Úvod

SVATÁ Bible je psané zjevení od Svrchovaného Pána Jehovy určené všem lidem na zemi. Tato inspirovaná kniha je aktuální pro lidi na celém světě, protože obsahuje dobrou zprávu o mesiášském Království, které zřídí Bůh a které způsobí, že země bude přeměněna v ráj a lidé tam budou žít v jednotě, míru a spravedlnosti, a to navždy. Bible ukazuje, že Bůh prostřednictvím výkupní oběti svého Syna, Ježíše Krista, láskyplně poskytl právní opatření, aby hříšné lidstvo mohlo být vykoupeno ze smrti. (Jan 3:16)

V minulosti byla celá Bible vhodně označena jako ‚božská knihovna‘ (lat. Bibliotheca Divina), jež se skládá ze 66 úředně evidovaných (kanonických) knih, které jsou přijímány jako inspirované vodítko k rozpoznávání pravdy. Přestože mnoho lidí nazývá dvě hlavní části Bible „Starým zákonem“ a „Novým zákonem“, označili jsme prvních 39 knih jako Hebrejsko-aramejská písma a zbývajících 27 knih jako Křesťanská řecká písma. Opírali jsme se přitom o původní jazyk těchto knih, a ne o údajné rozdělení na „Zákony“ či „Smlouvy“. (Viz knihu „Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné“ [si], strany 299–305, a dodatek 7E.)

Toto české vydání Svatého Písma — Překladu nového světa vychází z textu revidovaného v roce 1997. Bohatě přispívá k tomu, aby čtenář mohl získat přesné biblické poznání. Pomocí mohou být některé vynikající rysy tohoto vydání, například křížové odkazy, velké množství poznámek pod čarou, konkordance („Index biblických slov“) a dodatek. Při přípravě těchto pomůcek byla velkou měrou využita počítačová technika.

Jazyky Božské knihovny

Bible byla napsána v hebrejštině, aramejštině (jazyk blízký hebrejštině) a v obecné řečtině (koi·neʹ). V dnešní době rozumí těmto jazykům jen poměrně málo lidí. Aby tedy bylo možné životodárné poselství šířit všem národům, bylo nezbytné přeložit Svatou Bibli do novodobých jazyků.

HEBREJSKÝ TEXT: Hebrejský masoretský text použitý k překladu Hebrejských písem Překladu nového světa do angličtiny byl čerpán z Leningradského kodexu B 19^A, jak byl uveřejněn v Kittelově díle Biblia Hebraica (BHK), a to v sedmém, osmém a devátém vydání (1951–1955). Při vytváření poznámek pod čarou byla použita Biblia Hebraica Stuttgartensia (BHS), aktualizované vydání výše uvedeného díla (1977). Slova psaná kurzívou a označená zkratkou „heb.“ byla transliterována z BHS.

Určité části hebrejské Bible byly napsány aramejsky, ale hebrejským písmem. Zkratka „aram.“ označuje slova transliterovaná z těchto částí Bible. Na aramejské překlady se odvoláváme příslušnými zkratkami.

ŘECKÝ TEXT: Základním řeckým textem použitým při přípravě anglického textu Křesťanských řeckých písem Překladu nového světa byl The New Testament in the Original Greek od Westcotta a Horta (původně vydaný roku 1881). V úvahu byly brány také řecké texty, které vydali například Bover, Merk, UBS a Nestle-Aland. Transliterovaná řecká slova z Křesťanských řeckých písem jsou označovaná zkratkou „řec.“ a pocházejí z Westcottova a Hortova textu otištěného mimo jiné také v díle The Kingdom Interlinear Translation of the Greek Scriptures (1969). V Hebrejských písmech zkratka „řec.“ označuje transliterovaná slova z řecké Septuaginty (LXX). (A. Rahlfs, ed., Deutsche Bibelgesellschaft, Stuttgart, 1935) Na jiné řecké zdroje se odvoláváme vždy příslušnými zkratkami.

SYRSKÝ TEXT: Zkratkou „syr.“ jsou označena slova transliterovaná ze syrské Pešity (Sy). (S. Lee, ed., vydání z roku 1826, reprint United Bible Societies, 1979) Na jiné syrské překlady se odvoláváme příslušnými zkratkami.

LATINSKÝ TEXT: Byl použit text latinské Vulgáty (Vg), jak byl uveden v díle Biblia Sacra, Iuxta Vulgatam Versionem, Württembergische Bibelanstalt, Stuttgart, 1975. Zkratka „lat.“ označuje slova z tohoto textu. Na jiné latinské překlady se odvoláváme příslušnými zkratkami.

Překlad do češtiny

METODA: Bible tlumočí posvátnou vůli Svrchovaného Pána vesmíru, a proto by bylo hrubou urážkou — a dokonce napadením Božího majestátu a zpochybněním Boží autority —, kdyby bylo vynecháno nebo skryto jedinečné Boží jméno, které se v hebrejském textu nepopiratelně objevuje téměř 7 000krát v podobě יהוה (JHWH). Nejvýznačnějším rysem tohoto překladu je tedy navrácení Božího jména na jeho řádné místo v českém textu. Byl použit obecně uznávaný český tvar „Jehova“, a to 6 973krát v Hebrejských písmech a 237krát v Křesťanských řeckých písmech. Podrobnější rozbor tohoto námětu najdete v dodatku 1A–1D.

Při překládání Překladu nového světa se vynaložilo úsilí, aby byla vystižena autorita, působivost, dynamika a přímost původních Hebrejských a Řeckých písem a aby tyto rysy původních jazyků byly přeneseny do soudobé češtiny.

Překlad je v moderním jazyce a ani v různých modlitbách a osloveních určených Bohu nejsou použity archaismy.

Text Písma není parafrázován. Naopak se vynaložilo úsilí, aby překlad byl tak doslovný, jak jen to soudobá česká frazeologie umožňuje; současně se však také dbalo na to, aby neobratným doslovným překladem nebyl zastřen význam textu. Takové znění tedy uspokojí ty, kdo touží po překladu, který odpovídá originálu téměř slovo od slova. Je zřejmé, že i zdánlivě nevýznamné záležitosti, jako je například užití nebo vynechání čárky, mohou někdy změnit smysl původní pasáže.

Pokud doslovný překlad původního textu srozumitelně vyjadřuje správnou myšlenku, nebyl v zájmu stručnosti text přeložen volně nějakou soudobou frází s odpovídajícím významem. Jednotnosti překladu bylo dosaženo tím, že každému významnému slovu byl přiřazen jeden odpovídající ekvivalent, který se používal do té míry, jak to kontext připouštěl. V některých případech tím byl omezen výběr slov, ale na druhé straně je to užitečné při využívání křížových odkazů a porovnávání příbuzných textů.

Zvláštní péče se věnovala překládání hebrejských a řeckých sloves, aby byla vystižena jednoduchost, vřelost, povaha a působivost původních výrazů. Vynaložilo se úsilí na to, aby v překladu byla uchována atmosféra starověkého hebrejského a řeckého světa, způsob, jakým tehdy lidé uvažovali a mluvili, jak spolu jednali, apod. Tím se předešlo tomu, že by překlad odpovídal pouhým představám o tom, jak tehdy lidé mluvili nebo psali. Dbalo se tedy na to, aby překlad slovesných tvarů nebyl natolik přizpůsoben naší současnosti, že by se nedala rozpoznat atmosféra starověku. Znamená to, že čtenář se setká s mnoha hebrejskými a řeckými idiomy. Poznámky pod čarou v mnoha případech upozorňují na doslovné znění určitých výrazů.

Původní hebrejský text je hutný, protože stavba hebrejštiny umožňuje stručné vyjadřování. Když se však smysl a citové zabarvení činnosti vyjádřené stavem hebrejského slovesa má tlumočit do češtiny, ne vždy je možné zachovat stručnost, protože čeština postrádá takovou škálu slovesných tvarů. Pro vyjádření živosti, myšlenkových obrazů, dramatičnosti sloves a také pro vyjádření hlediska a časového pojetí biblického pisatele je občas potřeba použít pomocná slova, která překlad prodlužují. Obecně lze říci, že totéž platí i o řeckých slovesech. Slovesa v imperfektu byla tedy přeložena tak, aby byl vyjádřen nedokončený děj. Stejně jsou často překládána participia. Rozbor překladu hebrejských sloves najdete v dodatku 3C.

Povšimněte si, že některá slova z původních jazyků byla převzata do češtiny. Jsou to například slova „šeol“, „hádes“, „gehenna“, „amen“, „manna“ a „Mesiáš“.

TECHNICKÉ RYSY: Číslování kapitol a veršů odpovídá většině českých Biblí, a je tedy možné překlady snadno porovnávat. Verše jsou rozděleny do odstavců podle myšlenkových celků. Poetické úseky Písma, například Žalmy, jsou navíc graficky upraveny do podoby básně. Vyznačeny jsou také úseky psané formou akrostichu. (Viz Žalm 119.)

Důsledně jsou uplatňována pravidla novodobé interpunkce. Křesťanská řecká písma vznikala na pozadí hebrejštiny, a proto vlastní jména osob a míst převážně odpovídají hebrejskému způsobu psaní, a ne řeckému textu, který vycházel z řeckého překladu Hebrejských písem nazvaného Septuaginta (LXX). Výjimkou jsou hebrejská vlastní jména, která mají v češtině tradiční koncovku -jáš.

ŽIVÁ ZÁHLAVÍ: Na většině stran jsou nad textem živá záhlaví. Obsahují informace užitečné k rychlému vyhledávání biblických zpráv.

VELKÁ PÍSMENA: Výrazy BŮH a KRISTUS (psány velkými písmeny) označují místa, kde v anglickém nebo původním textu určitý člen u těchto slov vyzdvihuje postavení nebo úřad, který za těmito tituly stojí.

HRANATÉ ZÁVORKY: Jednoduché hranaté závorky [ ] uzavírají vložená slova, která doplňují smysl českého textu. Dvojité hranaté závorky [[ ]] označují slova nebo věty, které byly do původního textu vloženy. (Viz Lukáše 23:3, 34.)

Studijní pomůcky

KONKORDANCE: V zadní části této knihy je konkordance nadepsaná „Index biblických slov“. Je to seznam vybraných slov, u nichž je uvedeno jejich umístění v textu, obvykle se stručným výňatkem, který ukazuje na kontext. V knize najdete i „Index slov z poznámek pod čarou“, což je užitečná pomůcka k poznámkám pod čarou.

DODATEK: Články v dodatku jsou rozděleny do skupin, které jsou uspořádány tak, aby bylo možné je použít jako pomůcku při vysvětlování základních biblických nauk a jiných námětů. Články jsou označeny číslem a malou kapitálkou (například 1A, 1B, 2A, 2B, 2C). Čísla od jedné do devíti označují skupinu a písmena A, B, C atd. označují jednotlivé náměty z dané skupiny. Ke konci dodatku najdete tabulky pro přepočet peněžních jednotek, jednotek hmotnosti, délky a objemu, kalendářní měsíce v Bibli a také zeměpisné informace a mapy biblických míst. Tyto doplňující podrobné informace by měly mnoha lidem pomoci k tomu, aby se stali lepšími badateli Svatého Písma a byli lépe vybaveni k obhajobě biblické pravdy. (1. Petra 3:15)

KŘÍŽOVÉ ODKAZY: V této knize je více než 125 000 křížových odkazů. Tyto odkazy ukazují, že téměř ke každé biblické otázce existuje ještě nejméně jedno biblické svědectví. Pečlivé srovnávání křížových odkazů a studium doprovodných poznámek pod čarou odhalí, že všech 66 knih Bible je ve vzájemném souladu a tvoří vlastně jednu jedinou knihu, kterou inspiroval Bůh.

Křížové odkazy jsou uvedeny v prostředním sloupci a jsou v nich použity zkratky biblických knih. K příslušnému odkazu dovedou čtenáře abecední značky v textu. Na některých stránkách se odkazy nevešly do prostředního sloupce, a tak jsou umístěny také do dolní části pravého sloupce. Ve sloupci je uvedeno, kde začínají odkazy pro novou kapitolu.

Zkratka „LXX“ uvedená v odkazu upozorňuje na citaci ze Septuaginty (LXX), a další informace je možné najít v poznámce pod čarou k danému verši. Například v Římanům 9:17 je citát ze 2. Mojžíšovy 9:16 LXX.

Odkazy jsou uváděny k podobným myšlenkám, událostem a zprávám; k biografickým informacím; k zeměpisným informacím; k pasážím, v nichž se píše o splnění biblických proroctví; k přímým citátům veršů nebo jejich částí z jiných míst Bible; k vazbám mezi předobrazy ze smlouvy Zákona a jejich odpovídajícímu splnění v Křesťanských řeckých písmech. To vše přispívá k hlubokému poznání Bible.

POZNÁMKY POD ČAROU: Jiným významným rysem této publikace je rozsah informací, které je možno nalézt ve více než 11 000 poznámkách pod čarou. Vynaložilo se úsilí, aby jednoduchým způsobem byly předány důležité informace o textu. Poznámky pomáhají čtenáři, aby zjistil, že vyjádření v původních jazycích Bible — v hebrejštině, aramejštině a řečtině — jsou vzájemně v souladu.

Tam, kde se český překlad odklání od původního jazyka, poznámky ukazují podklad pro český překlad, a to uvedením rukopisů a překladů, které takové znění podporují. Také uvádíme alternativní český překlad hebrejského a řeckého textu, a to spolu s různým zněním jiných rukopisů a překladů.

Text sám o sobě je obvykle doslovným překladem, ale mnohé poznámky pod čarou obsahují další cenné doslovné překlady. Poznámky mohou poukazovat (1) na základní význam v daném jazyce, (2) na etymologii slov nebo (3) na uznávané slovníkové definice původního slova či slovního spojení. V případě Křesťanských řeckých písem je možné doplňující doslovný překlad porovnat s meziřádkovým překladem The Kingdom Interlinear Translation of the Greek Scriptures.

Nevytvořili jsme tedy komentář k Písmu, ale dali jsme k dispozici informace, které umožňují kriticky prozkoumat hodnotu překladu. V poznámkách jsou však ještě další cenné informace.

Objasněny jsou základní biblické náměty, jako je „duše“, „šeol“, „výkupné“, „vzkříšení“, „smíření“, „Bůh“, „Kristus“, „Království“ a „Milénium“. Také jsme uvedli drobné rozdíly, které jsou v různých hebrejských, řeckých a latinských rukopisech a překladech a týkají se například číslování veršů, jazykových obměn, slov převzatých z jiných jazyků než z hebrejštiny a významných okrajových poznámek na rukopisech.

Uvádíme i cenné alternativní překlady, informace o doslovném znění a důvody, proč byla dána přednost některým variantám překladu před základním hebrejským nebo řeckým textem. Uvádíme také informace o významech jmen biblických knih, osob a míst a rovněž geografické údaje. Peněžní, váhové a jiné jednotky jsou uvedeny v jednotkách, které se používají dnes, a podobně jsou převedena i kalendářní data. (Viz dodatek 8A, 8B.)

Poznámky pod čarou plně podporují navrácení Božího jména do textu. Pozornost je věnována i titulům a popisným výrazům, jež se týkají Jehovy Boha. Poznámky pod čarou podporují vědeckou přesnost Bible, a pomáhají také objasnit takzvané rozpory. V poznámkách jsou rovněž užitečné informace týkající se důležité biblické chronologie. Jiné údaje pomáhají porozumět biblickým výrazům, které se týkají morálky, posvátné služby, kazatelské činnosti a organizace. Poznámky pod čarou také pomáhají rozlišit mezi ‚Pánem‘, když jde o Jehovu, a ‚Pánem‘, když jde o Ježíše.

V poznámkách pod čarou jsou i stručné údaje o slohu, řečnických obratech, slovních hříčkách, idiomech, metaforách a eufemismech. Tak čtenář může vnímat ducha původních biblických jazyků. Gramatické informace o rodě, čísle, pádu a tvaru sloves se týkají původních jazyků, a ne českého překladu.

V kulatých závorkách, jež jsou v poznámkách pod čarou, jsou obvykle slova či výrazy, které jsou alternativou slov nebo slovních spojení uvedených před závorkou. Slova či výroky uvedené v hranatých závorkách většinou obsahují doplňující nebo vysvětlující informace.

Na poznámku pod čarou odkazuje symbol, který je v textu uveden za příslušným slovem či slovním spojením. Před vlastní poznámkou, která je pod příslušným sloupcem biblického textu, je uvedeno tučným písmem číslo verše a totožný symbol. Když je k jednomu verši více poznámek pod čarou, jsou odlišeny těmito symboly: *^, #^, *^, *^, *^, *.

TRANSLITERACE: V poznámkách pod čarou je také mnoho transliterovaných hebrejských, aramejských, řeckých a syrských slov. Při transliteraci jsou písmena jiné abecedy nahrazena písmeny z latinky. Transliterovaná slova se blíží původní výslovnosti, jsou v nich odděleny slabiky a vyznačen akcent. Latinská slova nebylo potřeba transliterovat, a jsou v nich tedy jen vyznačeny slabiky. Rukopisy v původních jazycích navíc nerozlišují velká a malá písmena, a tak jsme v transliterovaných slovech použili velká písmena tam, kde jsme to považovali za užitečné pro čtenáře.

Mnoho hebrejských slov má předpony a přípony, jež se někdy pojí s kořenným slovem. Tyto vazby je pak potřeba přeložit několika slovy. V těchto případech byla hlavní část transliterovaného hebrejského slova vytištěna tučnou kurzívou a odpovídající slovo v českém překladu v poznámce pod čarou je vytištěno tučně. V několika případech nebylo nutné překládat text vytištěný obyčejným typem písma. Tento systém tučného a obyčejného typu písma jsme použili také u slovních spojení řeckých, syrských a latinských. Týká se však hlavně hebrejštiny, a proto v jiných jazycích je někdy uvedeno jen příslušné slovo. Příklady:

1. Mojžíšova 23:8*: Dosl. „svou duší souhlasíte“, použito kolektivně. Heb. ʼeth-naf·šekhemʹ; řec. psy·cheiʹ.

Marek 10:30*: Nebo „pořádku věcí“; řec. ai·oʹni; J^17,22(heb.) u·va·ʽó·lamʹ, „a v pořádku věcí“.

Transliterované výrazy, v nichž není text nějak vyznačen, odpovídají slovu či úseku, ke kterému poznámka pod čarou patří. Transliterována jsou citovaná slova, ne slova, která byla vypuštěna. Další informace o předponách a příponách najdete v dodatku 3B.

BIBLIOGRAFICKÉ ZKRATKY A ZNAČKY: V poznámkách pod čarou bylo při uvádění informací o textu nutné odvolávat se na mnohé rané rukopisy a papyry, kodexy, tištěná vydání a soudobé odborné publikace. Uvádíme zde tabulku hlavních zkratek a značek, které jsou v této publikaci použity v poznámkách pod čarou.

א (ʼalef) Sinajský kodex, řec., 4. století n. l., Britské muzeum, H. p., Ř. p.

A Alexandrijský kodex, řec., 5. století n. l., Britské muzeum, H. p., Ř. p.

Al Aleppský kodex, heb., asi 930 n. l., Izrael, H. p.

Aq Aquilův řec. překlad H. p., 2. století n. l.

Arm Arménský překlad, 5. století n. l.; H. p., Ř. p.

B Vatikánský rkp. 1209, řec., 4. století n. l., Vatikán, Řím, H. p., Ř. p.

B 19^A Viz Leningrad.

Bauer A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature, W. Bauer, druhé anglické vydání, revidovali F. W. Gingrich a F. W. Danker, Chicago a Londýn (1979).

BDB Hebrew and English Lexicon of the Old Testament, Brown, Driver a Briggs, Oxford, reprint 1978.

BHK Biblia Hebraica, Kittel, Kahle, Alt a Eissfeldt, Privilegierte Württembergische Bibelanstalt, Stuttgart, sedmé až deváté vydání, 1951–1955, H. p.

BHS Biblia Hebraica Stuttgartensia, Elliger a Rudolph, Deutsche Bibelstiftung, Stuttgart, 1977, H. p.

C Codex Ephraemi rescriptus, řec., 5. století n. l., Paříž, H. p., Ř. p.

Ca Káhirský kodex, heb., 895 n. l., Káhira, Egypt, H. p.

D Codex Bezae, řec. a lat., 5. století n. l., Cambridge, Anglie, a Paříž, Ř. p.

Gins. Massoretico-Critical Text of the Hebrew Bible, C. D. Ginsburg, Londýn, 1926.

Gins.^Int Introduction to the Massoretico-Critical Edition of the Hebrew Bible, C. D. Ginsburg, Ktav Publishing House, New York, reprint 1966.

Gins.^Mas The Massorah, C. D. Ginsburg, Ktav Publishing House, New York, reprint 1975.

GK Gesenius’ Hebrew Grammar, E. Kautzsch a A. E. Cowley, Oxford (1910).

Int The Kingdom Interlinear Translation of the Greek Scriptures, Watch Tower Bible and Tract Society, Brooklyn, 1969, doslovný překlad z řečtiny do angličtiny.

It Překlady ve staré latině, Itala, 2. až 4. století n. l.; H. p., Ř. p.

It^{Legionensis(margin)} Codex Gothicus Legionensis (okrajové poznámky), 7. století n. l., León, Španělsko, H. p.

It^{ms c} Codex Colbertinus, 12. nebo 13. století n. l., Paříž, Ř. p.

It^{ms l} Codex Rehdigeranus, 8. století n. l., Berlín, Ř. p.

it-1 nebo it-2 Hlubší pochopení Písma, Watch Tower Bible and Tract Society, 1998.

J¹ Matouš, heb., J. du Tillet, ed., s latinským překladem od J. Merciera, Paříž, 1555.

J² Matouš, heb., vložený jako zvláštní kapitola v díle ʼEʹven boʹchan [„Vyzkoušený kámen“], Šem-Tob ben Isaac Ibn Šaprut, 1385 (vydání: The Gospel of Matthew According to a Primitive Hebrew Text, George Howard, Macon, Georgia, 1987).

J³ Matouš a Hebrejcům, heb. a lat., Sebastian Münster, Bazilej, 1537 a 1557.

J⁴ Matouš, heb., J. Quinquarboreus, Paříž, 1551.

J⁵ Liturgická evangelia, heb., F. Petri, Wittemberg, 1573.

J⁶ Liturgická evangelia, německy, lat., řec. a heb., Johann Clajus, Lipsko, 1576.

J⁷ Křesťanská řecká písma ve 12 jazycích včetně heb., Elias Hutter, Norimberk, 1599–1600.

J⁸ Křesťanská řecká písma, heb., William Robertson, Londýn, 1661.

J⁹ Evangelia, heb. a lat., Giovanni Battista Jona, Řím, 1668.

J¹⁰ The New Testament ... in Hebrew and English, Richard Caddick, sv. I–III, obsahující Matouše–1. Korinťanům, Londýn, 1798–1805.

J¹¹ Křesťanská řecká písma, heb., Thomas Fry a další, Londýn, 1817.

J¹² Křesťanská řecká písma, heb., William Greenfield, Londýn, 1831.

J¹³ Křesťanská řecká písma, heb., A. McCaul, M. S. Alexander, J. C. Reichardt a S. Hoga, Londýn, 1838.

J¹⁴ Křesťanská řecká písma, heb., J. C. Reichardt, Londýn, 1846.

J¹⁵ Lukáš, Skutky, Římanům a Hebrejcům, heb., J. H. R. Biesenthal, Berlín, 1855, 1867, 1853 a 1858.

J¹⁶ Křesťanská řecká písma, heb., J. C. Reichardt a J. H. R. Biesenthal, Londýn, 1866.

J¹⁷ Křesťanská řecká písma, heb., Franz Delitzsch, Londýn, vydání z roku 1981.

J¹⁸ Křesťanská řecká písma, heb., Isaac Salkinson a C. D. Ginsburg, Londýn.

J¹⁹ Jan, heb., Moshe I. Ben Maeir, Denver, Colorado, 1957.

J²⁰ A Concordance to the Greek Testament, W. F. Moulton a A. S. Geden, 4. vydání, Edinburgh, 1963.

J²¹ The Emphatic Diaglott (Řecko–anglický meziřádkový překlad), Benjamin Wilson, New York, 1864, reprint Watch Tower Bible and Tract Society, Brooklyn, 1942.

J²² Křesťanská řecká písma, heb., United Bible Societies, Jeruzalém, 1979.

J²³ Křesťanská řecká písma, heb., J. Bauchet a D. Kinnereth (Arteaga), Řím, 1975.

J²⁴ A Literal Translation of the New Testament ... From the Text of the Vatican Manuscript, Herman Heinfetter, Londýn, 1863.

J²⁵ St. Paul’s Epistle to the Romans, W. G. Rutherford, Londýn, 1900.

J²⁶ Žalmy a Matouš 1:1–3:6, heb., Anton Margaritha, Lipsko, 1533.

J²⁷ Die heilige Schrift des neuen Testaments, Dominik von Brentano, 3. vydání, Vídeň a Praha, 1796.

J²⁸ The New Covenant Commonly Called The New Testament—Peshitta Aramaic Text With a Hebrew Translation, vydala The Bible Society, Jeruzalém, 1986.

JThS Journal of Theological Studies, Clarendon, Oxford.

KB Lexicon in Veteris Testamenti Libros, L. Koehler a W. Baumgartner, Leiden, Nizozemsko, 1953.

KB³ Hebräisches und Aramäisches Lexikon zum Alten Testament, W. Baumgartner, 3. vydání, Leiden, Nizozemsko, 1967–.

Leningrad Leningradský kodex B 19^A, heb., 1008 n. l., H. p., Saltykovova-Ščedrinova státní veřejná knihovna, Sankt Peterburg, Rusko.

LSJ A Greek-English Lexicon, H. Liddell a R. Scott, revidoval H. S. Jones, Oxford, 1968.

LXX Řecká Septuaginta, původně vytvořena ve 3. a 2. století př. n. l., H. p. (A. Rahlfs, Deutsche Bibelgesellschaft, Stuttgart, 1935).

LXX^א Viz א.

LXX^A Viz A.

LXX^B Viz B.

LXX^Bagster Septuaginta (s anglickým překladem od Sira Lancelota Brentona, S. Bagster & Sons, Londýn, 1851).

LXX^Lagardian Septuaginta (P. de Lagarde, Göttingen, Německo, 1883).

LXX^Lucian Verze Septuaginty od Lúkiána, 4. století n. l., H. p.

LXX^Thomson Septuaginta, přeložil C. Thomson, Pells, ed., Londýn, 1904.

M Masoretský hebrejský text z Leningradského kodexu B 19^A vydaný v BHK a BHS.

Nestle-Aland Novum Testamentum Graece, 26. vydání, Stuttgart, 1979.

NS Svaté Písmo — Překlad nového světa, Watch Tower Bible and Tract Society, Brooklyn, revize z roku 1997.

P⁴⁵ Papyrus Chester Beatty 1, řec., 3. století n. l., Dublin, Ř. p.

P⁴⁶ Papyrus Chester Beatty 2, řec., asi 200 n. l., Dublin, Ann Arbor, Michigan, Ř. p.

P⁴⁷ Papyrus Chester Beatty 3, řec., 3. století n. l., Dublin, Ř. p.

P⁶⁶ Papyrus Bodmer 2, řec., asi 200 n. l., Ženeva, Ř. p.

P⁷⁴ Papyrus Bodmer 17, řec., 7. století n. l., Ženeva, Ř. p.

P⁷⁵ Papyrus Bodmer 14, 15, řec., asi 200 n. l., Ženeva, Ř. p.

1QIs^a Izajášův svitek od Mrtvého moře, Jeruzalém, nalezen v roce 1947 v kumránské jeskyni č. 1.

4QDeut^q Zlomek svitku od Mrtvého moře obsahující 5. Mojžíšovu, uložen v Jeruzalémě, nalezen v kumránské jeskyni č. 4.

Sam Samaritánský Pentateuch, původně vytvořen asi ve 4. století př. n. l. (vydání: Biblia Polyglotta, Brian Walton, Londýn, sv. I, 1657; Der hebräische Pentateuch der Samaritaner, A. von Gall, 1914–1918 [reprint v Berlíně, 1963]).

si „Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné“, Watch Tower Bible and Tract Society, Brooklyn, 1992.

Sn Hebrew Old Testament, N. H. Snaith, Izrael, 1970.

Sy, Sy^p Syrská Pešita, křesťanská aram., původně vytvořená v 5. století n. l. (S. Lee, ed., Londýn, 1826, reprint United Bible Societies, 1979).

Sy^c Curetonijský syrský překlad, původně vytvořený v 5. století n. l. (vydání: The Curetonian Version of the Four Gospels, F. Crawford Burkitt, sv. 1, Cambridge, Anglie, 1904).

Sy^h Philoxeniana, Harklenský syrský překlad, 6. a 7. století n. l.; Ř. p.

Sy^Hexapla Syrská Hexapla, 7. století n. l., Britské muzeum, H. p.

Sy^hi Jeruzalémský (Hierosolymitanum) překlad, stará syrština, 6. století n. l.; Ř. p.

Sy^s Sinajský syrský kodex, 4. nebo 5. století n. l., evangelia.

Sym Řecký překlad H. p., Symmachus, asi 200 n. l.

T Targumy, aram. parafráze částí H. p.

T^J Targum Jonatan, Jeruzalémský targum I (Pseudo-Jonatan) a Jeruzalémský targum II (zlomkovitý targum).

T^Lagardian Targum (P. de Lagarde, 1872, 1873), H. p.

T^O Targum Onkelos (Babylónský targum), Pentateuch.

T^P Palestinský targum, Vatikán, Řím, Pentateuch.

TDOT Theological Dictionary of the Old Testament (anglické vydání), Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, USA, 1974–.

TDNT Theological Dictionary of the New Testament (anglické vydání), Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, USA, 1964–1976.

Th Řecký překlad H. p., Theodotion, 2. století n. l.

TR Textus Receptus (přijatý text) Ř. p., R. Stephanus, 1550.

UBS The Greek New Testament, United Bible Societies, 3. vydání, 1975.

Vg Latinská Vulgáta, původně vytvořená asi roku 400 n. l. Jeronýmem (Iuxta Vulgatam Versionem, Württembergische Bibelanstalt, Stuttgart, 1975).

Vg^c Latinská Vulgáta, klementinská revize (S. Bagster & Sons, Londýn, 1977).

Vg^s Latinská Vulgáta, sixtinská revize, 1590.

Vg^ww Novum Testamentum Latine secundum editionem Sancti Hieronymi ad Codicum Manuscriptorum Fidem, J. Wordsworth a H. J. White, Oxford, 1911.

VT Vetus Testamentum, E. J. Brill, Leiden, Nizozemsko.

W Freer Gospels, 5. století n. l., Washington.

WH The New Testament in the Original Greek, Westcott a Hort, vydání z roku 1948 (přetištěno v Int).

Zorell^Gr Lexicon Graecum Novi Testamenti, 3. vydání, F. Zorell, Paříž, 1961.

Zorell^Heb Lexicon Hebraicum Veteris Testamenti, F. Zorell, Řím, 1984.

^* Znění podle původního (prvního) pisatele řeckého rukopisu.

^c Znění podle některého korektora řeckého rukopisu.

ZKRATKY: Kromě zkratek biblických knih jsou použity i následující zkratky.

aj. — a jiné

a násl. — a následující

aram. — aramejština, aramejsky

atd. — a tak dále

cm — centimetr

č. — číslo

dosl. — doslova

ed. — editor

g — gram

heb. — hebrejština, hebrejsky

H. p. — Hebrejská písma

j. č. — jednotné číslo

kap. — kapitola

kg — kilogram

km — kilometr

l — litr

lat. — latina, latinsky

m — metr

mn. č. — množné číslo

m. r. — mužský rod

nad — nadpis

např. — například

n. l. — našeho letopočtu

§ — oddíl

¶ — odstavec

p. — pád

ppč. — poznámka pod čarou

př. n. l. — před naším letopočtem

rkp. — rukopis (také ^rkp.)

řec. — řečtina, řecky

Ř. p. — Řecká písma

s. — strana

stol. — století

sl. — sloupec

sv. — svazek (knihy)

syr. — syrština, syrsky

tj. — to jest

v. — verš

vyd. — vydání

ž. r. — ženský rod

Závěr

Rozsáhlé křížové odkazy a technické informace uvedené v tomto novém vydání Svatého Písma — Překladu nového světa člověku pomáhají, aby si uvědomil, že jednotlivé knihy Bible tvoří provázaný, inspirovaný celek, z něhož vychází ‚čistý jazyk‘ pravdy. (Sefanjáš 3:9) Před čtenáři, kteří se ‚chvějí‘ před Jehovovým svatým slovem, se při studiu této publikace otevírají další a další stránky biblického porozumění. (Izajáš 66:2, 5) Přejeme si, aby každý čtenář mohl plně využívat různé rysy tohoto vydání Svatého Písma, a získal tak přesné poznání pravdy a pak ještě více ocenil, že „slovo Boha je živé a vykonává moc“. (Hebrejcům 4:12) Skutečně šťastní jsou ti lidé, kteří stále hodují u Jehovova bohatého duchovního stolu, a to tím, že zkoumají Boží živé slovo, svatou Bibli. (Matouš 5:3)