Řeka Eufrat vysušena

20. Jak se týká řeky Eufratu šesté zatroubení a vylití šesté misky?

²⁰ Šesté zatroubení oznamovalo rozvázání ‚těch čtyř andělů, kteří jsou spoutáni u velké řeky Eufratu‘. (Zjevení 9:14) Je historicky doloženo, že Babylón byl velkým městem, které leželo na řece Eufratu. A v roce 1919 rozvázání symbolických čtyř andělů doprovázelo významný pád Velkého Babylóna. (Zjevení 14:8) Je tedy pozoruhodné, že se i šestá miska Božího hněvu vztahuje na řeku Eufrat: „A šestý vylil svou misku na velkou řeku Eufrat a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce.“ (Zjevení 16:12) Také to je špatná zpráva pro Velký Babylón.

21, 22. a) Jak vyschly v roce 539 př. n. l. pro Babylón ochranné vody řeky Eufratu? b) Co jsou ‚vody‘, na nichž sedí Velký Babylón, a jak vysychají tyto symbolické vody i v dnešní době?

²¹ Když byl starověký Babylón na vrcholu svého rozkvětu, tvořily hojné vody Eufratu důležitou část jeho obranného systému. V roce 539 př. n. l. tyto vody vyschly, když perský vůdce Cyrus odvedl jejich tok. Tak byla otevřena cesta pro Cyra Perského a Dareia Médského, krále „od východu slunce“ (neboli od východu), aby vstoupili do Babylóna a dobyli jej. Řeka Eufrat v kritické hodině selhala, protože nepřispěla k obraně tohoto velkého města. (Izajáš 44:27–45:7; Jeremjáš 51:36) Něco podobného se má stát novodobému Babylónu, celosvětovému systému falešného náboženství.

²² Velký Babylón „sedí na mnohých vodách“. Podle Zjevení 17:1, 15 tyto vody symbolizují „lidi a zástupy a národy a jazyky“ — houfy stoupenců, v nichž Velký Babylón vidí ochranu. Ale ‚vody‘ vysychají! V západní Evropě, kde měl Velký Babylón kdysi velký vliv, ignorují Velký Babylón veřejně stamilióny lidí. V některých dalších zemích bylo po léta oficiálním záměrem odstranit vliv náboženství úplně. Masy lidí v těchto zemích nepovstaly na jeho obranu. Podobně až přijde doba, kdy má být zničen Velký Babylón, zmenšující se počet jeho stoupenců mu neposkytne žádnou ochranu. (Zjevení 17:16) Ačkoli Velký Babylón tvrdí, že má stamilióny členů, bude bezbranný proti „králům od východu slunce“.

23. a) Kdo byli v roce 539 př. n. l. králové „od východu slunce“? b) Kdo jsou ‚králové od východu slunce‘ v Pánově dni a jak zničí Velký Babylón?

²³ Kdo jsou tito králové? V roce 539 př. n. l. to byl Dareios Médský a Cyrus Perský, jichž Jehova použil k dobytí starověkého města Babylóna. V tomto Pánově dnu bude falešný náboženský systém Velkého Babylóna také zničen lidskými panovníky. Ale bude to opět božský soud. Jehova Bůh a Ježíš Kristus, ‚králové od východu slunce‘, vloží do srdcí lidských panovníků „myšlenku“, aby se obrátili proti Velkému Babylónu a úplně ho zničili. (Zjevení 17:16, 17) Vylití této šesté misky veřejně ohlašuje, že již má být vykonán tento rozsudek.

[Rámeček na straně 229]

„Její voda vyschla“

Již nyní vysychá na mnoha místech podpora poskytovaná babylónskému náboženství, což naznačuje, co se stane, až zaútočí ‚králové od východu slunce‘.

„Celosvětový přehled ukázal, že 75 procent těch, kteří žijí v městských oblastech [Thajska] vůbec nechodí do buddhistických chrámů naslouchat kázání, zatímco počet těch, kteří chodí do chrámů na venkově, se postupně snižuje asi na padesát procent.“ — Bangkok Post, 7. září 1987, s. 4, angl.

„Z taoismu, který byl v zemi [Číně] založen asi před dvěma tisíciletími, vyprchala jeho magická síla. . . Členové kněžstva byli zbaveni nástrojů, jimiž mohli oni a jejich předchůdci získávat množství stoupenců, a sami se ocitli bez nástupců a čeká je skutečně vyhlazení taoismu jako organizovaného náboženství na pevnině.“ — The Atlanta Journal and Constitution, 12. září 1982, s. 36–A, angl.

„Japonsko. . . patří k zemím s největší koncentrací cizích misionářů na světě, má jich téměř 5 200, a přece. . . se ke křesťanství hlásí méně než 1% obyvatel. . . Jeden františkánský kněz, který zde pracuje od padesátých let našeho století. . . se domnívá, že ‚den cizích misionářů v Japonsku je u konce‘.“ — The Wall Street Journal, 9. července 1986, s. 1, angl.

V Anglii bylo v minulých třech desetiletích „téměř 2 000 ze 16 000 anglikánských kostelů uzavřeno, protože nebyly užívány. Návštěvnost klesla tak hluboko, že patří k nejnižším v zemích, které se hlásí ke křesťanství. . . ‚Nedá se již říci, že je Anglie křesťanská země,‘ prohlásil [biskup z Durhamu].“ — The New York Times, 11. května 1987, s. A4, angl.

„Po několika hodinách prudké debaty dnes [řecký] parlament schválil zákon umožňující socialistické vládě převzít ohromné majetky, jež patřily řecké ortodoxní církvi. . . Zákon navíc dává laikům dohled nad církevními radami a výbory, jež nesou odpovědnost za správu cenných církevních investic, včetně hotelů, mramorových dolů a velkých administrativních budov.“ — The New York Times, 4. dubna 1987, s. 3, angl.