• Poselství naděje pro sklíčené zajatce
    Izajášovo proroctví – Světlo pro celé lidstvo (II)

    • 1. Popište, v jaké situaci byli židovští vyhnanci v Babylóně.

      BYLO to temné období judských dějin. Boží smluvní lid byl násilím odveden ze své vlasti a nyní strádal v zajetí v Babylóně. Je pravda, že Židé měli určitou míru svobody a mohli vykonávat běžné věci. (Jeremjáš 29:4–7) Někteří se vyučili řemeslu nebo se věnovali obchodování.a (Nehemjáš 3:8, 31, 32) Přesto židovští vyhnanci neměli snadný život. Byli v otroctví, a to jak v tělesném, tak i v duchovním ohledu. Prozkoumejme, proč to můžeme říci.

      2, 3. Jak vyhnanství ovlivnilo Židy v jejich uctívání Jehovy?

      2 Když v roce 607 př. n. l. babylónská vojska zničila Jeruzalém, podařilo se jim víc než jen podrobit jeden národ. Babylóňané totiž zasadili také ránu pravému uctívání. Vydrancovali a zničili Jehovův chrám a narušili kněžské uspořádání, protože některé příslušníky kmene Levi odvedli do zajetí a další zabili. Židé už neměli žádný dům sloužící k uctívání, žádný oltář ani žádné organizované kněžstvo, a proto oběti pravému Bohu nemohli předkládat tak, jak to předepisoval Zákon.

      3 Věrní Židé si přesto mohli zachovat svou náboženskou identitu tím, že prováděli obřízku a v co možná největší míře dodržovali Zákon. Například se mohli vzdát zakázaných jídel a mohli zachovávat Sabat. Tím se však vystavovali nebezpečí, že se jim jejich věznitelé budou posmívat, protože Babylóňané považovali židovské náboženské obřady za směšné. Vyhnanci byli velmi skleslí, jak je patrné ze žalmistových slov: „U babylónských řek — tam jsme seděli. Plakali jsme také, když jsme vzpomínali na Sion. Na topoly uprostřed něho jsme pověsili své harfy. Vždyť tam nás ti, kdo nás drželi v zajetí, žádali o slova písně, a ti, kdo se nám posmívali — o radování: ‚Zazpívejte nám jednu ze sionských písní.‘“ (Žalm 137:1–3)

      4. Proč by pro Židy bylo pošetilé, aby hledali osvobození u ostatních národů, ale ke komu se mohli obrátit o pomoc?

      4 U koho tedy mohli židovští vyhnanci hledat útěchu? Odkud měla přijít jejich záchrana? Jistě ne od některého z okolních národů. Ty všechny totiž byly bezmocné proti babylónským vojskům a mnohé z nich se k Židům chovaly nepřátelsky. Situace však nebyla beznadějná. Židům, kteří se v době, kdy ještě byli svobodným národem, proti Jehovovi vzbouřili, Jehova milostivě předložil povzbudivé pozvání, přestože byli ve vyhnanství.