Co by ženy měly vědět o rakovině prsu

NA KAŽDÉM kontinentu se zvyšuje počet případů rakoviny prsu. Podle některých odhadů bude do roku 2000 diagnostikováno kolem jednoho miliónu nových případů každý rok.

Je některá žena mimo nebezpečí, že dostane tuto chorobu? Může něco udělat, aby nemoci předešla? A jakou útěchu a podporu potřebují ty ženy, které s tímto nepřítelem zápasí?

Většina rakoviny kůže je způsobena ultrafialovými paprsky slunce. Většina rakoviny plic je způsobena kouřením. Ale u rakoviny prsu nebyla objevena žádná podstatná příčina.

Podle posledních výzkumů však mohou u rakoviny prsu hrát roli genetické a hormonální faktory a faktory prostředí. Ženy, na které působí tyto faktory, jsou ve větším nebezpečí.

Rodinná anamnéza

Větší pravděpodobnost, že rakovina vznikne, je u ženy, která má v rodině někoho s rakovinou prsu, třeba matku, sestru, nebo i tetu či babičku z matčiny strany. Jestliže tuto chorobu mělo více členů rodiny, je nebezpečí větší.

Doktorka Patricia Kellyová ze Spojených států, která se zabývá genetikou, řekla časopisu Probuďte se!, že i když dědičné faktory tu mají určitý podíl, jsou odpovědné za pouhých pět až deset procent všech případů rakoviny prsu. „Domníváme se,“ řekla lékařka, „že množství dalších případů není způsobeno jen výhradně dědičnými faktory, ale že vznikají v kombinaci s životním prostředím.“ Členové rodiny, kteří mají stejné geny, obvykle také žijí ve stejném prostředí.

Faktory prostředí

„Je zřejmé, že faktory prostředí v obecném smyslu mají vztah“ ke vzniku choroby, řekla Devra Davisová ve svém komentáři, který uveřejnil časopis Science. Vzhledem k tomu, že prsy u ženy patří k místům, která jsou nejvíce citlivá na záření, je u žen, které jsou vystaveny ionizujícímu záření, větší nebezpečí rakoviny prsu. Podobné je to i u žen vystavených vlivům jedovatých chemikálií.

Jiným faktorem, který souvisí s prostředím, je jídelníček. Někteří odborníci naznačují, že rakovina prsu je možná chorobou, která vyplývá z nedostatku vitamínů, a zdůrazňují nedostatek vitamínu D. Tento vitamín se podílí na vstřebávání vápníku v těle a vápník potom napomáhá předcházet nekontrolovanému růstu buněk.

Jiné studie udávají, že s rakovinou prsu souvisí tuk ve stravě; ne však jako příčina, ale jako podpůrný faktor. Časopis FDA Consumer uvádí, že počet úmrtí na rakovinu prsu je nejvyšší v zemích jako Spojené státy, kde je vysoký příjem tuků a živočišných bílkovin. Časopis se k tomu vyjadřuje: „U japonských žen bylo v minulosti velmi malé nebezpečí rakoviny prsu, toto nebezpečí však výrazně vzrostlo souběžně s přijetím západních zvyků ohledně jídla, tedy s přechodem ze stravy s nízkým obsahem tuků na stravu s vysokým obsahem tuků.“

Jedna nedávná studie naznačila, že příjem vysokého množství energie ve stravě, která obsahuje hodně tuků, může být skutečně nebezpečné. Časopis Science News uvedl: „Nebezpečí rakoviny prsu se zvyšuje s každým nadbytkem kalorií; z toho nadbytek kalorií pocházejících z tuků představuje o 67 procent vyšší nebezpečí než kalorie z jiných zdrojů.“ Nadměrné množství kalorií může znamenat další kilogramy navíc a u žen, které mají výraznou nadváhu, se předpokládá trojnásobně větší nebezpečí rakoviny prsu, zvláště jsou-li po přechodu. Tělesný tuk je zdrojem estrogenu, ženského hormonu, který může nepříznivě působit na tkáň prsu a může vést k rakovině.

Osobní anamnéza a hormony

V ženském prsu je prostředí bohaté na hormony, a proto zde dochází během života ženy stále ke změnám. Doktor Paul Crea, chirurg na onkologii, napsal do Australian Dr Weekly: „Dlouhodobá hormonální stimulace tkáně prsu však u některých žen . . . vyvolá sérii cytologických změn, které nakonec mohou vést k malignímu [rakovinnému] zvratu.“ Z tohoto důvodu se předpokládá, že ve větším nebezpečí jsou ženy, u kterých se brzy objevila menstruace — ve věku kolem dvanácti let — nebo ženy, které měly pozdní přechod — kolem svých padesáti pěti let.

Možný spojovací článek s rakovinou prsu, jenž je předmětem velkých sporů, jsou estrogeny, které ženy dostávají při náhradní léčbě estrogeny. Některé studie sice naznačují, že náhradní léčba estrogeny nezvyšuje nebezpečí, ale jiné naopak poukazují na významně vyšší nebezpečí pro ty ženy, které podstupují náhradní léčbu estrogeny dlouhodobě. British Medical Bulletin z roku 1992 uvedl přehled studií o tomto námětu a dospěl k závěru, že existuje možnost, že při dlouhodobém používání „estrogeny, které nejsou součástí antikoncepce, zvyšují nebezpečí rakoviny prsu o třicet až padesát procent“.

Zprávy týkající se toho, jaký mají perorální antikoncepční prostředky vztah k rakovině prsu, naznačují, že užívání takové antikoncepce není nebezpečné. Přece jen se však objevuje podskupina žen, u kterých je nebezpečí větší. U mladších žen, u žen, které nikdy neměly děti, a u žen, které užívaly antikoncepční tablety po dlouhou dobu, může být až o dvacet procent vyšší riziko rakoviny prsu.

Nicméně ze čtyř žen, které mají rakovinu prsu, nelze u tří určit nic specifického, co přispělo k jejich chorobě. Vzniká tedy otázka, zda se může některá žena domnívat, že jí rakovina prsu nehrozí. FDA Consumer uvádí: „Podle názoru kliniků je třeba ke všem ženám přistupovat tak, že jsou ve značném nebezpečí rakoviny prsu.“

Ženy, zvláště ty starší, jsou tedy náchylné k této chorobě. Doktor Kelly poznamenává, že i když jsou různé příčiny rakoviny prsu, ‚něco spočívá, podle mně, v tom, že žena prostě stárne a dochází k vadnému dělení buněk‘.

Co je příčinou

Prozkoumáme-li, jak je ženský prs utvořen, ozřejmí se tím, proč zde tak snadno vzniká rakovina. V prsu jsou kanálky, jemné vývody, kterými se dostává mléko z lalůčků k bradavce. Výstelku kanálků tvoří buňky, u kterých dochází průběžně k dělení a ke změnám v závislosti na měsíčním cyklu ženy; připravují tak podmínky pro těhotenství, laktaci a kojení děťátka. V těchto kanálcích vzniká většina rakovinného bujení.

Výzkumná pracovnice Rose Kushnerová ve své knize Alternatives: New Developments in the War on Breast Cancer (Alternativy: Nové pokroky v boji proti rakovině prsu) vysvětluje: „Jakýkoli běžný pochod, u kterého se jakýmkoli přerušením neustále mění rovnováha — i když jsou tyto změny úplně normální . . . —, je vystaven většímu nebezpečí, že vzniknou chyby.“ Rose Kushnerová dále uvádí: „Přetížené buňky prsu jsou stále pod vlivem některého z hormonů, jenž dává příkaz ‚Přestaň dělat tohle. Začni dělat tohle.‘ Nelze se divit, že tolik dceřiných buněk začne třeštit.“

Rakovina prsu začíná, když se dělí nějaká vadná buňka, která pak ztratí kontrolu nad mechanismy regulujícími její růst a začne bujet. Takové buňky se nepřestávají množit, časem zaplaví okolní zdravou tkáň a změní tak zdravý orgán v nemocný.

Metastázy

Zhoubný novotvar lze odstranit, pokud je rakovina omezena na prs. Když se rakovina prsu rozšíří do vzdálených částí těla, je to metastazující rakovina prsu. To je nejčastější příčina úmrtí u těchto pacientek. Když se rakovinné buňky v prsu množí a nádor se zvětšuje, mohou tyto buňky nenápadně a skrytě opustit původní místo nádoru a proniknout stěnou krevních cév a mízními uzlinami.

Nádorové buňky se nyní mohou dostat do vzdálených částí těla. Pokud uniknou imunitní obraně těla, kterou představují buňky, jež cirkulují jednak v krvi, jednak v míze a jsou označované jako přirození zabíječi, pak se tyto zhoubné buňky mohou uchytit v orgánu, který je životně důležitý, jako jsou játra, plíce a mozek. Zde se mohou znovu rozmnožit a způsobit, že orgán je zachvácen rakovinou. Objeví-li se metastázy, je život ženy v nebezpečí.

Klíč k přežití je tedy v tom, aby se rakovina prsu zjistila včas, dříve než měla možnost se v těle rozšířit. Co může každá žena udělat pro to, aby zvětšila svou vyhlídku, že rakovinu včas rozpozná? Existuje něco, co lze přednostně udělat pro to, aby se rakovině prsu předešlo?

[Praporek na straně 4]

Ze čtyř žen, které mají rakovinu prsu, nelze u tří určit nic specifického, co přispělo ke vzniku jejich choroby

Klíč k přežití

USLYŠÍTE-LI oznámení, že ve vašem okolí řádí vrah, podniknete opatření, abyste ochránili sebe a svou rodinu? Pravděpodobně své dveře zamknete a zavřete na závoru tak, aby nebylo možné dostat se snadno dovnitř. Budete také sledovat každého podezřele vyhlížejícího cizího člověka a oznámíte ho policii.

Měly by ženy podniknout menší opatření ohledně vražedné nemoci, rakoviny prsu? Co mohou ženy udělat, aby se chránily a aby zvýšily svou naději na přežití?

Prevence a strava

Odhaduje se, že každý třetí případ rakoviny ve Spojených státech je způsoben činiteli, které souvisejí se stravováním. První obrannou linií, jež pomůže udržet v dobrém stavu imunitní systém vašeho těla, může být správná strava. Ačkoli není známa žádná strava, která může rakovinu vyléčit, přece může požívání některých jídel a omezení jiných sloužit jako preventivní opatření. „Při dodržování správného jídelníčku by se mohlo snížit nebezpečí rakoviny prsu až o padesát procent,“ prohlásil doktor Leonard Cohen z American Health Foundation ve Valhalle (New York).

Potrava bohatá na vlákniny, jako je celozrnný chléb a obiloviny, může podporovat snižování množství prolaktinu a estrogenu pravděpodobně tím, že na sebe tyto hormony naváže a odstraní je tak z těla. Podle časopisu Nutrition and Cancer „tyto účinky by mohly potlačit počáteční fázi karcinogeneze“.

Nebezpečí je možná snižováno omezováním nasycených tuků. Časopis Prevention naznačil, že příjem nasycených tuků lze snížit na bezpečnou úroveň tím, že se přejde z plnotučného mléka na polotučné, sníží se příjem másla, požívá se libové maso a z kuřat se odstraňuje kůže.

Pomoc může představovat zelenina bohatá na vitamín A, například mrkev, tykve, sladké brambory a zelenina s tmavě zelenými listy, jako je špenát a kadeřávek či jiné odrůdy kapusty. Předpokládá se, že vitamín A brání vzniku mutací vedoucích k rakovině. A taková zelenina, jako je brokolice, růžičková kapusta, květák, zelí a zelená cibulka, obsahuje chemické látky, které působí, že se v těle tvoří ochranné enzymy.

Doktor Paul Rodriguez v knize Breast Cancer—What Every Woman Should Know (Rakovina prsu — Co by každá žena měla vědět) říká, že imunitní systém, který rozlišuje a ničí vadné buňky, může být posilován stravou. Navrhuje konzumovat potravu bohatou na železo, jako je libové maso, zelenina s tmavě zelenými listy, měkkýši a ovoce a zelenina s vysokým obsahem vitamínu C. Ovoce a zelenina s vysokým obsahem vitamínu C, podle časopisu Journal of the National Cancer Institute, snižuje nebezpečí rakoviny prsu. Sójové boby a nekvašené sójové produkty obsahují genistein, o kterém je známo, že v laboratorních podmínkách potlačuje růst nádoru; ovšem účinnost této látky u lidí je třeba ověřit.

Včasné rozpoznání

„Tím nejdůležitějším krokem, který ovlivňuje průběh rakoviny prsu, zůstává včas rakovinu prsu objevit,“ říká se v publikaci Radiologic Clinics of North America. V tomto ohledu jsou klíčové tři kroky: pravidelné samovyšetřování prsů, každoroční prohlídka u lékaře a mamografie.

Samovyšetřování prsů by se mělo dělat pravidelně každý měsíc, protože žena musí pozorně sledovat cokoli, co je v prsu podezřelé na vzhled nebo na pohmat, jako třeba zatvrdnutí a nějaká bulka. Bez ohledu na to, jak malý se vám snad nález zdá, je nutné okamžitě se spojit s lékařem. Čím dříve se určí, jakého původu bulka je, tím více může žena ovlivnit svou budoucnost. Jedna zpráva ze Švédska ukázala, že když je nemetastazující rakovina prsu o velikosti něco přes patnáct milimetrů a menší a byla chirurgicky vyňata, dá se v 94 procentech případů očekávat, že pacientka bude žít dalších dvanáct let.

Doktorka Patricia Kellyová k tomu poznamenává: „Pokud se po dobu dvanácti a půl roku neobjevily žádné nové příznaky rakoviny prsu, je nepravděpodobné, že se rakovina vrátí . . . A ženy se mohou naučit, jak za použití pouhých prstů najít rakovinu prsu, která je menší než centimetr.“

Doporučuje se, aby se žena nechala pravidelně každý rok vyšetřit u gynekologa nebo u praktického lékaře, zvláště je-li jí více než čtyřicet let. Pokud se najde bulka, bylo by dobré získat další názor u onkologa nebo u chirurga.

Dobrou zbraní proti rakovině prsu je podle National Cancer Institute, který je ve Spojených státech, pravidelně prováděný mamogram. Tyto rentgenové paprsky mohou odkrýt nádor snad až o dva roky dříve, než ho lze nahmatat. Mamografie se doporučuje u žen, kterým je přes čtyřicet let. Doktor Daniel Kopans nám však řekl: „Mamografie má k dokonalosti daleko.“ Nedovede poznat každou rakovinu prsu.

Doktorka Wende Logan-Youngová z newyorské státní onkologické kliniky řekla časopisu Probuďte se!, že pokud žena nebo její lékař najdou nějakou odchylku, ale na mamogramu nic není, existuje možná sklon přehlížet původní lékařský nález a věřit rentgenovým paprskům. Doktorka říká, že to je „největší chyba, jakou dnes vidíme“. Dává ženám doporučení, aby nespoléhaly plně na to, jakou schopnost poznat rakovinu mamografie má, ale aby ve velké míře spoléhaly také na prohmatání prsu.

Mamografie sice může objevit nádory, ale již nedovede stanovit skutečnou diagnózu, určit, zda jde o nádory benigní (nezhoubné), nebo maligní (zhoubné). To se dá určit pouze pomocí biopsie. Všimněte si případu Ireny, která si nechala udělat mamogram. Na základě rentgenového snímku udělal lékař diagnózu, že bulka je benigní nemoc prsu, a řekl jí: „Jsem si absolutně jistý, že nemáte rakovinu.“ Sestra, která mamogram dělala, projevila obavy, ale Irene řekla: „Myslela jsem si, že když má doktor jistotu, pak jsem možná já přehnaně úzkostlivá.“ Brzy se bulka zvětšila, a tak Irene konzultovala jiného lékaře. Byla provedena biopsie a ukázalo se, že Irene má zánětlivý karcinom, rychle rostoucí rakovinu. Aby se určilo, zda nádor je benigní (a to je v osmi případech z deseti), nebo zda je maligní, musí se provést biopsie. Jestliže se bulka jeví či chová klinicky podezřele anebo jestliže roste, měla by být provedena biopsie.

Léčba

Konvenční léčba rakoviny prsu v dnešní době představuje chirurgické odstranění nádoru, ozáření a chemoterapii. Při rozhodování o způsobu léčby mohou vám a vašemu lékaři pomoci informace o tom, o jaký typ nádoru jde, jakou má velikost, jakou tendenci k rozsevu má, zda již zasáhl mízní uzliny a zda jste před přechodem, nebo po něm.

Chirurgický zásah. Po destiletí byla široce používána radikální mastektomie, odstranění prsu spolu se svaly, na kterých leží, a s mízními uzlinami. V posledních letech se však používá šetrnější postup, při kterém se odstraní pouze nádor a mízní uzliny a pacientka se ozáří. Výsledky jsou stejné jako u mastektomie. Ženám, které se rozhodly, že si nechají vyjmout malý nádor, to dává větší klid, jelikož zásah působí menší deformaci. V časopise British Journal of Surgery se říká, že pokud se tento šetrnější postup použije u mladých žen, které mají rakovinu na více místech v jednom prsu nebo mají nádor větší než tři centimetry, je větší nebezpečí, že se nádor znovu objeví.

Důležitý faktor pro to, aby se nádor znovu neobjevil, je uveden v časopise Cleveland Clinic Journal of Medicine: „Transfúze krve skutečně mívá nepříznivý vliv na úspěšnost léčby a na četnost opakovaných výskytů . . . po modifikované radikální mastektomii.“ Zpráva ukázala, že počet žen, které žily déle než pět let od zákroku, byl 53 procent u skupiny, která dostala transfúzi — naproti tomu u skupiny bez krve to bylo 93 procent.

Další pomoc pro úspěšnou léčbu pacientek byla uvedena v časopise The Lancet, kde bylo prohlášení doktora R. A. Badwea: „Načasování operace vzhledem k fázi menstruačního cyklu u těch pacientek s rakovinou prsu, které jsou ještě před přechodem, má na dlouhodobý výsledek ohromný dopad.“ Zpráva říkala, že ženám, které podstoupily vyjmutí nádoru během období estrogenní stimulace, se dařilo mnohem hůře než těm, které byly operovány během ostatních období menstruačního cyklu — po deseti letech bylo naživu 54 procent z první skupiny, ale 84 procent ze druhé skupiny. Optimální načasování chirurgického odstranění rakoviny prsu u žen před přechodem je údajně nejméně dvanáct dnů po poslední menstruační periodě.

Ozařování. Ozařování zabíjí rakovinné buňky. V případě šetrnějšího postupu, kdy je snaha zachovat prs, mohou drobounká rakovinná ložiska uniknout skalpelu chirurga. Ozařování může zbylé buňky odstranit. S ozařováním však vyvstává mírné nebezpečí vzniku druhotné rakoviny ve zdravém prsu. Doktor Benedick Fraass doporučuje snížit expozici záření u druhého prsu. Tvrdí: „Za pomoci několika jednoduchých postupů je možné výrazně snížit dávku záření, kterou během ozařování místa, kde byl rakovinný nádor, dostane druhý prs.“ Doktor Fraass navrhuje, aby se na druhý prs položil 2,5 centimetru silný olověný plát.

Chemoterapie. I když se vynaloží úsilí úplně odstranit rakovinu prsu pomocí chirurgického zákroku, přesto 25 až 30 procent žen s právě diagnostikovanou rakovinou prsu bude mít skryté metastázy, příliš malé na to, aby se zpočátku klinicky projevily. Chemoterapie je léčba, při které se používají chemické látky ve snaze zabít rakovinné buňky, které pronikají do jiných částí těla.

Účinnost chemoterapie má své omezení, protože rakovinný nádor je tvořen různými typy buněk, z nichž každá má jinou citlivost na chemoterapeutické léky. Ty buňky, které přežijí léčbu, mohou dát základ nové generaci nádorů odolných na léky. Lednové vydání časopisu The Lancet z roku 1992 přineslo doklady o tom, že v závislosti na věku zvyšovala chemoterapie o 5 až 10 procent naději žen na to, že budou žít dalších deset let.

K nežádoucím účinkům chemoterapie může patřit nevolnost, zvracení, vypadávání vlasů, krvácení, poškození srdce, imunosuprese, sterilita a leukémie. John Cairns, který přispívá do časopisu Scientific American, se k tomu vyjádřil: „Pro pacientku, která má pokročilý, rychle rostoucí nádor, je toto riziko relativně malé, ale pro ženu, která má v prsu malý a zjevně lokalizovaný nádor, je závažné. Předpoklad, že by tato žena do pěti let zemřela na rakovinu, je pouhých 10 procent, a to dokonce i tehdy, když po chirurgickém zákroku nedojde k žádnému dalšímu léčení.“

Hormonální léčba. Antiestrogenní léčba odstraní účinky estrogenů podporující růst buněk. U žen před přechodem se toho dosahuje snížením hladiny estrogenů buď operativním odstraněním vaječníků, nebo léky typu tamoxifenu. The Lancet uvedl, že 8 až 12 žen ze sta, které byly léčeny jedním z uvedených způsobů, žije dalších deset let.

Následná péče je pro každou ženu s rakovinou prsu celoživotním úsilím. Je zapotřebí, aby byla trvale a důkladně sledována, protože když jedna metoda selže a rakovina se znovu objeví, budou možná vhodnou zbraní jiné způsoby léčby.

Jiný způsob léčby rakoviny, který vyžaduje odlišný přístup, se týká syndromu zvaného kachexie. Časopis Cancer Research vysvětluje, že dvě třetiny úmrtí na rakovinu jsou způsobeny kachexií. Tento výraz se používá pro chátrání svalů a jiných tkání. Doktor Joseph Gold ze Syracuse Cancer Research Institute ve Spojených státech řekl časopisu Probuďte se!: „Myslíme si, že nádorový růst se v těle nemůže šířit, pokud se neotevřou biochemické cesty pro vznik kachexie.“ Jedna klinická studie, ve které se používala netoxická látka hydrazinsulfát, ukázala, že některé z těchto cest mohou být blokovány. U pacientek s pokročilou rakovinou prsu, které patřily do této studie, bylo v 50 procentech dosaženo stabilizace.

Na alternativní postupy, známé jako doplňková medicína, se některé ženy dívají jako na možnost neinvazivní a netoxické léčby rakoviny prsu. Tyto postupy jsou různé, některé ženy používají dietu a léčivé bylinky, to je například při Hoxseyově terapii. Publikovaných studií, na základě kterých by se dala posoudit účinnost takových postupů, je však málo.

Tento článek je určen k tomu, aby ukázal, jaké jsou základní prostředky k překonání rakoviny prsu; Probuďte se! nemá za cíl doporučovat některou léčbu. Každého povzbuzujeme, aby při léčbě této choroby opatrně zvážil rozdílné postupy. — Přísloví 14:15.

Stres a rakovina prsu

Doktor H. Baltrusch v časopise Acta neurologica vysvětluje, že mimořádný nebo dlouhodobý stres možná snižuje protinádorovou obranu imunitního systému těla. U žen, které jsou unavené či trpí depresí nebo nedostatkem citové opory, je imunitní systém možná až o padesát procent více ohrožen.

Doktor Basil Stoll ve svém článku v časopisu Mind and Cancer Prognosis proto zdůraznil: „Mělo by se vyvinout co největší úsilí pro to, aby se na nejmenší možnou míru snížilo nevyhnutelné tělesné a duševní trauma, jež pacientky s rakovinou prožívají během léčby své choroby a po léčbě.“ Jaký druh podpory je však potřebný?

[Praporek na straně 7]

Ačkoli není známa žádná strava, která může rakovinu vyléčit, přece může požívání některých jídel a omezení jiných sloužit jako preventivní opatření. ‚Při dodržování správného jídelníčku by se mohlo nebezpečí rakoviny prsu snížit až o padesát procent,‘ prohlásil doktor Leonard Cohen

[Praporek na straně 8]

„Nejdůležitějším krokem, který ovlivňuje průběh rakoviny prsu, zůstává včas rakovinu prsu objevit,“ říká se v publikaci ‚Radiologic Clinics of North America‘. V tomto ohledu jsou klíčové tři kroky: pravidelné samovyšetřování prsů, každoroční prohlídka u lékaře a mamografie

[Praporek na straně 10]

U žen, které jsou unavené či trpí depresí nebo nedostatkem citové podpory, je možná jejich imunitní systém více ohrožen

[Rámeček na straně 9]

Samovyšetření — Každoměsíční kontrola

SAMOVYŠETŘOVÁNÍ prsů by se mělo dělat čtyři až sedm dnů po menstruaci. Také ženy po přechodu by si vyšetření měly dělat každý měsíc ve stejný den.

Příznaky, které se sledují každý měsíc ve stejný den

• Bulka jakékoli velikosti (nepatrná nebo velká) nebo zatvrdnutí v prsu.

• Svraštění, důlek nebo změna barvy kůže na prsu.

• Vpáčení nebo deformace bradavky.

• Zarudnutí či olupování bradavky nebo vytékání sekretu.

• Zvětšené uzliny v podpaží.

• Změny mateřských znamének nebo jizev na prsu.

• Zřetelná asymetrie prsů, jež je změnou proti normálnímu stavu.

Samovyšetření

Ve stoje se zvedne levá ruka. Krouživým pohybem prováděným plochou prstů se pravá ruka začne pomalu pohybovat od zevního okraje kolem prsu směrem k bradavce. Věnujte pozornost také oblasti mezi podpažím a prsem.

V leže na zádech s polštářem pod levým ramenem se zvedne levá ruka za hlavu. Použijte stejný krouživý pohyb, jaký byl popsán dříve. Totéž udělejte na pravé straně.

Jemně prsty stiskněte bradavku, aby se zjistilo, zda vytéká nějaký sekret. Opakujte na pravém prsu.

Podpora, která mnoho znamená

„MUSELA jsem bojovat se strachem ze smrti a s obdobími deprese,“ vypráví Virginia, jedna svědkyně Jehovova z Argentiny. Při svém boji s rakovinou prsu prodělala radikální mastektomii a odstranění obou vaječníků.a

Opravdu, strach ze smrti, jako důsledek rakoviny prsu, je všeobecný. Tento strach zároveň s obavou z tělesného postižení a pocit ztráty ženskosti a schopnosti kojit mohou život ženy po citové stránce ničit. Zdrcující pocity izolace mohou rychle způsobit, že klesne do hluboké beznaděje. Jak může být chráněna před takovým útokem na city?

Potřeba podpory

„Žena potřebuje podporu!“ odpovídá Joan ze Spojených států. Její vlastní matka a babička měly rakovinu prsu a ona teď stojí před stejným zápasem. Je to doba, kdy věrní členové rodiny a přátelé mohou poskytnout utěšující podporu a pomoc. Pro Joan se mocnou pozitivní podporou stal její manžel Terry. Terry říká: „Jak jsem to chápal já, moje úloha spočívala v tom, abych měl vyrovnávající vliv. Bylo nutné, abych Joan pomáhal dělat ohledně léčby taková rozhodnutí, která by jí dodala důvěru a sílu bojovat a nevzdávat se. Její obavy z chirurgického odstranění rakoviny byly něco, s čím jsme se museli naučit žít. Snažil jsem se, abych měl jistotu, že její otázky a obavy byly při našich rozhovorech s lékaři probrány.“ Terry dodává: „Tohle je něco, co můžeme udělat pro naše rodiny a pro ty křesťany, kteří nemají podporu své rodiny. Můžeme být jejich očima, ušima a jejich hlasem, když jednají se zdravotnickým personálem.“

Zvláštní pozornost je třeba věnovat těm, kdo jsou svobodní nebo ovdovělí. Diana z Austrálie nám řekla: „Můj manžel zemřel před pěti lety následkem operace rakoviny, ale moje děti mi pomohly vyplnit prázdnotu, která vznikla. Děti ke mně byly milé, ale ne sentimentální. Dodaly mi sílu. Všechno se vyřídilo rychle a klidně.“

Rakovina prsu má citový dopad na celou rodinu. Všichni tedy potřebují od druhých láskyplný zájem a podporu (pokud jsou svědky Jehovovými, pak zvláště od svých duchovních bratrů a sester).

Rebecca ze Spojených států, jejíž matka bojovala s rakovinou prsu, říká: „Sbor je vaší rozšířenou rodinou a jednání jeho členů má ohromný vliv na vaše city. I když mnozí osobně neschvalovali neobvyklou léčbu, pro kterou se moje maminka rozhodla, po citové stránce nás podporovali, telefonovali nám a navštěvovali nás. Někteří dokonce přišli a nabídli pomoc s přípravou zvláštní stravy pro maminku. Starší také zařídili telefonický přenos ze sálu Království, takže jsme nikdy nepřišly o shromáždění. Sbor nám dokonce poslal pozdravný lístek s peněžním darem.“

Joan přiznává: „Ještě dnes se mi svírá hrdlo, když si vzpomenu na to, jakou lásku mi prokazovali moji duchovní bratři a sestry! Po dobu sedmi týdnů se moje milující sestry pět dnů v týdnu střídaly, když mne vozily na léčení do nemocnice a zpět. A cesta tam a zpět byla sto padesát kilometrů! Jak Jehovovi děkuji za bohaté požehnání v podobě tohoto křesťanského společenství!“

Jiný způsob, jak my všichni můžeme povzbuzovat a poskytovat podporu, jsou naše budující poznámky. Je třeba opatrnosti, abychom bezděčně nepůsobili rozrušení tím, že bychom neustále mluvili o negativních věcech. June z Jižní Afriky říká: „Nikdo nemůže očekávat, že člověk, který neměl rakovinu, bude říkat přesně to, co je třeba. Pokud jde o mne, cítila jsem, že bylo lepší, když se druzí nezmiňovali o případech rakoviny, pokud nedopadly dobře.“ Noriko z Japonska souhlasí: „Když mi lidé vyprávějí o někom, kdo se uzdravil a choroba se mu nevrátila, pak mám také já naději, že snad dopadnu jako on.“

Pamatujte si, že některé ženy dávají přednost tomu, aby se nemluvilo pořád o jejich zdraví. Jiné ženy však mají potřebu mluvit se svými blízkými o své rakovině, především proto, aby se jim ulevilo. Jak bychom zjistili, čím můžeme nejvíce pomoci? Helen ze Spojených států navrhuje: „Zeptejte se dotyčné ženy, zda si přeje o tom mluvit, a nechte ji, aby o tom mluvila.“ Ano, „buďte připraveni naslouchat“, říká Ingelise z Dánska. „Buďte s ní, aby nebyla ponechána o samotě s vlastními chmurnými myšlenkami.“

Pracujte na pozitivním názoru

Léčba rakoviny prsu může způsobit, že po týdny, měsíce nebo roky bude pacientka vyčerpaná a unavená. Jednou z nejhorších zkoušek pro ženu s rakovinou prsu může být skutečnost, že toho nemůže udělat tolik jako předtím. Připustit si omezení svého těla bude pro ni znamenat, že si naplánuje přiměřenou činnost a že si v průběhu dne odpočine.

Objeví-li se deprese, je potřeba podniknout rychlé kroky pro udržení pozitivního postoje. Noriko vypráví svou zkušenost: „Byla jsem sklíčena výsledky hormonální léčby. V takovém stavu jsem nemohla dělat věci, které jsem dělat chtěla, a začala jsem mít pocit, že jsem pro Jehovu a pro křesťanský sbor neužitečná. Jak se moje smýšlení stávalo stále negativnějším, připomínala jsem si, jaké utrpení zažívaly ke konci ty ženy v naší rodině, které zemřely na rakovinu. Zaplavil mne strach, když jsem si kladla otázku: ‚Budu i já trpět tak jako ony?‘“

Noriko pokračuje: „V tu dobu jsem se snažila pomocí publikací svědků Jehovových upravit svůj způsob uvažování a uvědomit si, jak se na naši existenci dívá Jehova. Poznala jsem, že zbožná oddanost se prokazuje ne množstvím vykonané práce, ale pohnutkou, se kterou byla práce vykonávána. Protože jsem chtěla, aby měl Jehova radost z postoje mého srdce a z mého způsobu myšlení, rozhodla jsem se, že mu musím sloužit s radostí a celým srdcem i přes to, že mohu v křesťanské službě udělat jen velmi málo.“

Dlouhodobá nejistota může u žen, které bojují s rakovinou prsu, vést k tomu, že ztratí pozitivní smýšlení. Diana říká, že nejvíce jí pomohlo to, když naplnila srdce a mysl všemi těmi krásnými věcmi, které jí Jehova dával: „Moje rodina, přátelé, krásná hudba, pohled na mohutné moře a nádherné západy slunce.“ Diana zvláště doporučuje: „Mluvte s druhými o Božím Království. A pěstujte opravdovou touhu po podmínkách, které na zemi zavládnou pod tímto Královstvím, kde již nebudou nemoci!“ — Matouš 6:9, 10.

Virginia rovněž našla sílu k boji s depresí v tom, že rozjímala o smyslu svého života: „Opravdu toužím žít, protože mám takovou nádhernou práci.“ O období, kdy se objevují kritické momenty a roste strach, Virginia říká: „Vložila jsem svou plnou důvěru v Jehovu, protože vím, že mne nikdy neopustí. A mám na paměti biblický text, Žalm 116:9, který mne ujišťuje, že ‚budu chodit před Jehovou v zemi těch, kteří žijí‘.“

Všechny tyto ženy upnuly svou naději k Bohu Bible, Jehovovi. Biblická kniha 2. Korinťanům, a to v první kapitole, ve třetím a čtvrtém verši, nazývá Jehovu ‚Bohem veškeré útěchy, jenž nás utěšuje ve všem našem soužení‘. Nabízí Jehova svou ruku, aby podpořil ty, kdo potřebují útěchu?

Mieko z Japonska odpovídá: „Jsem přesvědčena, že když setrvávám ve službě Jehovovi, dostávám od něho velkou útěchu a pomoc.“ Také Jošiko nám řekla: „I když lidé možná nechápou moje utrpení, Jehova ví všechno a jsem přesvědčena, že mi pomáhá v tom, co potřebuji.“

Joan říká: „Modlitba vás dokáže pozvednout ze zoufalství a postavit zase na nohy. Nesmírnou útěchu mi poskytuje to, když přemýšlím o velkém uzdravování, které Ježíš Kristus prováděl, když byl na zemi, a o úplném uzdravení, které provede v novém světě.“ — Matouš 4:23, 24; 11:5; 15:30, 31.

Umíte si představit, že svět bude bez rakoviny prsu, vlastně bez jakékoli nemoci? Je to slib, který dal Bůh veškeré útěchy, Jehova. Izajáš 33:24 mluví o době, kdy žádný člověk na zemi již neřekne, že je nemocný. Tato naděje se brzy stane skutečností, až Boží Království v rukou Božího Syna, Krista Ježíše, bude plně vládnout na zemi a odstraní všechny nemoci, smutek a smrt! Proč si o této nádherné naději nepřečíst ve Zjevení 21:3 až 5? Vzchopte se, abyste se dívali do budoucnosti s podporou, která dává skutečnou útěchu.

[Poznámka pod čarou]