Velký, ohnivě zbarvený drak

7. Jaké další znamení vidí Jan v nebi?

⁷ Co vidí Jan dále? „A jiné znamení bylo vidět v nebi, a pohleďme, velký, ohnivě zbarvený drak se sedmi hlavami a deseti rohy a na jeho hlavách sedm diadémů; a jeho ocas táhne třetinu nebeských hvězd, a svrhl je na zem. A drak stál před ženou, která se chystala porodit, aby pohltil její dítě, jakmile je porodí.“ — Zjevení 12:3, 4.

8. a) Kdo je velký ohnivě zbarvený drak? b) Co je naznačeno tím, že drak má sedm hlav, deset rohů a na každé hlavě diadém?

⁸ Tento drak je Satan, „prahad“. (Zjevení 12:9; 1. Mojžíšova 3:15) Je to zuřivý ničitel — sedmihlavý požírající drak, který může svou kořist úplně pohltit. Vypadá opravdu podivně. Jeho sedm hlav a deset rohů naznačuje, že to je tvůrce politického divokého zvířete, které bude zakrátko popsáno ve 13. kapitole Zjevení. Tato šelma má totiž také sedm hlav a deset rohů. Satan má na každé hlavě diadém — celkem jich má sedm — a proto si můžeme být jisti, že právě on panuje nad sedmi světovými velmocemi, které jsou znázorněny tím divokým zvířetem. (Jan 16:11) Deset rohů výstižně symbolizuje celou moc, kterou Satan uplatňuje v tomto světě.

9. Co je naznačeno tím, že drakův ocas „táhne třetinu nebeských hvězd“ dolů na zem?

⁹ Drak má autoritu také v duchovní říši. Svým ocasem „táhne třetinu nebeských hvězd“. Hvězdy mohou představovat anděly. (Job 38:7) Zmínka o ‚třetině‘ může zdůrazňovat, že Satan svedl značný počet andělů. Jakmile se dostali pod jeho nadvládu, nemohli již uniknout. Nemohli se vrátit do Boží svaté organizace. Stali se démony a Satan, jejich král neboli panovník, je jakoby táhne za sebou. (Matouš 12:24) Satan je také shodil na zem. To se bezpochyby vztahuje na Noemovu dobu před potopou, kdy Satan podnítil neposlušné Boží syny, aby sestoupili na zem a žili s lidskými dcerami. Tyto ‚anděly, kteří zhřešili‘, uvrhl Bůh za trest do stavu podobného vězení, který je nazván tartaros. — 1. Mojžíšova 6:4; 2. Petra 2:4; Juda 6.

10. Jaké vzájemně si odporující organizace se objevují a proč se drak snaží pohltit dítě, které žena rodí?

¹⁰ Tak se staly jasně patrnými dvě vzájemně si odporující organizace — Jehovova nebeská organizace znázorněná ženou a Satanova démonická organizace, která uvádí v pochybnost Boží svrchované postavení. Velká sporná otázka svrchovanosti musí být vyřešena. Ale jak? Satan, který stále ještě táhne za sebou démony, je jako dravá šelma, která vyhlíží po tom, kdo by se mohl stát její kořistí. Satan tedy čeká, až žena porodí. Chce pohltit její očekávané dítě, protože ví, že toto dítě osudně ohrozí jeho dosavadní existenci i existenci světa, nad nímž on panuje. — Jan 14:30.

Syn mužského rodu

11. Jak popisuje Jan narození dítěte ženy a proč je toto dítě nazváno ‚syn, mužského rodu‘?

¹¹ Ustanovený čas, kdy s Božím připuštěním mohly národy bez přerušení panovat, skončil v roce 1914. (Lukáš 21:24) Tehdy, přesně včas, rodí žena své dítě: „A porodila syna, mužského rodu, který má pást všechny národy železným prutem. A její dítě bylo uchváceno k Bohu a k jeho trůnu. A žena uprchla do pustiny, kde má od Boha připravené místo, aby ji tam živili tisíc dvě stě šedesát dnů.“ (Zjevení 12:5, 6) Dítě je ‚syn, mužského rodu‘. Proč používá Jan tohoto dvojitého výrazu? Činí tak proto, aby ukázal, že je dítě vhodné a způsobilé k tomu, aby panovalo nad národy s dostatečnou mocí. Zdůrazňuje to také, jak závažnou a radostnou událostí je toto zrození. Má základní úlohu při dovedení Božího posvátného tajemství do konce. Vždyť toto dítě mužského rodu bude dokonce „pást všechny národy železným prutem“!

12. a) Co Jehova prorocky slíbil o Ježíšovi v Žalmech? b) Co je symbolizováno tím, že žena rodí syna, „který má pást všechny národy železným prutem“?

¹² Připadá nám tento výrok známý? Ano, Jehova dal o Ježíšovi prorocký slib: „Rozbiješ je železným žezlem, jako hrnčířskou nádobu je rozrazíš na kusy.“ (Žalm 2:9) Bylo také o něm proneseno proroctví: „Prut tvé síly vyšle Jehova ze Siónu a řekne: ‚Podmaňuj uprostřed svých nepřátel.‘“ (Žalm 110:2) Zrození, které viděl Jan, se tedy bezprostředně týká Ježíše Krista. Nejde o Ježíšovo narození z panny kdysi před prvním stoletím našeho letopočtu, ani se to nemůže vztahovat na Ježíšovo vzkříšení k duchovnímu životu v roce 33 n. l. Nejde také o žádné převtělení. Je to spíše skutečné zrození Božího Království v roce 1914, kdy Ježíš, který je nyní v nebi již téměř 20 století, byl dosazen na trůn jako Král. — Zjevení 12:10.

13. Co je naznačeno tím, že je dítě mužského rodu „uchváceno k Bohu a k jeho trůnu“?

¹³ Jehova nikdy nepřipustí, aby Satan pohltil jeho manželku nebo jeho novorozeného syna. Dítě mužského rodu je při narození „uchváceno k Bohu a k jeho trůnu“. Tak se dostává plně do ochrany Jehovy, který bude v nejplnější míře pečovat o toto nově zrozené Království, jež bude nástrojem k posvěcení jeho svatého jména. Žena v té době utíká do pustiny, kde má od Boha připravené místo. Podrobněji bude o tom pojednáno později. Nyní jsou vytvořeny podmínky pro významnou událost, která naprosto znemožní Satanovi, aby ještě někdy ohrožoval nebeské Království. Jaká je to událost?

Válka v nebi

14. a) Pro kterou událost, o níž Jan mluví, nemůže Satan již nikdy ohrozit Království? b) Na které místo je omezen Satan se svými démony?

¹⁴ Jan nám říká: „A v nebi vypukla válka: Michael a jeho andělé vedli bitvu s drakem a drak a jeho andělé vedli bitvu, ale nezískal převahu ani již pro ně nebylo nalezeno místo v nebi. Velký drak byl proto svržen, ten prahad, který je nazýván Ďábel a Satan, jenž zavádí na scestí celou obydlenou zemi; byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.“ (Zjevení 12:7–9) Dramatickými událostmi, jimiž je dováděno do konce Boží posvátné tajemství, je Satan vypuzen, svržen z nebe a jeho démoni jsou svrženi na zem spolu s ním. Ten, který zavádí na scestí celou obydlenou zemi až do té míry, že se stal jejím bohem, je posléze omezen do blízkosti této planety, kde poprvé začal se svou vzpourou. — 2. Korinťanům 4:3, 4.

15, 16. a) Kdo je Michael a jak to víme? b) Proč je vhodné, že právě Michael působí svržení Satana z nebe?

¹⁵ Kdo dosahuje tohoto velkého vítězství v Jehovově jménu? Bible říká, že to je Michael a jeho andělé. Kdo však je Michael? Jméno „Michael“ znamená „Kdo je jako Bůh?“. Michael tedy musí mít zájem na ospravedlnění Jehovovy svrchovanosti tím, že podá důkaz, že se Jehovovi nikdo nevyrovná. V 9. verši Judova dopisu je nazván „archanděl Michael“. Je zajímavé, že jinde v Bibli je titul „archanděl“ použit pouze na jedinou osobu: na Ježíše Krista.b Pavel o něm říká: „Sám Pán sestoupí z nebe s přikazujícím zvoláním, s hlasem archanděla a s Boží trubkou.“ (1. Tesaloničanům 4:16) Titul „archanděl“ znamená „představený andělů“. Proto nás nepřekvapuje, že Zjevení mluví o ‚Michaelovi a jeho andělích‘. Také jiná místa, kde se Bible zmiňuje o andělích podřízených Božímu spravedlivému služebníkovi, se vztahují na Ježíše. Pavel například mluví o „zjevení Pána Ježíše z nebe s jeho mocnými anděly“. — 2. Tesaloničanům 1:7; viz též Matouše 24:30, 31; 25:31.

¹⁶ Tyto i jiné biblické texty nás vedou k nevyhnutelnému závěru, že Michael není nikdo jiný než Pán Ježíš Kristus ve svém nebeském postavení. Nyní, v Pánově dnu, již neříká Satanovi pouze: „Kéž tě Jehova přísně napomene.“ Nyní je čas k souzení, a proto Ježíš, jakožto Michael, vrhá ničemného Satana a jeho démonické anděly z nebe. (Juda 9; Zjevení 1:10) Je velmi vhodné, že to má učinit právě on, protože on je nově nastoleným Králem. Ježíš je také tím semenem, jež bylo zaslíbeno kdysi v Edenu a jež má nakonec rozdrtit hlavu hada, a tak ho jednou provždy zbavit existence. (1. Mojžíšova 3:15) Ježíš vypudil Satana z nebe, a tím učinil krok k jeho konečnému rozdrcení.

‚Radujte se, nebesa‘

17, 18. a) Jakou nebeskou odezvu na pád Satana z nebe popisuje Jan? b) Odkud pravděpodobně pochází silný hlas, který slyší Jan?

¹⁷ Jan podává zprávu o radostné nebeské odezvě na tento ohromující pád Satana: „A slyšel jsem silný hlas v nebi, který řekl: ‚Nyní nastala záchrana a moc a království našeho Boha a autorita jeho Krista, protože byl svržen žalobce našich bratrů, který na ně dnem i nocí žaluje před naším Bohem! A zvítězili nad ním kvůli krvi Beránka a kvůli slovu svého svědectví a nemilovali své duše ani tváří v tvář smrti. Proto se radujte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte!‘“ — Zjevení 12:10–12a.

¹⁸ Čí silný hlas Jan slyší? Bible nám to neříká. Ale podobné volání, o němž se mluví ve Zjevení 11:17, pocházelo od vzkříšených 24 starších v jejich nebeském postavení, kde nyní mohou znázorňovat 144 000 svatých. (Zjevení 11:18) A protože se zde o pomazaných pronásledovaných Božích služebnících, kteří jsou dosud na zemi, mluví jako o ‚našich bratrech‘, mohl tento výrok pocházet z téhož zdroje. Tito věrní mohou bezpochyby spojit své hlasy, protože k jejich vzkříšení dochází krátce po vyvržení Satana a množství jeho démonů z nebe.

19. a) Jak může jednat Ježíš, když je ukončeno Boží posvátné tajemství? b) Co je naznačeno tím, že je Satan nazván „žalobce našich bratrů“?

¹⁹ Ukončení Božího posvátného tajemství vyžaduje, aby se Ježíš ujal autority v Jehovově Království. Tím je otevřena cesta, aby Bůh splnil své velké předsevzetí a osvobodil věrné lidstvo. Ježíš přináší záchranu nejen svým bohabojným učedníkům, kteří jsou nyní na zemi, ale také nespočetným miliónům mrtvých, kteří jsou v Boží paměti. (Lukáš 21:27, 28) Satan je označen jako „žalobce našich bratrů“, z čehož je patrné, že ačkoli se jeho žaloby proti Jobovi prokázaly jako falešné, nadále zpochybňoval ryzost Božích pozemských služebníků. Zřejmě při mnoha příležitostech opakoval obvinění, že člověk dá všechno, co má, výměnou za svou duši. Satan opravdu bídně selhal. — Job 1:9–11; 2:4, 5.

20. Jak věrní křesťané přemáhají Satana?

²⁰ Pomazaní křesťané, kteří jsou považováni za spravedlivé „kvůli krvi Beránka“, vydávají nadále svědectví pro Boha a Ježíše Krista, navzdory pronásledování. Již déle než 120 let poukazuje Janova třída na velké sporné otázky, které souvisejí s ukončením časů pohanů v roce 1914. (Lukáš 21:24, KB) A velký zástup nyní věrně slouží po jejich boku. Nikdo z nich ‚se nebojí těch, kdo zabíjejí tělo, ale nemohou zabít duši‘, což znovu a znovu dokazují životní zkušenosti svědků Jehovových v naší době. Slovem svých úst a pravým křesťanským chováním přemáhají Satana a soustavně dokazují, že je lhář. (Matouš 10:28; Přísloví 27:11; Zjevení 7:9) Jak šťastní musí být pomazaní křesťané vzkříšení do nebe, že tam již není Satan, který by obviňoval jejich bratry! Je to skutečně vhodné, že celý zástup andělů radostně reaguje na výzvu „Proto se radujte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte!“

Běda od odpůrce

21. Jak přivodil Satan bědu na zem i na moře?

²¹ Satan zuří kvůli třetí bědě, a proto je nyní odhodlán postihnout lidstvo zvláštní bědou, jejímž původcem je on sám. „Běda zemi a moři, protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“ (Zjevení 12:12b) Vypuzení Satana z nebe opravdu znamená bědu pro doslovnou zemi, kterou ničí sobečtí lidé pod Satanovou nadvládou. (5. Mojžíšova 32:5) A navíc Satanova strategie ‚panovat, nebo zničit‘ přináší bědu symbolické zemi, struktuře lidské společnosti, a také symbolickému moři, rozbouřené mase lidstva samotného. Ve dvou světových válkách se Satanova zloba projevila ve zlobě národů, jež mu jsou podřízeny, a podobné výbuchy démonické zuřivosti pokračují až dodnes. Ale dlouho to již trvat nebude! (Marek 13:7, 8) Ďáblovy úklady sice mohou být hrozné, ale nikdy ani zdaleka nedosáhnou tak ničivých účinků, jaké způsobí Satanově viditelné organizaci třetí běda — zásah prostřednictvím Božího Království!

22, 23. a) Co se podle Janových slov děje po svržení draka k zemi? b) Jak může drak pronásledovat „ženu, která porodila dítě mužského rodu“?

²² Kristovi bratři, kteří jsou dosud na zemi, nesou po Satanově katastrofálním vypuzení největší nápor jeho zloby. Jan o tom podává zprávu: „Když nyní drak viděl, že byl svržen na zem, pronásledoval ženu, která porodila dítě mužského rodu. Ženě však byla dána dvě křídla velkého orla, aby odletěla na své místo do pustiny; tam je živena čas a časy a půl času, stranou od hadova obličeje.“ — Zjevení 12:13, 14.

²³ Zde se vidění vrací k myšlence uvedené ve verši 6, kde je nám řečeno, že po narození dítěte prchá žena do pustiny, pryč od draka. Snad se ptáme, jak může drak pronásledovat ženu, jestliže ta je v nebi a drak již byl svržen na zem. Vzpomeňme si však, že má tato žena na zemi své děti, své semeno. Později v tomto vidění se dovídáme, že Satan vyjadřuje svou zlobu proti ženě tím, že pronásleduje její semeno. (Zjevení 12:17) Je možné říci, že to, co se děje se semenem ženy na zemi, se děje ženě samotné. (Srovnej Matouše 25:40.) A rostoucí počet společníků tohoto semene zde na zemi bude také prožívat pronásledování.

Nový národ

24. Který zážitek badatelů Bible se podobal osvobození Izraelitů z Egypta?

²⁴ Během první světové války pokračovali Ježíšovi bratři věrně ve vydávání svědectví, jak to jen bylo možné. Dělo se to tváří v tvář zesílenému odporu ze strany Satana a jeho ničemných stoupenců. Nakonec bylo veřejné vydávání svědectví, které konali badatelé Bible, prakticky zastaveno. (Zjevení 11:7–10) Stalo se to tehdy, když zažili něco podobného jako kdysi Izraelité, kteří museli také snést v Egyptě velký útlak. Tehdy je Jehova rychle přenesl, jakoby na orlích křídlech, do bezpečí v pustině Sinaj. (2. Mojžíšova 19:1–4) Podobně po rozhořčeném pronásledování v letech 1918–19 vysvobodil Jehova své svědky, zastupující jeho ženu, a uvedl je do situace, která pro ně byla stejně bezpečná, jako byla pustina pro Izraelity. Tak byly vyslyšeny jejich modlitby. — Srovnej Žalm 55:6–9; 55:7–10, KB.

25. a) Co způsobil Jehova v roce 1919, podobně jako vytvořil z Izraelitů národ v pustině? b) Z koho se skládá tento národ a kam byli přivedeni?

²⁵ V pustině vytvořil Jehova z Izraelitů národ a postaral se o ně duchovně i tělesně. Podobně od roku 1919 vytvářel Jehova ze semene ženy duchovní národ. To nemá být zaměňováno s mesiášským Královstvím, které panuje z nebes již od roku 1914. Tento nový národ se skládá z ostatku pomazaných svědků na zemi, kteří byli v roce 1919 uvedeni do slavného duchovního stavu. Byla jim nyní poskytnuta ‚v pravý čas jejich vyměřená zásoba jídla‘, a tak byli posíleni k práci, která je čekala. — Lukáš 12:42; Izajáš 66:8.

26. a) Jak dlouhé je časové období, o němž se mluví ve Zjevení 12:6, 14? b) K čemu sloužilo období tři a půl času, kdy začalo a kdy skončilo?

²⁶ Jak dlouho trval tento oddech pro semeno Boží ženy? Zjevení 12:6 říká, že trval 1 260 dnů. Zjevení 12:14 to označuje jako období času, časů a půl času, jinými slovy jako tři a půl času. Oba výrazy znamenají tři a půl roku, jež probíhaly na severní polokouli od jara 1919 do podzimu 1922. Bylo to období osvěžujícího zotavení a reorganizace obnovené Janovy třídy.

27. a) Co podle Janovy zprávy učinil drak v roce 1922? b) Proč Satan vychrlil proti svědkům záplavu pronásledování?

²⁷ Drak se nevzdal. „A had za ženou vychrlil ze své tlamy vodu jako řeku, aby ji řeka utopila.“ (Zjevení 12:15) Co znamená ‚voda jako řeka‘ nebo ‚proud vody jako řeka‘? (EP, Petrů) Starověký král David mluvil o zlých lidech, kteří mu odporovali, jako o ‚prudké záplavě neužitečných lidí‘ [‚dravých proudech Ničemníka‘, EP]. (Žalm 18:4, 5, 16, 17; 18:5, 6, 17, 18, EP) Satan nyní rozdmychává podobné pronásledování ze strany „neužitečných lidí“. Po roce 1922 vychrlil Satan proti svědkům záplavu pronásledování. (Matouš 24:9–13) K němu patřilo i tělesné násilí, ‚vytváření těžkostí výnosem‘, věznění a dokonce i popravování pověšením, zastřelením a stínáním. (Žalm 94:20) Ponížený Satan, kterému byl odepřen přístup k Boží nebeské ženě, začal zuřivě útočit na zbývající členy semene na zemi a chtěl je zničit buď přímo, nebo tím, že by je přiměl, aby porušili svou ryzost, a tak ztratili Boží přízeň. Byli však rozhodnuti jednat podobně jako Job. „Dokud nevydechnu naposled, nepřipravím se o svou ryzost!“ — Job 27:5.

28. Jak vyvrcholila záplava pronásledování během druhé světové války?

²⁸ Tato zlomyslná záplava pronásledování vyvrcholila během druhé světové války. V Evropě bylo v nacistických koncentračních táborech a věznicích drženo asi 12 000 svědků a přibližně 2 000 jich zemřelo. Pod vojenskými diktátory, kteří panovali v Itálii, Japonsku, v Koreji a na Tchaj–wanu, trpěli věrní svědkové podobně krutým zacházením. I v takzvaných demokratických zemích byli svědkové terčem útoků skupin Katolické akce, byli pomazáváni dehtem a obalováni peřím a vyháněni z města. Křesťanská shromáždění bývala rozháněna a děti svědků vylučovány ze škol.

29. a) Jak popisuje Jan úlevu přicházející z neočekávaného zdroje? b) Jak to, že „země přišla ženě na pomoc“? c) Co činí drak dále?

²⁹ Úleva přišla z neočekávané strany: „Ale země přišla ženě na pomoc a země otevřela ústa a pohltila řeku, kterou drak vychrlil ze své tlamy. A drak se na ženu rozzlobil a odešel vést válku se zbývajícími z jejího semene, kteří zachovávají Boží přikázání a mají dílo vydávání svědectví pro Ježíše.“ (Zjevení 12:16, 17) „Země“ — prvky uvnitř Satanova vlastního systému věcí — začaly pohlcovat „řeku“ neboli „záplavu“. Ve 40. letech získali svědkové řadu příznivých rozhodnutí od Nejvyššího soudu Spojených států amerických a od vládnoucích sil v některých jiných zemích, čímž byla podpořena svoboda uctívání. Nakonec spojenecké národy pohltily přízrak nacismu a fašismu, což přineslo úlevu svědkům, kteří trpěli pod krutými diktaturami. Pronásledování však zcela nepřestalo a dodnes trvá zloba draka, jenž se snaží stále válčit proti těm, kteří „mají dílo vydávání svědectví pro Ježíše“. V mnoha zemích jsou věrní svědkové stále ve vězení a někteří dále umírají za svou ryzost. Ale v některých těchto zemích občas úřady ve svém tlaku polevují a svědkové se radují z větší míry svobody.c A tak ve splnění proroctví země nadále pohlcuje řeku pronásledování.

30. a) K čemu mohlo dojít, když země poskytla dostatečnou úlevu? b) K čemu vede ryzost Božího lidu?

³⁰ Tak poskytla země dostatečnou úlevu, aby se mohlo Boží dílo rozšířit do přibližně 235 zemí a přinést ovoce v podobě více než šesti miliónů věrných kazatelů dobré zprávy. Spolu se zbývajícími ze semene ženy zachovává velký mezinárodní zástup nových věřících Boží přikázání, pokud jde o oddělení se od světa, o čistou morálku a o lásku k bratrům, a vydávají svědectví o mesiášském Království. Jejich ryzost je odpovědí na Satanovu hanlivou výzvu, a to je předzvěstí smrti pro Satana i jeho svět. — Přísloví 27:11.

1, 2. a) Co říká Jan o drakovi? b) Jak popisuje Jan symbolickým jazykem viditelnou organizaci, kterou drak používá?

VELKÝ drak byl svržen na zem! Z našeho studia Zjevení je patrné, že hadovi a jeho démonům, kteří ho následují, nebude již nikdy dovoleno vrátit se do nebe. Ale o tom, „který je nazýván Ďábel a Satan, jenž zavádí na scestí celou obydlenou zemi“, ještě nebylo řečeno vše. Další zpráva podrobněji ukazuje způsoby, jichž Satan používá v boji proti ‚ženě a jejímu semeni‘. (Zjevení 12:9, 17) O tomto drakovi, který se podobá hadovi, Jan říká: „A zastavil se na mořském písku.“ (Zjevení 13:1a) Proto se pozastavme a prozkoumejme způsob drakovy činnosti.

² Svatá nebesa již nejsou sužována přítomností Satana a jeho démonů. Tito ničemní duchové byli vyvrženi z nebe a omezeni do blízkosti země. Bezpochyby právě proto se v moderní době tak nesmírně šíří spiritistické praktiky. Lstivý had stále udržuje v existenci zkaženou duchovní organizaci. Užívá však ke svádění lidstva také nějakou viditelnou organizaci? Jan nám říká: „A viděl jsem z moře vystupovat divoké zvíře s deseti rohy a sedmi hlavami, a na jeho rozích deset diadémů, na jeho hlavách však rouhavá jména. A divoké zvíře, které jsem viděl, bylo podobné levhartovi, ale jeho nohy byly jako medvědí a jeho tlama byla jako tlama lví. A drak dal zvířeti svou moc a svůj trůn a velkou autoritu.“ — Zjevení 13:1b, 2.

3. a) Jaká hrozná zvířata viděl ve vidění prorok Daniel? b) Co znázorňovala obrovská zvířata v 7. kapitole Daniela?

³ Co je toto zrůdné zvíře? Bible nám sama poskytuje odpověď. Před pádem Babylóna v roce 539 př. n. l. měl židovský prorok Daniel vidění o hrozných zvířatech. Daniel 7:2–8 popisuje čtyři zvířata vycházející z moře, z nichž první se podobalo lvu, druhé medvědovi, třetí levhartovi a „vida — čtvrté zvíře, strašlivé a děsivé a neobyčejně silné. . . a mělo deset rohů“. To se velice podobá divokému zvířeti, které viděl Jan asi v roce 96 n. l. Toto zvíře má také charakteristické rysy lva, medvěda a levharta a má deset rohů. Co byla ta obrovská zvířata, která viděl Daniel? Říká nám: „Tato obrovská zvířata. . . jsou čtyři králové, kteří povstanou ze země.“ (Daniel 7:17) Ano, tato zvířata znázorňují „krále“ neboli politické moci na zemi.

4. a) Co znázorňovali beran a kozel v 8. kapitole Daniela? b) Co bylo naznačeno tím, že byl zlomen velký roh kozla a že se na jeho místě objevily čtyři rohy?

⁴ V jiném vidění vidí Daniel dvourohého berana, kterého srazil kozel s velkým rohem. Anděl Gabriel mu vysvětluje, co to znamená: „Beran. . . představuje krále Médie a Persie. A chlupatý kozel představuje řeckého krále.“ Gabriel dále prorokuje, že kozlův velký roh bude zlomen a že se místo něj objeví čtyři rohy. To se opravdu stalo více než o 200 let později, když zemřel Alexandr Veliký a jeho království bylo rozděleno ve čtyři království, nad nimiž vládli jeho čtyři generálové. — Daniel 8:3–8, 20–25.a

5. a) V jakých významových souvislostech se objevuje řecké slovo pro zvíře? b) Co znázorňuje divoké zvíře a jeho sedm hlav ze Zjevení 13:1, 2?

⁵ Z toho je jasné, že se autor inspirované Bible dívá na politické moci na zemi jako na zvířata. Jaká zvířata? Jeden komentátor nazývá divoké zvíře ze Zjevení 13:1, 2 „bestií“ a dodává: „Bereme v úvahu všechny významy, které sděluje výraz θηρίον [thérion, řecké slovo pro „zvíře“], totiž krutý, ničivý, hrozný, dravý, atd., netvor.“b Je to opravdu výstižný popis krví poskvrněného politického systému, jehož prostřednictvím Satan ovládá lidstvo. Sedm hlav tohoto divokého zvířete představuje šest hlavních světových velmocí, jež vystupovaly v biblických dějinách až do Janovy doby — Egypt, Asýrii, Babylón, Médo–Persii, Řecko a Řím — a sedmou světovou velmoc, která se měla podle proroctví objevit později. — Srovnej Zjevení 17:9, 10.

6. a) V jakém ohledu se ujalo vedení sedm hlav divokého zvířete? b) Jak Jehova použil Řím k vykonání svého rozsudku nad židovským systémem věcí a jak se dařilo křesťanům v Jeruzalémě?

⁶ Je pravda, že kromě těchto sedmi světových velmocí existovaly v dějinách ještě jiné — vždyť divoké zvíře, které viděl Jan, mělo nejen sedm hlav a deset rohů, ale také tělo. Ale sedm hlav znázorňuje sedm hlavních mocností, které postupně přejímaly vedení v utlačování Božího lidu. V roce 33 n. l., kdy byl na vzestupu Řím, použil Satan této hlavy divokého zvířete, aby byl zabit Boží syn. V té době opustil Bůh nevěrný židovský systém věcí a později, v roce 70 n. l., dovolil, aby to byl Řím, kdo vykoná jeho rozsudek nad tímto národem. Pravý Boží Izrael, sbor pomazaných křesťanů, byl však předem varován a ti, kteří byli v Jeruzalémě a v Judeji, uprchli do bezpečí za řeku Jordán. — Matouš 24:15, 16; Galaťanům 6:16.

7. a) Co se mělo stát, když nadešel závěr systému věcí a začal Pánův den? b) Co se prokázalo jako sedmá hlava divokého zvířete ze Zjevení 13:1, 2?

⁷ Ale koncem prvního století n. l. již mnohé z těchto raných sborů odpadly od pravdy, a pšenice v podobě pravých křesťanů, ‚synů království‘, byla velkou měrou zadušena plevelem, ‚syny toho ničemného‘. Když však nadešel závěr systému věcí, pomazaní křesťané se opět objevili jako organizovaná skupina. Během Pánova dne měli spravedliví „zářit jasně jako slunce“. Křesťanský sbor byl tedy organizován k práci. (Matouš 13:24–30, 36–43) V té době již Římská říše neexistovala. Ústřední místo na světové scéně zaujímala obrovská Britská říše společně s mocnými Spojenými státy americkými. Tato dvojitá světová velmoc se prokázala jako sedmá hlava divokého zvířete.

8. Proč bychom se neměli pozastavovat nad tím, že je Anglo–americká dvojvelmoc přirovnána ke zvířeti?

⁸ Není ale otřesné ztotožňovat panující politické moci s divokým zvířetem? Právě to tvrdili někteří odpůrci během druhé světové války, kdy bylo u mnoha soudů po celé zemi uváděno v pochybnost právní postavení svědků Jehovových jako organizace i jako jednotlivců. Ale pozastav se a přemýšlej. Nepřijímají snad samotné národy za své národní symboly zvířata nebo divoké tvory? Britové mají například lva, Američané orla a Číňané draka. Proč by tedy měl někdo mít nějaké námitky, jestliže také božský autor svaté Bible používá zvířata ke znázornění světových velmocí?

9. a) Proč bychom neměli mít námitky proti biblickému výroku, že Satan dává divokému zvířeti svou velkou autoritu? b) Jak je Satan popsán v Bibli a jak ovlivňuje vlády?

⁹ A proč by měl mít někdo námitku proti biblickému výroku, že divokému zvířeti dává jeho velkou moc Satan? Zdrojem tohoto prohlášení je Bůh a před ním jsou ‚národy jako krůpěj z vědra a jako povlak prachu‘. Tyto národy by učinily lépe, kdyby se ucházely o Boží přízeň, než aby se urážely nad tím, jak je popisuje Boží prorocké slovo. (Izajáš 40:15, 17; Žalm 2:10–12) Satan není nějaká mýtická osoba určená k tomu, aby trápila v ohnivém pekle duše zemřelých. Žádné takové místo neexistuje. Naopak, Satan je v Písmu popsán jako „anděl světla“ — mistr podvodu, který působí mocným vlivem na všechny politické události. — 2. Korinťanům 11:3, 14, 15; Efezanům 6:11–18.

10. a) Co je označeno tím, že byl na každém z jeho deseti rohů diadém? b) Co symbolizuje deset rohů a deset diadémů?

¹⁰ Divoké zvíře má na svých sedmi hlavách deset rohů. Snad mělo na čtyřech hlavách po jednom rohu a na třech hlavách po dvou rozích. Na rozích mělo také deset diadémů. V knize Danielově jsou popsána hrozná zvířata, a počet jejich rohů se má vysvětlovat doslova. Například dva rohy, které měl beran, znázorňovaly světovou říši dvou partnerů, Médie a Persie, zatímco čtyři rohy, které měl kozel, znázorňovaly čtyři současně existující říše, které vyrostly z Řecké říše Alexandra Velikého. (Daniel 8:3, 8, 20–22) Zdá se však, že počet deseti rohů, které má zvíře, jež viděl Jan, je symbolický. (Srovnej Daniela 7:24; Zjevení 17:12.) Znázorňují všechny svrchované státy, které vytvářejí celou Satanovu politickou organizaci. Všechny tyto rohy jsou násilné a agresivní, ale sedm hlav naznačuje, že vedení má vždy jen jedna světová velmoc. Podobně i deset diadémů naznačuje, že všechny svrchované státy budou uplatňovat panovnickou moc současně s nejvlivnějším státem neboli světovou velmocí své doby.

11. Co je naznačeno tím, že mělo divoké zvíře ‚na svých hlavách rouhavá jména‘?

¹¹ Divoké zvíře má ‚na svých hlavách rouhavá jména‘, protože si činí nároky, jimiž vyjadřuje velkou neúctu k Jehovovi Bohu a Kristu Ježíši. Užívá jména Božího a Kristova jako záminky k dosažení politických cílů a spolupracuje s falešným náboženstvím, přičemž dovoluje duchovenstvu účastnit se politického dění. Například ve sněmovně lordů v Anglii jsou i biskupové. Katoličtí kardinálové hráli významnou politickou úlohu ve Francii a v Itálii a v nedávné době přijali kněží politické úřady v Latinské Americe. Náboženská hesla, například „DŮVĚŘUJEME V BOHA“, tisknou vlády na své bankovky, a na svých mincích prohlašují, že jejich panovníky schvaluje Bůh, například, že tito panovníci byli ustanoveni „z Boží milosti“. To vše je ve skutečnosti rouhání, protože je to pokus zatáhnout Boha do poskvrněné nacionalistické politické arény.

12. a) Co je vyjádřeno tím, že divoké zvíře vystupuje „z moře“, a kdy se začalo vynořovat? b) Co je naznačeno tím, že drak dává symbolickému zvířeti svou velkou autoritu?

¹² Divoké zvíře vychází z „moře“, což je výstižný symbol rozbouřených mas, z nichž pochází lidská vláda. (Izajáš 17:12, 13) Toto divoké zvíře se začalo vynořovat z moře rozbouřeného lidstva již za dnů Nimrodových (asi ve 21. století př. n. l.), kdy se stal poprvé zřejmý systém věcí, který vznikl po potopě a odporoval Jehovovi. (1. Mojžíšova 10:8–12; 11:1–9) Ale poslední z jeho sedmi hlav se plně projevila teprve během Pánova dne. Povšimni si také, že „svou moc a svůj trůn a velkou autoritu“ „dal zvířeti“ drak. (Srovnej Lukáše 4:6.) Zvíře je Satanův politický výtvor v masách lidstva. Satan je opravdu „panovník tohoto světa“. — Jan 12:31.

Smrtelná rána

13. a) Jaké neštěstí postihuje divoké zvíře na začátku Pánova dne? b) Jak je možné, že trpělo celé divoké zvíře, když dostala smrtelnou ránu jen jedna hlava?

¹³ Na začátku Pánova dne postihuje divoké zvíře neštěstí. Jan o tom podává zprávu: „A viděl jsem jednu z jeho hlav jakoby ubitou k smrti, ale jeho smrtelná rána se uzdravila, a celá země s obdivem následovala divoké zvíře.“ (Zjevení 13:3) Tento verš říká, že jedna hlava divokého zvířete utrpěla smrtelnou ránu, ale verš 12 mluví v tom smyslu, že utrpělo ránu celé zvíře. Proč je to tak? Hlavy zvířete totiž nezískávají svou moc současně. Vládly nad lidstvem, a zejména nad Božím lidem, postupně každá ve svém pořadí. (Zjevení 17:10) Když tedy začíná Pánův den, je převládající světovou velmocí pouze jedna hlava, sedmá. Smrtelná rána, kterou utrpěla tato hlava, přináší velkou tíseň celému zvířeti.

14. Kdy došlo ke smrtelné ráně a jak popsal jeden důstojník její účinek na Satanovo divoké zvíře?

¹⁴ Co byla tato smrtelná rána? Později je označena jako rána mečem, a meč je symbolem války. Tato rána mečem, která byla zasazena na začátku Pánova dne, se musí vztahovat na první světovou válku, která zpustošila a vyčerpala celé Satanovo politické divoké zvíře. (Zjevení 6:4, 8; 13:14) Autor Maurice Genevoix, který byl v této válce důstojníkem, o ní řekl: „Všichni se shodují v tom, že v celých lidských dějinách bylo jen málo dat tak důležitých jako 2. srpen 1914. Nejprve Evropa a pak téměř celé lidstvo bylo postiženo hroznou událostí. Smlouvy, úmluvy, morální zákony, veškeré základy se otřásly; z jednoho dne na druhý bylo zpochybněno všechno. Tato událost měla převýšit jak instinktivní předtuchy, tak i rozumové úvahy. Bylo to obludné, chaotické, monstrózní, a následky toho cítíme stále.“ — Maurice Genevoix, člen Francouzské Akademie, citováno z knihy Příslib velikosti (angl., 1968).

15. Jak dostala sedmá hlava divokého zvířete smrtelnou ránu?

¹⁵ Pro panující sedmou hlavu divokého zvířete byla tato válka velkou katastrofou. Společně s jinými evropskými národy ztratila Británie ohromný počet svých mladých mužů. Jen v jediné bitvě, v bitvě na řece Sommě, k níž došlo v roce 1916, zahynulo 420 000 britských vojáků společně s 194 000 vojáky francouzskými a 440 000 vojáky německými — více než 1 000 000 obětí! Také po hospodářské stránce byla Británie — společně s ostatní Evropou — otřesena. Ohromná Britská říše pod touto ranou zavrávorala a nikdy se zcela nevzpamatovala. Válka, které se účastnilo 28 vedoucích národů, rozkymácela celý svět jakoby smrtelnou ranou. Čtvrtého srpna 1979, právě 65 let po vypuknutí první světové války, o tom vyšel komentář v londýnském časopise The Economist, který uvedl: „V roce 1914 ztratil svět soudržnost, kterou již od té doby nikdy nezískal.“

16. Jak daly Spojené státy najevo během první světové války, že patří ke dvojité světové velmoci?

¹⁶ V téže době otevřela Velká válka, jak se tehdy nazývala, cestu pro Spojené státy americké, aby se vynořily jako část Anglo–americké světové velmoci. V prvních válečných letech se podle veřejného mínění konflikt Spojených států netýkal. Ale historik Esmé Wingfield–Stratford napsal, že „všechno záleželo na otázce, zda v této hodině maximální krize upustí Británie a Spojené státy od svých rozporů, projeví přemáhající jednotu a budou společně spravovat to, co jim bylo svěřeno“. Z průběhu událostí je patrné, že to učinily. V roce 1917 přispěly Spojené státy svými materiálními prostředky i vojenskou silou k podpoře válečného úsilí potácejících se Spojenců. Tak se ocitla sedmá hlava, kterou tvořila společně Británie a Spojené státy, na vítězné straně.

17. Co se stalo Satanovu pozemskému systému po válce?

¹⁷ Poválečný svět byl úplně jiný. Satanův pozemský systém byl sice zpustošen smrtelnou ranou, ale zotavil se a stal se mocnějším než kdy dříve, a tak získal pro svou regenerační schopnost obdiv lidí.

18. Proč lze říci, že lidstvo všeobecně ‚s obdivem následuje divoké zvíře‘?

¹⁸ Historik Charles L. Mee, ml., píše: „Zhroucení starého řádu [způsobené první světovou válkou] bylo nutnou předehrou pro rozšíření samostatných vlád, pro osvobození nových národů a tříd, pro vyhlášení nových svobod a nezávislostí.“ Vedoucí úlohu v událostech poválečného období měla sedmá hlava divokého zvířete, nyní uzdravená, a Spojené státy americké v ní získaly převládající úlohu. Dvojitá světová velmoc se ujala vedení při prosazování jak Společnosti národů, tak i Spojených národů. Až do roku 2005 vedly Spojené státy svou politickou mocí vyspělejší národy ve vytváření vyšší životní úrovně, v boji proti nemocem a v technickém pokroku. Dokonce dopravily 12 mužů na Měsíc. Proto se nelze divit, že lidstvo všeobecně ‚s obdivem následuje divoké zvíře‘.

19. a) Jak činilo lidstvo ještě více, než že jen obdivovalo divoké zvíře? b) Kdo má nepopiratelnou autoritu nad všemi královstvími země a jak to víme? c) Jak přenesl Satan autoritu na divoké zvíře a jak to zapůsobilo na většinu lidí?

¹⁹ Lidstvo nejen obdivuje toto divoké zvíře, ale jde dokonce ještě dále. Jan říká: „A uctívali draka, protože dal divokému zvířeti autoritu, a uctívali divoké zvíře slovy: ‚Kdo je jako to divoké zvíře a kdo s ním může vést bitvu?‘“ (Zjevení 13:4) Když byl Ježíš zde na zemi, tvrdil Satan, že má moc nad všemi královstvími země. Ježíš to nepopíral; on sám se zmínil o Satanovi jako o panovníkovi světa a odmítl účastnit se tehdejší politiky. Jan později napsal pravým křesťanům: „Víme, že pocházíme z Boha, ale celý svět leží v moci toho ničemného.“ (1. Jana 5:19; Lukáš 4:5–8; Jan 6:15; 14:30) Satan dává autoritu divokému zvířeti a činí to na základě nacionalismu. A tak místo aby bylo lidstvo spojeno pouty zbožné lásky, je rozděleno kmenovou, rasovou a národnostní pýchou. Velká většina lidí v základě uctívá tu část divokého zvířete, která má moc v zemi, v níž tito lidé náhodou žijí. Tak získává celé zvíře obdiv a stává se předmětem uctívání.

20. a) V jakém smyslu uctívají lidé divoké zvíře? b) Proč se křesťané, kteří uctívají Jehovu Boha, neúčastní takového uctívání divokého zvířete a čí příklad následují?

²⁰ Uctívání v jakém smyslu? V tom smyslu, že je láska k vlasti považována za důležitější než láska k Bohu. Většina lidí miluje zem, v níž se zrodili. Jako dobří občané si i praví křesťané váží panovníků a symbolů země, kde přebývají, poslouchají zákony a kladně přispívají k blahu své obce a svých sousedů. (Římanům 13:1–7; 1. Petra 2:13–17) Nemohou však věnovat slepou oddanost jedné zemi v neprospěch všech ostatních. „Je to naše vlast, ať je v právu nebo neprávu“ — to není křesťanské učení. Křesťané, kteří uctívají Jehovu Boha, se tedy nemohou podílet na hrdém vlasteneckém uctívání kterékoli části divokého zvířete, protože by to znamenalo uctívat draka — zdroj autority tohoto zvířete.