Luk a šíp. Od raných časů se luk (heb. qeʹšeth; řec. toʹxon) používal při lovu a ve válce. (1Mo 21:20; 27:3; 48:22; Zj 6:2) Byla to standardní zbraň Izraelitů (2Pa 26:14, 15), také těch, kdo bojovali za Egypt (Jer 46:8, 9), a rovněž Asyřanů (Iz 37:33) a Médo-Peršanů. (Jer 50:14; 51:11; viz heslo LUČIŠTNÍK.)

V koženém pouzdře neboli toulci bylo obvykle 30 šípů. Asyrské reliéfy ukazují, že toulce, které se vozily na dvoukolých vozech, obsahovaly 50 šípů. (Srovnej Iz 22:6.)