PEČEŤ

Předmět, jímž bylo možné vytvořit otisk (obvykle do hlíny nebo vosku) a tak potvrdit vlastnictví něčeho či věrohodnost nebo platnost smlouvy. Starověké pečeti byly kusy tvrdého materiálu (kamene, slonoviny nebo dřeva), do nichž byla obráceně vyryta písmena nebo kresby. Tyto pečeti byly vytvořeny v různém tvaru, například ve tvaru kuželů, čtyřhranů, válců, skarabeů nebo zvířecích hlav. (O pečetních prstenech viz heslo PRSTEN.) Pečeti ve tvaru válce byly obvykle dlouhé 2 až 4 cm. Jestliže se válcem s kresbou vyrytou na povrchu otáčelo po vlhké hlíně, vznikl souvislý plastický otisk. Válcové pečeti byly mnohdy po celé délce provrtané, aby se daly zavěsit na šňůrku.

Na egyptských a mezopotamských pečetích jsou kromě jiného zobrazeny náboženské symboly a také rostliny, zvířata a jednoduché výjevy. Na babylónské pečeti „Pokušení“ (v Britském muzeu) je vidět strom, u kterého na jedné straně sedí muž a na druhé straně žena a za ženou se zvedá had. Na pečetích bylo často uvedeno jméno vlastníka a jeho postavení. Například na jedné pečeti, která se našla v Palestině, čteme: „Patřící Šemovi, služebníkovi Jeroboama.“ (The Biblical World, C. Pfeiffer, ed., 1966, s. 515)