„Na rozvíjení myšlenek, na inteligenci, motivaci a utváření osobnosti se největší měrou podílí prefrontální oblast mozkové kůry . . . Sdružují se v ní zkušenosti nezbytné pro vytváření abstraktních představ, pro posuzování různých věcí, pro vytrvalost, plánování, zájem o druhé lidi, a svědomí. . . . A právě rozvíjení myšlenek v této oblasti mozku odlišuje lidské bytosti od zvířat.“ (Elaine N. Mariebová, Human Anatomy and Physiology) O těchto rozdílech mezi lidmi a zvířaty svědčí samozřejmě to, čeho lidé dosáhli v takových oborech, jako je matematika, filozofie a právo; ty totiž tuto oblast mozkové kůry zaměstnávají nejvíce.

Proč tedy lidé mají tak velkou a flexibilní prefrontální oblast, která umožňuje složitější duševní činnosti, když zvířata mají tuto oblast mozku jen málo vyvinutou, nebo jim úplně chybí? Rozdíl je tak velký, že biologové, kteří tvrdí, že jsme se vyvinuli, mluví o „záhadné explozi velikosti mozku“. Tohoto pozoruhodného zvětšení naší mozkové kůry si všímá profesor biologie Richard F. Thompson a připouští: „Dosud zcela jasně nechápeme, proč to tak je.“ Mohlo by to snad být proto, že člověk byl s touto jedinečnou mozkovou kapacitou stvořen?

„Lidský mozek je téměř výlučně tvořen [mozkovou] kůrou. Také mozek šimpanze má kůru, ale mnohem menších rozměrů. Díky mozkové kůře můžeme myslet, pamatovat si a představovat si. V podstatě se dá říci, že lidskými bytostmi jsme proto, že máme mozkovou kůru.“ (Edoardo Boncinelli, ředitel výzkumu v oboru molekulární biologie v italském Milánu)