Zajistěte své rodině trvalou budoucnost

1. Jaký byl Jehovův záměr s rodinou?

KDYŽ Jehova spojil Adama a Evu manželstvím, Adam vyjádřil svou radost tím, že přednesl první báseň, která byla zaznamenaná v hebrejštině. (1. Mojžíšova 2:22, 23) Stvořitel však měl v úmyslu nejen to, aby svým pozemským dětem udělal radost. Chtěl, aby manželské dvojice a jejich děti jednaly podle jeho vůle. První dvojici řekl: „Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji a mějte v podřízenosti mořské ryby a nebeské létající tvory a každého živého tvora, který se pohybuje po zemi.“ (1. Mojžíšova 1:28) To byl nesmírně důležitý, odměňující úkol. Kdyby Adam a Eva byli poslušní a jednali přesně podle Jehovovy vůle, mohli být oni a později i jejich děti velmi šťastní.

2., 3. Jak mohou být rodiny v dnešní době opravdu šťastné?

² I v dnešní době jsou rodiny nejšťastnější tehdy, když se společně snaží jednat podle Boží vůle. Apoštol Pavel napsal: „Zbožná oddanost je prospěšná ke všemu, protože má slib života nynějšího a toho, který má přijít.“ (1. Timoteovi 4:8) Rodina, která žije ve zbožné oddanosti a která se řídí Jehovovými radami obsaženými v Bibli, bude šťastná již v ‚nynějším životě‘. (Žalm 1:1–3; 119:105; 2. Timoteovi 3:16) I když biblické zásady uplatňuje pouze jeden člen rodiny, je to lepší, než kdyby je v rodině neuplatňoval nikdo.

³ Tato kniha pojednávala o mnoha biblických zásadách, které přispívají k rodinnému štěstí. Pravděpodobně jste si všimli, že některé z těchto zásad se v knize objevují několikrát. Proč? Protože vyjadřují působivé pravdy, které v nejrůznějších oblastech rodinného života slouží k dobru věcí. Rodina, která se snaží tyto biblické zásady uplatňovat, zjišťuje, že zbožná oddanost skutečně „má slib života nynějšího“. Podívejme se ještě jednou na čtyři z těchto důležitých zásad.

HODNOTA SEBEOVLÁDÁNÍ

4. Proč je v manželství nesmírně důležité sebeovládání?

⁴ Král Šalomoun řekl: „Jako prolomené město beze zdi je muž, který nemá žádnou zábranu pro svého ducha.“ (Přísloví 25:28; 29:11) Pro ty, kdo chtějí mít šťastné manželství, je ‚potlačování svého ducha‘ neboli sebeovládání nesmírně důležité. Podléhání zhoubným emocím, například vzteku nebo nemravným žádostem, totiž způsobí škodu, jejíž náprava trvá léta — pokud se tato škoda vůbec dá napravit.

5. Jak si může nedokonalý člověk vypěstovat sebeovládání a v čem mu to prospěje?

⁵ Žádný Adamův potomek samozřejmě nedokáže své nedokonalé tělo plně ovládat. (Římanům 7:21, 22) Sebeovládání je však ovoce ducha. (Galaťanům 5:22, 23) Boží duch v nás tedy bude vytvářet sebeovládání, pokud se o tuto vlastnost budeme modlit, budeme uplatňovat vhodné rady zapsané v Bibli a budeme se stýkat s těmi, kdo sebeovládání projevují, ale těm, kdo ho neprojevují, se budeme vyhýbat. (Žalm 119:100, 101, 130; Přísloví 13:20; 1. Petra 4:7) Takové jednání nám pomůže ‚prchat před smilstvem‘, i když se dostaneme do pokušení. (1. Korinťanům 6:18) Odmítneme násilí a vyhneme se alkoholismu nebo nad ním zvítězíme. A naše jednání bude klidnější i tehdy, když nás někdo bude provokovat nebo se ocitneme v jiné náročné situaci. Učme se všichni, i děti, v sobě rozvíjet toto důležité ovoce ducha. (Žalm 119:1, 2)

SPRÁVNÝ NÁZOR NA VEDENÍ PROSTŘEDNICTVÍM HLAVY

6. a) Jakou posloupnost vedení prostřednictvím hlavy stanovil Bůh? b) Na co musí pamatovat muž, má-li ve svém postavení hlavy přispívat ke štěstí své rodiny?

⁶ Druhou důležitou zásadou je uznávat vedení prostřednictvím hlavy. Pavel uvedl správnou posloupnost tohoto uspořádání, když napsal: „Chci . . ., abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus; hlavou ženy je zase muž; hlavou Krista je zase Bůh.“ (1. Korinťanům 11:3) To znamená, že vedoucí úlohu v rodině má muž, manželka ho věrně podporuje a děti poslouchají rodiče. (Efezanům 5:22–25, 28–33; 6:1–4) Povšimněte si však, že vedení prostřednictvím hlavy přináší spokojenost jen tehdy, když je uplatňováno správně. Manželé, kteří žijí ve zbožné oddanosti, vědí, že vedení prostřednictvím hlavy není diktatura. Napodobují Ježíše, svou Hlavu. Přestože Ježíš měl být ‚hlavou nade vším‘, „nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil“. (Efezanům 1:22; Matouš 20:28) Podobně křesťanský muž zastává svou úlohu hlavy ne k vlastnímu prospěchu, ale v zájmu své manželky a svých dětí. (1. Korinťanům 13:4, 5)

7. Které biblické zásady pomohou manželce plnit úlohu, kterou pro ni v rodině stanovil Bůh?

⁷ A manželka, která žije ve zbožné oddanosti, se svým manželem nesoutěží ani se ho nesnaží ovládat. Je šťastná, že ho může podporovat a že s ním může spolupracovat. Bible někdy o manželce říká, že ji manžel jakoby „vlastní“, a tím objasňuje, že manžel je hlavou manželky. (1. Mojžíšova 20:3) Manželstvím se manželka dostává pod „zákon svého manžela“. (Římanům 7:2) Bible ji zároveň nazývá ‚pomocnicí‘ a ‚doplňkem‘. (1. Mojžíšova 2:20) Doplňuje vlastnosti a schopnosti, které jejímu manželovi chybějí, a poskytuje mu potřebnou podporu. (Přísloví 31:10–31) Bible také říká, že manželka je „partnerkou“, která pracuje bok po boku se svým manželem. (Malachiáš 2:14) Tyto biblické zásady manželovi a manželce pomáhají, aby oba pochopili své postavení v rodině a jednali spolu se správnou úctou a důstojností.

‚BUĎTE RYCHLÍ K SLYŠENÍ‘

8., 9. Které zásady pomohou všem členům rodiny zlepšit schopnost komunikovat?

⁸ V této knize je často kladen důraz na nezbytnost komunikace. Proč? Protože všechno se řeší lépe, jestliže lidé spolu mluví a jeden druhému skutečně naslouchá. Několikrát bylo zdůrazněno, že komunikace je jako dvousměrná ulice. Učedník Jakub to vyjádřil takto: „Každý člověk má být rychlý k slyšení, pomalý k mluvení.“ (Jakub 1:19)

⁹ Také je důležité, abychom dávali pozor na to, jak mluvíme. Z neuváženě, hašteřivě nebo velmi kriticky pronesených slov se neskládá kvalitní komunikace. (Přísloví 15:1; 21:9; 29:11, 20) I když to, co říkáme, je správné, pokud je to vyjádřeno hrubě, pyšně nebo necitlivě, pravděpodobně to nadělá víc škody než užitku. Naše řeč by měla být taktní, ‚okořeněná solí‘. (Kolosanům 4:6) Naše slova by měla být jako „zlatá jablka v stříbrných řezbách“. (Přísloví 25:11) Rodina, jejíž členové se naučí spolu dobře komunikovat, bude mnohem šťastnější.

NESMÍRNĚ DŮLEŽITÁ ÚLOHA LÁSKY

10. Který druh lásky je nesmírně důležitý v manželství?

¹⁰ Slovo „láska“ se v této knize objevuje mnohokrát. Vzpomínáte si, o kterém druhu lásky se mluvilo nejdříve? Je pravda, že v manželství hraje důležitou úlohu romantická láska (řecky eros) a že mezi manželem a manželkou vzrůstá hluboká náklonnost a přátelství (řecky filia). Mnohem důležitější však je láska vyjádřená řeckým slovem agape. Tato láska se odráží v našem vztahu k Jehovovi, k Ježíšovi a k našim bližním. (Matouš 22:37–39) Je to láska, kterou Jehova projevuje lidstvu. (Jan 3:16) Je skutečně velmi příjemné, že stejný druh lásky můžeme dávat najevo také svému manželskému partnerovi a svým dětem! (1. Jana 4:19)

11. Jak láska působí ve prospěch manželství?

¹¹ V manželství je tato ušlechtilá láska opravdu „dokonalým poutem jednoty“. (Kolosanům 3:14) Poutá manžele k sobě a působí, že každý z nich chce dělat to, co je pro toho druhého a pro jejich děti nejlepší. Jestliže se rodina dostane do obtížné situace, láska jí pomáhá řešit problémy jednotně. Když manželé stárnou, láska jim pomáhá, aby se vzájemně podporovali a stále si jeden druhého vážili. „Láska . . . nevyhledává své vlastní zájmy . . . Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, ve všem vytrvává. Láska nikdy neselhává.“ (1. Korinťanům 13:4–8)

12. Proč láska, kterou mají manželské dvojice k Bohu, jejich manželství posiluje?

¹² Manželský svazek je silný zejména tehdy, když je upevněný nejen láskou mezi manželskými partnery, ale především láskou k Jehovovi. (Kazatel 4:9–12) Proč? Apoštol Jan totiž napsal: „To znamená lásku k Bohu, že zachováváme jeho přikázání.“ (1. Jana 5:3) Manželé by tedy měli své děti vychovávat ve zbožné oddanosti nejen proto, že své děti milují, ale také proto, že to je Jehovův příkaz. (5. Mojžíšova 6:6, 7) Měli by se vyhýbat nemravnosti nejen kvůli tomu, že milují jeden druhého, ale hlavně kvůli tomu, že milují Jehovu, který „bude soudit smilníky a cizoložníky“. (Hebrejcům 13:4) I kdyby jeden z partnerů v manželství působil nepříjemné problémy, láska k Jehovovi bude druhého partnera podněcovat, aby se dále řídil biblickými zásadami. Ty rodiny, ve kterých je vzájemná láska upevněna láskou k Jehovovi, jsou opravdu šťastné.

RODINA, KTERÁ JEDNÁ PODLE BOŽÍ VŮLE

13. V jaké situaci může rozhodnutí jednat podle Boží vůle každému jednotlivci pomoci, aby se zaměřoval na opravdu důležité věci?

¹³ Křesťan se v celém svém životě zaměřuje na to, aby jednal podle Boží vůle. (Žalm 143:10) To je skutečný význam zbožné oddanosti. Jestliže rodiny jednají podle Boží vůle, pomáhá jim to, aby upíraly pohled na opravdu důležité věci. (Filipanům 1:9, 10) Ježíš například upozornil: „Přišel jsem . . . způsobit rozdělení člověka proti jeho otci, a dcery proti její matce, a mladé manželky proti její tchyni. Nepřátelé člověka vskutku budou lidé z jeho vlastní domácnosti.“ (Matouš 10:35, 36) Přesně podle Ježíšova upozornění jsou mnozí z jeho následovníků pronásledováni členy vlastní rodiny. To je velmi smutná situace působící bolest. Přesto by rodinné svazky neměly mít pro nás větší hodnotu než naše láska k Jehovovi Bohu a k Ježíši Kristu. (Matouš 10:37–39) Pokud někdo i přes odpor své rodiny vytrvá, jeho odpůrci se mohou změnit, když uvidí dobré účinky zbožné oddanosti. (1. Korinťanům 7:12–16; 1. Petra 3:1, 2) I když se to nestane, přesto nikdo nezíská žádný trvalý užitek tím, že kvůli odporu přestane sloužit Bohu.

14. Jak touha jednat podle Boží vůle pomůže rodičům, aby dělali to, co je pro jejich děti nejprospěšnější?

¹⁴ Jednání podle Boží vůle rodičům pomáhá, aby se správně rozhodovali. Na některých územích mají například rodiče sklon považovat své děti za „dobrou investici“ a spoléhají na to, že až zestárnou, budou děti o ně pečovat. I když je správné, aby dospělé děti pečovaly o své stárnoucí rodiče, přesto by rodiče neměli takto uvažovat a tím vést své děti k hmotařskému způsobu života. Rodiče, vašim dětem neprospívá, jestliže je vychováváte k tomu, aby si více vážily hmotného majetku než duchovních věcí. (1. Timoteovi 6:9)

15. V čem byla Timoteova matka Euniké vynikajícím příkladem rodiče, který jedná podle Boží vůle?

¹⁵ Vynikajícím příkladem byla v tomto ohledu Euniké, matka Pavlova mladého přítele Timotea. (2. Timoteovi 1:5) Euniké sice měla nevěřícího manžela, přesto se jí však za pomoci Timoteovy babičky Loidy podařilo vychovat Timotea tak, aby usiloval o zbožnou oddanost. (2. Timoteovi 3:14, 15) Když Timoteus dospěl, Euniké souhlasila s tím, aby odešel z domova a začal kázat o Království jako Pavlův společník v misionářské službě. (Skutky 16:1–5) Musela mít velkou radost, když se z jejího syna stal vynikající misionář. V jeho zbožné oddanosti se v dospělosti zrcadlila dobrá výchova z raného dětství. Euniké jistě přinášelo uspokojení a radost, když slyšela zprávy o Timoteově věrné službě, i když se jí pravděpodobně po něm stýskalo. (Filipanům 2:19, 20)

VAŠE RODINA A BUDOUCNOST

16. V čem se Ježíš projevil jako starostlivý syn, ale co bylo jeho prvořadým cílem?

¹⁶ Ježíš byl vychováván ve zbožné rodině a jako dospělý syn se řádně postaral o svou matku. (Lukáš 2:51, 52; Jan 19:26) Prvořadým Ježíšovým cílem však bylo plnit Boží vůli a to pro něj znamenalo umožnit lidem přístup k věčnému životu. To udělal, když svůj dokonalý lidský život obětoval jako výkupné za hříšné lidstvo. (Marek 10:45; Jan 5:28, 29)

17. Jakou nádhernou budoucnost umožnil Ježíš svým věrným způsobem života těm, kdo jednají podle Boží vůle?

¹⁷ Když Ježíš zemřel, Jehova ho pak vzkřísil k nebeskému životu, dal mu velkou autoritu a nakonec ho dosadil do postavení Krále v nebeském Království. (Matouš 28:18; Římanům 14:9; Zjevení 11:15) Ježíšova oběť umožnila, že někteří lidé byli vybráni, aby v tomto Království vládli s Ježíšem. Tato oběť také poskytla ostatním upřímně smýšlejícím lidem možnost získat dokonalý život na zemi, kde budou obnoveny rajské podmínky. (Zjevení 5:9, 10; 14:1, 4; 21:3–5; 22:1–4) Dnes je naší největší výsadou to, že tuto slavnou dobrou zprávu můžeme oznamovat svým bližním. (Matouš 24:14)

18. Jakou připomínku a jaké povzbuzení dostávají rodiny i jednotlivci?

¹⁸ Jak ukázal apoštol Pavel, slib, že tyto nádherné věci mohou trvale získat lidé v životě, „který má přijít“, se vztahuje na ty, kdo žijí ve zbožné oddanosti. To je jistě nejlepší způsob, jak najít štěstí! Uvědomte si, že „svět pomíjí a rovněž jeho žádost, ale kdo činí Boží vůli, zůstává navždy“. (1. Jana 2:17) Takže, ať jste dítě, rodič, manžel, manželka, svobodný dospělý s dítětem, nebo svobodný dospělý bez dítěte, snažte se jednat podle Boží vůle. I když je na vás vyvíjen nátlak nebo se potýkáte s nesmírnými těžkostmi, nikdy nezapomeňte, že jste služebníkem živého Boha. Dělejte tedy svými skutky radost Jehovovi. (Přísloví 27:11) A ať vaše chování vede k vašemu štěstí nyní a k věčnému životu v budoucím novém světě!