Poražen Nebukadnecarem. Snahy Egypta znovu ovládnout Sýrii a Palestinu ovšem trvaly jen krátce. Egypt byl odsouzen k tomu, aby podle Jehovova proroctví, které už dříve oznámil Jeremjáš (25:17–19), vypil hořký pohár porážky. Pád Egypta začal tím, že byl u Karkemiše na řece Eufrat drtivě poražen Babylóňany pod vedením Nebukadnecara jakožto korunního prince. Tato událost, k níž došlo v roce 625 př. n. l., je popsána jak u Jeremjáše 46:2–10, tak i v Babylónské kronice.

Nebukadnecar — nyní už jako babylónský král — potom zabral Sýrii a Palestinu a Juda se stala vazalským státem Babylóna. (2Kr 24:1) Egypt učinil poslední pokus o udržení své moci v Asii. Vojenská síla faraóna (jeho jméno není v Bibli uvedeno) vytáhla z Egypta, aby poskytla vojenskou pomoc vyžádanou králem Sedekjášem, který se v letech 609–607 př. n. l. vzbouřil proti Babylónu. To však přineslo pouze dočasnou úlevu od obléhání Babylóňany. Egyptská vojska byla přinucena odtáhnout a Jeruzalém byl ponechán zničení. (Jer 37:5–7; Ez 17:15–18)

Navzdory Jeremjášovu důraznému varování (Jer 42:7–22) uprchl ostatek obyvatel Judy do Egypta, kde hledal útočiště, a velmi pravděpodobně se připojil k Židům, kteří v této zemi již žili. (Jer 24:1, 8–10) Městy, která jsou v Bibli konkrétně uvedena jako místa, kde se usídlili, byl Tachpanches, což bylo zjevně opevněné město v oblasti Delty (Jer 43:7–9), Migdol a Nof, který je považován za Memfidu (dřívější hlavní město Dolního Egypta) (Jer 44:1; Ez 30:13). Tito utečenci tedy nyní v Egyptě mluvili „jazykem Kanaánu“ (což nepochybně byla hebrejština). (Iz 19:18) V Egyptě pošetile obnovili stejné modlářské zvyklosti, které přivodily Jehovův soud nad Judou. (Jer 44:2–25) Ale když Nebukadnecar vytáhl proti Egyptu a dobyl ho, dostihlo izraelské utečence splnění Jehovových proroctví. (Jer 43:8–13; 46:13–26)

Byl nalezen jeden babylónský text, který pochází z 37. roku Nebukadnecarovy vlády (588 př. n. l.) a který se zmiňuje o tažení proti Egyptu. Není možné přesně říci, zda se v něm mluví o původním dobytí Egypta, nebo pouze o nějaké další vojenské akci. V každém případě Nebukadnecar získal egyptské bohatství jako mzdu za vojenské služby, které prokázal jakožto vykonavatel Jehovova rozsudku nad Tyrem, nepřítelem Božího lidu. (Ez 29:18–20; 30:10–12)

Byl nalezen jeden babylónský text, který pochází z 37. roku Nebukadnecarovy vlády (588 př. n. l.) a který se zmiňuje o tažení proti Egyptu. Není možné přesně říci, zda se v něm mluví o původním dobytí Egypta, nebo pouze o nějaké další vojenské akci. V každém případě Nebukadnecar získal egyptské bohatství jako mzdu za vojenské služby, které prokázal jakožto vykonavatel Jehovova rozsudku nad Tyrem, nepřítelem Božího lidu. (Ez 29:18–20; 30:10–12)