Je manželství jediným klíčem ke štěstí?
„Je volná, aby se provdala, za koho chce, pouze v Pánu. Ale. . . je šťastnější, jestliže zůstane, jak je.“ — 1. KORINŤANŮM 7:39, 40.
1. Jak líčí Písma Jehovu a co Jehova učinil pro své tvory?
JEHOVA je ‚šťastný Bůh‘. (1. Timoteovi 1:11) Jako štědrý dárce ‚každého dobrého daru a každého dokonalého obdarování‘ poskytuje všem svým inteligentním tvorům — lidem i duchovním tvorům — právě to, co potřebují, aby byli v jeho službě šťastní. (Jakub 1:17) Ostatně rozjásaný ptačí zpěv, dovádějící štěňátko nebo hravý delfín jsou svědectvím, že i zvířata stvořil Jehova tak, aby se radovala ze života, každé ve svém přirozeném prostředí. Žalmista dokonce poeticky říká, že „Jehovovy stromy se nasycují, libanonské cedry, které sázel“. — Žalm 104:16.
2. a) Co ukazuje, že Ježíš nachází štěstí v činění vůle svého Otce? b) Jaké důvody ke štěstí měli Ježíšovi učedníci?
2 Ježíš Kristus je ‚přesným znázorněním samotné Boží bytosti‘. (Hebrejcům 1:3) Nepřekvapuje nás tedy, že má být Ježíš nazýván ‚šťastným a jediným Vladařem‘. (1. Timoteovi 6:15) Poskytuje nám podivuhodný příklad, z něhož je vidět, že vykonávání Jehovovy vůle může přinášet větší uspokojení než pokrm a že může působit nezkalené potěšení. Ježíš nám také ukazuje, že jednání v Boží bázni, to znamená s hlubokou úctou a zdravým strachem, abychom se mu neznelíbili, může přinášet radost. (Žalm 40:8; Izajáš 11:3; Jan 4:34) Když sedmdesát učedníků vykonalo kazatelskou cestu, při níž kázali Království, a pak se vrátili „s radostí“, sám Ježíš „se velmi rozradostnil ve svatém duchu“. Vyjádřil svou radost v modlitbě ke svému Otci a pak se obrátil k učedníkům a řekl: „Šťastné jsou oči, které spatřují to, co spatřujete vy. Vždyť vám říkám: Mnozí proroci a králové toužili vidět, co spatřujete vy, ale neviděli to, a slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli to.“ — Lukáš 10:17–24.
Proč můžeme být šťastní
3. Co patří k příčinám štěstí?
3 Neměly by být naše oči šťastné, že spatřují věci, které nyní, v čase konce, vidíme ve splňování Jehovova slova a jeho předsevzetí? Neměli bychom mít nesmírnou radost, že rozumíme proroctvím, která věrní proroci a králové, jako byli Izajáš, Daniel a David, nemohli pochopit? A nejsme snad šťastní, že sloužíme šťastnému Bohu, Jehovovi, pod vedením šťastného Vladaře, našeho Krále Ježíše Krista? Ano, jsme šťastní!
4, 5. a) Čeho se musíme vyvarovat, abychom zůstali šťastní v Jehovově službě? b) Co mimo jiné přispívá ke štěstí a jakou otázku to vyvolává?
4 Jestliže však chceme zůstat v Boží službě šťastní, nesmíme se opírat o světské názory na to, jaké jsou základní podmínky ke štěstí. Naše uvažování by se tím mohlo snadno zakalit, protože podle nich je ke štěstí nutné hmotné bohatství, okázalý způsob života a podobné věci. Každé „štěstí“, které je založeno na takových věcech, bude jen krátkodobé, protože tento svět pomíjí. — 1. Jana 2:15–17.
5 Většina Jehovových oddaných služebníků si uvědomuje, že dosažení světských cílů nepřinese pravé štěstí. Jedině náš nebeský Otec poskytuje duchovní i hmotné věci, které přispívají k pravému štěstí jeho služebníků. Jsme opravdu vděční za duchovní pokrm, který nám dává prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“! (Matouš 24:45–47) Jsme také vděční za tělesnou potravu a za jiné hmotné věci, které dostáváme z Boží láskyplné ruky. Existuje také podivuhodný dar v podobě manželství a s ním spojené radosti rodinného života. Není divu, že Noemi vyjádřila svým ovdovělým snachám své upřímné přání slovy: „Kéž vám dá Jehova dar a najdete každá místo odpočinku v domě svého manžela.“ (Rut 1:9) Manželství je tedy klíčem, který může otevřít dveře k velkému štěstí. Je však manželství jediným klíčem, který otvírá bránu ke šťastnému životu? Především mladší lidé by měli vážně prozkoumat, zda to je pravda.
6. Co bylo podle 1. Mojžíšovy prvořadým účelem manželského uspořádání?
6 Bible popisuje, jak vzniklo manželství: „Bůh. . . stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu; stvořil je mužského a ženského rodu. Bůh jim pak požehnal a Bůh jim řekl: ‚Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji.‘ “ (1. Mojžíšova 1:27, 28) Jehova ustanovil manželství, a Adam byl tak použit, aby uvedl v existenci větší počet lidských tvorů, a tím aby se rozmnožil lidský rod. Tím však námět manželství nekončí.
„Pouze v Pánu“
7. Který požadavek ohledně manželství se ze všech sil snažil splnit jeden věrný patriarcha?
7 Jehova Bůh je Původcem manželství, a proto můžeme očekávat, že určuje pro manželství měřítka, která povedou ke štěstí jeho služebníků. V patriarchálních dobách platilo důrazné varování nevstupovat do manželství s těmi, kteří neuctívají Jehovu. Abraham přiměl svého služebníka Eliezera, aby přísahal při Jehovovi, že pro patriarchova syna Izáka nevezme manželku z Kananejců. Eliezer podnikl dlouhou cestu a svědomitě se řídil Abrahamovými pokyny, aby našel ‚ženu, kterou Jehova určil pro syna jeho pána‘. (1. Mojžíšova 24:3, 44) Izák se tedy oženil s Rebekou. Když si jejich syn Ezau vybral manželky mezi pohanskými Hetity, byly tyto ženy „Izákovi a Rebece zdrojem hořkosti ducha“. — 1. Mojžíšova 26:34, 35; 27:46; 28:1, 8.
8. Jaké omezení ohledně manželství obsahovala smlouva Zákona a proč?
8 Pod smlouvou Zákona bylo zakázáno vstupovat do manželství s muži nebo ženami z určitých kananejských národů. Jehova dal svému lidu pokyn: „Nespřízníš se s nimi sňatkem. Svou dceru nedáš jeho synovi a jeho dceru nevezmeš pro svého syna. Odvrátí totiž tvého syna, aby mě nenásledoval, a jistě budou sloužit jiným bohům; a Jehovův hněv vskutku vzplane proti vám, a jistě tě spěšně vyhladí.“ — 5. Mojžíšova 7:3, 4.
9. Jakou radu o manželství dává Bible křesťanům?
9 Nepřekvapuje tedy, že by se měla podobná omezení ohledně manželství uplatňovat i v křesťanském sboru. Apoštol Pavel vybízel spoluvěřící: „Nedejte se nerovně spojit jhem s nevěřícími. Vždyť co má společného spravedlnost a bezzákonnost? Nebo jaké podílnictví má světlo s tmou? Jaký je dále soulad mezi Kristem a Belialem? Nebo jaký podíl má věřící s nevěřícím?“ (2. Korinťanům 6:14, 15) Tato rada platí v různých ohledech a jistě jí lze použít na manželství. Pavel dal všem Jehovovým oddaným služebníkům výslovný pokyn, že by o manželství s někým měli uvažovat pouze tehdy, „jestliže je ve spojení s Pánem“. — 1. Korinťanům 7:39, poznámka pod čarou, Překlad nového světa s odkazy, angl.
Když není možné vstoupit do manželství „v Pánu“
10. Co dělají mnozí křesťané, kteří nejsou v manželství, a jaká otázka vzniká?
10 Mnozí svobodní křesťané se rozhodli, že se budou řídit příkladem Ježíše Krista a budou pěstovat dar svobodného stavu. Mnozí věrní, oddaní křesťané naproti tomu zase vložili svou důvěru v Jehovu, protože nemohou v dnešní době najít bohabojného manželského druha a uzavřít tak manželství „v Pánu“; než aby si vzali nevěřícího, raději zůstávají svobodní. Boží duch přináší v jejich nitru ovoce, jako je radost, pokoj, víra a sebeovládání, a tak jim umožňuje, aby ve svobodném stavu zůstali mravně čistí. (Galaťanům 5:22, 23) K těm, kterým se daří úspěšně obstát v této zkoušce oddanosti Bohu, patří velký počet našich křesťanských sester, jichž si hluboce vážíme. V mnoha zemích je jich více než bratrů, a proto mají větší podíl na kazatelském díle. Ano, „sám Jehova dává výrok; žen, které vyprávějí dobrou zprávu, je velké vojsko“. (Žalm 68:11) Mnozí Boží služebníci, kteří nejsou v manželství, muži i ženy, zachovávají ryzost, protože ‚důvěřují v Jehovu celým svým srdcem a on sám napřimuje jejich stezky‘. (Přísloví 3:5, 6) Jsou však ti, kteří nemohou v přítomné době vstoupit do manželství „v Pánu“, nutně nešťastní?
11. Čím si mohou být jisti křesťané, kteří zůstávají svobodní z úcty k biblickým zásadám?
11 Pamatujme na to, že jsme svědky šťastného Boha, Jehovy, a že sloužíme pod šťastným Vladařem, Ježíšem Kristem. Jestliže tedy z úcty k omezením, která jsou jasně vyjádřena v Bibli, zůstaneme svobodní, protože nemůžeme najít manželského druha „v Pánu“, máme snad usuzovat, že nás Bůh a Kristus ponechají nešťastnými? Rozhodně ne. Musíme z toho tedy vyvodit závěr, že je možné, abychom byli jako křesťané šťastní, i když nejsme v manželství. Jehova nás může učinit opravdu šťastnými, ať jsme v manželství, nebo ne.
Klíč k pravému štěstí
12. Jaké poučení o manželství získáváme z toho, co se stalo s neposlušnými anděly?
12 Pro všechny Boží služebníky platí, že manželství není jediným klíčem ke štěstí. Příkladem mohou být andělé. Před potopou pěstovali někteří andělé žádosti, jež jsou pro duchovní tvory nepřirozené. Začali být nespokojení, protože nemohli vstupovat do manželství, a ztělesňovali se do hmotných těl, aby si brali ženy za manželky. Tak tito andělé „opustili své vlastní správné obydlí“ a Bůh je proto „uchoval s věčnými pouty v husté tmě k soudu velikého dne“. (Juda 6; 1. Mojžíšova 6:1, 2) Je jasné, že Bůh rozhodně nezařídil, aby andělé vstupovali do manželství. Manželství tedy prostě nemohlo být klíčem k jejich štěstí.
13. Proč jsou svatí andělé šťastní a co to naznačuje ohledně všech Božích služebníků?
13 Věrní andělé však jsou šťastní. Jehova položil základy země, „zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni [andělští] synové Boží propukli v hlahol“. (Job 38:7, Ekumenický překlad) Proč jsou svatí andělé šťastní? Neustále jsou totiž Jehovovi Bohu k dispozici a ‚naslouchají hlasu jeho slova‘, aby je plnili. Mají potěšení z toho, že ‚konají, co se mu líbí‘. (Žalm 103:20, 21, poznámka pod čarou, Překlad nového světa s odkazy, angl.) Ano, štěstí svatých andělů vyplývá z toho, že věrně slouží Jehovovi. To je klíčem k pravému štěstí i pro lidi. Ostatně pomazaní křesťané, kteří žijí v manželství a nyní radostně slouží Bohu, nebudou v manželství, až budou vzkříšeni k nebeskému životu, ale budou šťastní jako duchovní tvorové vykonávající božskou vůli. A tak mohou být šťastní všichni Jehovovi věrní a oddaní služebníci, bez ohledu na to, zda žijí v manželství, nebo jsou svobodní. Pravým základem štěstí je totiž věrná služba Stvořiteli.
‚Něco lepšího než synové a dcery‘
14. Který prorocký slib dostali zbožní eunuchové ve starověkém Izraeli a proč se to může zdát zvláštní?
14 I když věrný křesťan nikdy nevstoupí do manželství, může mu Bůh zajistit štěstí. Povzbuzení je možné načerpat ze slov, jež byla prorocky adresována eunuchům ve starověkém Izraeli: „Tak řekl Jehova eunuchům, kteří dodržují mé sabaty a kteří si vyvolili, co mě těší, a kteří se chápou mé smlouvy: ‚Chci jim dokonce dát ve svém domě a uvnitř svých zdí památník a jméno, něco lepšího než syny a dcery. Dám jim jméno na neurčitý čas, takové, jež nebude odříznuto.‘ “ (Izajáš 56:4, 5) Někdo možná očekával, že těmto jednotlivcům bude slíbena manželka a děti, aby bylo zachováno jejich jméno. Ale bylo jim slíbeno ‚něco lepšího než synové a dcery‘ — jméno, které bude trvale v Jehovově domě.
15. Co můžeme říci o splňování Izajáše 56:4, 5?
15 Považujeme-li tyto eunuchy za prorocký obraz týkající se ‚Božího Izraele‘, pak znázorňují pomazané, kteří obdrží trvalé místo v Jehovově duchovním domě neboli chrámu. (Galaťanům 6:16) Doslova se bude toto proroctví bezpochyby vztahovat na zbožné eunuchy ze starověkého Izraele, kteří budou vzkříšeni. Jestliže přijmou Kristovu výkupní oběť a budou si i nadále volit to, co těší Jehovu, obdrží v Božím novém světě „jméno na neurčitý čas“. To by se mohlo vztahovat i na ty z „jiných ovcí“, kteří se v tomto čase konce zříkají manželství a rodičovství, aby se plněji věnovali Jehovově službě. (Jan 10:16) Někteří z nich možná zemřou, aniž vstoupili do manželství a měli děti. Budou-li však věrní, obdrží při vzkříšení „něco lepšího než syny a dcery“ — jméno, jež v novém systému věcí „nebude odříznuto“.
Manželství není jediným klíčem ke štěstí
16. Proč můžeme říci, že manželství nepřináší vždy štěstí?
16 Někteří lidé mají pocit, že štěstí je nerozlučně spjato s manželstvím. Je však nutné připustit, že ani dnešním Jehovovým služebníkům manželství nepřináší štěstí vždy. Některé problémy sice řeší, ale často vyvolává jiné, jež se mohou řešit obtížněji než problémy lidí, kteří nejsou v manželství. Pavel řekl, že manželství přináší ‚soužení v těle‘. (1. Korinťanům 7:28) Bývají doby, kdy člověk, který žije v manželství, je „úzkostlivý“ a „rozdělený“. Muž nebo žena často shledávají, že je obtížné „být stále Pánovi k službám bez rozptylování“. — 1. Korinťanům 7:33–35.
17, 18. a) Co sdělují někteří cestující dozorci? b) Jakou radu dal Pavel a proč je užitečné ji uplatňovat?
17 Jak manželství, tak svobodný stav jsou dary od Boha. (Rut 1:9; Matouš 19:10–12) Máme-li však mít v jednom nebo v druhém úspěch, musíme uvažovat a modlit se. Cestující dozorci podávají zprávu, že mnozí svědkové vstupují do manželství příliš mladí a často se stávají rodiči dříve, než jsou schopni nést odpovědnosti, jež z toho vyplývají. Některá z takových manželství se rozpadají. Jiné dvojice sice problémy zvládají, ale manželství jim štěstí nepřineslo. Anglický dramatik William Congreve napsal, že ti, kteří mají s manželstvím naspěch, budou pak „mít čas litovat“.
18 Krajští dozorci také sdělují, že se někteří mladí bratři nechtějí ucházet o službu v bételu ani se nechtějí dobrovolně hlásit do školy dodatečného služebního vzdělávání, protože zde platí požadavek zůstat nějaký čas svobodný. Pavel však doporučuje nevstupovat do manželství, dokud ‚nepomine rozkvět mládí‘, to znamená dokud se nezklidní počáteční prudké projevy pohlavního pudu. (1. Korinťanům 7:36–38) Léta, která dospělý člověk stráví ve svobodném stavu, mu poskytnou cenné zkušenosti a naučí se mnohé věci chápat a muž nebo žena budou lépe schopni buď si vybrat manželského druha, nebo dospět k důkladně uváženému rozhodnutí, že zůstanou svobodní.
19. Jak bychom mohli celou záležitost posuzovat, jestliže skutečně manželství nepotřebujeme?
19 Někteří z nás již překročili rozkvět mládí s jeho silnou žádostí po sexuální intimnosti. Snad čas od času uvažujeme o požehnání v podobě manželství, ale ve skutečnosti máme dar svobodného stavu. Jehova snad vidí, že mu sloužíme účinně ve svobodném stavu a že nemáme skutečnou potřebu manželství, pro které bychom se museli vzdát některých předností v Boží službě. Jestliže manželství není osobní potřebou a nebyli jsme obdařeni manželským druhem, má možná Bůh pro nás něco jiného. Projevujme tedy víru, že nám poskytne, co potřebujeme. Největší štěstí pociťujeme tehdy, jestliže pokorně přijímáme to, co se jeví jako Boží vůle vzhledem k nám, podobně jako židovští bratři ‚souhlasili a oslavovali Boha‘, když si uvědomili, že Bůh dal pohanům pokání, aby mohli mít život. — Skutky 11:1–18.
20. a) Jakou radu o svobodném stavu zde dostávají mladí křesťané? b) Která základní myšlenka ohledně štěstí stále platí?
20 Manželství tedy může být klíčem ke štěstí, ačkoli také může otevřít dveře problémům. Jedna věc je jistá: Manželství není jedinou cestou k dosažení štěstí. Když všechno uvážíme, bylo by tedy moudré, aby se především mladí křesťané pokusili zůstat několik let svobodní. Takové roky je možné dobře využít ke službě Jehovovi a k dosažení duchovního pokroku. Ale bez ohledu na věk nebo duchovní pokrok zůstává pro ty, kteří jsou bezvýhradně oddáni Bohu, pravdivou tato základní myšlenka: Pravé štěstí najdeme ve věrné službě Jehovovi.
Jak bys odpověděl?
◻ Proč jsou Jehovovi služebníci šťastní?
◻ Proč manželství není klíčem k největšímu štěstí?
◻ Jaký požadavek platí při volbě manželského druha?
◻ Proč je logické přesvědčení, že křesťané, kteří zůstávají svobodní, mohou být šťastní?
◻ Co musíme připustit ohledně manželství a štěstí?