Jak přesní byli antičtí dějepisci?

Dějepisci, kteří žili ve stoletích následujících po zničení Jeruzaléma, podávají o novobabylónských králích nejednotné informace.c (Viz rámeček „Novobabylónští králové“.) Časová osa založená na jejich chronologických údajích se také neshoduje s Biblí. Ale nakolik jsou jejich spisy spolehlivé?

Jedním z těchto dějepisců byl Béróssós, babylónský „kněz Belův“. Jeho původní dílo Babylóniaka, napsané kolem roku 281 př. n. l., se ztratilo a dnes z něj známe jen úryvky, které se dochovaly v dílech jiných historiků. Béróssós tvrdil, že pro svou práci použil „knihy, které byly s velkou pečlivostí uchovávány v Babylóně“.¹ Byly Béróssovy historické informace přesné? Podívejme se na jeden příklad.

Béróssós napsal, že asyrský král Senacherib převzal „království po [svém] bratrovi“ a že „po něm jeho syn [Esarchaddon vládl] 8 let a pak Sammuges [Šamaš-šum-ukín] 21 let“. (III, 2.1, 4) Babylónské historické dokumenty psané dlouho před Béróssovou dobou však uvádějí, že Senacherib nastoupil na trůn po svém otci Sargonovi II., ne po svém bratrovi, že Esarchaddon vládl 12 let, ne 8 let, a že Šamaš-šum-ukín vládl 20 let, ne 21 let. Historik R. J. van der Spek, ačkoliv uznává, že Béróssós vycházel z babylónských kronik, napsal: „Nezabránilo mu to v přidávání vlastních dodatků a výkladů.“²

Jak se na Béróssa dívají jiní odborníci? Stanley M. Burstein, který Béróssovo dílo podrobně studoval, uvedl: „V minulosti byl Béróssós často pokládán za historika.“ Nicméně došel k následujícímu závěru: „Pokud bychom ho hodnotili jako historika, je nutné konstatovat, že jeho dílo není kvalitní. I v těch úryvcích, které známe, obsahuje Babylóniaka množství překvapivých chyb, které se týkají základních faktů . . . U historika by byly takové nedostatky nepřijatelné, ale Béróssós nezamýšlel psát historický záznam.“³

Když vezmete v úvahu uvedené informace, co byste řekli? Měly by se veškeré Béróssovy časové údaje brát jako přesné? A jak se dívat na další antické dějepisce, kteří svou chronologii z větší části zakládali na Béróssových spisech? Dají se jejich historické závěry skutečně považovat za spolehlivé?

Ptolemaiův kánon

Zastánci běžně přijímaného data 587 př. n. l. se odvolávají také na Královský kánon Klaudia Ptolemaia, astronoma žijícího v druhém století našeho letopočtu. Ptolemaiův seznam králů se považuje za hlavní oporu starověké chronologie, včetně novobabylónského období.

Ptolemaios svůj seznam sestavil asi 600 let po tom, co novobabylónské období skončilo. Jak určil rok, kdy začal vládnout první král z jeho seznamu? Ptolemaios vysvětlil, že prostřednictvím astronomických výpočtů, zčásti založených na údajích o zatmění měsíce, „zpětným výpočtem“ odvodil „počátek vlády Nabú-násira“, krále, který je na seznamu uveden jako první.⁴ Christopher Walker, odborník Britského muzea, o Ptolemaiově kánonu prohlásil, že šlo „o uměle vytvořené schéma, které mělo astronomům poskytnout ucelenou chronologii“, ale „nemělo poskytovat historikům přesné údaje o době, kdy se jednotliví králové ujali vlády a kdy zemřeli“.⁵

„Již dlouho je známo, že Kánon je z astronomického hlediska spolehlivý,“ napsal docent Leo Depuydt, jeden z nejnadšenějších Ptolemaiových obhájců, „ale to automaticky neznamená, že je spolehlivý z hlediska historie.“ Dodal: „Pokud jde o panovníky dřívějšího období [ke kterým patří novobabylónští králové], k časovému určení vlády jednotlivých králů je nutné Kánon porovnávat s klínopisnými záznamy.“⁶

Co jsou tyto klínopisné záznamy, které nám umožňují stanovit historickou přesnost Ptolemaiova kánonu? Patří k nim babylónské kroniky, seznamy králů a tabulky s hospodářskými záznamy — klínopisné texty pořízené písaři, kteří žili během novobabylónského období, krátce před ním nebo po něm.⁷

Do jaké míry se Ptolemaiův seznam shoduje s těmito klínopisnými záznamy? Porovnání části Kánonu s jedním starověkým klínopisným textem je v rámečku „Nakolik se Ptolemaiův kánon shoduje se starověkými tabulkami?“ na této straně. Všimněte si, že Ptolemaios uvádí mezi babylónskými panovníky Kandalánuem a Nabonidem pouze čtyři krále. Avšak Urucký seznam králů, který patří ke klínopisným záznamům, ukazuje, že v daném období vládlo sedm králů. Bylo panování Ptolemaiem vynechaných králů krátké a nevýznamné? Jeden z nich podle klínopisných hospodářských záznamů vládl sedm let.⁸

Klínopisné texty také přesvědčivě dokládají, že před Nabopalasarem (prvním králem novobabylónského období) vládl v Babylónii čtyři roky jiný král (Aššur-etel-iláni). Navíc se zmiňují o tom, že v novobabylónském období nebyl víc než rok v zemi žádný král.⁹ Nic z toho však Ptolemaiův kánon neuvádí.

Proč Ptolemaios některé panovníky vynechal? Patrně je nepovažoval za legitimní vládce Babylónu.¹⁰ Například vypustil novobabylónského krále Labaši-Marduka. Ale klínopisné texty ukazují, že králové, které Ptolemaios neuvedl, opravdu nad Babylónií vládli.

Ptolemaiův kánon je obecně považován za přesný. Ale vezmeme-li v úvahu vynechané údaje, měla by se na něm založená chronologie historických událostí považovat za nezpochybnitelnou?

8. Sín-šarra-iškun vládl sedm let. Bylo nalezeno 57 tabulek s hospodářskými záznamy tohoto krále datovaných od jeho nástupního roku až do sedmého roku jeho vlády. Viz Journal of Cuneiform Studies, svazek 35, 1983, strany 54–59.

9. Tabulka s hospodářskými záznamy C.B.M. 2152 je datována do čtvrtého roku Aššur-etel-ilániho. (Legal and Commercial Transactions Dated in the Assyrian, Neo-Babylonian and Persian Periods—Chiefly From Nippur, A. T. Clay, 1908, strana 74) Také v Nabonidových nápisech z Charanu (H1B, sloupec 1, řádek 30) je uveden hned před Nabopalasarem. (Anatolian Studies, svazek VIII, 1958, strany 35, 47) K období bez krále viz Kroniku 2, řádek 14, v Assyrian and Babylonian Chronicles, strany 87, 88.

10. Někteří odborníci tvrdí, že Ptolemaios určité krále vynechal, protože měli titul „král Asýrie“ a on údajně zahrnul do seznamu pouze krále Babylónu. Jak je však vidět z rámečku na straně 30, někteří králové jmenovaní v Ptolemaiově kánonu měli také titul „král Asýrie“. Tabulky s hospodářskými záznamy, dopisy psané klínopisem a další texty jasně ukazují, že Aššur-etel-iláni, Sín-šum-lišir a Sín-šarra-iškun nad Babylónií vládli.

[Rámeček a obrázek na straně 29]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

NOVOBABYLÓNŠTÍ KRÁLOVÉ

Jestliže jsou zprávy těchto dějepisců spolehlivé, proč se rozcházejí?

Králové

Nabopalasar

BÉRÓSSÓS asi 350–270 př. n. l. (21)

POLYHISTOR 105-? př. n. l. (20)

JOSEPHUS 37–100 (?) n. l. (—)

PTOLEMAIOS asi 100–170 n. l. (21)

Nebukadnecar II.

BÉRÓSSÓS asi 350–270 př. n. l. (43)

POLYHISTOR 105-? př. n. l. (43)

JOSEPHUS 37–100 (?) n. l. (43)

PTOLEMAIOS asi 100–170 n. l. (43)

Avíl-Marduk

BÉRÓSSÓS asi 350–270 př. n. l. (2)

POLYHISTOR 105-? př. n. l. (12)

JOSEPHUS 37–100 (?) n. l. (18)

PTOLEMAIOS asi 100–170 n. l. (2)

Neriglisar

BÉRÓSSÓS asi 350–270 př. n. l. (4)

POLYHISTOR 105-? př. n. l. (4)

JOSEPHUS 37–100 (?) n. l. (40)

PTOLEMAIOS asi 100–170 n. l. (4)

Labaši-Marduk

BÉRÓSSÓS asi 350–270 př. n. l. (9 měsíců)

POLYHISTOR 105-? př. n. l. (—)

JOSEPHUS 37–100 (?) n. l. (9 měsíců)

PTOLEMAIOS asi 100–170 n. l. (—)

Nabonid

BÉRÓSSÓS asi 350–270 př. n. l. (17)

POLYHISTOR 105-? př. n. l. (17)

JOSEPHUS 37–100 (?) n. l. (17)

PTOLEMAIOS asi 100–170 n. l. (17)

(#) = Doba kralování (v letech) podle antických dějepisců

[Podpisek]

Fotografie pořízena s laskavým svolením British Museum