Podle Nabonidovy kroniky král Ištumegu (Astyagés) „povolal svá vojska a vytáhl proti Kýrovi, králi Anšanu, aby se s ním ut[kal v bitvě]. Proti Ištumegovi se vzbouřilo jeho vojsko a v poutech ho vy[dali] Kýrovi.“ (Ancient Near Eastern Texts, s. 305)

Klínopisné tabulky, které našli archeologové, sice neposkytují podrobné zprávy o tom, jak dobývání probíhalo, ale potvrzují to, že Babylón padl náhle, a to do rukou Kýra. Nabonidova kronika uvádí, že v roce, který byl posledním rokem Nabonidovy vlády (539 př. n. l.), v měsíci tišri (září-říjen), Kýros zaútočil na babylónská vojska u Opisu a porazil je. Nápis pokračuje: „Čtrnáctého dne byl dobyt Sippar bez boje. Nabonid uprchl. Šestnáctého dne Góbryás (Ugbaru), místodržitel Gutia, a Kýrovo vojsko vstoupili bez boje do Babylóna. Potom byl Nabonid uvězněn v Babylóně, když se vrátil . . . V měsíci arahšamnu [marchešvanu (říjen-listopad)], 3. dne, Kýros vstoupil do Babylóna.“ (Ancient Near Eastern Texts, s. 306) Na základě tohoto nápisu je možné určit datum pádu Babylóna, a to 16. tišri roku 539 př. n. l., přičemž Kýros do něj vstoupil o 17 dnů později, 3. marchešvanu.