Bůh se o tebe zajímá

MARIE, jedna křesťanka, které je necelých padesát let, během svého života mnoho vytrpěla. Před více než deseti lety skončilo její manželství rozvodem kvůli manželovu cizoložství. Potom se Marie velmi snažila, aby splnila všechny své povinnosti, když sama vychovávala čtyři děti. Je však stále sama a někdy jí samota připadá nesnesitelná. Marie si klade otázku: ‚Znamená to, že se Bůh o mě nebo o moje děti, které vyrůstají bez otce, nezajímá?‘

Bez ohledu na to, zda tě podobné neštěstí postihlo, nebo ne, určitě máš pro Mariiny pocity pochopení. Všichni zažíváme nějaké těžkosti a možná nás zajímá, kdy a jak bude Jehova jednat v náš prospěch. Některé z těchto zážitků jsou přímým důsledkem toho, že se držíme Božích zákonů. (Matouš 10:16–18; Skutky 5:29) Jiné plynou z toho, že jsme nedokonalí lidé a žijeme ve světě, kterému vládne Satan. (1. Jana 5:19) Apoštol Pavel napsal: „Všechno tvorstvo nadále spolu sténá a je spolu v bolesti až dosud.“ (Římanům 8:22)

To, že na tebe přicházejí kruté zkoušky, však neznamená, že tě Jehova opustil nebo že se o tvé blaho nezajímá. Jak si tím můžeš být jistý? Co ukazuje, že se Bůh o tebe zajímá?

Příklad ze starověku

Bible jasně dokládá, že Jehova se stará o každého jednotlivce. Uvažujme o Davidovi. Jehova se o tohoto mladého pastýře osobně zajímal, protože zjistil, že je to ‚muž příjemný jeho srdci‘. (1. Samuelova 13:14) Když David později vládl jako král, Jehova mu slíbil: „Prokážu, že jsem s tebou, kamkoli opravdu půjdeš.“ (2. Samuelova 7:9)

Znamená to, že David žil „báječným“ životem bez útrap? Ne, David překonával těžké zkoušky dříve, než vládl jako král, i během svého kralování. Několik let předtím, než začal kralovat, ho neúprosně pronásledoval krvelačný král Saul. Během tohoto období svého života David napsal: „Má duše je uprostřed lvů . . . mezi lidskými syny, jejichž zuby jsou kopí a šípy.“ (Žalm 57:4)

Navzdory tomuto nepřátelství byl David přesvědčen, že se o něj Jehova osobně zajímá. „Sám jsi podal zprávu, že jsem uprchlík,“ prohlásil v jedné modlitbě k Jehovovi. Ano, pro Davida to bylo, jako by Jehova zapsal zprávu o celém jeho utrpení. Pak David připojil: „Vlij přece mé slzy do svého koženého měchu. Což nejsou v tvé knize?“a (Žalm 56:8) Tímto znázorněním David vyjádřil svou důvěru, že Jehova si je vědom nejen samotné situace, ale i toho, jak působila na Davidovy city.

Ke konci života mohl David na základě osobní zkušenosti napsat: „I kroky zdatného muže byly přichystány Jehovou, a On má potěšení v jeho cestě. Může sice padnout, ale nebude svržen, neboť Jehova podpírá jeho ruku.“ (Žalm 37:23, 24) Přestože jsi snad dlouhodobě a trvale zkoušen, i ty si můžeš být jistý, že Jehova si tvé vytrvalosti všímá a váží si jí. Pavel napsal: „Bůh totiž není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši práci a na lásku, kterou jste projevovali k jeho jménu tím, že jste sloužili svatým a dále sloužíte.“ (Hebrejcům 6:10)

Jehova navíc může jednat ve tvůj prospěch tak, že ti dá sílu, abys překonal každou překážku, která tě na cestě životem potká. „Mnohá jsou neštěstí spravedlivého, ale Jehova jej ze všech osvobozuje.“ (Žalm 34:19) Je to opravdu tak, protože Bible nám říká, že Jehovovy oči „se toulají po celé zemi, aby ukázal svou sílu ve prospěch těch, jejichž srdce je vůči němu úplné“. (2. Paralipomenon 16:9)

Jehova tě přitáhl

Další doklad Jehovova osobního zájmu o nás je patrný z Ježíšových slov. „Nikdo ke mně nemůže přijít,“ řekl Ježíš, „pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal.“ (Jan 6:44) Ano, Jehova jednotlivým lidem pomáhá, aby měli užitek z Kristovy oběti. Jak jim pomáhá? Z velké části prostřednictvím kázání o Království. Toto dílo sice slouží jako „svědectví všem národům“, ale lidé se s ním seznamují jako jednotlivci. To, že nasloucháš poselství dobré zprávy a reaguješ na ně, dokládá, že se o tebe Jehova osobně zajímá. (Matouš 24:14)

Působením svatého ducha Jehova přitahuje jednotlivé lidi ke svému Synu a k naději na věčný život. To každému člověku umožňuje, aby pochopil a uplatnil duchovní pravdy navzdory svým vrozeným omezením a nedostatkům. Pokud někomu nepomůže Boží duch, pak takový člověk prostě nemůže porozumět Božím záměrům. (1. Korinťanům 2:11, 12) Je to tak, jak to napsal Pavel Tesaloničanům: „Víra není vlastnictvím všech.“ (2. Tesaloničanům 3:2) Jehova poskytuje svého ducha jen těm lidem, kteří projevují ochotu nechat se jím přitáhnout.

Jehova lidi přitahuje proto, že jednotlivě každého z nich miluje a chce, aby dospěli k záchraně. To je opravdu jasný doklad, že Jehova se o nás osobně stará! Ježíš řekl: „Není žádoucí v očích mého Otce, který je v nebi, aby zahynul jeden z těchto maličkých.“ (Matouš 18:14) Ano, v Božích očích je každý člověk důležitý jako samostatný jedinec. Proto mohl Pavel napsat: „Dá každému podle jeho skutků.“ (Římanům 2:6) A apoštol Petr řekl: „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten [jednotlivý člověk, který] se ho bojí a působí spravedlnost.“ (Skutky 10:34, 35)

Ježíšovy zázraky

Bůh se o lidi osobně zajímá a to se působivě projevilo zázraky, které udělal jeho Syn, Ježíš. Tato uzdravení byla doprovázena hlubokým citovým prožitkem. (Marek 1:40, 41) Ježíš „nemůže dělat ani jedinou věc sám od sebe, ale jenom to, co vidí dělat Otce“, a tak Ježíšův soucit dobře ukazuje, že Jehova se s láskou zajímá o každého svého služebníka. (Jan 5:19)

Uvažujme například o jednom Ježíšově zázraku, o kterém mluví Marek 7:31–37. Popisuje se tam, jak Ježíš uzdravil muže, který byl hluchý a trpěl vadou řeči. Bible uvádí, že toho muže vzal „soukromě stranou od zástupu“. Pak „s pohledem do nebe hluboce vzdychl a řekl mu: ‚Effata‘, to je: ‚Otevři se‘ “.

Proč Ježíš odvedl toho muže stranou od zástupu? Je pravděpodobné, že neslyšící, který umí sotva mluvit, by před přihlížejícími upadl do rozpaků. Ježíš si možná všiml, že ten muž se tam necítí dobře, a proto se rozhodl, že ho uzdraví v soukromí. „Celý příběh,“ všiml si jeden biblický učenec, „nám v živých barvách ukazuje, že se Ježíš na toho muže nedíval jako na pouhý případ; díval se na něj jako na jedince. Ten muž měl zvláštní potřebu a zvláštní problém. Ježíš s ním tedy jednal něžně a bral na něj ten největší ohled, aby mu nijak citově neublížil a aby to ten muž chápal.“

Toto vyprávění ukazuje, že Ježíš měl o lidi osobní zájem. Můžeš si být jistý, že se zajímá i o tebe. Je pravda, že jeho obětní smrt byla projevem lásky k celému světu lidstva, které může být vykoupeno. Přesto se na tento skutek můžeš dívat ze svého osobního stanoviska stejně jako apoštol Pavel, který napsal: ‚Boží Syn mě miloval a vydal se za mne.‘ (Galaťanům 2:20) Ježíš také řekl, že ‚kdo viděl jeho, viděl také Otce‘, a proto si můžeme být jisti, že i Jehova má zájem o každého ze svých služebníků. (Jan 14:9)

Jehova se stává Dárcem odměny

Poznávat Boha znamená poznávat každou stránku jeho osobnosti, o které Bible mluví. Samotné jméno Jehova znamená „působí, že se stane“ a to znamená, že Jehova — když to uzná za vhodné — se při prosazování své vůle může stát kýmkoli. Během dějin na sebe bral různé úlohy: kromě jiného byl Stvořitelem, Otcem, Svrchovaným Pánem, Pastýřem, Jehovou vojsk, Tím, kdo slyší modlitbu, Soudcem, Vznešeným učitelem nebo Výplatcem.b

Chceme-li porozumět plnému významu Božího jména, musíme Jehovu poznat také jako Dárce odměny. Pavel napsal: „Bez víry je nemožné líbit se mu, neboť ten, kdo se přibližuje k Bohu, musí věřit, že je a že se stává dárcem odměny těm, kteří ho vážně hledají.“ (Hebrejcům 11:6)

Jehova slíbil věčný život na rajské zemi těm lidem, kteří se dnes rozhodnou, že mu budou upřímně sloužit. Není sobecké, když se těšíme na splnění tohoto velkolepého slibu, ani není opovážlivé představovat si, jak tam budeme žít. Mojžíš „se upřeně díval vstříc vyplacení odměny“. (Hebrejcům 11:26) Pavel s podobnou dychtivostí očekával splnění toho, co Bůh slíbil věrným pomazaným křesťanům. Napsal: „Usiluji o cíl, o cenu Božího povolání vzhůru prostřednictvím Krista Ježíše.“ (Filipanům 3:14)

I ty se můžeš těšit na odměnu, kterou Jehova slíbil těm, kdo vytrvají. Očekávání této odměny neodmyslitelně patří k tvému poznání Boha a vytrvalosti v Boží službě. A tak denně rozjímej o požehnání, které pro tebe Jehova připravil. Marie, o níž se mluvilo v úvodu, vynaložila neobyčejné úsilí, aby to dělala. Říká: „Nedávno jsem — poprvé za celý svůj život — vnitřně uznala, že se Ježíšova výkupní oběť týká i mě. Začínám pociťovat, že Jehova se stará o mě osobně. Už přes dvacet let jsem křesťankou, ale této skutečnosti jsem začala opravdu věřit teprve nedávno.“

Kromě Marie se i miliony dalších lidí pomocí studia a upřímného rozjímání učí, že Jehova se o svůj lid stará, a to nejen jako o skupinu, ale také o jednotlivce. Apoštol Petr byl o tom tak přesvědčen, že napsal: ‚Uvrhněte všechnu svou úzkost na Boha, protože o vás pečuje.‘ (1. Petra 5:7) Ano, Bůh se zajímá o tebe!

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 6]

Vzkříšení — důkaz Božího zájmu

PŘESVĚDČIVÝ důkaz, že Bůh má zájem o každého jednotlivce, najdeme v Bibli u Jana 5:28, 29: „Přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší [Ježíšův] hlas a vyjdou.“

Je zajímavé, že je zde použito řecké slovo mnemeion (pamětní hrobka) místo slova tafos (hrob). Slovo tafos prostě navozuje myšlenku na pohřeb. Avšak slovo mnemeion naznačuje, že se na zemřelého člověka pamatuje.

Přemýšlejte z tohoto hlediska o tom, co bude muset Jehova dělat, až bude křísit mrtvé. Chce-li Bůh nějakého člověka přivést zpět k životu, musí o něm znát všechno — včetně jeho zděděných povahových rysů a veškerých informací, které měl v paměti. Pouze za těchto okolností může být takovému člověku vrácena jeho individualita.

Z lidského hlediska je to samozřejmě nemožné, ale ‚u Boha je možné všechno‘. (Marek 10:27) On může dokonce zjistit, co má člověk v srdci. I když je někdo mnoho staletí mrtvý, Boží paměť neselhává a nepomíjí. (Job 14:13–15) Když tedy Ježíš mluvil o Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, mohl i celá staletí po jejich smrti říci, že Jehova „není Bohem mrtvých, ale živých, neboť ti všichni jsou pro něho živí“. (Lukáš 20:38)

Jehova Bůh si tedy pamatuje miliardy lidí, kteří zemřeli, a to do té nejmenší podrobnosti. To je úžasný důkaz, že Bůh má zájem o každého jednotlivce!

[Obrázek na straně 7]

Ježíš se osobně zajímal o lidi, které léčil