Jakmile se filozoficky zaměření lidé stali křesťany, netrvalo to dlouho, a řecká filozofie a „křesťanství“ se nerozlučně spojily.

V důsledku tohoto spojení pronikly do nakaženého křesťanství pohanské nauky jako trojice a nesmrtelnost duše. Tyto nauky ovšem sahají mnohem dále do minulosti než k řeckým filozofům. Řekové je převzali ze starších kultur; takové nauky jsou totiž doloženy už ve starověkém egyptském a babylónském náboženství.

Řecký filozof Platón (narozený okolo roku 428 př. n. l.) nemohl tušit, že si jeho učení jednou najde cestu do odpadlického křesťanství. Platónův základní přínos pro „křesťanství“ byl spojen s naukami o trojici a o nesmrtelnosti duše.

Platónovy představy o Bohu a přírodě ovlivnily nauku křesťanstva o trojici. “Nouveau Dictionnaire Universel” vysvětluje: „Platónská trojice, sama pouhé nové uspořádání starších trojic pocházejících od dřívějších národů, se jeví jako racionální filozofická trojice přídomků, jež dala vznik třem hypostazím božských osob, jak vyučují křesťanské církve. . . Pojem božské trojice tohoto řeckého filozofa. . . lze najít ve všech starověkých [pohanských] náboženstvích.“ — Svazek 2, strana 1467.