Výrazná změna k lepšímu

„V roce 1900 stál svět na prahu nejvýznamnějšího období změn v lidských dějinách. Starý pořádek věcí ustupoval novému.“ — The Times Atlas of the 20th Century

NA ZAČÁTKU 20. století „svět vstoupil do éry mimořádného neklidu a násilí,“ uvádí výše citovaná publikace. V tomto století proběhlo více válek než v jakémkoli jiném století a zabito bylo přes sto milionů lidí.

V tomto období zahynulo ve válkách více civilních obyvatel než kdykoli dříve. Patnáct procent obětí v první světové válce byli civilisté. Během druhé světové války však v některých zemích zahynulo více civilistů než vojáků. Civilisté také tvořili převážnou většinu těch milionů lidí, kteří byli od té doby zabiti ve válkách. Toto násilí je splněním biblického proroctví o jezdci na ‚ohnivě zbarveném koni‘, kterému „bylo dáno, aby odňal ze země mír“. (Zjevení 6:3, 4; Matouš 24:3–7)

Posun hodnot

Ve 20. století se splnilo proroctví zaznamenané ve 2. Timoteovi 3:1–5, kde se říká: „V posledních dnech tu budou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, budou spíše milovat rozkoše než milovat Boha, ti, kdo mají způsob zbožné oddanosti, ale vůči její síle se prokazují jako falešní.“

Nedokonalí lidé měli v určité míře tyto vlastnosti vždy. Během 20. století se však tyto postoje rozšířily a prohloubily. Lidé, kteří se chovají výše uvedeným způsobem, byli kdysi pokládáni za antisociální — nebo přímo za ničemné. Nyní dokonce i mezi lidmi, kteří „mají způsob zbožné oddanosti“, je stále více těch, kdo takové chování pokládají za normální.

Pro nábožensky založené lidi kdysi bylo nemyslitelné, že by spolu dvojice žily bez uzavření manželství. Mít dítě za svobodna se pokládalo za hanebnost a stejně se pohlíželo na homosexuální vztahy. O potratu nemohlo být ani řeči a stejně tak o rozvodu. Nepoctivost při obchodování byla trestuhodným činem. Ale dnes, jak uvádí jeden zdroj, „je přípustné všechno“. Proč? Protože „to slouží sobeckým zájmům těch, kdo nechtějí, aby jim druzí určovali, co mají dělat“.

V tomto století lidé opustili vysoká mravní měřítka, a v důsledku toho se změnily priority. V knize The Times Atlas of the 20th Century se píše: „V roce 1900 národy i jednotlivci ještě posuzovali svou hodnotu nepeněžními výrazy. . . . Koncem tohoto století posuzují národy svůj úspěch téměř výlučně výrazy ekonomickými. . . . K podobným změnám došlo i v tom, jak se lidé dívají na bohatství.“ Rozšířené hazardní hraní dnes v lidech posiluje lásku k penězům a rádio, televize, filmy i videonahrávky propagují hmotné touhy. Dokonce i z kvízů a reklamních soutěží vyplývá, že peníze jsou skoro všechno, pokud ne úplně všechno.

Spolu, avšak každý zvlášť

Začátkem 20. století žila většina lidí na venkově. Začátkem 21. století bude údajně více než polovina populace žít ve městech. Kniha 5000 Days to Save the Planet říká: „Úkol zajistit slušnou životní úroveň dnešním obyvatelům měst, když pomineme budoucí generace, před nás staví zdánlivě nepřekonatelné problémy.“ Časopis World Health, který vydává OSN, uvedl: „Podíl lidí, kteří žijí ve městech, celosvětově prudce roste. . . . Stamiliony jich . . . nyní žijí v podmínkách, které škodí jejich zdraví, a dokonce ohrožují jejich život.“

Je paradoxní, že ačkoli se lidé stěhují blíž k sobě do měst, zároveň je to od sebe vzdaluje. Televize, telefony a Internet spolu s on-line shopping (nakupováním po Internetu) jsou sice užitečné, ale nedochází při tom k osobnímu kontaktu. Německé noviny Berliner Zeitung proto docházejí k závěru: „Dvacáté století není jen stoletím přelidnění. Je také stoletím osamělosti.“

To vede k takovým tragédiím, k jaké došlo v Hamburku, kde bylo v bytě jednoho muže nalezeno jeho tělo až pět let potom, co zemřel. „Nikdo ho nepostrádal, ani příbuzní, ani sousedé, ani úřady,“ napsal časopis Der Spiegel a dodal: „Pro mnoho lidí je to symbolem děsivého rozsahu každodenní anonymity a nedostatku společenského kontaktu ve velkých městech.“

Za tuto špatnou situaci není odpovědná jen věda a technika. Odpovědni jsou především lidé. V porovnání s minulostí je v tomto století mnohem více těch, kdo ‚milují sami sebe, milují peníze, jsou nevděční, nemají přirozenou náklonnost, jsou nepřístupní jakékoli dohodě, jsou bez lásky k dobru, spíše milují rozkoše než Boha‘. (2. Timoteovi 3:1–5)

Pozoruhodný rok 1914

Podle Winstona Churchilla „se zdál být začátek dvacátého století slibný a klidný“. Mnozí lidé si mysleli, že přinese éru nebývalého míru a prosperity. Nicméně Strážná věž z 1. září 1905 varovala, že „brzy dojde k mnoha válkám“, a také uvedla, že v roce 1914 nastane „velký převrat“.

Tato publikace skutečně již od roku 1879 poukazovala na rok 1914 jako na významné datum. V pozdějších letech Strážná věž uvedla, že biblická proroctví v knize Daniel přesně označovala toto datum jako dobu, kdy bude v nebesích zřízeno Boží Království. (Matouš 6:10) V roce 1914 však ještě nenastala doba, aby toto Království převzalo plnou správu nad pozemskými záležitostmi, ale byla to doba, kdy toto Království již začalo vládnout.

Biblické proroctví předpovědělo: „Za dnů těch králů [existujících v naší době] zřídí nebeský Bůh království [v nebesích], které nebude nikdy zničeno.“ (Daniel 2:44) Toto Království, v němž je Kristus králem, začalo zde na zemi shromažďovat bohabojné lidi, kteří touží být jeho poddanými. (Izajáš 2:2–4; Matouš 24:14; Zjevení 7:9–15)

Souběžně s tím, co se dělo v nebesích, začaly v roce 1914 ‚poslední dny‘, časové období, které skončí zničením nynějšího systému věcí. Ježíš předpověděl, že počátek tohoto období se bude vyznačovat světovými válkami, nedostatkem potravin, epidemiemi chorob, ničivými zemětřeseními, vzrůstem nezákonnosti a také tím, že ochladne láska k Bohu i k lidem. To všechno bude označovat „počátek tísnivých bolestivých křečí“. (Matouš 24:3–12)

Brzy bude úplně nový svět

V těchto „posledních dnech“ již nyní žijeme osmdesát pět let a rychle se blížíme ke konci tohoto neuspokojivého systému věcí. Boží Království pod vládou Krista již brzy „ukončí všechna tato království [jež nyní existují] a samo bude stát na neurčité časy“. (Daniel 2:44; 2. Petra 3:10–13)

Ano, Bůh odstraní ze země ničemnost a do úplně nového světa uvede lidi, kteří milují spravedlnost. „Přímí, ti budou přebývat na zemi, a bezúhonní, ti na ní zbudou. Pokud jde o ničemné, ti budou právě ze země odříznuti.“ (Přísloví 2:21, 22)

To je velmi radostná zpráva a určitě si zaslouží, aby byla široko daleko ohlašována. Boží Království brzy vyřeší problémy, které se ve 20. století jenom zhoršily — války, chudobu, nemoci, nespravedlnost, nenávist, nesnášenlivost, nezaměstnanost, zločinnost, nespokojenost a smrt. (Viz Žalm 37:10, 11; 46:8, 9; 72:12–14, 16; Izajáše 2:4; 11:3–5; 25:6, 8; 33:24; 65:21–23; Jana 5:28, 29; Zjevení 21:3, 4.)

Líbí se vám vyhlídka na věčný život ve spravedlivém světě nepopsatelného štěstí? Požádejte svědky Jehovovy o další informace. Ve vaší vlastní Bibli vám ukážou, že rozhodující roky změn, jimiž se vyznačuje 20. století, brzy skončí, a potom se budete moci těšit z nekonečného požehnání.

[Obrázek na straně 10]

Brzy bude úplně nový svět