SPOLEČENSTVÍ

Když apoštol Pavel křesťany varoval před nebezpečím špatných „společenství“, použil řecké podstatné jméno ho·mi·liʹa. (1Ko 15:33) Toto řecké slovo je příbuzné slovesu ho·mi·leʹo, které znamená „rozmlouvat“. (Sk 20:11) Označuje společenství nebo styk s druhými, obvykle formou rozhovoru, ale někdy označuje i styk pohlavní. Řecká Septuaginta toto slovo použila k překladu hebrejského výrazu pro „přemlouvání“ v Příslovích 7:21 a pro výraz ‚co jí v manželství patří‘ ve 2. Mojžíšově 21:10.

Lidé, kteří touží získat Boží schválení, si jako své druhy vybírají lidi oddané spravedlnosti a pravdě. (2Ti 2:22) Přestanou se také společensky „stýkat [doslova směšovat]“ s těmi členy sboru, jejichž způsob života vedl k veřejnému pokárání kvůli jejich nepořádnému chování. Ačkoli jim dále projevují lásku, mělo by být jasné, že jejich nepořádné chování neschvalují. (2Te 3:6–15) Zatímco dobrá společnost může člověku skutečně pomoci, aby dále chodil v souladu s Boží moudrostí, je zřejmé, že špatná společnost má škodlivé následky. Inspirované přísloví uvádí: „Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale ten, kdo jedná s hlupáky, pochodí špatně.“ (Př 13:20; srovnej Př 22:24, 25; 28:7; 29:3.) Hebrejské slovo ra·ʽahʹ překládané jako ‚stýkat se‘ je v Příslovích 13:20 také přeloženo jako ‚jednat s‘ a je příbuzné s hebrejským slovem reʹaʽ, které znamená „společník; bližní; druh“. (Sd 14:20; 3Mo 19:18; Ža 15:3)

Z mnoha biblických příkladů je zřejmé, že špatné společenství člověku skutečně ublíží. Jákobova dcera Dina si nemoudře zvolila za své společnice kananejské dívky, a to mělo za následek, že ji znásilnil Šekem, syn chivijského náčelníka. (1Mo 34:1, 2) Davidův syn Amnon naslouchal špatné radě svého druha Jehonadaba a znásilnil svou nevlastní sestru Tamar. Vyvolal tím nenávist jejího bratra Absaloma, který později zařídil, aby byl Amnon zavražděn. (2Sa 13:3–29) Izraelité se v rozporu s Jehovovými příkazy začali stýkat s Kananejci, uzavírali s nimi manželské svazky a přijímali jejich zkaženou formu uctívání, což mělo za následek Jehovovu nelibost a to, že je opustil. (5Mo 7:3, 4; Sd 3:5–8) Od uctívání Jehovy se odvrátil dokonce i Šalomoun, když si vzal za manželky ctitelky falešných bohů. (Ne 13:26) Achab jednal pod vlivem Jezábel, ctitelky Baala, hůře než všichni izraelští králové před ním. (1Kr 21:25) Úzké spojení s královským domem Achaba téměř stálo zbožného Jehošafata život, a manželský svazek, jímž se s Achabem spříznil, měl později za následek téměř úplné zničení Davidova královského domu. (2Pa 18:1–3, 29–31; 22:10, 11)

Ačkoli existovalo ohromné množství dokladů o tom, že vzkříšení z mrtvých je jistá věc, apoštol Pavel věděl, že společenství s těmi, kdo toto křesťanské učení odmítli, povede ke zničení víry. Proto napsal: „Nedejte se zavést na scestí. Špatná společenství kazí užitečné návyky.“ (1Ko 15:12–22, 33; viz heslo ODPADNUTÍ.)