Pavlovo soužení v Asii

13., 14. a) Jak Pavel popsal kruté soužení, které zažil v Asii? b) Jakou událost mohl mít na mysli?

¹³ Utrpení, které dosud prožíval korintský sbor, nelze přirovnat k těm mnoha soužením, jež musel snést Pavel. Proto jim mohl připomenout: „Nepřejeme si . . . , bratři, abyste byli v nevědomosti o soužení, které nás postihlo v oblasti Asie, že jsme byli pod krajním tlakem nad svou sílu, takže jsme si vůbec nebyli jisti dokonce svým životem. Vskutku jsme ve svém nitru cítili, že jsme přijali rozsudek smrti. Bylo to proto, abychom neměli důvěru v sebe, ale v Boha, který budí mrtvé. Z tak veliké věci jako smrt nás opravdu vyprostil a vyprostí; a doufáme v něj, že nás bude také dále vyprošťovat.“ (2. Korinťanům 1:8–10)

¹⁴ Někteří znalci Bible věří, že Pavel zde měl na mysli srocení davu v Efezu, které mohlo stát život nejen Pavla, ale i jeho dva makedonské společníky na cestách, Gaia a Aristarcha. Tito dva křesťané byli násilím odvedeni do divadla naplněného lůzou, která asi po dvě hodiny křičela: „Velká je Artemis [bohyně] Efezanů!“ Nakonec se jednomu městskému úředníkovi podařilo dav utišit. Pavel musel být velmi znepokojen tím, že se Gaius a Aristarchos ocitli v situaci nebezpečné životu. Dokonce chtěl do divadla vstoupit a promluvit k tomu zfanatizovanému davu. Ale bylo mu zabráněno, aby takto riskoval život. (Skutky 19:26–41)

15. Jaká vyhrocená situace je možná popisována v 1. Korinťanům 15:32?

¹⁵ Pavel však možná popisoval daleko vyhrocenější situaci než zmíněný incident. V prvním dopise Korinťanům položil otázku: „Jestliže jsem jako lidé bojoval s divokými zvířaty v Efezu, k čemu je mi to dobré?“ (1. Korinťanům 15:32) To by mohlo znamenat, že Pavlův život nebyl ohrožen jen surovými lidmi, ale doslovnými divokými zvířaty na efezském stadiónu. Zločinci byli někdy trestáni tím, že byli donuceni zápasit s divokými zvířaty, zatímco krvežíznivé davy přihlížely. Pokud měl Pavel na mysli to, že stál před doslovnými šelmami, pak musel být na poslední chvíli zázračně ušetřen kruté smrti, stejně jako byl před doslovnými lvy zachráněn Daniel. (Daniel 6:22)

16. a) Proč se mnoho svědků Jehovových umí vžít do soužení, které prožil Pavel? b) Čím si můžeme být jisti u těch, kdo za svou víru zemřeli? c) Co dobrého přinese to, když křesťané jen o vlásek uniknou smrti?

¹⁶ Mnoho novodobých křesťanů se do Pavlova soužení umí vžít. (2. Korinťanům 11:23–27) I dnes se křesťané ocitají „pod krajním tlakem nad svou sílu“ a mnozí z nich se dostali do situace, kdy si ‚vůbec nebyli jisti svým životem‘. (2. Korinťanům 1:8) Někteří zemřeli rukou masových vrahů a krutých pronásledovatelů. Můžeme si být jisti, že jim Boží utěšující moc pomohla vytrvat a že zemřeli se srdcem a myslí upřenými na splnění své naděje, ať již nebeské, nebo pozemské. (1. Korinťanům 10:13; Filipanům 4:13; Zjevení 2:10) V jiných případech okolnosti řídil Jehova, a naši bratři byli před smrtí zachráněni. Ti, kdo takovou záchranu zažili, nepochybně získali větší důvěru „v Boha, který budí mrtvé“. (2. Korinťanům 1:9) Poté mohli mluvit s ještě pevnějším přesvědčením, když se s ostatními lidmi dělili o Boží poselství útěchy. (Matouš 24:14)