• Bible v jednom svazku
    Strážná věž – 2001 | 1. května

    • V roce 678 n. l. přinesl tento kodex na Britské ostrovy anglosaský opat Ceolfrith, když se vrátil ze svého pobytu v Římě. Tak se kodex dostal do dvojkláštera ve Wearmouthu a Jarrow, jehož byl Ceolfrith představeným. Toto dvojklášteří leželo na území dnes označovaném jako Northumbria v Anglii.

      Cassiodorova jednosvazková Bible jistě Ceolfritha a jeho mnichy fascinovala, a přitažlivé pro ně patrně bylo i to, jak snadno se dá používat. Během několika desetiletí tedy vytvořili tři další exempláře úplné jednosvazkové Bible. Dochoval se jen jeden z nich, rukopis obrovských rozměrů nazývaný Codex Amiatinus. Má 2 060 stran psaných na jemném pergamenu z teletiny, přičemž rozměr každé z nich byl asi 51 krát 33 centimetrů. Včetně desek je tento kodex 25 centimetrů silný a váží přes 34 kilogramů. Je to nejstarší úplná jednosvazková latinská Bible, dochovaná do dnešní doby. Vynikající znalec Bible Fenton J. A. Hort, který žil v 19. století, identifikoval tento kodex v roce 1887. Hort o něm řekl: „Dokonce i v dnešním pozorovateli vyvolává toto fenomenální dílo v podobě [rukopisných] listů dojem nepříliš vzdálený posvátné úctě.“

      Návrat do Itálie

      Původní Codex Grandior, který byl vytvořen na Cassiodorův pokyn, se ztratil. Ale dílo, které podle jeho vzoru vzniklo v anglosaském prostředí, totiž Codex Amiatinus, se zanedlouho po svém dokončení vydalo na cestu zpět do Itálie. Ceolfrith se krátce před svou smrtí rozhodl vrátit do Říma. Jako dar pro papeže Řehoře II. s sebou vzal jeden ze svých tří rukopisů latinské Bible. Cestou v roce 716 n. l. Ceolfrith ve francouzském městě Langres zemřel. Jeho Bible však v cestě pokračovala společně se skupinou jeho spolucestujících. Kodex byl nakonec uložen v knihovně kláštera na Monte Amiata ve střední Itálii, a podle tohoto místa je pojmenován Codex Amiatinus. V roce 1782 byl tento rukopis přenesen do Medicejsko-Laurentinské knihovny v italské Florencii a patří k jejím nejcennějším pokladům.