‚Ve jménu svatého ducha‘
„Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu. . . svatého ducha.“ — MATOUŠ 28:19.
1. Který nový výraz ve spojitosti se svatým duchem použil Jan, který křtil?
V ROCE 29 n. l. působil v Izraeli Jan, který křtil. Připravoval cestu pro Mesiáše a v průběhu své služby oznamoval něco nového o svatém duchu. Židé již samozřejmě věděli, co říkala Hebrejská písma o duchu. Přesto však byli asi překvapeni, když Jan řekl: „Já, já vás křtím vodou kvůli vašemu pokání; ale [ten], kdo přichází po mně. . . vás bude křtít svatým duchem.“ (Matouš 3:11) ‚Křest svatým duchem‘ byl pro ně novým pojmem.
2. Který nový výraz, jenž se týkal svatého ducha, zavedl Ježíš?
2 Ten, kdo přicházel, byl Ježíš. Během svého pozemského života Ježíš ve skutečnosti nikoho svatým duchem nepokřtil, přestože o duchu mluvil mnohokrát. A po svém vzkříšení se zmiňoval o svatém duchu ještě v jiné, nové souvislosti. Svým učedníkům řekl: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha.“ (Matouš 28:19) Výraz „ve jménu“ znamená „jako projev uznání“. A křest ve vodě jako projev uznání Otce, Syna a svatého ducha měl být něco jiného než křest ve svatém duchu. I to bylo nové vyjádření týkající se svatého ducha.
Pokřtěni ve svatém duchu
3, 4. a) Kdy došlo k prvnímu křtu ve svatém duchu? b) Jak o letnicích roku 33 n. l. působil svatý duch na Ježíšovy učedníky kromě toho, že je pokřtil?
3 Předtím, než vystoupil do nebe, dal Ježíš svým učedníkům slib, který se týkal křtu ve svatém duchu: „Budete za nemnoho dnů pokřtěni ve svatém duchu.“ (Skutky 1:5, 8) Krátce potom se tento slib splnil. Svatý duch sestoupil asi na 120 učedníků shromážděných v jedné horní místnosti v Jeruzalémě, když Ježíš z nebe provedl své první křty ve svatém duchu. (Skutky 2:1–4, 33) K čemu to vedlo? Učedníci se stali částí duchovního těla Kristova. Apoštol Pavel vysvětluje: „Všichni [byli] pokřtěni jedním duchem v jedno tělo.“ (1. Korinťanům 12:13) Současně byli pomazáni za budoucí krále a kněze v Božím nebeském království. (Efezanům 1:13, 14; 2. Timoteovi 2:12; Zjevení 20:6) Svatý duch také sloužil jako počáteční pečeť a závdavek tohoto slavného budoucího dědictví. To ale nebylo všechno. — 2. Korinťanům 1:21, 22.
4 O několik let dříve řekl Ježíš Nikodémovi: „Pokud se nenarodí někdo znovu, nemůže vidět Boží království. . . Pokud se někdo nenarodí z vody a ducha, nemůže vstoupit do Božího království.“ (Jan 3:3, 5) Nyní se znovu narodilo sto dvacet lidí. Prostřednictvím svatého ducha byli přijati za Boží duchovní syny, Kristovy bratry. (Jan 1:11–13; Římanům 8:14, 15) Všechny tyto projevy svatého ducha jsou v podstatě pozoruhodnější než zázraky. A na rozdíl od jednorázových zázraků svatý duch po smrti apoštolů nepřestal působit, ale je v tomto směru stále činný až do našich dnů. Je předností svědků Jehovových, že mezi sebou mají zbývající z duchem pokřtěných členů Kristova těla. Ti slouží jako „věrný a rozvážný otrok“, který má poskytovat duchovní pokrm v pravý čas. — Matouš 24:45–47.
Pokřtěni „ve jménu. . . svatého ducha“
5, 6. Jak první křty ve svatém duchu vedly ke křtům ve vodě?
5 Co však slíbený křest ve vodě ve jménu Otce, Syna a svatého ducha? Ti první učedníci, kteří byli pokřtěni v duchu, takový křest ve vodě nepodstoupili. Přijali již předtím Janův křest ve vodě, a protože to v tehdejší době bylo Jehovovi přijatelné, nemuseli být křtěni znovu. Avšak o letnicích roku 33 n. l. přijal nový křest ve vodě velký zástup lidí. Jak se to stalo?
6 Křest 120 osob ve svatém duchu byl doprovázen silným hlukem, který upoutal zástupy lidí. Ti byli udiveni, když slyšeli učedníky mluvit jazyky, totiž cizími jazyky, kterým přítomní lidé rozuměli. Apoštol Petr vysvětlil, že tento zázrak je důkazem toho, že Ježíš, který byl vzkříšen z mrtvých a nyní sedí po Boží pravici v nebi, vylil Božího ducha. Petr své posluchače povzbudil: „Proto ať celý izraelský dům s jistotou pozná, že ho Bůh učinil Pánem i Kristem, toho Ježíše, kterého jste přibili na kůl.“ Závěrem potom řekl: „Čiňte pokání a ať je každý z vás pokřtěn ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a obdržíte velkorysý dar svatého ducha.“ Reagovalo kolem tří tisíc duší. — Skutky 2:36, 38, 41.
7. Jakým způsobem bylo 3 000 osob pokřtěných o letnicích roku 33 n. l. pokřtěno ve jménu Otce, Syna a svatého ducha?
7 Můžeme říci, že byly tyto osoby pokřtěny ve jménu (jako projev uznání) Otce Syna, a svatého ducha? Ano. I když jim Petr neřekl, aby se dali pokřtít ve jménu Otce, oni již uznávali Jehovu jako Svrchovaného Pána, protože to byli přirození Židé, členové národa, který Mu byl zasvěcen. Petr však řekl: ‚Dejte se pokřtít ve jménu Syna.‘ A tak jejich křest znamenal, že uznávají Ježíše jako Pána a Krista. Byli nyní jeho učedníky a uznali, že od té chvíle dochází k odpuštění hříchů jeho prostřednictvím. Konečně byl křest projevem uznání svatého ducha a byl odpovědí na slib, že přijmou ducha jako velkorysý dar.
8. a) Který další křest, kromě křtu ve vodě, přijali pomazaní křesťané? b) Kdo kromě 144 000 přijal křest ve vodě ve jménu svatého ducha?
8 Ti, kdo byli o letnicích roku 33 n. l. pokřtěni ve vodě, byli také pokřtěni v duchu, přičemž byli pomazáni za budoucí krále a kněze v nebeském království. Podle knihy Zjevení jich je pouze 144 000. A tak těch, kteří byli pokřtěni ve svatém duchu a nakonec ‚zapečetěni‘ jako dědicové Království, je pouze 144 000. (Zjevení 7:4; 14:1) Avšak všichni noví učedníci — bez ohledu na to, jaká je jejich naděje — jsou pokřtěni ve vodě ve jménu Otce, Syna a svatého ducha. (Matouš 28:19, 20) Jaký význam tedy má křest ve jménu svatého ducha pro všechny křesťany — ať už z „malého stáda“ nebo z „jiných ovcí“? (Lukáš 12:32; Jan 10:16) Dříve než na to odpovíme, povšimněme si některých projevů působení ducha v křesťanské době.
Ovoce ducha
9. Jaké působení svatého ducha je důležité pro všechny křesťany?
9 Jedním důležitým projevem svatého ducha je pomoc, kterou nám poskytuje při rozvíjení křesťanské osobnosti. Ano, jsme nedokonalí, a proto se nemůžeme vyvarovat hříchů. (Římanům 7:21–23) Činíme-li však upřímné pokání, Jehova nám odpouští na základě Kristovy oběti. (Matouš 12:31, 32; Římanům 7:24, 25; 1. Jana 2:1, 2) Jehova od nás kromě toho také očekává, že budeme bojovat proti svému sklonu k hříchu, a svatý duch nám v tom pomáhá. „Choďte stále duchem,“ řekl Pavel, „a neprovedete vůbec žádnou tělesnou žádost“. (Galaťanům 5:16) Pavel dále ukázal, že duch v nás může vypěstovat ty nejlepší vlastnosti. Napsal: „Ovoce ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, laskavost, dobrota, víra, mírnost, sebeovládání.“ — Galaťanům 5:22, 23.
10. Jak se u křesťana rozvíjí ovoce ducha?
10 Jak duch působí, aby křesťan přinášel takové ovoce? Nestane se to automaticky jenom proto, že jsme oddanými a pokřtěnými křesťany. Musíme na tom pracovat. Jestliže se však stýkáme s jinými křesťany, kteří tyto vlastnosti projevují, jestliže se modlíme k Bohu o jeho ducha, aby nám pomáhal rozvíjet určité vlastnosti, jestliže se vyhýbáme špatné společnosti a studujeme Bibli kvůli radám a pěkným příkladům, potom v nás ovoce ducha poroste. — Přísloví 13:20; 1. Korinťanům 15:33; Galaťanům 5:24–26; Hebrejcům 10:24, 25.
Jmenováni svatým duchem
11. Jak jsou starší jmenováni svatým duchem?
11 Když se Pavel obracel na starší v Efezu, uvedl další činnost svatého ducha slovy: „Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás svatý duch ustanovil jako dozorce, abyste pásli Boží sbor, který vyplatil krví svého vlastního Syna.“ (Skutky 20:28) Ano, dozorci sboru neboli starší jsou jmenováni svatým duchem. Jak? Tím, že jmenovaní starší musí odpovídat požadavkům na způsobilost, jež jsou uvedeny v inspirované Bibli. (1. Timoteovi 3:1–13; Titovi 1:5–9) Tyto požadované vlastnosti mohou rozvíjet pouze s pomocí svatého ducha. Rada starších, která navrhuje nového staršího, se také modlí o vedení svatým duchem, aby rozpoznala, zda navrhovaná osoba tyto požadavky splňuje, nebo ne. A skutečné jmenování se provádí pod dohledem duchem pomazaného věrného a rozvážného otroka.
Pod vedením ducha
12. Jak na nás může duch působit prostřednictvím Bible?
12 Křesťané uznávají, že Svatá písma byla napsána pod působením svatého ducha. Proto v nich pátrají po duchem inspirované moudrosti, stejně jako to činili předkřesťanští svědkové Jehovovi. (Přísloví 2:1–9) Čtou je, přemýšlejí o nich a nechávají je, aby vedly jejich život. (Žalm 1:1–3; 2. Timoteovi 3:16) Tak jim duch pomáhá ‚zkoumat hluboké Boží věci‘. (1. Korinťanům 2:10, 13; 3:19) Vedení, jež Boží služebníci tímto způsobem dostávají, je důležitou činností Božího ducha v naší době.
13, 14. Co Ježíš použil, když řešil problémy ve sboru, a jak dělá totéž i dnes?
13 V knize Zjevení poslal dále vzkříšený Ježíš poselství sedmi sborům v Malé Asii. (Zjevení, kapitoly 2 a 3) V nich odhalil, že provedl prohlídku sborů, aby rozeznal jejich duchovní stav. Některé, jak zjistil, podávaly znamenitý příklad víry. V jiných sborech starší připustili, aby sektářství, nemorálnost a vlažnost nakazily stádo. Sbor v Sardech, s výjimkou několika věrných duší, byl duchovně mrtvý. (Zjevení 3:1, 4) Jak Ježíš řešil tyto problémy? Pomocí svatého ducha. Když dával Ježíš radu sedmi sborům, uzavřel své poselství v každém jednotlivém případě vyjádřením: „Kdo má ucho, ať slyší, co duch říká sborům.“ — Zjevení 2:7, 11, 17, 29; 3:6, 13, 22.
14 I dnes Ježíš zkoumá sbory. A když vidí problémy, až dosud je řeší prostřednictvím svatého ducha. Duch nám může pomoci problémy rozpoznávat a překonávat přímo tím, že čteme Bibli. Pomoc také může přijít prostřednictvím biblické literatury, kterou vydává duchem pomazaný věrný a rozvážný otrok. Nebo ji můžeme dostat od starších ve sboru, kteří byli jmenováni duchem. Bez ohledu na to, o jaký případ jde, zda se rada týká jednotlivce nebo sboru jako celku, dbáme na Ježíšova slova? Řekl: „Kdo má ucho, ať slyší, co duch říká.“
Duch a kazatelské dílo
15. Jak jednal duch v případě Ježíše vzhledem ke kazatelskému dílu?
15 Při jedné příležitosti, když Ježíš kázal v synagóze v Nazaretu, ukázal ještě na jednu činnost ducha. Zpráva nám říká: „Otevřel svitek a nalezl místo, kde bylo napsáno: ‚Jehovův duch je na mně, protože mě pomazal, abych oznamoval dobrou zprávu chudým, vyslal mě, abych kázal propuštění zajatým a navrácení zraku slepým, abych zdrcené poslal pryč jako propuštěné.‘ Pak jim začal říkat: ‚Dnes se splnil tento text Písma, který jste právě slyšeli.‘ “ (Lukáš 4:17, 18, 21; Izajáš 61:1, 2) Ano, Ježíš byl pomazán svatým duchem, aby kázal dobrou zprávu.
16. Jaký závažný podíl měl svatý duch v prvním století při kázání dobré zprávy?
16 Krátce před svou smrtí Ježíš předpověděl, že jeho následovníci vykonají velké kazatelské dílo. Řekl: ‚Ve všech národech se musí kázat dobrá zpráva‘. (Marek 13:10) Tato slova měla své počáteční splnění v prvním století a úloha svatého ducha při tom byla pozoruhodná. Byl to svatý duch, který vedl Filipa, aby kázal etiopskému eunuchovi. Svatý duch dovedl Petra ke Kornéliovi a svatý duch zařídil, že byli Pavel a Barnabáš vysláni jako apoštolové z Antiochie. Později, když chtěl Pavel kázat v Asii a Bithýnii, mu v tom svatý duch nějakým způsobem zabránil. Bůh si přál, aby se svědecké dílo přesunulo do Evropy. — Skutky 8:29; 10:19; 13:2; 16:6, 7.
17. Jaký podíl má svatý duch při kazatelském díle dnes?
17 Dnes má svatý duch opět velký podíl na kazatelském díle. V dalším splnění Izajáše 61:1, 2 Jehovův duch pomazal Ježíšovy bratry, aby kázali. V konečném splnění Marka 13:10 tito pomazaní, kterým pomáhá velký zástup, káží dobrou zprávu doslova ve ‚všech národech‘. (Zjevení 7:9) A duch je při tom všechny podporuje. Tak jako v prvním století otevírá území a řídí celkový postup díla. Posiluje jednotlivce a pomáhá jim překonávat ostýchavost a rozvíjet jejich vyučovací schopnosti. Kromě toho, Ježíš svým učedníkům řekl: „Budete kvůli mně vláčeni před místodržitele a krále na svědectví jim a národům. Když vás však vydají, nepociťujte úzkost, jak nebo co máte mluvit. . . vždyť to nejste jen vy, kdo mluví, ale je to duch vašeho Otce, který mluví vaším prostřednictvím.“ — Matouš 10:18–20.
18, 19. Jakým způsobem se duch připojuje k nevěstě v pozvání, aby si ti, kdo mají upřímné srdce, ‚vzali zdarma vodu života‘?
18 V knize Zjevení opět Bible zdůrazňuje účast svatého ducha na kazatelském díle. Apoštol Jan oznamuje: „Duch a nevěsta stále říkají: ‚Pojď!‘ A každý, kdo slyší, ať řekne: ‚Pojď!‘ A každý, kdo žízní, ať přijde; každý, kdo si přeje, ať si vezme zdarma vodu života.“ (Zjevení 22:17) Nevěsta představovaná zbývajícími ze 144 000, kteří jsou ještě na zemi, zve všechny, aby si vzali zdarma z vody života. Povšimni si však, že svatý duch také říká „Pojď!“ Jakým způsobem?
19 Tím, že poselství, jež je kázáno třídou nevěsty — které dnes pomáhá velký zástup jiných ovcí —, pochází z Bible, jež byla napsána pod přímým působením svatého ducha. A tentýž duch otevírá srdce a mysl třídy nevěsty, aby rozuměla inspirovanému Slovu a vysvětlovala je druhým. Ti, kteří jsou pokřtěni jako noví učedníci Ježíše Krista, si s potěšením berou zdarma z vody života. A jsou rozechvěni vzrušením, že spolupracují s duchem a nevěstou když říkají „Pojď!“ ještě dalším. Dnes se více než čtyři milióny podílejí s duchem na této práci.
Řiďme se významem svého křtu
20, 21. Jak se můžeme řídit významem svého křtu ve jménu svatého ducha a jak bychom měli na tento křest pohlížet?
20 Křest ve jménu svatého ducha je veřejným prohlášením, jímž uznáváme svatého ducha a úlohu, kterou má v Jehovových předsevzetích. Tento křest v sobě zahrnuje to, že budeme s duchem spolupracovat a nebudeme dělat nic, co by bránilo jeho působení mezi Jehovovým lidem. Tak uznáváme věrného a rozvážného otroka a spolupracujeme s ním. Spolupracujeme se sborovým opatřením v podobě starších. (Hebrejcům 13:7, 17; 1. Petra 5:1–4) Žijeme podle duchovní moudrosti, ne podle moudrosti tělesné a dovolujeme, aby duch přetvářel naši osobnost, aby se ještě více podobala Kristovu příkladu. (Římanům 13:4) A celým srdcem se upřímně připojujeme k duchu a nevěstě, když říkáme „Pojď!“ miliónům těch, kteří snad ještě uposlechnou.
21 Být pokřtěn ‚ve jménu svatého ducha‘, je vážná věc. Jaké požehnání to však může přinést! Ať počet těch, kteří se dávají pokřtít, stále roste. A kéž se všichni stále řídíme významem tohoto křtu, když jako otroci sloužíme Jehovovi a jsme stále „zaníceni duchem“. — Římanům 12:11.
Co si pamatuješ o svatém duchu?
◻ Jakými způsoby byl svatý duch činný o letnicích roku 33. n. l.?
◻ Jak můžeme nést ovoce ducha?
◻ Jak jsou starší jmenováni svatým duchem?
◻ Jak Ježíš řešil problémy ve sboru prostřednictvím svatého ducha?
◻ Jak má duch velký podíl na kazatelském díle?
[Obrázek na straně 15]
Křest, o kterém kázal Petr, byl také ve jménu Otce a svatého ducha
[Obrázek na straně 17]
Duch má velký podíl na kázání dobré zprávy