Zamysleme se například nad následujícími inspirovanými slovy věrného Joba: „Jestliže zdatný muž zemře, může opět ožít? Všechny dny své povinné služby budu čekat, dokud mi nepřijde úleva.

Job 14:14,

⁷ Job věděl, že až zemře, bude muset ve spánku smrti po určitou dobu čekat. Na toto období se díval jako na ‚povinnou službu‘, neboli na nutné období čekání, než bude propuštěn. Toto propuštění však považoval za naprosto jisté. Job byl přesvědčen, že se úlevy skutečně dočká. Proč? Protože znal Jehovovy city.