LARVA

[heb. rim·mahʹ; řec. skoʹlex].

Larva (neboli larvální stadium hmyzu), která se vylíhne z nakladených vajíček. Výraz „larva“ se používá zvláště na larvy much, které se objevují na hnijící zelenině či rozpadajících se živočišných látkách a na živých tkáních. Živá i rozkládající se látka poskytuje jednak teplo potřebné pro líhnutí vajíček a jednak výživu pro larvy.

Larvy mají protáhlé, článkované tělo bez nohou, které vypadá, jako by nemělo hlavu. Dílo The Smithsonian Series (sv. 5, s. 343) o hlavě larvy uvádí: „Hlavový konec těla je špičatý, skutečná hlava larvy je však celá vtažena do těla. Otvor, do něhož se hlava zanořila, slouží larvě jako ústa. Vyčnívají z něho dva drápkovité výběžky, a tyto výběžky představují jak čelisti, tak uchopovací orgán larvy.“

Písmo se zmiňuje o tom, že larvy žijí v odumřelých organických látkách. (Job 7:5; 17:14; 21:26; 24:20; Iz 14:11) Když Izraelité nechali zázračnou mannu do příštího rána, vydávala odporný zápach a líhli se v ní červi neboli larvy. Pouze manna, kterou nahromadili do zásoby šestý den, jim vydržela přes Sabat. (2Mo 16:20, 24) Ježíš se o ‚larvě‘ zmiňoval v souvislosti s gehennou a zjevně tím měl na mysli smetiště za Jeruzalémem, kde oheň ničil odpadky a kde blízko ohně, ale ne přímo v něm, byli v rozkládajících se látkách červi neboli larvy. (Mr 9:48; srovnej Iz 66:24; viz heslo GEHENNA.)

Slovo „larva“ použil Bildad k označení někoho, kdo má velmi malou cenu. (Job 25:6)