HLUCHOTA

Částečná nebo úplná neschopnost slyšet, která je často způsobena nemocí, úrazem nebo také hlukem, a to buď silným, nebo náhlým, či dlouhodobým. Někteří lidé se hluší již narodí. Bible se zmiňuje o další příčině hluchoty, a to o posedlosti démonem. (Mr 9:25–29) Kořen hebrejského slova che·rešʹ (‚hluchý‘; Iz 35:5) se vztahuje buď na hluchotu někoho nebo něčeho, či na to, že někdo mlčí; překládá se jednak ‚být hluchý [nebo ‚ohluchnout‘]‘, jednak „mlčet“. (Ža 28:1; 35:22, Rbi8, ppč; 50:3, Rbi8, ppč; Mi 7:16)

Jehova, který stvořil ucho (Př 20:12), vyžadoval, aby ti, kdo patří k jeho lidu, byli k hluchým ohleduplní. Izraelité se neměli hluchým lidem vysmívat a neměli na ně svolávat zlo, protože hluší se nemohou obhajovat proti výrokům, které nemohou slyšet. (3Mo 19:14; srovnej Ža 38:13, 14.)

Slova uvedená ve 2. Mojžíšově 4:11, kde Jehova o sobě říká, že ‚ustanovuje hluchého‘, neznamenají, že Jehova je odpovědný za všechny případy hluchoty. Může však způsobit, že někdo z určitého důvodu nebo za nějakým účelem doslovně ohluchne, oněmí či oslepne. Otec Jana Křtitele byl dočasně zbaven schopnosti mluvit proto, že nevěřil. (Lk 1:18–22, 62–64) Bůh může také ‚ustanovit‘, že někteří lidé budou duchovně hluší; dovolí jim totiž, aby v takovém stavu zůstali, pokud se k tomu rozhodnou. (Srovnej Iz 6:9, 10.)

Ježíš Kristus při své službě projevil svou schopnost zázračně uzdravovat, když v několika případech vrátil sluch lidem, kteří byli tělesně hluší. (Mt 11:5; Mr 7:32–37; Lk 7:22) To poskytuje ujištění, že až bude nad zemí panovat jeho vláda, budou odstraněny všechny příčiny strádání včetně hluchoty.

Ničemné lidi, kteří nechtějí naslouchat pokynům, přirovnal žalmista ke kobře, jež se dělá hluchou, jako by neslyšela hlas zaklínačů. (Ža 58:3–5) Podobně v Izajášově době Izraelité sice uši měli, ale byli jako hluší, protože byli pomalí, když šlo o to, aby naslouchali Jehovovu slovu a aby na ně kladně reagovali. (Iz 42:18–20; 43:8) Když se však Boží lid podle předpovědi vrátil z vyhnanství, přestal být duchovně hluchý. Tito lidé Jehovovo slovo slyšeli, to znamená, že mu věnovali pozornost. (Iz 29:18; 35:5) Dokud byl Ježíš Kristus na zemi, otevřel mnoha lidem uši porozumění a těm, koho uzdravil, umožnil jednat podle toho, co slyšeli. (Mt 13:16, 23)