Je zajímavé, že Ježíš také ukázal, že se naše modlitby mohou týkat osobních záležitostí, které nám dělají starosti. Řekl: „Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému vinníku našemu. A neuveď nás v pokušení.“ (Lukáš 11:3, 4, ČB) Ježíšova slova nás vedou k závěru, že Boží vůli můžeme hledat při každodenních věcech, že můžeme k Jehovovi přistupovat s čímkoli, co by nám dělalo starost nebo nás nějak znepokojovalo. Takové pravidelné prosby k Bohu nám pomáhají více si uvědomovat, že jsme na Bohu závislí. Díky nim plněji chápeme, jak Bůh působí v našem životě. Podobným přínosem je, když Boha denně prosíme, aby nám odpustil naše poklesky. Více si pak uvědomujeme své slabosti, a stáváme se tak shovívavějšími k chybám druhých. Ježíšovo nabádání, že se máme modlit o to, abychom nebyli uvedeni do pokušení, je také vhodné zvláště vzhledem k tomu, že mravní úroveň tohoto světa klesá. V souladu s touto modlitbou jsme opatrní, abychom se neocitli v prostředí nebo situacích, jež by nás mohly přivést k provinění.

KDYŽ učedník požádal o poučení, jak se modlit, Ježíš mu ho neodmítl poskytnout. Podle Lukáše 11:2–4 odpověděl: „Když se modlíte rcete: Otče, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému vinníku našemu. A neuveď nás v pokušení.“ (katolická Bible česká) Tato modlitba je obecně známá jako Pánova modlitba. Je velmi obsažná.