Podobně ti, kdo se hádají nebo vášnivě přou s Božími služebníky, jsou ve velmi vážné situaci, která může vést ke smrti. (Srovnej Iz 41:8, 11, 12; 54:17.)

Písmo radí, abychom se bezdůvodně nepouštěli do hádek nebo sporů. (Př 3:30) Přísloví říká: „Jako ten, kdo popadá psa za uši, takový je každý, kdo jde kolem a rozlítí se kvůli hádce, která není jeho.“ (Př 26:17) Řeč hlupáků snadno vede k hádkám a pošetilci neprojevují potřebnou zdrženlivost, aby se hádkám vyhnuli. (Př 18:6; 20:3) „Tlak hněvu“ vyvolává hádku (Př 30:33), a tak pomalost k hněvu bude mít opačný účinek. (Př 15:18)

Mojžíšský zákon se zabýval případy, kdy hádka vede k tělesnému zranění. Předepisoval zaplatit zraněnému člověku náhradu za čas, kdy nebyl schopen pracovat. (2Mo 21:18, 19)