Někteří badatelé jsou přesvědčeni o tom, že „počet spojů, které tvoří miliardy a miliardy nervových buněk lidského mozku, dosahuje snad dokonce kvadrilionu“.⁷ Jaká schopnost z toho vyplývá? Podle slov Carla Sagana by informace, které by mozek mohl pojmout, „naplnily asi dvacet miliónů svazků, což je počet svazků v největších knihovnách na světě“.⁸

Naše daleko větší výkonnost

11. Jak to, že má člověk díky svému mozku pružnost, aby se učil v míře, kterou zvířata nemají?

¹¹ „Lidský mozek,“ řekl jeden vědec, „se vyznačuje schopností naučit se mnoha zvláštním výkonům.“¹⁰ V oboru výpočetní techniky se používá výrazu „pevně zapojený“ (hardwired), když se mluví o vestavěných charakteristických vlastnostech založených na pevné soustavě obvodů, na rozdíl od funkcí, které vkládá do počítače programátor. „Použito na člověka,“ píše jeden odborník, „vztahuje se pojem hardware na vrozené schopnosti nebo alespoň předpoklady.“¹¹ Lidé mají mnoho vrozených schopností učit se, ale vědění samo jim vrozeno není. Zvířata naproti tomu mají „hardware“ v podobě instinktivní moudrosti, ale jejich schopnosti naučit se něčemu novému jsou omezené.

12. Která schopnost je předem naprogramována v mozku člověka na rozdíl od zvířat, a jakou svobodnou volbu to propůjčuje člověku?

¹² V knize Vesmír v nás (angl.) je řečeno, že ani ta nejinteligentnější zvířata „nikdy nevyvíjejí schopnost myšlení, jakou má člověk. Chybí jim totiž to, co máme my: Naprogramování našeho nervového vybavení, které nám umožňuje tvořit si pojmy z toho, co vidíme, řeč z toho, co slyšíme, a myšlenky z toho, co prožíváme.“ Ale musíme informacemi ze svého okolí programovat svůj mozek, jinak by, jak je řečeno v uvedené knize, „nemohlo vzniknout nic podobného lidské mysli . . . Bez tohoto nesmírného přílivu zkušeností by sotva vznikla byť i jen stopa intelektu.“¹² Lidskému mozku vlastní schopnost nám tedy umožňuje vytvořit si lidský intelekt. Na rozdíl od zvířat máme svobodnou vůli naprogramovat si svůj intelekt podle svého rozhodnutí, a to na základě svého poznání, své představy o hodnotách, svých možností a cílů.

Člověk má jedinečnou schopnost mluvit

13, 14. a) Který příklad předběžného naprogramování ukazuje, že má člověk velkou pružnost, aby programoval svou schopnost myšlení podle vlastního rozhodnutí? b) Co řekl v té souvislosti jeden známý lingvista, když mluvil o zvířatech a schopnosti mluvit?

¹³ Vynikající příklad schopností, jež jsou člověku vlastní a jež můžeme velmi pružně programovat, je řeč. Odborníci se shodují na tom, že „lidský mozek je geneticky programován pro rozvinutí řeči“¹³ a že řeč „se dá vysvětlit pouze tím, že má mozek vrozenou schopnost jazykového zpracování“.¹⁴ Ale na rozdíl od neměnnosti, která se projevuje v instinktivním chování zvířat, má člověk možnost nesmírně pružně užívat této schopnosti řeči, kterou je vybaven.

¹⁴ Náš mozek sice není vybaven žádnou určitou řečí, ale je nám předem naprogramována schopnost učit se jazykům. Jestliže se mluví v rodičovském domě dvěma jazyky, může se dítě naučit oba. Přijde-li do styku s třetí řečí, může se ji naučit také. Jedna dívenka vyrůstala od nejútlejšího dětství v mnohojazyčném prostředí. V pěti letech mluvila plynně osmi jazyky. Vzhledem k takovým vrozeným schopnostem nepřekvapuje prohlášení jednoho známého jazykovědce, že experimenty s posunkovou řečí prováděné se šimpanzi „skutečně dokazují, že šimpanzové nejsou schopni ani těch nejzákladnějších forem lidské řeči“.¹⁵

15. Co ukazuje věda o nejstarších jazycích?

¹⁵ Mohla se tak úžasná schopnost vyvinout ze zvířecího chrochtání a mručení? Studium nejstarších jazyků ukazuje, že taková evoluce řeči je vyloučená. Jeden odborník prohlásil, že „žádné primitivní jazyky neexistují“.¹⁶ Antropolog Ashley Montagu souhlasí s názorem, že takzvané primitivní jazyky „jsou často mnohem komplikovanější a výstižnější než jazyky národů takzvaných vyšších civilizací“.¹⁷

16. Co říkají někteří badatelé o původu jazyka, ale pro koho to není tajemství?

¹⁶ Jeden neurolog došel k závěru: „Proces vytváření řeči je tím tajemnější, čím více se snažíme vniknout do jeho mechanismu.“¹⁸ Jiný vědec řekl: „Až dodnes je tajemstvím, jak vznikla skladba řeči.“¹⁹ A třetí odborník poznamenal: „Schopnost řeči, která uvádí lidi a národy do pohybu jako žádná jiná síla, jedinečně odděluje člověka od zvířat. A přesto zůstává původ řeči jedním z nejúžasnějších tajemství mozku.“²⁰ Není však tajemstvím pro ty, kteří v tom vidí ruku stvořitele. Ten v mozku pevně stanovil určité oblasti pro jazykové schopnosti.

Věci, které lze vysvětlit jedině stvořením

17. a) Kterou skutečnost ohledně mozku není možné vysvětlit evolucí? b) Proč je logické, že má člověk tak ohromnou mozkovou kapacitu?

¹⁷ Encyclopædia Britannica uvádí, že mozek člověka „je vybaven daleko větší kapacitou, než jakou může člověk během svého života uplatnit“.²¹ Dále bylo řečeno, že lidský mozek může dostát jakémukoli nároku, který se na něj dnes klade v procesu učení a pamatování, a je schopen ještě miliardkrát většího výkonu. Proč by však evoluce vytvořila takovou nadbytečnou kapacitu? „To je vlastně jediný existující příklad, kdy byl nějaký živočišný druh vybaven orgánem, který se až dosud nenaučil používat,“ připustil jeden vědec. Potom položil otázku: „Jak je to možné sloučit s nejzákladnější poučkou evoluce, že přirozený výběr postupuje malými kroky, z nichž každý musí svému nositeli přinést minimální, ale přesto měřitelnou výhodu?“ Dodal, že vývoj lidského mozku „zůstává nejnevysvětlitelnější stránkou evoluce“.²² Evolučním procesem by nebyla způsobena taková přebytečná mozková kapacita, která by neměla být nikdy využita; není proto logičtější závěr, že člověk se svou neomezenou schopností učit se byl určen k věčnému životu?

18. Jak se vyjádřil jeden vědec souhrnně o lidském mozku a který příklad výkonnosti mozku je možné uvést?

¹⁸ Udiven tím, že lidský mozek by mohl pojmout informace, které by „vyplnily asi 20 miliónů svazků“, Carl Sagan řekl: „Tak malý prostor a tolik místa v něm — to je náš mozek.“²³ A co se odehrává v tomto malém prostoru, přesahuje lidskou chápavost. Představ si například, co se asi odehrává v mozku pianisty, který hraje obtížnou hudební skladbu a všechny prsty mu doslova létají po klaviatuře. Jak úžasně musí jeho mozek koordinovat pohyby, aby mohl dávat prstům příkazy k úderům na správné klávesy v pravý čas a správnou silou podle not, které má v paměti. A jestliže uhodí na nesprávnou klávesu, mozek jej na to okamžitě upozorní. Všechny ty neuvěřitelně složité úkony byly naprogramovány v pianistově mozku dlouholetým cvičením. Je to však možné pouze proto, že schopnost k hudební činnosti byla předem naprogramována do lidského mozku již od narození.

19. Čím se dají vysvětlit intelektuální vlastnosti a jiné podivuhodné schopnosti lidského mozku?

¹⁹ Žádné zvíře nemůže svým mozkem nic takového pochopit a tím spíše nemůže nic takového vykonat. Ani žádná evoluční teorie k tomu neposkytuje vysvětlení. Nezrcadlí se snad v intelektuálních vlastnostech člověka vlastnosti intelektu, který převyšuje všechno? To odpovídá 1. Mojžíšově 1:27, kde je řečeno: „A Bůh pak stvořil člověka ke svému obrazu.“ Zvířata nebyla stvořena k Božímu obrazu. Proto nemají ty schopnosti, které má člověk. Ačkoliv zvířata vedená předem určenými nezměnitelnými instinkty dokáží úžasné věci, jejich schopnosti se nedají srovnat s lidskými, pokud jde o pružnost v myšlení a jednání a o schopnost ustavičně stavět na předcházejících poznatcích.

20. Jak je lidský altruismus v rozporu s evoluční teorií?

²⁰ Altruismus — lidská schopnost nesobecky dávat — staví před zastánce evoluce další problém. Jeden evolucionista poznamenal, že „všechno, co se vyvinulo přirozeným výběrem, by mělo být egoistické“. A mnozí lidé jsou opravdu sobečtí. Ale později přece připustil: „Je možné, že ještě další jedinečnou vlastností člověka je schopnost pravého, nesobeckého, upřímného altruismu.“²⁴ Jiný vědec k tomu poznamenal: „Altruismus je do nás vestavěn.“²⁵ To je vlastnost výlučně lidská a člověk ji uplatňuje s vědomím, že snad bude muset nést náklady nebo něco obětovat.