Poučení z římských dějin

„JESTLIŽE jsem jako lidé bojoval s divokými zvířaty v Efezu.“ Někteří znalci se domnívají, že podle těchto slov zaznamenaných v 1. Korinťanům 15:32 byl apoštol Pavel odsouzen k tomu, aby zápasil v římské aréně.

Další byli vycvičeni tak, aby vystupovali v jiném populárním představení, totiž v lovu, a byli tedy schopni postavit se tváří v tvář šelmám. Je možné, že se apoštol Pavel odvolával právě na něco takového?

Lovci se honosili svou obratností, když zabíjeli exotická zvířata, která byla bez ohledu na náklady dovážena ze všech částí říše — levharty, nosorožce, hrochy, žirafy, hyeny, velbloudy, vlky, kance a antilopy.

Díky divadelním efektům se lov stal nezapomenutelnou podívanou. Scéna se podobala skutečnému lesu — byly tam kameny, rybníky a stromy. V některých arénách se zvířata objevila jakoby kouzlem, pomocí podzemních výtahů a padacích dveří. Zvířata se chovala nepředvídatelně, čímž představení nabývala na zajímavosti, ale to, co diváky přihlížející lovu fascinovalo nejvíce, byla patrně krutost.