20. Který příklad ukazuje, jak se náboženství vměšuje do zkažených obchodních praktik?

²⁰ Slavný anděl předpověděl, že bude mít náboženství velký podíl na takových zkažených obchodních praktikách. Vatikán se například podílel na zhroucení italské banky Ambrosiano v roce 1982. Případ se táhl po celá osmdesátá léta spolu s nezodpovězenou otázkou: Kam se poděly peníze? V únoru 1987 vydali milánští prokurátoři zatykače na tři vatikánské duchovní, včetně jednoho amerického arcibiskupa. Byli obviněni, že svými podvody měli podíl na bankrotu této banky, ale žádost o vydání stíhaných osob Vatikán zamítl. Na základě staré smlouvy mezi Vatikánem a italskou vládou italský Nejvyšší odvolací soud v červenci 1987 tyto zatykače za bouřlivých protestů anuloval.

Babylónské náboženství bývá naproti tomu často nechutně spojeno s velkým obchodním podnikáním. List Albany Times Union například v roce 1987 oznámil, že finanční administrátor katolické arcidiecéze z Miami na Floridě připustil, že církev vlastní akcie společností, které vyrábějí jaderné zbraně, mládeži nepřístupné filmy a cigarety.

[Rámeček na straně 264]

„Cestující kupci země zbohatli“

„V období mezi rokem 1929 a vypuknutím druhé světové války rozhodl [Bernadino] Nogara [vatikánský finanční administrátor], aby vatikánský kapitál a vatikánští zmocněnci působili v nejrůznějších oblastech italské ekonomiky — zejména v elektrárenství, v telefonních spojích, při obchodních úvěrech a v bankovnictví, při výstavbě malých železnic, při výrobě zemědělského nářadí, cementu a umělých textilních vláken. Mnohé z těchto podniků se vyplatily.

Nogara pohltil celou řadu společností včetně La Società Italiana della Viscosa, La Supertessile, La Società Meridionale Industrie Tessili a také La Cisaraion. Spojil je v jednu společnost, kterou nazval CISA–Viscosa, a dohled nad ní svěřil baronovi Francesco Maria Oddassovi, jednomu z nejdůvěryhodnějších vatikánských laiků. Potom Nogara zařídil věci tak, aby znovu společnost převzal největší italský výrobce textilu, SNIA–Viscosa. Podíl Vatikánu na SNIA–Viscosa se stále zvětšoval, až ji během doby Vatikán zcela ovládl — o čemž svědčí fakt, že se baron Oddasso stal postupně jejím viceprezidentem.

Tak Nogara pronikl do textilního průmyslu. Jinými způsoby pronikl do jiných průmyslových odvětví, protože používal mnoho různých triků. Tento nesobecký muž. . . učinil pro oživení italské ekonomiky pravděpodobně více, než kterýkoli jiný jednotlivý obchodník v italských dějinách. . . Benito Mussolini sice nebyl nikdy schopen vytvořit říši, o které snil, ale umožnil Vatikánu a Bernadinu Nogarovi, aby založili impérium zcela jiného druhu.“ — Nino Lo Bello: Vatikánská říše (angl.), s. 71–3.

To je pouze jeden příklad úzké spolupráce mezi kupci země a Velkým Babylónem. Nemůžeme se divit, že budou tito kupci naříkat, až jejich obchodní partner přestane existovat.