Pracoviště, nebo bojiště?

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V NĚMECKU

„To se nedalo vydržet. Byl jsem v podniku už více než třicet let a dosáhl jsem postavení vedoucího. Potom ale přišel nový šéf. Byl mladý, dynamický a měl spoustu nápadů. Dospěl k závěru, že pro podnik nejsem žádným přínosem, a zasedl si na mě. Po měsících útoků, lží a ponižování jsem byl nervově úplně na dně. A tak když mi firma nabídla možnost odejít předčasně do důchodu, souhlasil jsem s tím.“ (Peter)a

PETER byl obětí šikany na pracovišti. V Evropě se pro takovou situaci běžně používá také slovo „mobbing“. V Německu, kde Peter žije, se s takovými problémy potýká přibližně 1,2 milionu lidí. V Holandsku se v průběhu života setká se šikanou v zaměstnání asi čtvrtina lidí. Zpráva Mezinárodní organizace práce říká, že mobbing je stále větším problémem také v Austrálii, Británii, Dánsku, Rakousku, Spojených státech a ve Švédsku. O co vlastně jde?

‚Válka nervů‘

Podle německého časopisu Focus je mobbing „častá, opakovaná a systematická šikana“ na pracovišti. Není to jen občasný sarkasmus, kritizování, jízlivé poznámky a kanadské žertíky — jedná se totiž o záměrný psychický teror. Cílem je udělat z určitého člověka psance.b

Taktiky šikanování mají mnoho podob — od dětinské formy nepřátelství až po trestné jednání. Oběť je vystavena pomluvám, slovním útokům, agresivnímu chování a přezírání. Někdy je pracovně přetěžována anebo pravidelně dostává nepříjemné úkoly, které nikdo nechce dělat. Kolegové sabotují úsilí takového člověka pracovat efektivně, například tím, že mu neposkytnou potřebné informace. Může to dokonce dojít tak daleko, že mu agresoři rozřežou pneumatiky na autě nebo se mu nabourají do počítače.

Někdy je oběť šikanována jen jedním člověkem. Častěji je to ale tak, že se proti ní spojí více spolupracovníků.

Nejvíc udivující je možná to, že v mnoha případech dochází k šikaně se souhlasem šéfa. Podle některých evropských studií se dokonce nadřízený aktivně podílí na přibližně polovině případů šikany a poměrně často je jediným agresorem právě on. Zaměstnání se pak stává tím, co německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung nazvaly „dlouhodobou a stresující válkou nervů“.

Vliv na jiné oblasti života

Šikanování se často promítne i do dalších oblastí života. Takové kruté jednání vyvolává u mnoha lidí vážné zdravotní problémy. Patří k nim deprese, poruchy spánku a záchvaty paniky. Jak to ovlivnilo Petera, o němž byla zmínka na začátku článku? Úplně ztratil sebeúctu. Ženu, která se jmenuje Margaret a také žije v Německu, poslal její lékař na psychiatrii. Kvůli čemu? Kvůli šikaně v zaměstnání. Takové prožitky mohou narušit také manželský i rodinný život.

V Německu se šikanování v práci stalo tak běžným, že jedna zdravotní pojišťovna zřídila pro tyto lidi linku důvěry. Tato instituce zjistila, že více než polovina lidí, kteří tam volali, již šest týdnů nebyla schopna vůbec pracovat, asi třetina nedokázala pracovat již skoro tři měsíce a v případě více než 10 procent šlo o dobu delší než tři měsíce. Jeden německý lékařský časopis odhaduje, že „mobbing je příčinou skoro 20 procent sebevražd“.

Je tedy zřejmé, že šikana může udělat ze zaměstnání peklo. Existuje nějaký způsob, jak tomu předejít? Jak by se daly na pracovišti zajistit pokojné vztahy?

[Poznámky pod čarou]

[Obrázky na straně 4]

Kvůli šikanování se z práce stává válka nervů

Proč se někdo stane terčem šikany

Monika právě dokončila studia a nastoupila stáž, aby pak mohla pracovat jako právnička. Předpokládala, že se plynule zařadí do pracovního procesu.

Horst byl pětatřicetiletý lékař, který měl manželku a děti. Vše nasvědčovalo tomu, že se ve své profesi uplatní a bude mít vysoký příjem.

Oba, Monika i Horst, se stali obětí šikany.

NA PŘÍPADĚ Moniky a Horsta můžeme pochopit jednu důležitou věc — neexistují typické oběti šikany na pracovišti. Potenciálním cílem může být v podstatě každý a v jakémkoli zaměstnání. Je tedy možné se nějak bránit? Zčásti to spočívá v tom, že se naučíte pěstovat pokojné vztahy na pracovišti, a to i s těmi spolupracovníky, s nimiž není snadné vycházet.

Práce v kolektivu

V mnoha zaměstnáních se lidé stávají součástí kolektivu a musí usilovat o to, aby jejich tým spolupracoval hladce. Pokud spolu dobře vycházejí, práce se daří. Pokud ne, pracovní výkonnost tím trpí a riziko šikanování stoupá.

Co může bránit hladkému chodu týmové práce? Jednou z příčin jsou časté personální změny. V takovém případě je poměrně těžké vytvářet si přátelské vztahy. Navíc noví spolupracovníci nejsou v práci zaběhlí, což ostatní zdržuje. A pokud roste pracovní zátěž, tým bude trvale ve stresu.

Dále, jestliže pracovní skupina nemá jasně vytyčené cíle, nebudou mít její členové výrazný pocit sounáležitosti. Může se to stát v případě, když si vedoucí pracovník nevěří a více času věnuje zajišťování své pozice než řízení práce. Mohl by dokonce těžit z toho, že pracovníky poštvává proti sobě. Navíc v týmu možná není jasně stanoveno, co má kdo dělat, takže někteří pracovníci nevědí, kam až sahá jejich pravomoc. Konflikty mohou například vzniknout tehdy, když se dva pracovníci domnívají, že oba mají na starosti podepisování faktur.

Za takových okolností je obtížné komunikovat, takže zraněné city často přetrvávají. Atmosféru v práci rovněž otravuje závist, což vede k tomu, že spolupracovníci mezi sebou soutěží o přízeň šéfa. Malá nedorozumění jsou pokládána za velké urážky. To vše vytváří živnou půdu pro šikanu.

Jak se někdo stane obětním beránkem

Během času se některý zaměstnanec stane obětním beránkem. Jakému typu člověka se to může stát? Obvykle tomu, kdo se něčím liší. Může to být například jediný muž na ryze ženském pracovišti nebo jediná žena mezi muži. Zdravě sebevědomý člověk může být pokládán za arogantního, kdežto uzavřený člověk za zákeřného. Potenciální oběť se může lišit také v tom, že je starší nebo mladší než ostatní, nebo dokonce v tom, že má lepší kvalifikaci pro danou práci.

Ať je obětním beránkem kdokoli, jeho kolegové „se k němu začnou chovat hnusně, což jim přináší pocit úlevy od osobních stresů,“ uvádí německý lékařský časopis mta. Pokud se šikanovaný člověk snaží situaci nějak napravit, nedosáhne ničeho, a dokonce se to může zhoršit. Čím je zastrašování častější a systematičtější, tím se dostává do stále větší izolace. V tuto chvíli již sám nedokáže šikanu zvládnout.

Na pracovišti byly samozřejmě vždy předpoklady k tomu, že se s někým bude zacházet špatně. Mnozí však ještě pamatují dobu, kdy mezi spolupracovníky bylo více dobré vůle. K organizované šikaně docházelo jen velmi zřídka. Časem se však rozvinulo cosi, co jeden lékař popsal jako „všeobecně slábnoucí duch solidarity a rozsáhlé narušení pocitu osobní hanby“. Lidé dnes mají méně zábran pustit se na pracovišti do otevřeného boje.

A tak každého, kdo chodí do zaměstnání, oprávněně zajímá odpověď na tyto otázky: Lze šikaně předejít? Jak se dají na pracovišti zachovat pokojné vztahy?

[Obrázek na straně 6]

Cílem šikany je udělat z oběti psance

Usilujte o pokojné pracovní vztahy

PROČ někteří lidé začnou šikanovat druhé? Bible nám pomáhá pochopit, čím to je. Ukazuje, že žijeme v „posledních dnech“ tohoto systému věcí, kdy jsou ‚kritické časy, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. Říká, že v tomto období mnozí lidé „budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou“. (2. Timoteovi 3:1–5) Uvedené jednání je v této neklidné době velmi rozšířené, a mobbing je jedním z jeho ohavných důsledků. Jak tedy můžete usilovat o pokojné vztahy na pracovišti?

Řešení konfliktů

Šikanování často začíná nevyřešeným konfliktem mezi spolupracovníky. A tak, aniž byste se pletli do osobních záležitostí jiných lidí, okamžitě věnujte pozornost nedorozuměním, která se vás osobně týkají. Taktně a s úctou uklidněte zraněné city druhých. Přistupujte ke svým kolegům jako k jednotlivcům, a ne jako ke skupině. Pokud se zdá, že někdo proti vám něco má, snažte se to urovnat. Mějte na paměti tento Ježíšův pokyn: „Hodlej rychle vyřešit záležitosti s tím, kdo si na tebe stěžuje.“ (Matouš 5:25)

Navíc z dobré komunikace mají užitek všichni. Snažte se tedy komunikovat se svým nadřízeným přátelsky a uctivě, aniž byste vyvolávali dojem, že vám jde jen o jeho přízeň. Pamatujte také, že dobrá komunikace s lidmi ve stejném postavení i s podřízenými pomáhá překonávat stres. Král Šalomoun napsal: „Kde není důvěrný hovor, tam se maří plány, ale v množství rádců je uskutečnění.“ (Přísloví 15:22)

Rozhodně tedy usilujte o to, abyste dobře vycházeli s každým spolupracovníkem. To neznamená, že uděláte všechno pro to, abyste se líbili lidem, či budete slabošsky souhlasit se vším, co se od vás požaduje, nebo se za cenu zachování pokoje zpronevěříte svým zásadám. Vřelý a přátelský přístup nicméně může napjatou atmosféru uvolnit. Dávejte si pozor nejen na to, co říkáte, ale také, jak to říkáte. I v tomto směru dává Bible rozumné rady: „Odpověď, když je mírná, odvrací vztek.“ (Přísloví 15:1) „Klidný jazyk je stromem života.“ (Přísloví 15:4) „Trpělivost zapůsobí na velitele.“ (Přísloví 25:15) „Ať je váš výrok vždy s milostivostí, okořeněný solí, abyste věděli, jak byste měli každému odpovědět.“ (Kolosanům 4:6)

„Ať se vaše rozumnost stane známou“

Křesťanům ve Filipech apoštol Pavel radil: „Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem.“ (Filipanům 4:5) Jednejte podle této rady a stanovte si rozumná měřítka chování. Nebuďte ani příliš sebejistí, ani příliš ostýchaví. V případě, že vás kolegové zesměšňují, neoplácejte jim stejnou mincí. Tím, že nebudete respektovat hranici mezi dobrým a špatným chováním, totiž nic nezískáte. Ale pokud jednáte s druhými uctivě a důstojně, je pravděpodobnější, že se k vám budou chovat také tak.

Přemýšlejte nejen o svém chování, ale také o tom, jak se oblékáte. Zeptejte se sami sebe: ‚Jaký dojem vyvolává mé oblečení? Působím provokativně? Nebo zanedbaně? Očekává se ode mě vyšší standard oblékání?‘

Ve většině kultur jsou pracovití a svědomití pracovníci respektováni a vysoce ceněni. Snažte se tedy vysloužit si úctu svou kvalitní prací. Buďte spolehliví a důvěryhodní. To neznamená, že si kvůli každému úkolu budete dělat zbytečné starosti. Jedna žena, která zažívala šikanu na pracovišti, později připustila, že si to do určité míry zavinila sama. „Chtěla jsem být perfektní,“ říká o tom. Časem si uvědomila, že dokonalost je nedosažitelný cíl: „Jsem dobrá pracovnice, ale to neznamená, že musím dělat všechno perfektně.“

Nebuďte přecitlivělí na negativní poznámky. Ne každá neoprávněná kritika znamená šikanování. V Bibli jsou zapsána slova krále Šalomouna: „Neukvapuj se ve svém duchu, takže by ses urazil... Nepřikládej také srdce ke všem slovům, která snad mluví lidé... Tvé vlastní srdce totiž dobře ví, že jsi, ano ty, mnohokrát svolával zlo na jiné.“ (Kazatel 7:9, 21, 22)

Je pravda, že ani když budete jednat podle těchto moudrých zásad, není to zárukou, že se nikdy nestanete obětí šikany. Přes veškeré úsilí se na vás někteří kolegové mohou zaměřit. Co potom?

Vyhledejte pomoc

„Když mě kolegové několik měsíců přezírali, prožíval jsem citový zmatek,“ připouští Gregory. Pro oběti šikany je typické, že pociťují celou škálou bolestných emocí, jako je hněv, zmatek, pocit viny, hanby a bezcennosti. Tlak, který za takových okolností vzniká, může způsobit, že i jinak vyrovnaný člověk propadne zoufalství. Bible říká, že „pouhý útlak ... může způsobit, že moudrý jedná pomateně“. (Kazatel 7:7) Co se dá v takové situaci dělat?

Ze studií vyplývá, že nejlepší je nesnažit se zvládnout to sám. Kde ale může oběť šikany najít pomoc? Některé větší podniky zavedly určitá opatření na pomoc zaměstnancům, kteří se domnívají, že jsou šikanováni. Tyto firmy jsou si vědomy toho, že je v jejich vlastním zájmu šikanu vymýtit. Podle jednoho odhadu zaměstnanci, kteří někoho šikanují, věnují této činnosti až 10 procent pracovní doby. Pokud tedy podnik nabízí šikanovaným pomoc, měli by ji využít. To znamená, že nějaký neutrální poradce — ze zaměstnavatelské organizace nebo mimo ni — by měl zajistit, aby se situace prodiskutovala se všemi zúčastněnými a aby byly stanoveny zásady jednání na pracovišti.

Jednoznačná pomoc neexistuje

Je však třeba připustit, že žádná naprosto spolehlivá pomoc neexistuje. I ti, kdo uplatňují biblické zásady uvedené v tomto článku, možná zjišťují, že špatné zacházení v zaměstnání trvá dál. Tito lidé si ale mohou být jisti, že Bůh Jehova si určitě všímá jejich vytrvalosti a úsilí projevovat bohulibé vlastnosti navzdory překážkám. (2. Paralipomenon 16:9; Jeremjáš 17:10)

Někteří lidé se vzhledem k intenzitě a frekvenci šikanování rozhodnou, že si najdou jiné zaměstnání. Jiní možná takovou možnost nemají, protože pracovních míst je málo a nejsou žádné jiné zdroje obživy. Monice, o které byla zmínka v předešlém článku, se problém šikany časem vyřešil, protože hlavní agresor z pracoviště odešel. Atmosféra se zklidnila, takže Monika mohla stáž dokončit a najít si zaměstnání jinde.

Peterovi, o němž byla zmínka v prvním článku, se velmi ulevilo, když předčasně odešel do penze. I v době šikanování mu však velmi pomáhala jeho manželka. „Věděla, co prožívám, a byla pro mě velkou oporou,“ říká Peter. Během těchto náročných situací však Monice i Peterovi, kteří jsou svědkové Jehovovi, přinášela útěchu především jejich víra. Věnovali se veřejné službě, čímž posilovali svou sebeúctu, a společenstvím se spoluvěřícími si vytvářeli pevná přátelství.

Ať jste tedy v jakékoli situaci, nejlépe uděláte, když na pracovišti budete usilovat o dobré vztahy. Pokud zažíváte šikanu, snažte se jednat podle vybídky apoštola Pavla: ‚Nikomu neodplácejte zlé zlým. Je-li to možné, pokud to závisí na vás, buďte pokojní vůči všem lidem. Nedejte se přemoci zlem, ale neustále přemáhejte zlo dobrem.‘ (Římanům 12:17–21)

[Praporek na straně 8]

Přátelský přístup může uvolnit napjatou atmosféru

[Praporek na straně 9]

„Je-li to možné, pokud to závisí na vás, buďte pokojní vůči všem lidem.“ — ŘÍMANŮM 12:18

[Obrázek na straně 8]

Nedorozuměním, která se vás osobně týkají, věnujte okamžitou pozornost