Kapitola 31
Trhání klasů v sabatu
JEŽÍŠ a jeho učedníci brzy opouštějí Jeruzalém a vracejí se do Galileje. Je jaro a na polích jsou na stéblech obilné klasy. Učedníci mají hlad. Otrhávají proto klasy a jedí zrní. Je však sabat a jejich počínání neunikne pozornosti jiných lidí.
Náboženští vůdcové v Jeruzalémě se právě snažili zabít Ježíše za údajné porušování sabatu. Nyní vznášejí farizeové obžalobu: „Pohleď, tvoji učedníci dělají, co není zákonné dělat v sabatu.“
Farizeové tvrdí, že trhat klasy a vymnout je v ruce, aby se člověk najedl, se rovná sklízení a mlácení. Ale jejich přísný výklad toho, co všechno je práce, učinil ze sabatu břemeno, zatímco to měla být doba radostná a duchovně budující. Ježíš jim proto odpovídá biblickými příklady a ukazuje, že Jehova Bůh si nikdy nepřál, aby byl jeho zákon o sabatu uplatňován tak nepatřičně přísně.
Ježíš říká, že se David a jeho muži, když byli hladoví, zastavili u svatostánku a jedli chleby předložení. I když byly tyto chleby již odstraněny z místa před Jehovou a nahrazeny čerstvými, obvykle byly vyhrazeny pro kněze, kteří je měli jíst. Ale za daných okolností nebyli David a jeho muži odsouzeni, když je jedli.
Ježíš dává jiný příklad, když říká: „Nebo jste nečetli v Zákoně, že o sabatech kněží v chrámu nezacházejí se sabatem jako s posvátným, a dále jsou nevinní?“ Ano, i v sabatu provádějí kněží porážky a vykonávají jiné práce v chrámu při přípravě zvířecích obětí! „Ale povídám vám,“ říká Ježíš, „že zde je něco většího než chrám.“
Ježíš dále napomíná farizey: „Kdybyste. . . byli rozuměli, co to znamená: ‚Chci milosrdenství, a ne oběť ‘, nebyli byste odsoudili nevinné.“ Pak končí slovy: „Syn člověka je totiž pánem sabatu.“ Co tím Ježíš myslí? Ježíš má na mysli pokojné panství svého tisíciletého Království.
Lidstvo je po 6 000 let zotročováno Satanem Ďáblem, musí lopotně pracovat, a války a násilí jsou na denním pořádku. Naproti tomu velké sabatní panství Kristovo bude dobou odpočinku od všeho takového utrpení a útlaku. Matouš 12:1–8; 3. Mojžíšova 24:5–9; 1. Samuelova 21:1–6; 4. Mojžíšova 28:9; Ozeáš 6:6.
▪ Jaké obvinění je vzneseno proti Ježíšovým učedníkům a jak na ně Ježíš odpovídá?
▪ Na kterou chybu farizeů poukazuje Ježíš?
▪ V jakém smyslu je Ježíš „Pánem sabatu“?