Otázky čtenářů

■ Patřil apoštol Pavel ke křesťanskému vedoucímu sboru?

Dá se předpokládat, že Pavel patřil k vedoucímu sboru křesťanů v prvním století.

Bible poskytuje jen málo podrobností o složení raného křesťanského sboru. Většinu informací obsahuje 15. kapitola Skutků apoštolů. Tato zpráva ukazuje, že skupina, která tvořila v roce 49 n. l. vedoucí sbor, se skládala z „apoštolů a starších mužů v Jeruzalémě“. Kdo k nim patřil? — Sk. 15:2, 4, 6.

Jakub, nevlastní bratr Ježíšův, předsedal shromáždění, při němž se rozebírala otázka, zda pohané, kteří se obrátili ke křesťanství, musí také zachovávat mojžíšský Zákon včetně předpisu o obřízce. Této rozpravy se účastnil apoštol Petr. Zpráva říká, že Jidáš (zvaný Barsabáš) a Silas byli „vedoucí muži mezi bratry“, ale to nutně neznamená, že patřili k vedoucímu sboru. (Sk. 15:7, 13, 22) V Bibli není dokonalý výčet jmen těch, kteří patřili k vedoucímu sboru. Někteří zastávají názor, že k němu Pavel pravděpodobně nepatřil, protože byl cestujícím misionářem a přišel s otázkou, která vznikla v syrské Antiochii.

Je pravda, že Pavel nepatřil ke „dvanácti“, kteří chodili s Ježíšem, protože náhradou za Jidáše Iškariotského byl vybrán Matyáš.a Ale ke dvanácti nepatřil ani učedník Jakub; byl však nesporně členem vedoucího sboru. (Sk. 6:2; 1:15–26) A Ježíš se navíc zjevil Pavlovi a určil ho, aby byl „vyvolenou nádobou“, ‚aby nesl jeho jméno národům‘. Pavel se tak nestal „apoštolem ani od lidí ani skrze člověka, ale prostřednictvím Ježíše Krista a Boha“. Sám o sobě řekl, že je „apoštolem pro národy“. — Sk. 9:3–6, 15; Gal. 1:1; Řím. 11:13; 1. Kor. 9:1; 15:7, 8.

Další náznak toho, že se Pavel stal členem sboru „apoštolů a starších mužů“, kteří vedli sbory, vidíme v tom, co Pavel z Boží moci udělal. Napsal čtrnáct knih Křesťanských řeckých písem. Petr srovnává spisy „našeho milovaného bratra Pavla“ „s ostatním Písmem“. (2. Petra 3:15, 16) Pavel šel mimořádným způsobem v čele při rozšiřování křesťanství a dal sborům mnoho pokynů. Z jeho inspirovaných spisů je patrné, že Pavel někdy řešil sporné otázky sám. To se také dalo očekávat v tehdejší době od člena vedoucího sboru, který byl daleko od ústředního sboru, a přitom sdělovací možnosti byly pomalé. (1. Kor. 5:11–13; 7:10, 17) Určité záležitosti však předkládal celému vedoucímu sboru, jak je to patrné ze zprávy ve Skutcích 15.

„Pavel, Boží otrok a apoštol Ježíše Krista,“ napsal Titovi: „Zanechal jsem tě na Krétě proto, abys napravil věci, které jsou nedostatečné, a abys ustanovil starší muže v jednom městě po druhém, jak jsem ti to nařídil.“ (Tit. 1:1, 5) Když tedy byl Pavel na cestách, jistě mluvil jménem ústředního vedoucího sboru. — Sk. 16:4, 5.

I když tedy k úkolům, které Pavel dostal od Pána, patřilo cestování do vzdálených míst, takže se nemohl účastnit některých shromáždění ústředního vedoucího sboru, je z toho, jak ho Bůh a Kristus používali, patrné, že Pavel patřil k tomuto vedoucímu sboru.

[Poznámka pod čarou]