„znamená bohatství pro lidi z národů“. Oč více to platí proto, že takové duchovní bohatství a požehnání se dotýká nejen několika desítek tisíc nežidovskýoh pomazaných křesťanů (ve splnění první části Římanům 11:12), ale doslova miliónů „lidí z národů“, kteří nejsou symbolickým olivovníkem.

18. Co lze říci o slibu abrahámské smlouvy a která její část se již určitě začala splňovat?

¹⁸ To nás přivádí zpět k abrahámské smlouvě. Prvotní Semeno, Kristus Ježíš, je nyní dosazen na trůn v nebesích. Shromáždil členy druhotného semene do rodiny abrahámské smlouvy. Je připraven ‚ujmout se brány svých nepřátel‘ tím, že zničí světovou říši falešného náboženství, Veliký Babylón, a zbytek satanovy viditelné organizace. (1. Mojž. 22:17, 18) Nepřekvapuje tedy, že se již začíná splňovat závěrečná část abrahámského slibu: „Prostřednictvím tvého semene si budou jistě žehnat všechny národy země.“

19. a) Jak si začínají žehnat lidé ze ‚všech národů země‘? b) Jakou mají naději?

¹⁹ Ano, „velký zástup . . . ze všech národů“, včetně nemalého počtu přirozených Židů, si již žehná. S plnou vírou ve většího Abraháma, Jehovu Boha, se připojili k ostatku duchovního izraele a „prokazují mu dnem i nocí svatou službu v jeho chrámu“ s vyhlídkou na věčný život na zemi. (Zjev. 7:4, 9–17) Kéž na sebe stále prostřednictvím semene uvádějí požehnání, až do nového systému věcí.

Jaké modlitby vyslýchá Bůh?

ZNÁŠ možná tu scénu, kdy se Ježíš modlí v Getsemanské zahradě. Nedaleko spí jeho apoštolové Petr, Jakub a Jan. Ježíš ví z biblických proroctví, že bude usmrcen spolu se zločinci. A přece se modlí: „Otče, jestliže si přeješ, odejmi tento kalich [Boží vůle, aby Ježíš utrpěl pohanu a zemřel] ode mne. Ať se přesto neděje má vůle, ale tvá.“ — Luk. 22:42; Iz. 53:12.

Pro Ježíše to byla velmi těžká noc. Bible říká: „Když se dostal do smrtelné úzkosti, modlil se ještě vážněji; a jeho pot se stal jako kapky krve, které padaly na zem.“ (Luk. 22:44) Byly modlitby vyslyšeny?

Bezpochyby na tuto situaci myslel apoštol Pavel, když napsal: „Kristus předkládal úpěnlivé prosby a také prosebné žádosti se silnými výkřiky a slzami tomu, který byl schopen ho zachránit ze smrti, a pro svou zbožnou bázeň byl příznivě vyslyšen.“ — Žid. 5:7.

Ano, Bůh slyšel Ježíšovy modlitby. Povšimni si, proč: ‚Pro jeho zbožnou bázeň.‘ Ježíš měl pravou bázeň neboli strach, aby se neznelíbil Bohu. Řekl: „Vždy dělám to, co se mu líbí.“ (Jan 8:29) Ano, Ježíš miloval svého nebeského Otce a vždy činil jeho vůli. Jak říká Bible: „Slyší [nás], ať prosíme o cokoli podle jeho vůle.“ — 1. Jana 5:14.

Jak Bůh vyslyšel Ježíšovu modlitbu? Ježíše z této situace nevyvedl. Ježíš byl zatčen, zacházeli s ním jako s bídným zločincem a byl hrozným způsobem usmrcen. Ale Ježíš byl posílen, aby v této situaci obstál. Bible říká, že když se modlil, „tehdy se mu objevil anděl z nebe a posílil ho“. — Luk. 22:43; 1. Kor. 10:13.

Z této biblické zprávy můžeme vytěžit důležité poučení: přejeme-li si, aby Bůh slyšel naše modlitby, musíme činit jeho vůli; musíme poslouchat jeho zákony. Bible to říká jasně: „O cokoli prosíme, od něho dostáváme, protože zachováváme jeho přikázání a děláme věci, které se líbí jeho očím.“ (1. Jana 3:22) To znamená, že musíme pracovat na tom, oč prosíme. Musíme ukazovat Bohu svými činy, že svá slova myslíme vážně. Jednáme tak?