(7) Aq^Burkitt uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného starohebrejskými písmeny na těchto místech: 1Kr 20:13, 13, 14; 2Kr 23:12, 16, 21, 23, 25, 26, 27. Tyto fragmenty řeckého textu v Aquilově překladu vydal F. Crawford Burkitt ve svém díle Fragments of the Books of Kings According to the Translation of Aquila, Cambridge, 1898, s. 3–8. Tyto palimpsesty, fragmenty knih Královských, byly nalezeny v Egyptě, v genize synagógy v Káhiře. Byly datovány do konce pátého nebo začátku šestého století n. l.

(8) Aq^Taylor uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného starohebrejskými písmeny na těchto místech: Ža 91:2, 9; 92:1, 4, 5, 8, 9; 96:7, 7, 8, 9, 10, 13; 97:1, 5, 9, 10, 12; 102:15, 16, 19, 21; 103:1, 2, 6, 8. Tyto zlomky řeckého textu Aquilova překladu uveřejnil C. Taylor ve svém díle Hebrew-Greek Cairo Genizah Palimpsests, Cambridge, 1900, s. 54–65. Tyto fragmenty byly datovány do druhé poloviny pátého století n. l., nejpozději však do počátku šestého století n. l.

(10) Ambrosian O 39 sup. uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného hebrejskými čtvercovými písmeny ve všech pěti sloupcích na těchto místech: Ža 18:30, 31, 41, 46; 28:6, 7, 8; 29:1, 1, 2, 2, 3, 3; 30:1, 2, 4, 7, 8, 10, 10, 12; 31:1, 5, 6, 9, 21, 23, 23, 24; 32:10, 11; 35:1, 22, 24, 27; 36:nad, 5; 46:7, 8, 11; 89:49 (ve sloupcích 1, 2 a 4), 51, 52. Tento kodex datovaný do konce devátého století n. l. má pět sloupců. První sloupec obsahuje transliteraci hebrejského textu do řečtiny, druhý sloupec obsahuje řecký překlad Aquilův,