Své postavení ve správě říše uplatnil Dareios tím, že nad celou říší dosadil 120 satrapů a že také jmenoval tři vysoké úředníky, kteří zastupovali zájmy krále a měli soudní pravomoc nad satrapy. Je docela možné, že základním cílem tohoto uspořádání byl zájem finanční, protože k hlavním povinnostem satrapů patřilo vybírat důchody a tributy do královských pokladen. (Srovnej Ezr 4:13.)

Profesor Whitcomb poukazuje také na to, že podle Nabonidovy kroniky Gubaru jakožto Kýrův oblastní místodržitel „jmenoval . . . (oblastní místodržitele) v Babylóně“ stejně jako Dareios, který podle Daniela 6:1, 2 „dosadil nad královstvím sto dvacet satrapů“. Profesor Whitcomb proto zastává názor, že Gubaru, místodržitel nad místodržiteli, byl svými podřízenými pravděpodobně označen za krále. (Darius the Mede, s. 31–33) A když A. T. Olmstead mluví o rozsáhlé oblasti, nad níž Gubaru (Góbryás) panoval, uvádí: „Nad celou touto obrovskou rozlohou úrodné země Góbryás [Gubaru] panoval téměř jako nezávislý panovník.“ (History of the Persian Empire, 1948, s. 56)

V souladu s tím si někteří učenci myslí, že je pravděpodobné, že Dareios Médský byl ve skutečnosti vicekrál, který panoval v království Chaldejců, ale byl podřízen Kýrovi, nejvyššímu panovníkovi Perské říše. Albert T. Olmstead uvádí: „Ve styku se svými poddanými v Babylóně byl Kýros ‚králem Babylóna, králem zemí‘. Tím, že trval na tom, aby stará linie panovníků nebyla přerušena, zapůsobil na jejich ješitnost, získal jejich oddanost . . . Ale když král odjel, byl představitelem jeho královské autority satrapa Góbryás.“ (History of the Persian Empire, s. 71) Zastánci názoru, že biblický Dareios takovým vicekrálem skutečně byl, poukazují na skutečnost, že je o Dareiovi řečeno, že ‚přijal království‘ a že byl „učiněn králem nad královstvím Chaldejců“. To používají jako důkaz toho, že skutečně byl podřízen nějakému nadřazenému panovníkovi. (Da 5:31; 9:1; srovnej 7:27, kde je řečeno, že ‚Nejvýše postavený‘, Jehova Bůh, dává Království ‚svatým‘.)

I když se informace, které jsou o Gubaruovi dostupné, v mnoha ohledech zdají podobné tomu, co víme o Dareiovi, a i když Dareios mohl být vicekrálem pod vládou Kýra, není možné považovat toto určení Dareiovy totožnosti za nezvratné. Historické záznamy neříkají nic o Gubaruově národnosti ani o jeho původu, čímž by se ukázalo, zda byl ‚Méd‘ a ‚syn Ahasvera‘. Tyto zprávy ani neukazují, že by měl takovou královskou autoritu, aby mohl učinit nějaké prohlášení či vydat dekret toho druhu, jaký je popsán u Daniela 6:6–9. Z biblické zprávy je navíc patrné, že Dareiova vláda nad Babylónem netrvala dlouho a že kralování nad Babylónem potom převzal Kýros; je však možné, že panovali současně a že se Daniel konkrétně zmínil pouze o tom roce, kdy Dareios získal v Babylóně význačné postavení. (Da 6:28; 9:1; 2Pa 36:20–23) Gubaru zůstal ve svém postavení 14 let.