• Studie číslo 2 — Čas a Svatá písma
    „Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné“

    • 20. Jak byl upraven lunární rok, aby se shodoval se solárním rokem, a co jsou „lunisolární roky“?

      20 Lunisolární rok. Až do doby Krista používala většina národů pro počítání času lunární roky. Přitom uplatňovaly různé způsoby, jak rok upravit, aby se víceméně shodoval se solárním rokem. Běžný lunární rok o dvanácti lunárních měsících má 354 dnů, přičemž měsíce mají 29 nebo 30 dnů, podle toho, kdy se objeví každý nový měsíc. Lunární rok je tedy asi o 11 1/4 dne kratší než pravý solární rok s 365 1/4 dne. Hebrejci se řídili lunárním rokem. V Bibli se nevysvětluje, jak přizpůsobovali tento rok, aby se shodoval se solárním rokem a ročními obdobími, ale jistě museli podle potřeby přidávat dodatečné neboli vložené měsíce. Uspořádání vložených měsíců se později, v 5. století př. n. l., převedlo do soustavy známé dnes jako Metonův cyklus. Ten dovoloval, aby byl každých 19 roků sedmkrát přidán vložený měsíc. V židovském kalendáři se přidával za dvanáctý měsíc adar a nazýval se veadar neboli „druhý adar“. Lunární kalendář se takto přizpůsobil slunci, a proto jsou roky s 12 nebo 13 měsíci označovány jako lunisolární roky.