Věnuj se čtení

„Než přijdu, věnuj se dále veřejnému čtení, vybízení, vyučování.“ (1. TIMOTEOVI 4:13)

1. Jak můžeme mít užitek ze čtení Bible?

JEHOVA BŮH dal lidstvu nádhernou schopnost naučit se číst a psát. Také poskytl své Slovo, Bibli, takže můžeme být dobře poučováni. (Izajáš 30:20, 21) Stránky Bible nám vlastně umožňují ‚chodit‘ s bohabojnými patriarchy, jako byli Abraham, Izák a Jákob. Můžeme ‚vidět‘ takové zbožné ženy jako Sáru, Rebeku a věrně oddanou Moabitku Rut. Ano, můžeme také ‚slyšet‘ Ježíše Krista, jak přednáší své Kázání na hoře. Veškeré toto potěšení a vznešené poučování ze Svatého Písma můžeme získat, jsme-li dobrými čtenáři.

2. Z čeho je patrné, že Ježíš a jeho apoštolové uměli dobře číst?

² Není pochyb o tom, že dokonalý člověk Ježíš Kristus měl vynikající čtenářské schopnosti a rozhodně znal Hebrejská písma velmi dobře. Proto když byl pokoušen Ďáblem, opakovaně je citoval a říkal: „Je napsáno.“ (Matouš 4:4, 7, 10) Jednou v synagóze v Nazaretu veřejně četl část Izajášova proroctví a uplatnil ji na sebe. (Lukáš 4:16–21) A co Ježíšovi apoštolové? Ve svých spisech často citovali Hebrejská písma. Židovští předáci se na Petra a Jana dívali jako na nevzdělané a obyčejné lidi, protože Petr a Jan neměli vzdělání z hebrejských vyšších škol. Avšak jejich dopisy inspirované Bohem jasně dokazují, že uměli dobře číst a psát. (Skutky 4:13) Je však schopnost číst opravdu důležitá?

„Šťastný je ten, kdo nahlas čte“

3. Proč je tak důležité číst Písmo a křesťanské publikace?

³ Přijímání a uplatňování přesného poznání Písma může vést k věčnému životu. (Jan 17:3) Svědkové Jehovovi si proto uvědomují, že je životně důležité číst a studovat Svaté Písmo i křesťanské publikace, které poskytuje Bůh lidem prostřednictvím třídy pomazaných křesťanů, věrného a rozvážného otroka. (Matouš 24:45–47) Díky speciálním publikacím Watch Tower Society se tisíce lidí naučily číst a tak i získávat životodárné poznání Božího slova.

4. a) Proč čtení, studium a uplatňování Božího slova vede ke štěstí? b) Co řekl Pavel Timoteovi o čtení?

⁴ Čtení, studium a uplatňování Božího slova vede ke štěstí. Je to tak proto, že tím působíme potěšení a čest Bohu, dostáváme od něho požehnání a prožíváme radost. Jehova si přeje, aby jeho služebníci byli šťastní. Proto nařídil kněžím, aby lidu starověkého Izraele četli Boží Zákon. (5. Mojžíšova 31:9–12) Když opisovač Ezra a jiní četli všemu lidu shromážděnému v Jeruzalémě Zákon, byl objasněn jeho smysl a výsledkem bylo ‚velké radování‘. (Nehemjáš 8:6–8, 12) Křesťanský apoštol Pavel později napsal svému spolupracovníkovi Timoteovi: „Než přijdu, věnuj se dále veřejnému čtení, vybízení, vyučování.“ (1. Timoteovi 4:13) Jiný překlad říká: „Oddej se veřejnému předčítání Písma.“ (New International Version)

5. Jak Zjevení 1:3 uvádí do souvislosti čtení se štěstím?

⁵ To, že naše štěstí závisí na čtení a uplatňování Božího slova, je jasně patrné ze slov Zjevení 1:3. Tam je nám řečeno: „Šťastný je ten, kdo nahlas čte, a ti, kteří slyší slova tohoto proroctví a kteří zachovávají to, co je v něm napsáno; vždyť ustanovený čas je blízko.“ Ano, potřebujeme nahlas číst a slyšet Boží prorocká slova zaznamenaná ve Zjevení i v celém Písmu. Skutečně šťastný je ten člověk, jehož „potěšení je v Jehovově zákoně, a v jeho zákoně si čte polohlasem dnem i nocí“. K čemu to vede? „Všechno, co dělá, se podaří.“ (Žalm 1:1–3) Jehovova organizace má tedy pádné důvody, aby každého z nás vybízela, abychom četli a studovali Boží slovo soukromě, v rodině i s přáteli.

Aktivně přemýšlej a rozjímej

6. Co měl Jozue podle pokynů číst a jaký užitek z toho plynul?

⁶ Jak můžeš ze svého čtení Božího slova a křesťanských publikací získat co nejvíce? Pravděpodobně zjistíš, že je pro tebe užitečné dělat to, co dělal Jozue, bohabojný vůdce starověkého Izraele. Jozue dostal příkaz: „Tato kniha zákona by se neměla vzdálit od tvých úst, a budeš v ní číst polohlasem dnem a nocí, abys dbal na to, abys jednal podle všeho, co je v ní napsáno, neboť potom učiníš svou cestu úspěšnou a pak budeš jednat moudře.“ (Jozue 1:8) ‚Číst polohlasem‘ znamená tiše vyslovovat slova. Je to pomůcka k zapamatování, protože se tím čtená látka vštěpuje do mysli. Jozue měl číst v Božím zákoně „dnem a nocí“ neboli pravidelně. To byla cesta k úspěchu a k moudrému vykonávání povinností, které mu uložil Bůh. Takové pravidelné čtení Božího slova může podobným způsobem pomoci i tobě.

7. Proč bychom se při čtení Božího slova neměli zaměřovat na rychlost?

⁷ Nezaměřuj se při čtení Božího slova na rychlost. Jestliže sis naplánoval, že čtením Bible nebo některé křesťanské publikace strávíš určitou dobu, bude možná lepší, abys četl pomalu. To je zvláště důležité, když studuješ s cílem pamatovat si významné myšlenky. A když čteš, aktivně přemýšlej. Analyzuj výroky pisatele Bible. Klaď si otázky: ‚Co tím chtěl sdělit? Jak se mě tato informace týká?‘

8. Proč je užitečné při čtení Písma rozjímat?

⁸ Když čteš Svaté Písmo, věnuj čas rozjímání. To ti pomůže zapamatovat si biblické zprávy a uplatnit biblické zásady. Rozjímání o Božím slově, díky němuž si do mysli zapisuješ určité myšlenky, ti také umožní, abys mluvil ze srdce a upřímným lidem poskytl znamenitou odpověď — místo něčeho, čeho bys později možná litoval. Jedno proroctví inspirované Bohem říká: „Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět.“ (Přísloví 15:28)

Nové poznatky uváděj do spojitosti s tím, co už znáš

9., 10. Jak můžeš mít větší užitek ze čtení Bible, když uvádíš do spojitosti nové biblické myšlenky s těmi, které už znáš?

⁹ Většina křesťanů musí připustit, že kdysi toho o Bohu, jeho Slovu a záměrech znala málo. Dnes však tito křesťanští služebníci mohou vysvětlit nejen stvoření člověka a původ hříchu, ale i účel Kristovy oběti; mohou vyprávět o zničení tohoto ničemného systému věcí a mohou říci, jak bude poslušné lidstvo požehnáno věčným životem na rajské zemi. To vše je možné do značné míry díky tomu, že tito Jehovovi služebníci získávají „poznání Boha“ studiem Bible a křesťanských publikací. (Přísloví 2:1–5) Postupně uvádějí nové poznatky do spojitosti s tím, co už znají a čemu již rozumějí.

¹⁰ Uvádění nových biblických poznatků do spojitosti s těmi, které již znáš, je užitečné a cenné. (Izajáš 48:17) Když jsou ti předloženy biblické zákony, zásady, či dokonce poněkud abstraktní myšlenky, uváděj je do spojitosti s tím, co už znáš. Uveď ty informace do souladu s tím, co ses dozvěděl o „vzoru zdravých slov“. (2. Timoteovi 1:13) Vyhledávej informace, které ti mohou pomoci upevnit tvůj vztah k Bohu, zlepšit tvou křesťanskou osobnost nebo přispět k tomu, aby ses lépe dělil o biblické pravdy s druhými.

11. Co je dobré udělat, když čteme v Bibli něco o tom, jak se máme chovat? Znázorni to.

¹¹ Když čteš něco z Bible o tom, jak se chovat, snaž se postřehnout, která zásada je vyjádřena. Rozjímej o ní a rozhodni se, jak bys jednal za podobných okolností. Jákobův syn Josef se důsledně odmítal dopustit sexuální nemravnosti s Potifarovou manželkou a ptal se: „Jak bych se . . . mohl dopustit tak velké špatnosti a skutečně hřešit proti Bohu?“ (1. Mojžíšova 39:7–9) V této působivé zprávě nacházíme zásadu: sexuální nemravnost je hřích proti Bohu. Můžeš tuto zásadu v duchu uvést do spojitosti s jinými výroky v Božím slově, a když si ji zapamatuješ, bude pro tebe užitečná v případě, setkáš-li se s pokušením podílet se na takovém hříchu. (1. Korinťanům 6:9–11)

Představuj si biblické scény

12. Proč bychom si měli biblické scény při čtení představovat?

¹² Aby se ti čtené myšlenky vštípily do mysli, představuj si, co se odehrává. V duchu si prohlížej krajinu, domy nebo lidi. Poslouchej jejich hlas. Vnímej vůni chleba v peci. Znovu prožívej jednotlivé scény. Četba pak bude vzrušujícím zážitkem, protože budeš moci vidět starověké město, stoupat na vysokou horu, žasnout nad nádherou stvoření a být ve styku s muži a ženami, kteří měli velkou víru.

13. Jak bys vylíčil to, co je zaznamenáno v Soudcích 7:19–22?

¹³ Dejme tomu, že si čteš Soudce 7:19–22. Představ si, co se odehrává. Soudce Gideon a tři sta udatných izraelských mužů zaujali své místo na okraji midianského tábora. Je asi deset hodin večer, začátek „prostřední noční hlídky“. Právě byly rozestaveny midianské stráže, tábořiště spících nepřátel Izraele je ponořené do tmy. Podívej! Gideon a jeho muži jsou vyzbrojeni rohy k troubení. Mají velké džbány na vodu, jimiž přikrývají pochodně, které drží v levé ruce. Náhle ty tři oddíly, každý po stu mužích, troubí na rohy, rozbíjejí džbány, zvedají do výše pochodně a volají: „Meč Jehovův a Gideonův!“ Sleduješ tábor a podívej, Midianité prchají a křičí! Těch tři sta mužů stále troubí na rohy a Bůh působí, že Midianité tasí meče jeden proti druhému. Midian je na úprku a Jehova dává Izraeli vítězství.

Získáš cenné poučení

14. Jak je možné využít 9. kapitolu Soudců, když chceš poučit své dítě o tom, že musí být pokorné?

¹⁴ Čtením Božího slova můžeme získat mnoho poznatků. Možná si například přeješ vštípit svým dětem, že musí být pokorné. Mělo by být snadné představit si a pochopit podstatu toho, co bylo řečeno v proroctví Gideonova syna Jotama. Začni číst od Soudců 9:8: „Jednou,“ řekl Jotam, „nad sebou stromy pomazávaly krále.“ Olivovník, fíkovník a réva odmítli panovat. Ale obyčejné ostružiní se s potěšením stalo panovníkem. Když si tuto zprávu nahlas přečteš se svými dětmi, můžeš jim vysvětlit, že hodnotné rostliny představovaly významné osobnosti, které neusilovaly o postavení krále nad ostatními Izraelity. Ostružiní, které bylo užitečné pouze jako palivo, představovalo kralování pyšného Abimelecha, vraha, jenž chtěl druhé ovládat, ale sám skončil špatně, právě jak předpovědělo Jotamovo proroctví. (Soudci, kapitola 9) Které dítě by se chtělo stát podobné ostružiní?

15. Jak je v knize Rut zdůrazněna důležitost věrné oddanosti?

¹⁵ V biblické knize Rut je jasně vyjádřena důležitost věrné oddanosti. Řekněme, že členové tvé rodiny se při hlasitém předčítání této zprávy střídají a snaží se vžít do situace. Vidíš Moabitku Rut na cestě do Betléma se svou ovdovělou tchyní Noemi a také slyšíš, jak Rut říká: „Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.“ (Rut 1:16) Pak spatříš pracovitou Rut, jak paběrkuje za ženci na Boazově poli. Slyšíš, jak ji Boaz chválí: „Protože každý v bráně mého lidu ví, že jsi znamenitá žena.“ (Rut 3:11) Zanedlouho se Boaz s Rut ožení. V souladu s opatřením pro švagrovský sňatek Boaz s Rut zplodí pro Noemi syna. Rut se stala předkem krále Davida, a nakonec i Ježíše Krista. Tak dostala ‚dokonalou mzdu‘. A mimoto ti, kdo čtou tuto biblickou zprávu získávají toto cenné poučení: buď věrně oddaný Jehovovi, a dostaneš bohaté požehnání. (Rut 2:12; 4:17–22; Přísloví 10:22; Matouš 1:1, 5, 6)

16. Jakou zkouškou prošli tři Hebrejci a jak nám tato zpráva může prospět?

¹⁶ Zpráva o Hebrejcích Šadrachovi, Mešachovi a Abednegovi nám může pomoci, abychom byli věrní Bohu za obtížných okolností. Představ si ten příběh, když čteš nahlas 3. kapitolu Danielovy knihy. Mohutná modla ze zlata se tyčí nad plání Dura, kde byli shromážděni babylónští úředníci. Za zvuku hudebních nástrojů všichni úředníci padají k zemi a uctívají modlu, kterou postavil král Nebukadnecar. Totiž všichni kromě Šadracha, Mešacha a Abednega. Ti uctivě, nicméně pevně říkají králi, že nebudou sloužit jeho bohům a uctívat modlu ze zlata. Tito mladí Hebrejci jsou vrženi do rozžhavené pece. Co se však stane? Král hledí dovnitř a vidí čtyři zdatné muže, z nichž jeden „se vzhledem podobá synovi bohů“. (Daniel 3:25) Ti tři Hebrejci jsou vypuštěni z pece a Nebukadnecar žehná jejich Bohu. Bylo povzbudivé představit si tu scénu. A jaké poučení z toho plyne o tom, že bychom Jehovovi měli být věrní ve zkouškách!

Měj užitek z rodinného čtení Bible

17. Stručně uveď, jaké užitečné věci se tvá rodina může dozvědět, když bude společně číst Bibli.

¹⁷ Tvá rodina může mít velký užitek z toho, když pravidelně tráví čas společným čtením Bible. V 1. Mojžíšově můžete být svědky stvoření a nahlédnout do původního rajského domova lidí. Můžete sdílet zážitky věrných patriarchů a jejich rodin a sledovat Izraelity, jak suchou nohou procházejí Rudým mořem. Můžete se dívat, jak mladý pastýř David vítězí nad filištínským obrem Goliatem. Jako rodina můžete pozorovat stavbu Jehovova chrámu v Jeruzalémě, vidět, jak dav Babylóňanů chrám pustoší a jak je za místodržitele Zerubabela opět postaven. Můžete si společně s chudými pastýři nedaleko Betléma vyslechnout andělské oznámení o Ježíšově narození. Můžete podrobně sledovat jeho křest a službu, dívat se, jak pokládá svůj lidský život jako výkupné a mít radost z jeho vzkříšení. Pak můžete cestovat s apoštolem Pavlem a pozorovat, jak se při šíření křesťanství zakládaly sbory. Nakonec, až se dostanete ke knize Zjevení, se můžete radovat ze vznešeného vidění, které dostal apoštol Jan a které pojednává o budoucnosti včetně Kristova tisíciletého panství.

18., 19. Jaké podněty jsou zde uvedeny v souvislosti s rodinným čtením Bible?

¹⁸ Jestliže čtete jako rodina Bibli nahlas, čtěte ji srozumitelně a s nadšením. Při čtení některých částí Písma se může jeden člen rodiny — možná otec — ujmout role vypravěče. Ostatní mohou číst výroky různých biblických postav a přitom do svého čtení vložit patřičný cit.

¹⁹ Když budete číst Bibli jako rodina, mohou se zlepšit vaše čtenářské schopnosti. Pravděpodobně se prohloubí vaše poznání Boha a to by vás k němu mělo přiblížit. Asaf zpíval: „Pokud . . . jde o mne, přiblížit se k Bohu je pro mne dobré. U Svrchovaného Pána Jehovy jsem umístil své útočiště, abych oznamoval všechna tvá díla.“ (Žalm 73:28) To členům tvé rodiny pomůže, aby byli jako Mojžíš, který „zůstal stálý, jako by viděl Toho, kdo je neviditelný,“ totiž Jehovu Boha. (Hebrejcům 11:27)

Čtení a křesťanská služba

20., 21. Jak souvisí naše kazatelské pověření se schopností číst?

²⁰ Naše touha uctívat „Toho, kdo je neviditelný,“ by nás měla podnítit, abychom se snažili být dobrými čtenáři. Schopnost dobře číst nám pomáhá vydávat svědectví z Božího slova. Rozhodně nám pomáhá také v tom, abychom vytrvale pokračovali v díle kázání o Království, kterým Ježíš pověřil své následovníky, když řekl: „Jděte . . . a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“ (Matouš 28:19, 20; Skutky 1:8) Vydávání svědectví je hlavní prací Jehovova lidu a schopnost číst jim pomáhá tuto práci zdárně vykonávat.

²¹ K tomu, abychom byli dobrými čtenáři a schopnými učiteli Božího slova, je zapotřebí úsilí. (Efezanům 6:17) Proto se ‚vynasnaž, aby ses představil Bohu jako schválený dělník, který správně zachází se slovem pravdy‘. (2. Timoteovi 2:15) Prohlubuj své poznání biblické pravdy a zlepšuj se jakožto Jehovův svědek tím, že se budeš věnovat čtení.

Čti Boží slovo a služ Jehovovi v pravdě

„Poučuj mě, Jehovo, o své cestě. Budu chodit v tvé pravdě.“ (ŽALM 86:11)

1. Stručně uveď, co bylo řečeno v prvním čísle tohoto časopisu o pravdě.

JEHOVA vysílá světlo a pravdu. (Žalm 43:3) Také nám dává schopnost číst jeho Slovo, Bibli, a poznávat pravdu. První číslo tohoto časopisu — z července 1879 — uvádělo: „Pravda je jako prostá květinka v pustině života, obklopená a téměř zadušená vzrostlým plevelem omylu. Chcete-li ji nalézt, musíte být stále ve střehu. Chcete-li spatřit její krásu, musíte odstranit plevel omylu a ostružiní pobožnůstkářství. Chcete-li ji vlastnit, musíte se pro ni sehnout. Nespokojte se s jednou květinou pravdy. Kdyby stačila jenom jedna, žádná další by neexistovala. Neustále tyto květiny sbírejte, stále hledejte další.“ Čtení a studium Božího slova nám umožňuje získat přesné poznání a chodit v Jehovově pravdě. (Žalm 86:11)

2. K čemu to vedlo, když Ezra a s ním i další Levité předčítali Boží zákon Židům ve starověkém Jeruzalémě?

² Poté, co byly roku 455 př. n. l. znovu postaveny jeruzalémské hradby, kněz Ezra a s ním i další Levité předčítali Židům Boží zákon. Následovaly takové události jako radostný Svátek chýší, vyznání hříchů a uzavření ‚důvěryhodného uspořádání‘. (Nehemjáš 8:1–9:38) Čteme: „Stále nahlas četli z knihy, ze zákona pravého Boha, jenž byl objasňován a vkládal se do něho smysl; a stále poskytovali porozumění čteného.“ (Nehemjáš 8:8) Někteří lidé se domnívají, že Židé nerozuměli dobře hebrejštině, a proto bylo provedeno přetlumočení do aramejštiny. Text však nenaznačuje, že šlo o pouhé vysvětlení jazykových pojmů. Ezra a s ním další Levité objasnili Zákon tak, aby lid mohl porozumět jeho zásadám a aby je mohl uplatnit. Křesťanské publikace a křesťanská shromáždění také slouží k tomu, aby byl do Božího slova ‚vkládán smysl‘. Témuž účelu slouží i práce jmenovaných starších, kteří jsou ‚způsobilí vyučovat‘. (1. Timoteovi 3:1, 2; 2. Timoteovi 2:24)

Trvalý užitek

3. Jaký užitek můžeme mít ze čtení Bible?

³ Když křesťanské rodiny společně čtou Bibli, budou z toho mít pravděpodobně trvalý užitek. Obeznámí se s Božími zákony a poznají pravdu o naukách, proroctvích i jiných věcech. Po přečtení úseku Bible se může hlava rodiny zeptat: Jak by nás to mělo ovlivnit? Jakou souvislost to má s jinými naukami Bible? Jak můžeme tyto myšlenky využít při kázání dobré zprávy? Rodina získává při čtení Bible hlubší porozumění látce, když provádí výzkum pomocí Indexu publikací Watch Tower Society a jiných indexů. Užitečné je také používat dvousvazkový Insight on the Scriptures, pokud je dostupný ve vašem jazyce.

4. Jak měl Jozue uplatňovat pokyny zaznamenané u Jozua 1:8?

⁴ Zásady získané z Písma nás mohou v životě vést. Mimoto čtení a studium ‚svatých spisů nás mohou učinit moudrými k záchraně‘. (2. Timoteovi 3:15) Necháme-li se vést Božím slovem, budeme stále chodit v Boží pravdě a naše spravedlivé touhy budou uskutečněny. (Žalm 26:3; 119:130) Musíme však usilovat o porozumění podobně jako Mojžíšův následník, Jozue. „Kniha zákona“ se neměla vzdálit od jeho úst a měl si v ní číst dnem a nocí. (Jozue 1:8) To, že neměl připustit, aby se „kniha zákona“ vzdálila od jeho úst, znamenalo, že neměl přestat říkat ostatním poučné věci, které obsahovala. To, že měl číst Zákon dnem a nocí, znamenalo, že měl o něm rozjímat a měl ho studovat. Apoštol Pavel v podobném duchu vybízel Timotea, aby se „zahloubal nad“ svým jednáním, svou službou a svým vyučováním — aby o tom rozjímal. Timoteus jakožto křesťanský starší si musel dávat obzvlášť pozor, aby vyučoval biblickou pravdu a aby jeho život byl příkladný. (1. Timoteovi 4:15)

5. Co je potřebné k tomu, abychom našli Boží pravdu?

⁵ Boží pravda je neocenitelný poklad. Abychom jej našli, musíme „dolovat“, vytrvale pátrat v Písmu. Moudrost a porozumění uctivé bázni před Jehovou získáme pouze tehdy, když budeme jako malé děti, které se učí od Vznešeného učitele. (Přísloví 1:7; Izajáš 30:20, 21) Samozřejmě bychom si měli vše ověřovat v Písmu. (1. Petra 2:1, 2) Židé v Beroji „smýšleli ušlechtileji než tamti v Tesalonice, neboť přijali slovo s největší dychtivostí mysli a denně pečlivě zkoumali Písma, zda je tomu tak [jak Pavel říká]“. Berojané za to nebyli pokáráni, ale naopak pochváleni. (Skutky 17:10, 11)

6. Proč mohl Ježíš ukázat, že některým Židům zkoumání Písma nepomohlo?

⁶ Ježíš řekl některým Židům: „Zkoumáte Písma, protože si myslíte, že jejich prostřednictvím budete mít věčný život; a právě ta vydávají svědectví o mně. A přece nechcete přijít ke mně, abyste měli život.“ (Jan 5:39, 40) Písmo zkoumali se správným úmyslem — proto aby je mohlo vést k životu. Vždyť v Písmu byla obsažena mesiášská proroctví, která poukazovala na Ježíše jako na prostředníka života. Ale Židé ho zavrhli — zkoumání Písma jim tedy nepomohlo.

7. Co je potřebné k tomu, abychom prohlubovali své porozumění Bibli, a proč?

⁷ Máme-li růst v našem porozumění Bibli, potřebujeme být vedeni Božím duchem neboli činnou silou. „Duch zkoumá všechno, i hluboké Boží věci,“ aby poukázal na jejich význam. (1. Korinťanům 2:10) Křesťané v Tesalonice se měli ‚přesvědčit o všem‘, co se týkalo každého proroctví, které slyšeli. (1. Tesaloničanům 5:20, 21) Když psal Pavel dopis Tesaloničanům (kolem roku 50 n. l.), byla z Řeckých písem sepsána jediná část, totiž Matoušovo evangelium. Proto se Tesaloničané a Berojané mohli přesvědčit o všem pravděpodobně tak, že si informace ověřovali v Septuagintě, řeckém překladu Hebrejských písem. Potřebovali číst a studovat Písmo a my to potřebujeme také.

Životně důležité pro všechny

8. Proč by měli jmenovaní starší vynikat v poznání Bible?

⁸ Jmenovaní starší by měli v biblickém poznání vynikat. Musí být ‚způsobilí vyučovat‘ a musí se ‚pevně držet spolehlivého slova‘. Dozorce Timoteus měl ‚správně zacházet se slovem pravdy‘. (1. Timoteovi 3:2; Titovi 1:9; 2. Timoteovi 2:15) Jeho matka Euniké a jeho babička Lois ho od útlého dětství učily svatým spisům a vštěpovaly mu ‚víru bez pokrytectví‘, ačkoli jeho otec byl nevěřící. (2. Timoteovi 1:5; 3:15) Věřící otcové mají vychovávat své děti „v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování“, a zvláště starší, kteří jsou otci, musí mít „věřící děti, jež nejsou viněny z prostopášnosti ani nepoddajnosti“. (Efezanům 6:4; Titovi 1:6) Ať jsou tedy naše okolnosti jakékoli, měli bychom brát velmi vážně, že potřebujeme číst, studovat a uplatňovat Boží slovo.

9. Proč bychom měli studovat Bibli ve společenství spolukřesťanů?

⁹ Také bychom měli studovat Bibli ve společenství spoluvěřících. Pavel si přál, aby tesaloničtí křesťané spolu rozmlouvali o jeho radách. (1. Tesaloničanům 4:18) Máme-li prohlubovat své porozumění pravdě, není nic lepšího, než se připojit k jiným oddaným badatelům Bible a společně zkoumat Písmo. Je pravda, co říká přísloví: „Železo se ostří železem. Tak zostřuje jeden muž obličej druhého.“ (Přísloví 27:17) Železo může zrezavět, není-li používáno a ostřeno. A tak i my se potřebujeme pravidelně scházet a vzájemně se ostřit tím, že se dělíme o poznání, které jsme získali čtením, studiem a rozjímáním o Božím slově pravdy. (Hebrejcům 10:24, 25) A kromě toho je to též jeden ze způsobů, jak si můžeme zajistit, že budeme mít užitek ze záblesků duchovního světla. (Žalm 97:11; Přísloví 4:18)

10. Co to znamená chodit v pravdě?

¹⁰ Při studiu Písma je vhodné, když se modlíme k Bohu podobně jako žalmista: „Vyšli své světlo a svou pravdu. Kéž ty mě vedou.“ (Žalm 43:3) Toužíme-li po Božím schválení, musíme chodit v Boží pravdě. (3. Jana 3, 4) To mimo jiné znamená řídit se jeho požadavky a sloužit mu ve věrnosti a upřímnosti. (Žalm 25:4, 5; Jan 4:23, 24) Musíme sloužit Jehovovi v pravdě, tak, jak je odhalena v jeho Slově a objasněna v publikacích „věrného a rozvážného otroka“. (Matouš 24:45–47) To vyžaduje, abychom měli přesné poznání Písma. Jak bychom tedy měli číst a studovat Boží slovo? Měli bychom začít číst od prvního verše první kapitoly První knihy Mojžíšovy a postupně přečíst všech šedesát šest knih? Ano, každý křesťan, který má ve svém jazyce kompletní Bibli, by ji měl přečíst od 1. Mojžíšovy až po Zjevení. A naším cílem při čtení Bible a křesťanských publikací by mělo být to, abychom prohloubili své porozumění celému tomu velkému souboru biblické pravdy, který nám Bůh zpřístupnil prostřednictvím ‚věrného otroka‘.

Čti Boží slovo nahlas

11., 12. Proč je užitečné, když na shromážděních čteme Bibli nahlas?

¹¹ Když jsme sami, asi čteme v duchu. Ve starověku se však i v soukromí četlo nahlas. A tak když etiopský eunuch jel ve svém voze, evangelista Filip ho slyšel číst z Izajášova proroctví. (Skutky 8:27–30) Hebrejské slovo přeložené jako „číst“ znamená v první řadě „volat“. Proto ti, kdo zprvu nejsou schopni číst bezhlasně a přitom chápat smysl toho, co čtou, by neměli být odrazováni od toho, aby jednotlivá slova vyslovovali nahlas. Hlavní je, aby člověk čtením Božího psaného slova poznal pravdu.

¹² Je užitečné, když se Bible čte nahlas na křesťanských shromážděních. Apoštol Pavel vybízel svého spolupracovníka Timotea: „Věnuj se dále veřejnému čtení, vybízení, vyučování.“ (1. Timoteovi 4:13) Kolosanům Pavel napsal: „Až bude tento dopis přečten u vás, zařiďte, aby byl také čten v laodicejském sboru a abyste také vy četli ten z Laodiceje.“ (Kolosanům 4:16) A ve Zjevení 1:3 je řečeno: „Šťastný je ten, kdo nahlas čte, a ti, kteří slyší slova tohoto proroctví a kteří zachovávají to, co je v něm napsáno; vždyť ustanovený čas je blízko.“ Proto by veřejný řečník měl číst texty z Bible, aby podpořil to, co říká sboru.

Metoda studia podle námětu

13. Co je nejprogresivnější metodou poznávání biblických nauk a co nám může pomoci vyhledávat texty?

¹³ Studium podle námětu je nejprogresivnější metoda poznávání biblických pravd. Vyhledávání textů souvisejících s určitým námětem usnadňují konkordance, v nichž jsou biblická slova seřazena abecedně, ve svém kontextu a podle knihy, kapitoly a verše. A tyto texty je možné uvést do vzájemného souladu, neboť Autor Bible si neprotiřečí. Během šestnácti století inspiroval svým svatým duchem asi čtyřicet mužů, aby Bibli sepsali, a studium Bible podle námětu je způsob poznávání pravdy, který je ověřený časem.

14. Proč bychom měli studovat Hebrejská písma společně s Křesťanskými řeckými písmy?

¹⁴ Naše ocenění pro biblickou pravdu by nás mělo podněcovat, abychom četli a studovali Křesťanská řecká písma společně s Hebrejskými písmy. Z toho vyplyne, jak jsou Řecká písma spjata s Božím záměrem, a vrhne to světlo na proroctví Hebrejských písem. (Římanům 16:25–27; Efezanům 3:4–6; Kolosanům 1:26) V tomto ohledu je velmi užitečný Překlad nového světa Svatých písem. Byl připraven zasvěcenými Božími služebníky, kteří využili dostupného prohloubeného poznání původního biblického textu a také dobových reálií a frazeologie. Životně důležité jsou také pomůcky ke studiu Bible, které nám Jehova poskytl prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“.

15. Jak bys dokázal, že je vhodné citovat z různých míst v Bibli?

¹⁵ Někdo snad řekne: ‚Vaše publikace obsahují tisíce citátů z Bible, ale proč citujete z různých částí Bible?‘ Tím, že tyto publikace citují z různých míst šedesáti šesti knih Bible, využívají výroků několika inspirovaných svědků, aby dokázaly pravdivost určité nauky. Tuto metodu poučování využíval sám Ježíš. Když přednášel své Kázání na hoře, jedenadvacetkrát citoval z Hebrejských písem. Toto Kázání obsahuje tři citáty z 2. Mojžíšovy, dva z 3. Mojžíšovy, jeden ze 4. Mojžíšovy, šest z 5. Mojžíšovy, jeden z 2. Královské, čtyři ze Žalmů, tři z Izajáše a jeden z Jeremjáše. Dělal to snad Ježíš proto, aby tak mohl ‚dokázat vše, co se mu zlíbí‘? Ne, protože Ježíš ‚vyučoval jako osoba, která má autoritu, a ne jako znalci Zákona‘. Dělal to proto, že své vyučování podkládal autoritou Božího psaného slova. (Matouš 7:29) Stejně si počínal i apoštol Pavel.

16. Jaké citáty z Písma použil Pavel v Římanům 15:7–13?

¹⁶ V biblickém úseku, který je zaznamenán v Římanům 15:7–13, Pavel citoval ze tří částí Hebrejských písem — ze Zákona, z Proroků a ze Žalmů. Ukázal, že Boha budou oslavovat Židé i Nežidé, a křesťané by proto měli vítat lidi všech národů. Pavel řekl: „Vítejte se . . . navzájem, právě jako i Kristus uvítal nás, aby to Bohu přineslo slávu. Říkám totiž, že se Kristus ve prospěch Boží pravdivosti skutečně stal služebníkem těch, kteří jsou obřezáni, aby potvrdil sliby, které On učinil jejich praotcům, a aby národy oslavovaly Boha pro jeho milosrdenství. Právě jak je napsáno [v Žalmu 18:49]: ‚Proto tě budu mezi národy otevřeně uznávat a tvému jménu chci hrát melodie.‘ A znovu říká [v 5. Mojžíšově 32:43]: ‚Radujte se, národy, s jeho lidem.‘ A zase [v Žalmu 117:1]: ‚Chvalte Jehovu, všechny národy, a ať ho chválí všichni lidé.‘ A opět říká Izajáš [11:1, 10]: ‚Bude kořen Jišaje a bude ten, kdo povstane, aby panoval nad národy; na něm národy založí svou naději.‘ Kéž vás Bůh, který dává naději, naplní vší radostí a pokojem, tím, že věříte, abyste oplývali nadějí s mocí svatého ducha.“ Touto metodou citování z Písma podle námětu Pavel ukázal, jak máme citovat biblické verše, abychom dokázali biblické pravdy.

17. V souladu s jakým příkladem křesťané citují z různých míst celé Bible?

¹⁷ První inspirovaný dopis apoštola Petra obsahuje třicet čtyři citátů z deseti knih Zákona, Proroků a Žalmů. Ve svém druhém dopise Petr cituje šestkrát ze tří knih. Matoušovo evangelium obsahuje sto dvacet dva citátů z knih od 1. Mojžíšovy po Malachiáše. Ve dvaceti sedmi knihách Řeckých písem je tři sta dvacet přímých citátů od 1. Mojžíšovy po Malachiáše a také stovky dalších odkazů na Hebrejská písma. Když novodobí křesťané zkoumají Písmo podle námětu, citují v souladu s příkladem Ježíše a jeho apoštolů z různých míst v Bibli. To je obzvlášť vhodné v těchto „posledních dnech“, kdy se většina Hebrejských i Řeckých písem splňuje. (2. Timoteovi 3:1) ‚Věrný otrok‘ ve svých publikacích takto Bibli využívá, ale nikdy k Božímu slovu nic nepřidává, ani z něho nic neubírá. (Přísloví 30:5, 6; Zjevení 22:18, 19)

Vždy choď v pravdě

18. Proč bychom měli ‚chodit v pravdě‘?

¹⁸ Nesmíme z Bible nic ubrat, protože celá soustava křesťanských nauk v Božím slově je „pravda“, „pravda dobré zprávy“. K tomu, abychom byli zachráněni, je nezbytné, abychom na této pravdě lpěli — abychom v ní ‚chodili‘. (Galaťanům 2:5; 2. Jana 4; 1. Timoteovi 2:3, 4) Křesťanství je ‚cesta pravdy‘, proto tím, že v rámci prosazování zájmů křesťanství pomáháme druhým lidem, se stáváme „spolupracovníky v pravdě“. (2. Petra 2:2; 3. Jana 8)

19. Jak můžeme ‚nadále chodit v pravdě‘?

¹⁹ Máme-li ‚nadále chodit v pravdě‘, musíme číst Bibli a plně využít duchovní pomoc, kterou nám Bůh poskytuje prostřednictvím ‚věrného otroka‘. (3. Jana 4) Kéž to děláme pro své vlastní dobro a také pro to, abychom mohli druhé lidi učit o Jehovovi Bohu, o Ježíši Kristu a o Božím záměru. A buďme též vděčni, že nám Jehovův duch pomáhá rozumět Božímu slovu a úspěšně Bohu sloužit v pravdě.