Je váš život nudný? Můžete to změnit!

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! VE ŠPANĚLSKU

KDYŽ bylo Margaretě a Brianovi asi 55 let, naskytla se jim jedinečná příležitost — předčasný odchod do důchodu s vysokou penzí! Tehdy se rozhodli, že odjedou na jih, za sluncem a plážemi Středozemního moře. Čekal je poklidný život v jejich chatě na pobřeží — žádné starosti, žádné problémy.

Po dvou letech tento sladký sen zhořkl. Brian vysvětloval: „Zdálo se, že všechno je tak prázdné — den za dnem míjel a nebylo co dělat. Chodil jsem samozřejmě plavat, trochu jsem hrál golf nebo tenis a vedl nekonečné hovory s kýmkoli, kdo mi naslouchal. O čem? O malichernostech.“

Gisele je něco přes dvacet let a má krásnou holčičku. Odpoledne jde tato matka se svou dcerou jako obvykle do parku, kde si dcerka hraje na pískovišti. Holčička je plně zaujata hrou, radostně dělá z písku bábovičky a hrady. Maminka sedí vedle na lavičce a své malé dítě pozorně sleduje. Ale dívá se na ně opravdu pozorně? Sedí na lavičce, uši ‚přilepené‘ k přenosnému rádiu. Přes cigaretový kouř své dítě sotva vidí. Je unuděná až k pláči.

Petr, sedmnáctiletý student střední školy, sedí ve svém pokoji, obklopen nejnovějšími zázraky elektroniky. Pustí si jednu ze svých videoher — jen aby zjistil, že ho už nezajímá. Hrál tuto hru nejméně stokrát a tu ‚mašinu‘ už stejně dokáže porazit. Že by si pustil nějakou hudbu? Jenže všechny desky, které má, už poslouchal tolikrát. K smrti unuděný naříká: „Nevím, co mám dělat.“

Zabíjíte čas?

Jistě, ne každý člověk má nudný a jednotvárný život. Stále je ještě mnoho lidí, kteří žijí šťastným životem, který má smysl. Nacházejí uspokojení v tom, že poznávají nové věci, uspokojují své tvůrčí schopnosti a pěstují dobré vztahy s druhými lidmi. A dokonce — a to je ještě mnohem důležitější — si pěstují dobrý vztah k Bohu.

Nuda však postihuje lidi všech povolání a každého společenského postavení. Nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že nudou trpí každý třetí Němec. Ctižádostivý mladý člověk střední vrstvy (označovaný jako yuppie), který je stálým návštěvníkem zábavních podniků ve městě; nezaměstnaný mladý člověk, který zabíjí čas posloucháním hlasité hudby a pitím levného piva; tovární dělník, který promarní víkend sledováním televize; vysoký úředník, který si připadá bezradný, když opouští svou kancelář — ti všichni trpí společnou nemocí — nudou.

Starověcí filozofové ji nazývali taedium vitae (latinský výraz pro nudu). V němčině je to Langeweile (česky dlouhá chvíle). Čas, který se vleče, práce, která se zdá být nesmyslná, touha „tomu všemu uniknout“ — to jsou nejběžnější příznaky nudy.

Imunní nejsou ani bohatí lidé. Roger Rosenblatt, který píše pro časopis Time, popisoval rozmařilý životní styl bohatých lidí a poznamenal: „Co říkají největší rozhazovači na světě, když si pořídili velký dům s velkou zahradou a velkými zvířaty, chodí na večírky a znají se s důležitými osobnostmi? Že se nudí. Nudí se.“

Dříve si lidé mysleli, že všelékem proti nudě je více volného času. Domnívali se, že zlidštění pracovních podmínek, odstranění monotónní dřiny z minulosti a značné množství volného času způsobí, že život průměrného člověka začne přinášet uspokojení. Žel, není to tak jednoduché. Ukázalo se, že rozhodování o tom, co dělat ve volném čase, je obtížnější, než se očekávalo. Mnozí lidé celý týden dychtivě očekávají příjemný víkend. Když víkend nadejde, oni pouze zjistí, že se jejich očekávání prostě nenaplnilo.

Negativní důsledky nudy

Mnoho lidí se nudě snaží uniknout tím, že se oddávají nadměrné aktivitě. Někteří začali být posedlí prací, protože prostě nevěděli co s časem, když nejsou v kanceláři. Jiní svou nudu utápějí v alkoholu nebo hledají vzrušení tím, že experimentují s drogami. Mnoho rozmařile žijících hvězd zábavního světa vyplňuje drogami, jako je kokain, prázdnotu, kterou pociťují, když dozní potlesk. Nuda je označována za jednu z příčin toho, že stále vzrůstá počet svobodných nezletilých matek. Mnohé z nich si snad myslí, že dítě dá jejich prázdnému životu smysl.

Nuda je dokonce spojována s rostoucí zločinností. Časopis Time se zmiňuje o tom, že mnoho mladých lidí ukončí v šestnácti letech školu a nemá co dělat. Píše, že ve srovnání s jejich pracujícími vrstevníky je u nezaměstnaných mladých lidí ze západní Evropy „pravděpodobnější, že spáchají sebevraždu, budou zneužívat drogy, budou porušovat zákony a dívky této skupiny otěhotní jako svobodné“. Zdá se, že se znovu potvrzuje staré pořekadlo, že „Satan stále nachází nějaké darebnosti pro zahálčivé ruce“. (Srovnej Efezanům 4:28.)

Je snadné nudu překonat?

VÝNOSNOU živností se dnes stalo poskytování nekonečného množství zábavy milionům znuděných lidí. Exotické dovolené, velmi složitá elektronická zařízení, důmyslné koníčky — všechno je vymyšleno tak, aby zákazníci mohli zabíjet čas. Nuda se však nad lidmi dále vznáší jako přízrak. Dokonce i o dovolené potřebují znudění výletníci něco, co je udrží v dobré náladě. A mnoho lidí, kteří nadšeně provozují jogging, má pocit, že jim něco chybí, když s sebou nemají přenosné rádio.

Není pochyb o tom, že zábava, například televize, vzrušuje a pomáhá nudu zahnat. Otázkou však je, na jak dlouho. Pro některé lidi je to jako návyková droga. Příště potřebují silnější podněty a více vzrušení; jinak zase převládne ten deprimující pocit — ‚to všechno už jsem viděl‘. Místo aby taková zábava problém nudy řešila, může se nakonec stát jedním z činitelů, které k nudě přispívají.

Sledování televize samo o sobě nudu nezpůsobuje. Přílišné sledování televize však nudu ani nezahání. Bývá to naopak horší — čím více jste na televizi ‚připojeni‘, tím více můžete být ‚odpojeni‘ od skutečnosti. Příliš často se to stává v případě dětí. V rámci jedné studie byla dětem ve věku čtyř a pěti let položena otázka, zda by se raději vzdaly televize, nebo svého otce. Každé třetí dítě usoudilo, že by byl snesitelnější život bez tatínka!

Uspokojovat každou svou touhu také není řešením. Jeden poslanec Sociálně demokratické strany v německém parlamentu se vyjádřil, že mnoho mladých lidí je nyní „vychováváno v období hmotného blahobytu — mohou mít každou hračku, každou dovolenou, každou novou módu“. Existuje ještě vůbec něco, pro co se mladí lidé mohou nadchnout? Je velmi pravděpodobné, že rodiče, kteří s nejlepším úmyslem zahrnují své děti všemi nejnovějšími vymoženostmi, způsobí, že jejich děti budou v dospělosti trpět chronickou nudou.

Základní příčiny nudy

Není reálné, že by se člověk nudy úplně zbavil. Život v tomto světě nemůže neustále přinášet vzrušení a štěstí. Takové nerealistické očekávání by mohlo být příčinou zbytečného zklamání. Zároveň však existují určité činitele, které věci zhoršují.

Dnes se například stále více rodin rozpadá. Příčinou může být to, že rodiče jsou tak zaujati svou vlastní zábavou, že přestanou trávit dost času se svými dětmi. Není překvapující, že mladí lidé pak hledají způsoby, jak by se sami zabavili — na diskotékách, ve videohernách, v obchodních střediscích a v podobných zařízeních. V důsledku toho jsou v mnoha domácnostech rodinné vycházky a další společné činnosti věcí minulosti.

Mnoho dalších lidí je tak nespokojeno se svým jednotvárným životem, že nevědomky jako by zalézají do své ulity a bez ohledu na druhé dělají to, co přináší potěšení jim samotným. Stále více se od druhých odlučují a přitom chovají marnou naději na to, že dosáhnou nějaké seberealizace. Ale ono je to nakonec prostě jinak. Nikdo se přece nemůže úplně izolovat od ostatních lidí. Potřebujeme společnost a potřebujeme s někým komunikovat. Z toho nutně vyplývá, že individualisté, kteří se izolují, šíří nudu a bezděčně činí nudným svůj vlastní život i život lidí kolem sebe.

Problém je však poněkud hlubší, jak to výstižně vyjádřil filozof Blaise Pascal, který žil v 17. století: „Nuda [se vynořuje] z hlubin srdce, kde má své přirozené kořeny, a [naplňuje] mysl svým jedem.“ To je skutečně pravdivé!

Člověk se bude pravděpodobně dále nudit, dokud jeho srdce bude plné neustálých pochyb o tom, jaký je skutečný smysl života. Je nutné být upřímně přesvědčen o tom, že život má smysl. Jak by mohl mít kdokoli z lidí pozitivní náhled na život, kdyby nevěděl, proč je zde, kdyby neměl žádné cíle a kdyby neměl odůvodněnou naději do budoucna?

A tady vznikají základní otázky: Co je smyslem života? Proč jsem zde? Co se mnou bude v budoucnu? Doktor Viktor Frankl prohlásil: „Snaha nalézt smysl života je základní hybnou silou člověka.“ Kde však je možné nalézt smysl života? Kde je možné získat uspokojivé odpovědi na tyto otázky?

Méně nudy — Jak?

Nejstarší ze všech knih nám na tyto základní otázky dává odpověď. Heinrich Heine, německý básník 19. století, řekl: „Za veškeré osvícení vděčím zcela prostě čtení jedné knihy.“ Charles Dickens se vyjádřil podobně: „Vždy byla a bude tou nejlepší knihou na světě, protože dává vůbec to nejlepší poučení, kterým se každá lidská bytost . . . může nechat vést.“

Není o tom pochyb. Bible je spolehlivým vodítkem k životu, který má smysl. Od začátku až do konce jasně ukazuje, že Bůh dal lidem práci. Člověk se měl starat o zemi, měl ji zkrášlit, měl s láskou dohlížet na život zvířat, a především měl chválit Stvořitele, Jehovu. To všechno je docela náročný úkol — nedával lidem prostor pro to, aby se nudili! Miliony činných křesťanů zjistily, že jejich život získává smysl a že se z něho vytrácí nuda, jestliže stojí na straně Boha a jestliže mu jsou zasvěceni a plně oddáni.

Nuda, která je dnes velmi rozšířená, je snad novodobým jevem — zdá se, že většina starověkých jazyků neměla pro nudu vlastní ekvivalentní slovo. Přesto nám však Bible nejen ukazuje, jaký je smysl života, ale obsahuje také praktické rady k tomu, jak s nudou bojovat. V Bibli se například píše, že ‚ten, kdo se odlučuje, vybuchne proti vší praktické moudrosti‘. (Přísloví 18:1) Jinými slovy — nezalézejte do ulity!

Člověk má přirozenou touhu mít přátele. Má potřebu pěstovat vztahy s druhými lidmi a má vrozenou potřebu mít nějakého druha. Je nerozumné, když člověk tuto přirozenou touhu stýkat se s druhými lidmi potlačuje tím, že se stane samotářem nebo že pouze pasívně přihlíží. Omezíme-li se pouze na povrchní vztahy k druhým, je to stejné, jako když přehlížíme veškerou praktickou moudrost.

Je samozřejmě mnohem snazší pasívně sledovat filmy nebo svou komunikaci omezovat na usilovné vkládání dat do počítače. Přizpůsobovat se druhým lidem je poměrně obtížné. Je však prospěšné, když můžete druhým říci něco hodnotného nebo když si s nimi můžete sdělovat své myšlenky a pocity. Nezbude vám tak mnoho času na nudu. (Skutky 20:35)

Šalomoun, který nadšeně zkoumal lidskou povahu, dal toto působivé doporučení: „Je lepší být uspokojen tím, co vidí oči, než popustit uzdu touze.“ (Kazatel 6:9, The New English Bible) Jinými slovy, snažte se ze své současné situace získat maximální uspokojení a užitek. Soustřeďte se na to, co nyní vidíte. Je to mnohem lepší, než kdybyste si žádostivě přáli utéci před skutečnostmi nebo ‚popustili uzdu touze‘, jak to vyjádřil Šalomoun.

K překonání nudy vám také pomůže, když si budete dobře plánovat svůj čas, když budete mít konkrétní cíle a budete upřímně toužit po poznávání dalších věcí. Dokonce i když je člověk v důchodu, může dokázat mnoho věcí. Jeden ze svědků Jehovových na Baleárech, kterému je něco přes sedmdesát let, je v důchodu a nadšeně se učí německy. Jaký má cíl? Chce mluvit o Božím slově s mnoha znuděnými návštěvníky z Německa, kteří jsou na Baleárech na dovolené. Tento muž jistě nemá problémy s nudou!

A co kdybyste se nakonec začali zabývat nějakou tvůrčí činností? Proč byste se nepokusili získat dovednost v některém uměleckém řemesle — v malování nebo ve hře na nějaký hudební nástroj? Získáte větší sebeúctu, když budete mít pocit, že jste něco dokázali. Mohli byste také například uvažovat o tom, že byste si ‚vyhrnuli rukávy‘ a nabídli se, že pomůžete s nějakou prací kolem domu. V každém domě je tolik drobností, které je třeba opravit. Nezabývejte se v myšlenkách svým nudným životem, ale dejte se k dispozici, dělejte doma nějakou smysluplnou práci, osvojte si nějaké řemeslo. Nezůstanete bez odměny. (Přísloví 22:29)

Bible nám také radí, abychom na každém úkolu, který máme, pracovali celou duší. (Kolosanům 3:23) To samozřejmě znamená, že se do úkolu zabereme, že se o to, co děláme, budeme opravdu zajímat. Je možná užitečné připomenout si, že slovo zájem neboli ‚interes‘ pochází z latinského interesse a doslova znamená „být při něčem, záležet“, tedy být zaujati prací, kterou právě děláme. Tak tato práce začne být zajímavá.

Pro lidi, kteří jsou sklíčení, když mají hodně volného času, bude mít velký význam, jestliže uplatní všechny tyto dobré rady zapsané před mnoha lety. Buďte tedy zaujati tím, co děláte. Mějte zájem o druhé lidi. Něco pro ně dělejte. Stále něco poznávejte. Volně s druhými komunikujte. Objevujte skutečný smysl života. Když to všechno budete dělat, nebudete mít sklon naříkat: ‚Proč je život tak nudný?‘

[Rámeček na straně 7]

Jak překonat nudu

1. Nedovolte, aby vaše osobní iniciativa byla ochromena tím, že byste se pasívně nechali bavit. Pokud jde o rozptýlení a zábavu, vybírejte si.

2. Mějte dobrý vztah k lidem.

3. Stále něco poznávejte. Dávejte si osobní cíle.

4. Buďte vynalézaví. Zabývejte se nějakou tvůrčí činností.

5. Mějte smysl života. Vezměte v úvahu Boha.