„Oblečte si úplnou výzbroj od Boha, abyste byli schopni pevně stát proti ďáblovým pletichám (řecky „lstivým činům“).“ – EFEZANŮM 6:11.

7. Proč může satan soustředit své úsilí na Jehovův lid?

⁷ Velký odpůrce nezahálí. (1. Petra 5:8) Snad proto říká jedno anglické přísloví: „Ďábel umí najít práci pro zahálčivé ruce.“ Snaží se strhnout všechny opravdové křesťany. (2. Timoteovi 3:12) A na Jehovův lid se může soustředit z jednoho prostého důvodu: zbytek světa už má ve své moci! (1. Jana 5:19) Dnešní svět je satanův svět. On je jeho panovníkem a bohem, ať to lidé uznávají, nebo ne. (Jan 12:31; 2. Korinťanům 4:4) Proto se uchýlí k jakémukoli lstivému činu nebo našeptávání, aby strhl Jehovův lid buď jako jednotlivce, nebo kolektivně. Prozkoumejme některé způsoby, jimiž se projevuje. — Marek 4:14, 15; Lukáš 8:12.

Satanovy vychytralé a lstivé činy

8. S jakou výhodou může satan pracovat proti nám?

⁸ Satan mohl dlouhý čas studovat lidskou psychologii, zkoumat lidskou povahu se všemi jejími vrozenými a získanými vadami. Umí hrát na naše slabosti a naši marnivost. Jaká je situace, jestliže tvůj nepřítel zná tvé slabiny a ty sám je neznáš? Potom jsi špatně připraven na sebeobranu, protože si nejsi vědom trhlin ve svém duchovním brnění. (1. Korinťanům 10:12; Hebrejcům 12:12,13) Jak přiléhavá jsou slova skotského básníka: ‚Kéž by nám bylo dáno nyní, vidět se, jak nás vidí jiní! Mnohou chybu bys neučinil.‘

9. Jaká nehoda nás může potkat, jestliže sami sebe nezkoumáme a neměníme se?

⁹ Jsme ochotní vidět se tak, jak nás vidí jiní — zejména tak, jak nás vidí Bůh a satan? To vyžaduje poctivé sebezkoumání a sebehodnocení a vůli činit změny. Klamat sám sebe je velmi snadné. (Jakub 1:23, 24) Jak si někdy umíme vysvětlit a ospravedlnit své chování! (Srovnej 1. Samuelovu 15:13–15, 20, 21, 24.) A jak snadné je říci: „Víte, nikdo není dokonalý!“ To ví i satan, a také naší nedokonalosti využívá. (2. Samuelova 11:2–27) Je velmi smutné dosáhnout středního věku a uvědomit si, že jsme svým panovačným, neosobním nebo nelaskavým jednáním s druhými během let ztratili všechny přátele, nebo si uvědomit, že jsme toho udělali málo, ne-li vůbec nic pro obšťastnění jiných lidí. Možná, že nás satan lstivě vedl životem a využíval přitom našeho vrozeného sobectví, aby nás zaslepil. Nepodařilo se nám vystihnout podstatu pravé Kristovy mysli — lásku, soucit a laskavost. — 1. Jana 4:8, 11, 20.

10. Jaké otázky bychom si měli klást a proč?

¹⁰ Proto musíme zkoumat sami sebe, abychom mohli satanovi vzdorovat. Máš nějakou slabost, které by mohl satan využít nebo které právě využívá? Je tvým problémem to, že musíš být vždycky první? Je tvou skrytou hybnou silou pýcha? Křiví tvou osobnost žárlivost, závist nebo láska k penězům? Jsi urážlivý? Jsi chladný a cynický? Nebo jsi přecitlivělý, když máš přijmout návrh nebo kritiku? Nerad přijímáš radu, nebo ji dokonce odmítáš? Známe-li sami sebe, můžeme takové problémy napravit, jestliže jsme pokorní. Jinak otvíráme dveře satanovi. — 1. Timoteovi 3:6, 7; Hebrejcům 12:7, 11; 1. Petra 5:6–8.

11. Jakými lstivými prostředky by se mohl satan snažit podkopat naše duchovní smýšlení?

¹¹ Satan může také lstivě, vemlouvavě podkopat naše duchovní smýšlení. Snad nás vyvádí z míry způsob, jímž se řeší věci ve sboru, nebo v organizaci. Často neznáme všechna fakta, a přesto činíme ukvapené závěry. Jestliže je náš vztah k Jehovovi slabý, potom stačí krátký krok k negativnímu smýšlení a pochybnostem o pravdě. Někteří se možná snaží ospravedlnit si, že hledají únik před odpovědnostmi, které s sebou nese pravda. Potom jim satan vloží do srdce ztrátu věrné oddanosti a zradu. Brzy padnou za oběť odpadlictví a satan se raduje. — Lukáš 22:3–6; Jan 13:2, 27; 2. Jana 9–11.

12. a) Jak vnukl satan některým smělost? b) Jak láká satan mnohé do pasti nemravnosti?

¹² Jiným dodá satan smělost, aby nejen páchali hrubé hříchy, které si zaslouží odnětí pospolitosti, ale aby se dokonce uchylovali ke lži a podvodu ve snaze oklamat sborové starší. Jako Ananiáš a Safira si myslí, že mohou oklamat anděly a Božího svatého ducha. (Skutky apoštolů 5:1–10) Mnoho tisíc osob padlo v nedávných letech do satanovy pasti nemravnosti. Ďábel ví, že sexuální pudy lidstva jsou silné, a prostřednictvím svého světového systému staví do popředí, převrací a zkresluje úlohu sexuality. (4. Mojžíšova 25:1–3) Svobodní křesťané mohou být v pokušení dopustit se smilstva nebo jiných sexuálních prohřešků. (Přísloví 7:6–23) Jestliže křesťané žijící v manželství dovolí své mysli a srdci bloudit, mohou snadno upadnout do zrádného chování a zradit druha, kterému slavnostně slíbili věrnost. — 1. Korinťanům 6:18; 7:1–5; Hebrejcům 13:4.

13. a) Jak by mohla televize utvářet naše myšlení? b) Jak můžeme odolávat takovému vlivu?

¹³ Žijeme ve světě, v němž jsou běžné lži, přetvářka a prudký hněv. Satan plně využívá sdělovacích prostředků, aby toto pokleslé smýšlení prosazoval. Televizní seriály zobrazují na pohled přitažlivé lidi žijící v síti vzájemné přetvářky. Necháme-li se ovlivnit takovým uvažováním, brzy můžeme začít připouštět „menší“ hříšky, které razí cestu „větším“. Do našeho myšlení se může snadno vetřít satanovo lstivé našeptávání. Jak můžeme odolat takovým vlivům? Nikdy „nedávejte místo ďáblovi“, jak radil Pavel. To znamená i rozhodovat o tom, koho si vpustíš do domu prostřednictvím televize. Neměli bychom si ošklivit vpád násilnických, nemravných osob, které mluví sprostě a přinášejí do našeho domova znečištění? — Efezanům 4:23–32.

Jak můžeme odolat satanovi a zůstat věrní Bohu?

14. Jaké dvojí odhodlání je nutné, abychom vzdorovali satanovi, a co to vyžaduje?

¹⁴ Jak si můžeme zachovat ryzost, když proti nám, nedokonalým lidským tvorům, stojí takový mocný, nadlidský nepřítel? Klíčem jsou Jakubova slova: „Podřiďte se tedy Bohu, ale postavte se proti ďáblu a uteče od vás.“ (Jakub 4:7) Všimni si, že Jakubova rada je dvojí. Zatímco se stavíme proti ďáblu a jeho vůli, musíme se podřizovat Boží vůli. To znamená milovat Boží vůli a nenávidět satanovu. (Římanům 12:9) Jakub tedy říká: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám. Očistěte si ruce, hříšníci, a přečistěte své srdce, vy nerozhodní.“ (Jakub 4:8) Ano, v našem vzdorování satanovi není místo pro polovičatost a nerozhodnost. Musíme důkladně ‚nenávidět to, co je špatné‘. — Žalm 97:10.

15. Proč je nezbytná „úplná výzbroj od Boha“? Znázorni to.

¹⁵ Vynikající radu, jak odolávat satanovi, najdeme v 6. kapitole Efezanům. Jak můžeme podle Pavla odolávat satanovým „svodům“, „úkladům“ neboli „nástrahám“? (Efezanům 6:11, EP, Žilka, Petrů) „Uchopte tedy úplnou výzbroj od Boha,“ radí. Slova „úplnou výzbroj“ neponechávají prostor pro nedbalý postoj vůči křesťanství, stejně jako si nemohl dovolit nedbalost římský voják, když se připravoval k bitvě. Jak by se vedlo vojákovi, kdyby si připravil celou výzbroj kromě štítu a přilby? Co kdyby si řekl: ‚Ten štít je takový velký a přilba tak těžká! Váží hodně a já je vlastně nepotřebuji.‘ Jen si to představ — římský voják vyzbrojený do boje, ale bez hlavních nástrojů obrany! — Efezanům 6:16, 17.

16. a) Jak se musíme řídit Ježíšovým příkladem při používání svého „meče“? b) Jak můžeme zůstat na stráži před satanovými „ohnivými střelami“ a k čemu to povede?

¹⁶ Představ si také vojáka bez meče. „Meč ducha“ je výborná obranná zbraň, jestliže se používá k odrážení útoků, jež satan vede proti křesťanovi. Náš „meč“ by měl být vždy připraven. Bude připraven, jestliže nezanedbáváme své osobní a rodinné biblické studium. Ale tento „meč . . . Boží slovo“ je především naší útočnou zbraní. Ježíš ho používal oběma způsoby. (Matouš 4:6, 7, 10; 22:41–46) Totéž musíme dělat my. Musíme stále ostřit své ocenění pro pravdu. Nemůžeme si udržet duchovní smýšlení na základě toho, co jsme se naučili ve svých prvních měsících nebo létech v pravdě. Kdybychom neobnovovali svou mysl v duchovním ohledu, naše duchovní vidění by se zakalilo. Naše horlivost pro pravé Jehovovo uctívání by se zmenšovala. Duchovně bychom slábli. Už bychom nedokázali odrážet útoky příbuzných, přátel, společníků a odpadlíků, kteří snad zahrnují naší víru opovržením. Ale Bůh nás zachrání před ďáblem a jeho „ohnivými střelami“, jestliže si budeme stále udržovat „úplnou výzbroj od Boha“. — Izajáš 35:3, 4.

17, 18. Proti komu bojujeme a jak můžeme zvítězit?

¹⁷ Ano, Pavel položil důraz na nebezpečí, spojené s křesťanským bojem, když napsal: „Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.“ (Efezanům 6:12, EP) Jak můžeme my, nepatrní človíčci, odolat a zvítězit v takové nerovné bitvě? Pavel opakuje svou myšlenku: „Uchopte tedy úplnou výzbroj od Boha, abyste byli schopni odporovat v ničemném dnu a pevně stát, až všechno důkladně vykonáte.“ (Efezanům 6:13) Klíčový je výraz: „Až všechno důkladně vykonáte.“ To neponechává prostor pro polovičaté nebo rozptýlené křesťanství. — 1. Jana 2:15–17.

¹⁸ Stůjme proto pevně v pravdě a milujme Jehovovu spravedlnost, kažme dobrou zprávu o pokoji, pevně se držme se silnou vírou záchrany, kterou dává Jehova prostřednictvím Krista Ježíše, a přitom spoléhejme na Boží slovo jako na svou hlavní oporu. (Efezanům 6:14–17) Pamatuj, že Bůh se o nás stará a pomůže nám zvítězit nad zkouškami a úzkostmi, které nám posílá do cesty satanův svět. Kéž všichni dbáme na výstrahu: „Buďte ostražití, bděte. Váš protivník, ďábel, obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil.“ Ano, „postavte se . . . proti němu pevní ve víře“. — 1. Petra 5:6–9.