LILIE

Jak hebrejský termín šu·šanʹ, tak jemu odpovídající řecký ekvivalent kriʹnon se překládají jako „lilie“ a pravděpodobně zahrnují mnoho druhů květin, například tulipány, sasanky, hyacinty, kosatce a mečíky. Podle Koehlera a Baumgartnera je hebrejské označení odvozeno od egyptského slova, které znamená „velká květina“. (Lexicon in Veteris Testamenti Libros, Leiden, 1958, s. 958) Řecký historik Hérodotos (Dějiny, II, 92) mluví o egyptském lotosu jako o ‚lilii‘ a mnoho znalců věří, že když se Písmo odkazuje na „lilii“ nebo „liliové práce“ na ozdobách, znamená to v podstatě egyptský lotos, vodní lilii. (1Kr 7:19, 22, 26; 2Pa 4:5) Avšak vzhledem k tomu, že lotos má jako symbol významné místo ve falešném náboženství Egypta, je jeho ztotožnění s lilií sporné.

Biblická zpráva mluví o tom, že se lilie objevují v nížinách, mezi trnitým plevelem a na pastvinách, kde se pasou stáda a gazely. (Pís 2:1, 2, 16; 4:5) Lilie se také mohly pěstovat na zahradách (Pís 6:2, 3), a v Bibli je zmínka i o jejich sladké vůni. (Pís 5:13) Ozeáš měl možná na mysli krásu lilie, když v proroctví o obnově Izraele mluvil o době, kdy Boží lid rozkvete jako lilie. (Oz 14:5)

Ježíš Kristus snižoval důležitost, jež se obecně přikládala hmotným věcem, a přitom ukázal, že ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oděn tak nádherně jako polní lilie. Vyskytly se názory, že Ježíš měl na mysli sasanku. Mohl se však obecně odvolávat na květiny podobné liliím, jak to může potvrzovat skutečnost, že pro ‚polní lilie‘ je v paralelní zprávě použit výraz „polní rostlinstvo“. (Mt 6:28–30; Lk 12:27, 28)

V nadpisech Žalmů 45, 60, 69 a 80 se objevuje výraz „Lilie“ (v j. č. i mn. č.), jehož význam není znám.