„Jehova je můj pastýř“
„Jehova je můj Pastýř. V ničem nebudu mít nedostatek.“ — ŽALM 23:1.
1, 2. Jaké nadání měl David a kolik žalmů složil?
PŘEDSTAV si tento výjev: Filištínské oddíly stojí proti vojsku Izraele. Filištínský obr Goliat se posmívá. Vstříc mu vybíhá mladý muž ozbrojený jen prakem a kameny. Dobře mířený kámen prorazí obrovu lebku a zabije ho. Kdo byl ten mladý muž? David, pastýř, který vybojoval toto ohromující vítězství s pomocí Jehovy Boha. — 1. Samuelova, 17. kapitola.
2 Časem se stal tento mladý muž králem Izraele a panoval čtyřicet let. Byl znamenitým harfeníkem a pod božskou inspirací složil mnoho básní. David také napsal sedmdesát krásných žalmů, které jsou dnes pro Jehovův lid zdrojem mnohého povzbuzení a vedení. Nejznámější z nich je 23. žalm. Co kdyby sis otevřel Bibli a sledoval, když budeme studovat tento žalm verš po verši?
Jehova je milující Pastýř
3. a) Při jaké příležitosti nasadil David život, aby ochránil své ovce? b) V jakém smyslu je Jehova náš Pastýř?
3 „Jehova je můj Pastýř.“ (Žalm 23:1) David jako zkušený pastýř věděl, jak vodit, pást a chránit ovce. Jednou například odvážně ochránil své ovce před lvem a jindy před medvědem. (1. Samuelova 17:34–36) Davidovy ovce svému pastýři samozřejmě důvěřovaly. Ve vztahu k Jehovovi byl však on sám ovcí. Protože se David cítil bezpečný v Boží milující péči, mohl říci: „Jehova je můj Pastýř.“ Těšíš se z tohoto pocitu bezpečí pod Velkým pastýřem, Jehovou Bohem? On jistě dnes vede, pase a chrání své ctitele podobné ovcím. Navíc se o ovce horlivě starají věrní, milující nižší pastýři, totiž jmenovaní starší ve sborech svědků Jehovových.
4. Jak se dnes naše situace podobá situaci Izraelitů v pustině?
4 „V ničem nebudu mít nedostatek.“ Přemýšlej bedlivě o tomto výroku. Nemáš snad konejšivý pocit klidu a důvěry díky Jehovově milující péči? Vzpomínáš si, co se dělo Izraelitům, když čtyřicet let putovali v pustině? Bůh se přece staral o všechny jejich základní potřeby. Stejné je to dnes. Jehovovi věrní služebníci nemají v ničem nedostatek. Mnozí mohou opakovat tato Davidova inspirovaná slova: „Býval jsem mladík, také jsem zestárl, a přece jsem neviděl nikoho spravedlivého úplně opuštěného ani jeho potomstvo, jak hledá chléb.“ (Žalm 37:25) Dnes se prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“ opatřuje hojnost duchovního pokrmu. (Matouš 4:4; 24:45–47) Kromě několika shromáždění týdně máme Bibli, časopisy Strážná věž a Probuďte se! a mnoho jiných publikací. I v zemích, kde je kazatelské dílo svědků Jehovových pod zákazem, pravidelně dostávají duchovní pokrm. Jehovovy ovce v ničem nemají nedostatek.
5. Proč jsou dnes Jehovovy ovce pokojné a uvolněné a k čemu to vede?
5 „Dává mi uléhat na travnatých pastvinách.“ (Žalm 23:2) Okolo mnoha měst ve starověkém Izraeli byly velké travnaté pastviny. Jako tehdy vodil milující pastýř své ovce na pěkné, bezpečné pastviny, tak se dnes stará Jehova o své ovce. Žalmista říká: „My jsme lid jeho pastvy.“ (Žalm 79:13; 95:7) Je dobře, když jsou doslovné ovce spokojené a mohou si v denním horku odpočinout. Jehovovy ovce jsou dnes pokojné a uvolněné, protože mají důvěru k zralým pastýřům — školeným dozorcům ve sborech a krajích. Díky tomu se duchovní stáda rozrůstají. Mnozí lidé, s nimiž dříve špatně zacházeli falešní pastýři Velkého Babylóna, jsou nyní velmi šťastní a spokojení jako Jehovovy ovce.
6. Jak nás Jehova „doprovází . . . u dobře zavlažovaných míst odpočinku“?
6 „Doprovází mě u dobře zavlažovaných míst odpočinku.“ V Izraeli musel pastýř vést své stádo k tůni nebo k potoku, aby mělo vodu. Za sucha se však voda těžko hledala. Dnes nás Jehova ‚doprovází u dobře zavlažovaných míst odpočinku‘ tím, že hojně opatřuje vody pravdy. (Srovnej Ezekiela 34:13, 14) A prorok Izajáš povzbudivě zve: „Hej, všichni žízniví! Pojďte k vodě.“ (Izajáš 55:1) Když ovce pijí tyto duchovní vody, získávají ochranu před ohnivými soudy, jež přijdou na ty, „kteří neznají Boha, a na ty, kteří neposlouchají dobré poselství“. — 2. Tesaloničanům 1:8; Zjevení 7:16, 17.
7. Kdy zejména pomáhá duchovní občerstvení od Jehovy a za jakých okolností mohou být velmi prospěšné zapamatované biblické texty?
7 „Občerstvuje mou duši.“ (Žalm 23:3) Když jsme unavení, v těžkostech, ztrácíme odvahu nebo čelíme vážnému odporu, Jehova nás občerstvuje pomocí svého Slova. Je tedy dobré, když si křesťané zvyknou přečíst si každý den určitý úsek Bible. Děláš to? Někomu pomáhá, když se naučí nazpaměť jisté texty jako třeba 2. Mojžíšovu 34:6, 7 nebo Přísloví 3:5, 6. Proč je to prospěšné? Kdyby totiž nastala kritická situace a neměl bys po ruce Bibli, okamžitě tě mohou posílit útěšné biblické myšlenky. Mnozí bratři odsouzení do žaláře nebo do vězeňských táborů za to, že se pevně zastávali spravedlivých zásad, byli velmi osvěženi a posíleni tím, že si připomínali zapamatované texty. Ano, Boží slovo může ‚rozradostnit srdce‘ a ‚rozzářit oči‘! — Žalm 19:7–10; 19:8–11, KB.
8. Je snadné jít „ve stopách spravedlnosti“? K čemu to však vede?
8 „Vodí mě ve stopách spravedlnosti.“ Není snadné jít ve stopách spravedlnosti, ale ty vedou k životu. Ježíš řekl: „Těsná je brána a úzká cesta vedoucí do života.“ (Matouš 7:14) Apoštol Pavel vyjádřil podobnou myšlenku, když řekl učedníkům v Lystře, Ikoniu a Antiochii: „Do Božího království musíme vejít mnoha souženími.“ A Pavel jistě věděl, o čem mluví. Krátce předtím byl v Lystře kamenován a zanechán jako mrtvý! — Skutky apoštolů 14:19–22.
9. a) Jak nás Bůh ‚vede ve stopách spravedlnosti‘? b) Jak nám může pomoci Žalm 19:14 (19:15, KB)? c) Jaké texty nám mohou pomoci, abychom neupadli do nástrah nedovoleného sexu?
9 Jehova nás ‚vodí ve stopách spravedlnosti‘ tím, že nás řídí a poučuje prostřednictvím svého Slova a organizace. Ale většina lidí jde širokou a prostrannou cestou „vedoucí ke zničení“. (Matouš 7:13) Bující pohlavní nečistota a rychle se šířící epidemie AIDS podtrhují, že je třeba, aby se křesťané vyhýbali špatnému společenství. (1. Korinťanům 15:33) Musíme si také dávat pozor, aby nám ani myšlenky nezabíhaly nečistým směrem. (Žalm 19:14; 19:15, KB) Proto vždy uplatňujme znamenité rady Božího slova o sexu a o tom, jak se vyhnout mnoha nástrahám nemravnosti. — 1. Korinťanům 7:2–5; Efezanům 5:5; 1. Tesaloničanům 4:3–8.
10. a) Jakou odpovědnost ohledně božského jména mají svědkové Jehovovi? b) Proč nás světští lidé často kritizují? c) Za jakých okolností nám Jehova pomůže?
10 „Pro své jméno.“ Svědkové Jehovovi mají velkou odpovědnost oslavovat Boží jméno a neuvádět na ně pohanu. (Matouš 6:9; 2. Mojžíšova 6:3; Ezekiela 38:23) Mnozí světští lidé rádi ukazují obviňujícím prstem na Jehovův lid. Pokud to dělají pro náš postoj k takovým biblickým zásadám, jako je posvátnost krve nebo neutralita, máme svědomí čisté. Ale kdyby se to stalo kvůli našemu nesprávnému jednání, zneuctívali bychom Jehovu. (Izajáš 2:4; Skutky apoštolů 15:28, 29; 1. Petra 4:15, 16) Kéž tedy nenávidíme, co je špatné. (Žalm 97:10) Musíme-li podstoupit pronásledování, Jehova nám vždy pomůže a ochrání nás pro své jméno.
Jehova chrání své ovce
11. Co znamená „údolí hlubokého stínu“ a co nám to může připomenout ohledně Ježíše?
11 „I když kráčím údolím hlubokého stínu, nebojím se ničeho špatného.“ (Žalm 23:4) Bible česká zní: „I když mi projít jest údolím stínu smrti, nebojím se zlého.“ To snad připomene hluboké rokle nebo údolí, jež sbíhají z judských hor na západní straně Mrtvého moře. Údolí nebo strž, kde ve stínu číhají šelmy, je pro ovce nebezpečné místo. David prošel za svého života mnoha nebezpečnými údolími a smrt mu hleděla do tváře. Protože ho však vedl Bůh, měl důvěru a nepropadal neovládanému strachu. I my bychom měli mít takovou důvěru k Jehovovi. Tato zmínka o „hlubokém stínu“ nám také může připomenout Izajášovo proroctví: „Na ty, kteří bydleli v zemi hlubokého stínu, zazářilo světlo.“ Matouš toto proroctví uplatnil na Ježíše, když řekl: „Lid sedící ve tmě viděl velké světlo a těm, kteří sedí v kraji smrtelného stínu, vzešlo světlo.“ Jak? Velkým kazatelským tažením, které vedl Ježíš. — Izajáš 9:2; Matouš 4:13–16.
12. a) Jak se Jehovovi služebníci v mnoha zemích přizpůsobili pronásledování a k čemu to vedlo? b) Jak povzbuzoval Petr pronásledované rané křesťany?
12 David se ‚nebál ničeho špatného‘. Totéž platí o dnešních Jehovových služebnících, třebaže v tomto zlém světě, jemuž panuje satan, nejsou oblíbeni. (1. Jana 5:19) Mnozí lidé je doslova nenávidí a v některých zemích jsou tvrdě pronásledováni. Dále však v těchto zemích káží dobré poselství o království, ač ne tak otevřeně, jako by to dělali normálně. Vědí, že Jehova je s nimi a bude je chránit. (Žalm 27:1) V mnoha zemích, kde se dílo království musí konat v podzemí, je znamenitý pokrok. V takových zemích opakují svědkové Jehovovi slova žalmu: „Jehova je na mé straně; nebudu se bát. Co mi může udělat pozemský člověk?“ (Žalm 118:6) Tito svědkové jsou v podobném postavení jako raní křesťané, kterým napsal apoštol Petr tato povzbudivá slova: „I kdybyste měli trpět pro spravedlnost, jste šťastní. Nebojte se však toho, čeho se oni bojí, ani se neznepokojujte.“ — 1. Petra 3:14.
13. a) K jaké zajímavé změně dochází v Žalmu 23:4 a proč? b) Jak mohou křesťané překonat strach?
13 „Vždyť jsi se mnou.“ Všimni si prosím v tomto výroku velmi pozoruhodné změny. Inspirovaný žalmista přechází od třetí osoby k druhé. Místo aby David mluvil o Jehovovi jako o „něm“, používá nyní zájmeno „ty“. Proč? Protože je důvěrnější. Nebezpečí nás přivádí blíže k našemu milujícímu Otci Jehovovi. Těšíme se pak z důvěrnějšího vztahu k němu. Modlitbou a úpěnlivou prosbou jej můžeme prosit o ochranu, a tak překonat svůj strach. — Srovnej Sefanjáše 3:12.
14. a) Jaké předměty měli pastýři v Davidově době a jak je používali? b) Jak dnes chrání stádo křesťanští pastýři?
14 „Tvůj prut a tvá hůl, ty mě utěšují.“ Hebrejské slovo ševet překládané „prut“ může označovat zakřivenou pastýřskou hůl. Prut i hůl se dá použít na obranu i jako znázornění autority. Tyto předměty byly jistě velmi užitečné k odhánění dravců, jako jsou vlci a hadi. Pastýřskou hůl lze použít jak k postrkování ovcí správným směrem, tak i k stažení zpátky, když se ovce zatoulá příliš blízko k místu, kde by mohla spadnout a ublížit si. Dnes nám Jehova opatřuje věrné pastýře, starší ve sborech, kteří brání stádo před duchovními dravci, jako jsou odpadlíci. Jindy mohou dát starší radu těm, kteří zanedbávají návštěvu shromáždění nebo se odchýlí od křesťanského chování.
Bohatá hostina uprostřed nepřátel
15. a) Jak se významně mění přirovnání v Žalmu 23:5? b) Jaké skutečnosti ukazují, že je Jehovův lid duchovně dobře živen, a na rozdíl od koho?
15 „Prostíráš přede mnou stůl naproti těm, kteří mi projevují nepřátelství.“ (Žalm 23:5) Zde se významně mění znázornění z pastýře na hostitele. Jehova jako velmi štědrý hostitel opatřuje prostřednictvím pomazané třídy „otroka“ hojnost duchovního pokrmu. (Matouš 24:45) Přestože žijeme v nepřátelském světě, jsme dobře živeni. Strážná věž vychází ve více než stu jazycích, takže mohou být duchovně živeni lidé na místech tak odlišných jako Jižní Afrika, Grónsko, Šalomounovy ostrovy a Indie. Kromě toho asi 58 000 sborů po celém světě má vyškolené veřejné řečníky a učitele a znamenitá shromaždiště, mezi nimi sta nových sálů království. Ku pomoci lidem podobným ovcím se vede přes tři milióny domácích biblických studií. Naproti tomu lidé ve Velkém Babylóně, světové říši falešného náboženství, hladovějí. — Izajáš 65:13.
16. a) Co neudělal jistý farizeus pro Ježíše na rozdíl od hříšné ženy? b) Jaký olej dnes opatřuje Jehova pro své věrně oddané služebníky?
16 „Hlavu jsi mi pomazal olejem.“ Ve starověkém Izraeli poskytoval pohostinný hostitel olej na pomazání hlavy svých hostů. Je zajímavé, že Ježíš byl jednou hostem farizea, který Ježíšovi hlavu olejem nepomazal ani mu nedal vodu na umytí nohou. Tenkrát mu jedna hříšná žena umyla nohy svými slzami a namazala je zvláštním vonným olejem. (Lukáš 7:36–38, 44–46) Ale Jehova je velmi pohostinný hostitel. Opatřuje svým věrně oddaným služebníkům duchovní „olej jásání“. (Izajáš 61:1–3) Ano, Jehovův lid dnes rozhodně jásá.
17. a) Co znamená „vrchovatý pohár“? b) Jak dnes opatřuje Jehova svým služebníkům „vrchovatý pohár“?
17 „Můj pohár je vrchovatý.“ Jiný překlad zní: „Kalich mi po okraj plníš.“ (EP) To značí duchovní hojnost. Neznamená to přilišné pití, ale slova naznačují, že jde o znamenité víno. Tento nápoj je léčivý, jak ukazovala Pavlova rada Timoteovi: „Nepij již vodu, ale používej trochu vína na svůj žaludek a na svá častá onemocnění.“ (1. Timoteovi 5:23) V duchovním smyslu také víno rozradostňuje naše srdce. (Žalm 104:15) Náš milující Otec Jehova štědře poskytuje svým věrně oddaným služebníkům duchovní hostinu z dobrých věcí včetně ‚vrchovatého poháru‘ radosti.
18. a) Kdo se těší z Jehovovy dobroty a milující laskavosti a jak to ukazuje Žalm 103:17, 18? b) Jakou skvělou vyhlídku mají ti, kteří jsou věrní Jehovovi?
18 „Dobrota a milující laskavost mě jistě budou stíhat po všechny dny mého života.“ (Žalm 23:6) Dobrota patří k ovoci Jehovova svatého ducha. (Galaťanům 5:22, 23) Z Boží dobroty a milující laskavosti se těší ti, kteří chodí jeho cestou. (Žalm 103:17, 18) Se silnou vírou v Jehovu může jeho lid čelit každé zkoušce, s níž se střetne. Vždy má jeho požehnání a láskyplnou péči. A věrnost do konce bude znamenat věčný život v novém světě. To je přece podivuhodná vyhlídka!
19. a) Co znamená ‚bydlet v Jehovově domě‘? b) Co dnes zbudovala Jehovova organizace na podporu pravého uctívání a proč pokládají tisíce oddaných lidí za přednost, že tam slouží? c) Kdo ještě je rozhodnut sloužit Bohu věčně?
19 „A budu bydlit v Jehovově domě do délky dnů.“ Za Davidových dnů byla Boží svatyně stanem, protože ještě nebyl postaven chrám. Žalmista měl na mysli vlídného hostitele, takže ‚bydlet v Jehovově domě‘ znamenalo mít dobrý vztah k Jehovovi jako jeho host. (Žalm 15:1–5) Dnes je možné ztotožnit ten dům s Jehovovým duchovním chrámem, jeho opatřením pro čisté uctívání. Král Šalomoun měl přednost postavit první hmotný chrám bohatě zdobený zlatem a vystavěný Jehovovi ke cti. Sloužit tam bylo velkou předností. Takový chrám již sice neexistuje, ale Bůh má svatou organizaci, aby ho ctila a prosazovala čisté uctívání. Jako jeden z prostředků zbudovala Jehovova organizace v desítkách zemí domovy bétel. „Bétel“ znamená „Boží dům“ a v těchto teokratických střediscích slouží tisíce oddaných lidí. Někteří z těchto mužů a žen takto slouží „do délky dnů“, protože strávili službou v bételu většinu života. Milióny jiných, kteří nejsou členy rodiny bétel, jsou podobně odhodláni sloužit Jehovovi navždy.
20. a) Proč je 23. žalm vynikající součást Písma a co nám pomáhá pěstovat? b) Jaké přednosti čekají na Jehovovy věrné služebníky?
20 Žalm 23 je jako drahokam s mnoha ploškami, které jiskří světlem. Vyvyšuje slavné jméno našeho milujícího Boha Jehovy a zjevuje, jak své ovce vede, chrání a stará se o ně. Díky tomu je jeho lid šťastný, duchovně dobře živený a rychle početně vzrůstá, dokonce i v zemích, kde je trpký odpor. Žalm 23 nám také pomáhá pěstovat vřelý, důvěrný svazek s naším stvořitelem. A když pohlédneme na hvězdnou oblohu, jako to často dělával David při hlídání stáda, jsme vděční, že se o nás stvořitel tohoto bázeň vzbuzujícího vesmíru stará jako milující Pastýř. S láskou nám také nabízí věčný život v novém světě, jestliže mu zachováme ryzost. Jak velkolepé potom bude setkat se s takovými věrnými vzkříšenými Božími služebníky jako David! A jaká přednost bude sloužit Jehovovi, Velkému pastýři, po celou věčnost!
Jak odpovíš?
◼ Do jaké míry se ukázal Jehova jako náš laskyplný pastýř?
◼ Přes co nás vede náš Bůh „na stezkách spravedlnosti“?
◼ Jak ochraňuje Jehova své ovce?
◼ Po jaké stránce nám náš Bůh prostřel stůl uprosřed našich nepřátel?