‚Království Syna Boží lásky.‘ O Letnicích roku 33 n. l., deset dní po tom, co vystoupil do nebe, Ježíš vylil svatého ducha na své učedníky, a tak měli důkaz toho, že byl „vyvýšen k Boží pravici“. (Sk 1:8, 9; 2:1–4, 29–33) „Nová smlouva“ pro ně tedy nabyla účinnosti a oni se stali jádrem nového ‚svatého národa‘, duchovního Izraele. (Heb 12:22–24; 1Pe 2:9, 10; Ga 6:16)

Kristus nyní seděl po pravici svého Otce a byl Hlavou tohoto sboru. (Ef 5:23; Heb 1:3; Fil 2:9–11) Písmo ukazuje, že o Letnicích roku 33 n. l. bylo nad Ježíšovými učedníky zřízeno duchovní království. Ve svém dopise, který psal křesťanům žijícím v prvním století v Kolosech, mluvil apoštol Pavel o Ježíši Kristu jako o někom, kdo již má království: ‚Bůh nás osvobodil z autority tmy a přenesl nás do království Syna své lásky.‘ (Kol 1:13; srovnej Sk 17:6, 7.)

Kristovo království, které existovalo od Letnic roku 33 n. l., bylo duchovní království a panovalo nad duchovním Izraelem — nad křesťany, kteří byli Božím duchem zplozeni k tomu, aby se stali Božími duchovními dětmi. (Jan 3:3, 5, 6) Až tito duchem zplození křesťané obdrží svou nebeskou odměnu, nebudou již pozemskými poddanými Kristova duchovního království, ale budou spolu s Kristem králové v nebi. (Zj 5:9, 10)

Toto Království má větší rozsah a rozměry než ‚království Syna Boží lásky‘, o němž se mluví v Kolosanům 1:13. ‚Království Syna Boží lásky‘ začalo existovat o Letnicích roku 33 n. l. a panuje nad Kristovými pomazanými učedníky; ‚království našeho Pána a jeho Krista‘ se zrodilo na konci ‚ustanovených časů národů‘ a panuje nad všemi lidmi na zemi. (Lk 21:24)