky Boží činnosti a jeho norem s lidskými normami?

⁹ Porovnej výsledky Boží činnosti s výsledky lidskými. Ačkoli vlády určují závazné normy všeho druhu, lidé znečistili vodu i vzduch, vyhladili mnoho druhů živočichů, rozdělili lidi politicky, nábožensky i rasově a lidstvo tak má příčiny k starostem, zda válka, znečištění životního prostředí nebo hlad úplně nevyhladí lidský život ze země. Bůh rozhodně nenadsazoval, když řekl o člověku: „Jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než vaše cesty a mé myšlenky než vaše myšlenky.“ (Iz. 55:9) Není tedy správné, abychom se spíše zajímali o Jehovovo vedení a jeho normy, než abychom spoléhali na lidské názory o tom, kterých norem se máme držet? — Přísl. 16:25; Iz. 30:21.

10. Jak nám hmotné stvoření pomáhá v otázce, zda máme hledat u Boha normy mravnosti?

¹⁰ Hmotné stvoření potvrzuje, že Boží ‚činnost je dokonalá‘. Ale 5. Mojžíšova 32:4 dále ještě uvádí Jehovovy mravní vlastnosti. Uvědomíme-li si výsledky jeho činnosti a jeho normy v hmotné sféře — od hvězd po atomové částice, od mikroorganismů k našemu lidskému tělu —, neměli bychom k němu s důvěrou vzhlížet, i pokud jde o jeho mravní normy? Ve skutečnosti poskytl vynikající mravní normy, jimiž se můžeme řídit ve svém vztahu k němu i k ostatním lidem. — Mich. 6:6–8.

11. Ve kterých ohledech ti mohou Boží normy prospět?

¹¹ Jehova neomezuje své rady na nějaký malý úsek našeho života, například na určité nauky víry nebo na nějaké obřady. Jeho morální normy se vztahují na všechny sféry života, včetně rodinných záležitostí, obchodního jednání, názorů na osoby opačného pohlaví a chování k nim, na vztahy ke spolukřesťanům a na účast v uctívání. (Iz. 48:17; Jak. 1:25) U Izaiáše 55:11 Jehova řekl, že ‚slovo, které vychází z jeho úst, bude úspěšné‘. Jestliže se upřímně snažíme uplatňovat jeho normy, budeme stejně ještě i my úspěšnější, dosáhneme více dobrých výsledků a najdeme větší štěstí.

BOŽÍ SPOLEHLIVÉ A JISTÉ SMĚRNICE POSKYTUJÍ POMOC

12, 13. Jaký vztah má nejnovější zdravotnický problém k Božím normám ohledně sexuální morálky?

¹² Boží normy nám mohou pomoci v mnoha bezprostředních, tělesných ohledech. Časopis „The New York Times Magazine“ ze 6. února 1983 například oznámil, že se objevila nová nemoc, kterou ‚objevitelé z oboru medicíny označují jako nejvirulentnější epidemii tohoto století‘. Je to získaný syndrom imunologické nedostatečnosti (Acquired Immune Deficiency Syndrome, zkratka: AIDS). Tato nemoc působí u člověka zhroucení jeho imunitního systému, takže se člověk stává obětí vzácných forem rakoviny (sarkom Kaposiho), zánětu plic a jiných neobvyklých nemocí. Jak smrtelná je AIDS? Za období dvou let je údajně smrtelná ve více než 65 procentech.

¹³ Vědci se domnívají, že AIDS se rozšiřuje tělesnými výměšky (zvláště spermatem) a krví. Až dosud dostali tuto chorobu většinou homosexuálové svou nemravnou promiskuitou, ačkoli se rozšiřuje i na partnery opačného pohlaví. Jeden homosexuál prohlásil: „Je to jako ve válce. Nevíme, kdy spadne bomba. V minulém roce zemřelo 18 mých přátel, z toho polovina na AIDS. Dalších 12 je nyní vážně nemocných.“ Článek říká: „Mnozí pacienti, kteří nyní chřadnou následkem AIDS, začínají přemýšlet o svém životě a někdy mají pocit, že to je trest za jejich bezohledný, hédonistický způsob života.“ Boží mravní normy, například ty, jež jsou uvedeny v 1. Korinťanům 6:9, 10, nám bezpochyby pomáhají! Chrání nás!

14. V kterých dalších směrech potvrzuje problém s nemocí AIDS důležitost Božích norem? (5. Mojžíšova 12:23–25)

¹⁴ Jsou zde ještě jiná hlediska. AIDS byla zjištěna u mnoha osob z oblasti Karibského moře. Doktor Sheldon Landesman k tomu říká: ‚Víme, že naši pacienti často pěstují vúdú a spiritismus.‘ K infekci AIDS zřejmě dochází při jejich obřadech. Tato nemoc je také spojena s krevními transfúzemi a preparáty z krve. „AIDS se stala druhou hlavní příčinou smrti — po nezvladatelném krvácení — u hemofiliků, a zcela nedávno dostala AIDS celá řada pacientů, kteří obdrželi v souvislosti s chirurgickým zákrokem transfúzi, což vyvolává mezi některými pozorovateli obavy ohledně krevních zásob v národě.“ Zdá se, že inkubační doba kolísá od šesti měsíců do dvou let. Když se tedy u někoho zjistí, že má AIDS, „nevědomky již možná nakazil stovky jiných jedinců — sexuálním stykem, darováním krve nebo nějakou ještě neznámou cestou“. Boží normy ohledně sexuální mravnosti, ohledně spiritismu, jehož se máme vystříhat, a o tom, že je nutné ‚zdržovat se krve‘, nám pomáhají, abychom se uchránili této nemoci i jiných. — 5. Mojž. 18:10–12; Přísl. 5:18–23; Sk. 15:29; 21:25.

15. Jak se ukazuje, že Jehovovy normy ohledně užívání alkoholu jsou prospěšné?

¹⁵ Vzpomeň si, že Jehova odsuzuje opilství — je to dalším důkazem, jak Jehovovy normy pomáhají. Dokonce neschvaluje, když se někdo ‚oddává množství vína‘. (1. Tim. 3:3, 8; Řím. 13:13) Mnozí lidé, kteří přehlížejí Boží normu, trpí nemocemi, jež jsou způsobeny nebo se zhoršují přílišným pitím. Někteří křesťané přehlédli Pavlovu radu, aby používali jen „trochu vína“, a začali pít silně, aby jim to ‚pomohlo oddechnout si‘. (1. Tim. 5:23) Postupně se může vytvořit škodlivý návyk — alkoholismus (s tělesnými, citovými i mravními důsledky). To vede k mnoha problémům, k nimž patří ztráta úcty, napětí (ne-li rozkol) v rodině, promrhaný příjem a ztráta práce. Nejsou Boží normy ohledně užívání alkoholu v tomto směru ochranou?

16. Jak Jehovovy normy pomáhají svědkům Jehovovým v hospodářském ohledu?

¹⁶ Boží normy se prokázaly jako praktické i v hospodářských otázkách. Bůh nabádá křesťany, aby byli poctiví a aby tvrdě pracovali. (Ef. 4:28; Kol. 3:23; srovnej Lukáše 16:10–12.) Zprávy z celého světa ukazují, že mnoho svědků Jehovových si zachovalo své zaměstnání, i když druzí byli propuštěni, nebo že dokonce dostali i lepší zaměstnání, protože byli čestní a pilní. Znáš takové příklady? Je-li člověk zaměstnán, má samozřejmě v obtížných dobách méně těžkostí. Jestliže se člověk vyvaruje nebiblických zvyků a návyků, je to prospěšné i finančně. Více informací o tom lze najít v kapitole „Co pomáhá při finančních problémech?“ z knihy „Cesta k pravému štěstí“.a Jistě si vzpomeneš na jiné příklady, jež dokazují, že Boží normy jsou praktické i v hospodářském ohledu.

17. Jaké pokyny dává Bůh ohledně odnětí pospolitosti? Proč je to moudré?

¹⁷ Jehovovy normy ohledně křesťanského sboru jsou rovněž moudré a užitečné. Bůh například určuje, že křesťan, který hřeší a nečiní pokání, má být vyloučen ze sboru. Jiní se mají ‚přestat směšovat s kýmkoli, kdo je nazýván bratrem, když je smilník nebo chamtivec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo vyděrač, aby s takovým ani nejedli‘. Podle norem některých lidí by to mohlo vypadat jako projev nelásky, ale Bůh lépe ví, jak to je. Laskavě je tak chráněn čistý sbor, protože „trochu kvasu zkvasí celé těsto“. (1. Kor. 5:11, 5) Komentář od Dr. A. L. McCinnise, autora knihy „Co vede ke štěstí“ (angl.) ukazuje, jak moudrá jsou Boží slova o tom, že nemáme jíst s osobami, jimž byla odňata pospolitost:

„Jedním z nejlepších způsobů jak prohloubit přátelství, je společné jídlo. Na lámání chleba s druhým je něco téměř posvátného. Všiml sis například někdy, jak je obtížné sedět u jídla s nějakým nepřítelem a zůstat jako nepřátelé?“

18. Jak se mohou Boží normy prokázat jako užitečné, pokud jde o odpadlíky?

¹⁸ Lpění na Božích normách také pomáhá bránit rozšiřování falešných nauk a názorů. Hymeneus a Filétos v prvním století se stali odpadlíky a snažili se podvrátit víru druhých. Boží norma zněla: „Vyhýbej se prázdným řečem, které porušují to, co je svaté.“ (2. Tim. 2:16–19) Křesťané, kteří se drželi této normy, neměli zájem na tom, aby naslouchali odpadlíkům, a také nechtěli získávat nějaké zhoubné spisy, které tito lidé snad rozšiřovali „pro nečestný zisk“. Proč financovat jejich ničemnost kupováním jejich literatury? (Tit. 1:11) Jako věrní a oddaní křesťané se držme Božích norem a syťme svou mysl tím, co je pravé a spravedlivé, a s oceněním, věrně a oddaně se držme sdělovacího prostředku, z něhož jsme se poprvé dověděli o biblické pravdě. — Srovnej 1. Timoteovi 4:16.

19. V které jiné oblasti mohou Jehovovy normy poskytnout pomoc?

¹⁹ Boží normy pomáhají svědkům Jehovovým i v mnoha jiných směrech. V manželství podporují lásku, úctu a jednotu v době, kdy morální lhostejnost a volání po liberálnosti vede k vysokému počtu rozvodů. Jehovovy normy pomáhají křesťanským dětem přijímat vedení rodičů a děti pak nejsou hned vzpurné jako mnozí z jejich spolužáků. Mladí, kteří si váží Božích norem, neprojevují nechuť vůči autoritě rodičů a neodcházejí brzo z domova, ale s radostí těží užitek z biblických rad a z pomoci, kterou jim mohou poskytnout křesťanští rodiče. — Kol. 3:18–21.

POSLUŠNĚ PŘIJÍMEJME JEHOVOVY NORMY

20–22. Nač musíš stále pamatovat v souvislosti s Božími normami?

²⁰ Mohli bychom zde rozebírat ještě mnoho jiných směrů, v nichž nám mohou Jehovovy normy pomáhat. Snad si vzpomínáš na něco zvláštního, v čem ti pomohly osobně. To je znamenité! Jsou to dobré a povzbuzující věci, které můžeš vložit do svých rozhovorů s jinými křesťany.

²¹ Ale všichni musíme pamatovat na to, že je velmi snadné dát se odvést od Božích norem. Vzpomeňme si však, co Jehova řekl Izraelitům u hory Sinaj: „Budete-li přísně poslouchat můj hlas a skutečně dodržovat mou smlouvu, pak se jistě stanete mým zvláštním vlastnictvím ze všech ostatních lidí.“ Nadšeně odpověděli: „Jsme ochotni dělat všechno, co Jehova mluvil.“ Ale jak jinak jednali v příštích letech! — 2. Mojž. 19:5, 8; 4. Mojž. 14:1–4, 10.

²² Proto přijměme Jehovovy normy a držme se jich! Držet se důsledně nesrovnatelných norem, které Jehova poskytl, aby nám pomohl řídit náš život, je totiž skutečně cesta moudrosti a štěstí. — Žalm 19:7–11; 19:8–12, „KB“.

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

• Jaké důkazy o tom, že Jehova je zdrojem norem, nám poskytuje hmotné stvoření?

• Proč bychom měli vzhlížet k Jehovovi, pokud jde o mravní normy?

• Jaké můžeš uvést příklady ke znázornění, jak ti mohou Jehovovy normy pomáhat?

• Co si myslíš o uplatňování Božích norem?

[Rámeček na straně 24 a 25]

AIDS — epidemie osmdesátých let

„Téměř tři čtvrtiny osob, jež poprvé dostaly tuto nemoc, již zemřelo. Někteří výzkumní pracovníci tvrdí, že ji nepřežije nikdo.“ Tato nemoc je získaný syndrom imunologické nedostatečnosti (Acquired Immune Deficiency Syndrome) neboli AIDS. „Science 83“, březen.

Jeden lékař prohlásil: „Je to jako stroj. Jakmile se uvede do chodu, víš, že jej nic nezastaví. Můžeš pozorovat, jak se hroutí imunitní systém. Sotva se vypořádáš s jednou infekcí, vyvstane jiná. Pacient bude mít zánět plic, potom herpes, pak plísňové onemocnění mozku, potom nějaký virus napadne tlusté střevo.“ Jeden z jeho pacientů byl poloprofesionální boxer a hráč tenisu, který také působil jako vzpěrač. Tento muž „měl trvale známost s jednou dívkou a šest měsíců předtím, než se u něj projevila choroba, měl jen jeden homosexuální styk“. Co se mu stalo? „Tento muž zemřel ve třiceti letech na perforaci střev, šest týdnů po zjištění choroby.“

Co se dělá, aby se zjistilo co nejvíce podrobností o AIDS? Středisko pro kontrolu choroby (Centers for Disease Control, CDC) je v Atlantě, v Georgii. Jeden vedoucí list v Atlantě uveřejnil 13. února 1983 zprávu: „Ještě nikdy neurčil CDC tolik pracovníků — zatím asi 100 — na tak dlouhou dobu pro řešení určitého veřejného zdravotnického problému. Práce této skupiny patří k nejintenzivnějším a nejvíce podporovaným lékařským průzkumným pracem v dějinách . . . S představou, že hledají virus — a ani to není jisté —, vědci z CDC se pokoušejí vypěstovat onen mikroorganismus ve zvířatech nebo ve zkumavkách.“ Protože však AIDS může mít inkubační dobu od šesti měsíců do dvou let, nemohou dnešní pokusy ukázat nic před rokem 1985. V dnešní době virologové a mikrobiologové z CDC „mají pocit, že k objevu původce [který působí AIDS] nejsou blíže, než když před více než rokem začali se svým výzkumem“.

V lednu pořádalo CDC konferenci na téma AIDS. Podle zprávy v „Časopise americké lékařské společnosti“ (JAMA, angl.) řekl na konferenci doktor D. Armstrong z pracoviště Memorial Sloan-Kettering Cancer Center: „Nemám naprosto žádné pochybnosti, že AIDS se přenáší sexuálním stykem a preparáty z krve.“ V „Science 83“ byl vyjádřen všeobecný názor: „Vědci se domnívají, že se přenáší ‚intimním stykem‘ — například společným užíváním jehel při aplikaci drog, nebo sexuálním stykem. Což ukazuje, že je to něco, co se přenáší krevním oběhem. Mnoho zdravotníků má proto starost o milióny lidí, kteří dávají a přijímají krev.“

V dnešní době neexistují žádné testy k odhalení osob, které mají AIDS, a proto krevní banky nemohou rozhodnout, kdo z dárců má tuto chorobu. Bylo navrženo, aby krev nebyla přijímána od dárců ze skupin, u nichž je největší riziko, zejména od homosexuálů. Ale homosexuálové na to reagovali výkřiky o diskriminaci a o tom, že jsou porušována jejich práva. (Kdo se stará o práva osob, jimž je taková krev dávána?) Dále jeden zástupce instituce National Gay Task Force řekl na schůzi CDC: „Mnozí homosexuálové se za takové nepovažují a nebudou reagovat na dotazník.“ Podobné protesty bylo slyšet v Jižní Africe, když byl navržen průzkum po smrti dvou mužů, kteří byli členy posádky jihoafrických aerolinií.

Z nejnovějších důkazů je patrné, že ženy, které měly sexuální styky s muži postiženými AIDS, mohou dostat tuto nemoc. Další novou skupinou obětí jsou děti. Někteří kojenci se zřejmě stali obětí, když dostali krevní transfúze nebo krevní složky proto, že se u nich po narození projevil problém v souvislosti s Rh faktorem. Jiné malé děti snad dostaly tuto nemoc ještě v děloze nebo následkem intimního kontaktu s někým z rodičů nebo s nějakou jinou obětí AIDS.

Počet oznámených případů se každých šest měsíců zdvojnásobuje, a proto jistě uslyšíme o této hrozné epidemii osmdesátých let ještě mnohem více. — Gal. 6:7, 8.